Na naší malé obci prodáváme parcely za 360 korun za metr včetně DPH a to je s městem absolutně nesrovnatelné.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z veřejně dostupných zdrojů není možno dohledat, zda jsou parcely prodávané obcí dostupné za cenu, jakou Pavel Hroch uvádí. Je však pravdou, že ceny parcel v Kovářově a okolí jsou o poznání nižší než ve městech.
Jak již bylo zmíněno, Pavel Hroch hovoří o obci Kovářov, ve které je starostou. Že by se skutečně parcely prodávaly za 360 korun za metr, se nám nepodařilo dohledat. A to ani mezi jednotlivými usneseními obce a dalšími materiály, které jsou dostupné na webu Kovářova.
Podle nabídek realitních kanceláří z této oblasti je však možno zjistit, že parcely jsou prodávány za částky pod 100 korun za metr. Jako příklad může být uvedena parcela (89 Kč za metr) 1 km od Kovářova nebo parcela (90 Kč za metr) v nedaleké obci Lašovice. Dražší parcelu v územním plánu Kovářova můžeme najít u vodní nádrže Orlík, což je rekreační oblast, a proto je cena vyšší (500 Kč za metr).
Co se týče srovnání cen parcel s městy, má Pavel Hroch pravdu. V Českých Budějovicích se ceny pohybovaly ve velké většině případů nad 1000 Kč za metr a v nemalém množství nabídek částky překračují i 2000 Kč za metr. V Českém Krumlově je situace podobná.
V roce 2005 se postavilo a dokončilo 1 909 bytů a v roce 2015 jich bylo pouze 1 238.
Podle statistik Českého statistického úřadu byla v Jihočeském kraji v roce 2005 dokončena výstavba 1 956 bytů, o deset let později bylo na území kraje dokončeno už jen 1 246 bytů (Tab. 2).
Tabulka počtu dokončených bytů v JČ kraji 2005 - 2015
20051 95620061 90920072 08820082 70720092 14920102 13720112 02820121 98320131 31120141 28720151 246zdroj: ČSÚ
V Jihočeském kraji bude přerozdělovat 17 akčních skupin 1 a půl miliardy korun (z evropských dotací v letech 2014–2020 - pozn. Demagog.cz).
Z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat informaci o tom, kolik Jihočeský kraj v budoucnosti přerozdělí, výrok tedy zůstává neověřitelným.
Hroch neudává ani přesné číslo akčních skupin Jihočeského kraje, kterých je podle těchto stránek 18. Svoji činnost popisují následovně:
„Podstatou činnosti těchto organizací (kterých je v jihočeském kraji celkem 18) jsou programy Evropské unie, z jejíchž fondů lze čerpat řadu zajímavých dotací a realizovat tak projekty, které zatím zůstávaly takříkajíc u ledu. Hlavně však mohou probudit novou iniciativu. Někdy schází inspirace, většinou však k proměně idejí ve skutečnost chybí peníze, které jinde zrovna poletují vzduchem. „MASka“ se je snaží zachytit, usnadňuje formulace žádostí o dotace tak, aby měly větší šanci na úspěch, a sbližuje tak s evropskými financemi obyvatele i těch nejmenších obcí.“
Co se týče dotací pro Jihočeský kraj, novinkou v novém programovém období je jednotný centrální operační program (IROP), který nahradil regionální operační programy (ROP-y) z minulého období.
Navzdory tomu, že stránky Jihočeského kraje zveřejňují aktuální výzvy a schválené dotace a granty, jediná čísla, ke kterým se nám podařilo dostat, jsou už schválené dotace na stránkách DotaceEU.cz, jež informují o seznamu příjemců. Mezi nimi figuruje i Jihočeský kraj. Po vyselektování tohoto kraje a sčítaní jeho dotací nám vyšla schválená částka o něco vyšší než 600 milionů korun.
Není proto jasné, jak se Hroch dostal k číslu 1,5 miliardy korun, které v budoucnosti mají akční skupiny přerozdělit. S žádostí o více informací jsme se obrátili na několik osob z Jihočeského kraje zodpovědných za evropské dotace. Po jejich odpovědi tento výrok doplníme.
Koalice 4 měsíce po svém nástupu v roce 2009 uzavřela dohodu. A podle té dohody jsme dostali nějaké dárky na kulturu, sport, které dodneška nevíme, jak se přesně rozdělují. (dohoda s ČEZ)
Krajské zastupitelstvo sice uzavřelo tzv. Rámcovou dohodu o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem, ale stalo se tomu tak 7. dubna 2009, tedy téměř šest měsíců od konání voleb do krajských zastupitelstev (17. - 18. října 2008).
Společnost ČEZ také na svých webových stránkách informuje o záměru poskytnout Jihočeskému kraji do roku 2018 částku 3,7 miliardy Kč na rozvoj a mimo jiné i na kulturní a sportovní akce.
Z návrhu usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 160/ZK/11, jehož programovým bodem bylo Rozdělování finančních prostředků poskytovaných podle rámcové smlouvy uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., vyplývá, že poskytnuté prostředky by měly být rozdělovány na základě Ročního prováděcího plánu podle schválených pravidel, který je k návrhu přiložen jako příloha č. 2.
Tento návrh usnesení byl předložen Mgr. Jiřím Zimolou a MUDr. Martinem Kubou a zpracován JUDr. Lubošem Průšou ředitelem KÚ.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zmiňovaná příloha není na internetových stránkách Jihočeského krajského úřadu k dispozici a nelze tedy posoudit, jakým způsobem jsou prostředky poskytnuté společností ČEZ, a.s. rozdělovány.
Pořád kraj je tím, kdo schvaluje zásady územního rozvoje.
Podle zákona o krajích (zákon č. 129/2000 Sb.) patří schvalování programu územního rozvoje do kompetence krajského zastupitelsta (§ 35).
Tak zatím v těch dohodách je napsáno, že kraj dostává každý rok po dobu 10 let 110 milionů korun na právě ty kulturní, sportovní akce a další akce nebo rozdělují se v kraji tyto peníze. Samozřejmě jak jsem tady říkal, to je pravda, není známo, komu se ty peníze dostávají, jakým způsobem se o nich rozhoduje.
Prostředky z ČEZ opravdu nelze sledovat až k příjemcům.
O podpoře, kterou ČEZ poskytuje "projektům kraje", hovoří už časopis společnosti (Temelínky, .pdf, str. 2) z r. 2009. V r. 2010 mluvčí společnosti potvrdil (dle E15) roční výši podpory kolem 110 milionů Korun.
Dle rámcové smlouvy (.zip, .doc) z dubna 2009 se ovšem společnost ČEZ tyto peníze zavazuje uvolnit v rámci "dlouhodobého rámcového plánu propagace své činnosti na území kraje". Smlouva sama neříká, kam peníze půjdou a dokonce ještě v prosinci 2010 hejtman Zimola na otázku zastupitele po zmíněném plánu uvedl (při jednání zastupitelstva, .pdