ANO

Při hodnocení výroku se zaměříme zejména na DPH, která tvoří 40 % daňových příjmů a přibližně pětinu celkových příjmů rozpočtu. V České republice se v posledních letech daří snižovat tzv. VAT gap, mezeru mezi skutečně vybranou a potenciální DPH. Vyplývá to ze studie (str. 23) Evropské komise z roku 2016, která hodnotí stav v období 2010–2014. Na zlepšení výběru v těchto letech ještě neměly vliv nástroje zavedené současnou vládou, které začínaly platit až později. Podílela se na něm ale opatření předchozích ministrů včetně zmíněného Miroslava Kalouska.

Během svého funkčního období v letech 2010–2013 prosadil Miroslav Kalousek řadu opatření pro zlepšení výběru daní, zejména DPH. Jedná se například o institut nespolehlivého plátce a na něj navazující ručení za daň, platné od 1. ledna 2013. Stát vede veřejně dostupný seznam plátců, kteří závažným způsobem porušují povinnosti při správě DPH. Podnikatel, který obchoduje s plátci, uvedenými na tomto seznamu, pak ručí za to, že tento plátce odvede daň z uskutečněného plnění. V opačném případě musí počítat s tím, že finanční správa může tuto daň vymáhat od něj.

Tato vláda také zavedla tzv. tuzemský reverse charge, tedy přenesení daňové povinnosti z dodavatele na příjemce plnění, u stavebních a montážních prací. Režim se pak rozšiřoval i na další položky, po posledním rozšíření (říjen 2016) podléhají reverse charge také telekomunikační služby. Režim přenesené daňové povinnosti zabraňuje takzvaným karuselovým podvodům díky tomu, že povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění.

Ke zvýšení efektivity výběru daní měl vést i projekt Jednotného inkasního místa (JIM), který měl být spuštěn od 1. ledna 2014. Zákon, který ho měl uvést do praxe, však současná vláda odložila na neurčito. V rámci zavádění JIM mělo dojít k harmonizaci daní a odvodů, ale také sjednocení procesní legislativy a snadnější kontroly a tím pádem snadnější identifikování daňových podvodů a zabránění jim.

Média skutečně informovala, že Mikuláš Klang, vedoucí PR a marketingu ČSSD, rozeslal padesáti poslancům ČSSD manuál, jak se mají na sociálních sítích vyjadřovat ke kauze Andreje Babiše. S informací přišel jako první server Idnes.cz. Do redakcí měly dorazit dva dokumenty, které obsahovaly konkrétní znění příspěvků na Twitteru a Facebooku a obsahovaly útoky na Andreje Babiše. Klang pravost těchto informací médiím potvrdil. Server Lidovky.cz ve svém textu také informují, že k tomu rozeslání došlo ještě před samotným jednáním o kauze Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně.

Konkrétní znění, které manuál obsahoval, vypadalo následovně (via Idnes.cz):

Twitter:

„Otázky a zase jenom otázky. @AndrejBabis se zřejmě drží zásady, že na otázku se odpovídá otázkou. U obcházení daní by to ale odpověď chtělo.“„Audity‘ proběhly, otázky zůstaly. Opakování je matka moudrosti, proto znovu: Kde jste vzal peníze na nákup Agrofertu, pane Babiši?“

Facebook:

„Čas běží, ale odpověď na nejzásadnější otázku od Andreje Babiše stále chybí. Zeptáme se na ni ve sněmovně i dnes: ‚Můžete předložit skutečně věrohodný důkaz o tom, že jste korunové dluhopisy od společnosti Agrofert opravdu koupil?‘“„Andrej Babiš prodával své firmy jiným svým firmám a dlouhodobě tak obchodoval sám se sebou. O kolik desítek či stovek milionů korun méně tak zaplatil na daních? Dnes se na to budeme ve sněmovně ptát.“

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

Karla Šlechtová pravdivě uvádí, že současná vláda snížila nedočerpání peněz z evropských fondů za období 2007–2013.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007–2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf, str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla ČR během této doby jedním z nejhůře čerpajících států EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotací ve výši 11 mld. korun a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

ČR tedy čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12). Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. (.pdf, str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj.„V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díkymimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla snížena (.pdf, str. 15) o nedočerpané prostředky z let 2013 a 2014. Původní alokace činila přes 700 mld. korun, ale v roce 2013 došlo k nedočerpání (.pdf, str. 4) 11,4 mld. a v roce 2014 dalších 8,5 mld. Kč.

Upozorňujeme však, že v novém operačním programu zatím probíhá čerpání pomaleji. Podle reportu Nejvyššího kontrolního úřadu je celková alokace pro období 2014–2020 určená ve výši cca 648 mld. Kč. Naplánováno bylo zatím čerpání 13,9 % z celkové částky pro ČR a 6,1 % z programu kohezní politiky. ČR proto patří k zemím se spíše pomalejším čerpáním.

Karla Šlechtová použila argument počtem účtenek na obhajobu systému EET. Doslova uvedla: „My se domníváme, že to je nástroj, který je správný. V tuto chvíli máme téměř přes miliardu, téměř, pardon, půl miliardy účtenek evidovaných, což za těch pár měsíců je skvělé. Opravdu se domníváme, že to zvýší a zkvalitní, zkvalitní podnikatelské prostředí.“

Nehodnotíme, zda jde o správný nástroj či to, co má nebo nemá přinést do budoucna. Šlo by o predikci budoucího stavu, což není fakticky verifikovatelné. Ověřujeme tedy pouze uvedený počet účtenek. Dodáváme rovněž, že toto číslo samo o sobě nepotvrzuje správnost systému jako takového. To je otázka názorová.

Podle statistických údajů webu elektronické evidence tržeb bylo k 16. březnu 2017 evidováno bezmála půl miliardy účtenek, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Sdružení hnutí ANO vzniklo v listopadu 2011. Oficiálně bylo registrováno jako politický subjekt dne 11. května 2012 pod názvem ANO 2011.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL byla podepsána po volbách do Poslanecké sněmovny, a to 13. ledna 2014. Zmíněné volby proběhly v roce 2013 a ANO v nich získalo 18,65 % hlasů.

Občanskou podporu hnutí ANO 2011 můžeme sledovat podle volebních preferencí, respektive volebních modelů. Nejnovější volební model (.pdf, str. 5) agentury Median z února 2017 ukazoval, že pokud by se volby konaly v tomto období, získalo by ANO pravděpodobně 29 % hlasů (se statistickou odchylkou /-3,5 %) a bylo by tedy nejsilnější stranou (ČSSD podle modelu měla 21 %).

Zdroj grafu: Agentura Median

Podle stejného výzkumu tvoří voličské jádro hnutí 20,5 % lidí, zatímco volební potenciál (lidé, kteří volbu hnutí ANO zvažují a nevylučují účast u voleb) se pohybuje na 36,5 % (str. 8).

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém šetření (.pdf, str. 3) z únoru 2017 ve volebním modelu uvádí, že by hnutí ANO v lednu získalo 31,5 % hlasů, zatímco ČSSD 20 %.

Zdroj grafu: CVVM

Andrej Babiš má navíc podle CVVM (únor 2017, .pdf, str. 2) největší důvěru lidí ze všech stranických představitelů.

Stejně tak volební modely Kantar TS pro Českou televizi a také společnosti STEM ukazují jednoznačný náskok hnutí ANO.

Ministryně Šlechtová hovoří o penězích, které měl mít ministr financí Andrej Babiš k dispozici na nákup dluhopisů. Babiš měl v roce 2012 nakoupit dluhopisy Agrofertu za 1,5 miliardy korun a tvrdil, že po zdanění měl právě 1,5 miliardy. Tato čísla prý získal od správkyně svého majetku. Echo24 ale poukázalo na fakt, že toto jsou příjmy do roku 2015, dluhopisy však byly nakoupeny již v roce 2012.

Babiš se tedy zvonu spojil se svou správkyní majetku a zjistil, že měl dokonce ještě o miliardu více. Jeho příjmy od roku 1993 do roku 2015 tedy podle něj byly 2,5 miliardy korun. „Já jsem v životě své peníze nepočítal,“uvedl jako zdůvodnění své nevědomosti Babiš. Následně se vyjádřil, že čísla, o kterých hovoří, doloží na základě nezávislého auditu.

Po vysvětlení nesrovnalostí s tím, že se v případě Andreje Babiše nejedná o audit, ale pouze o prověření příjmů, se objevily další nejasnosti. Auditorské firmy EY a PwC potvrdily, že příjmy uvedené v daňovém přiznání ministra financí a v jeho majetkovém přiznání jsou totožné. Problém se však ukázal v tom, že účetní (video 4:00–4:45) Andreje Babiše udělala chybu v jeho majetkovém přiznání, kdy k příjmům napsala, že jsou po zdanění. To tam však být uvedeno nemělo.

Andrej Babiš nechal auditorské firmy EY a PwC, aby přezkoumaly jeho příjmy v letech 1996 až 2015. Obě tyto auditorské firmy potvrdily Babišovo vyjádření, že ve zmiňovaných letech měl celkové příjmy 2,4 miliard korun. Obě zprávy auditorských firem zároveň potvrdily, že se nejedná o audit.

„(…) Výše uvedené postupy nepředstavují audit ani prověrku provedené v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky. (…) Pokud bychom prováděli další postupy nebo pokud bychom provedli audit či prověrku v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky, povšimli bychom si možná dalších skutečností, o kterých bychom Vás informovali,“ uvádí zpráva EY. PwC pak uvádí téměř totožné vyjádření.

Komora auditorů České republiky uvádí, že „... posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky zveřejněné vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice a výsledků hospodaření a peněžních toků v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy.“

Auditorské firmy ale provedly pouhou kontrolu vybraných zdanitelných a osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů, které Andrej Babiš uvedl ve svém prohlášení o příjmech.

Na tom, že se nejedná o audit, se shodli také analytici. „Jde opravdu o pouhé zprávy. Jejich právní význam je nižší, než význam plnohodnotného auditu,“ uvedl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Uvedené zprávy o věcných zjištěních dvou mezinárodních poradenských společností jsou prostou matematikou, a sice, že jedna plus jedna jsou dvě. Konkrétně, že údaje z prohlášení pana ing. Andreje Babiše odpovídají údajům v předložených dokumentech,“ potvrdil partner poradenské a auditorské společnosti APOGEO AUDIT Tomáš Brabec.

Co se týče působení ministryně Šlechtové v Deloitte, ta zde pracovala na různých pozicích v letech 2005 až 2010.

Pravda s výhradou přísluší výroku proto, neboť ve skutečnosti je spíše korektní říci, že vláda je Poslanecké sněmovně odpovědna. Nejde však o vztah nadřízenosti. .

To, že je Karla Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj členkou výkonné moci, je nepochybné. Dle článku 67 Ústavy ČR je vláda vrcholným orgánem výkonné moci. Ministerstva jsou pak jednou ze složek vlády. Česká státní moc se dle článku 2 Ústavy skládá z moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto státní moci nejsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o tři oddělené složky, které se navzájem doplňují a vyvažují. Jedná se o tzv. horizontální dělbu moci.

Vláda je však dle článku 68 Ústavy odpovědna Poslanecké sněmovně. Ta jí vyslovuje důvěru či nedůvěru. Co se týká odpovědnosti člena vlády, toho dle článku 74 odvolává prezident republiky na návrh předsedy vlády.

Šlechtová se tedy vyjádřila poněkud neobratně, nevhodně zvolené označení vztahu tedy představuje výhradu v jinak pravdivém vyjádření skutečnosti.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože zatím není zcela jasné, zda Andrej Babiš jednal, či nejednal v případě korunových dluhopisů podle zákona.

Zákon č. 188/2011 Sb. o kolektivním investování umožnil vydávat nedaněné korunové dluhopisy. V souladu se zákonem 586/1992 Sb. o daních z příjmů je efektivní daň spořicích státních dluhopisů vlivem zaokrouhlování nulová. Základ daně se zaokrouhluje na korunu dolů a protože jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu byla jedna koruna, je efektivní daň nulová. Sám Andrej Babiš uvádí, že nákupem dluhopisů neudělal nic nezákonného.

Poslanci rozpočtového výboru nicméně na začátku března odhlasovali, že existuje podezření, že při vydávání korunových dluhopisů mohlo dojít ke zneužití zákona. Finanční správa má tedy prověřit, zda při nákupu dluhopisů Agrofertu nešlo o skryté vyplácení dividend.

Na základě tohoto rozhodnutí premiér Bohuslav Sobotka pověřil šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka, aby vydal finančním úřadům pokyn, na základě kterého začnou prověřovat majitele korunových dluhopisů.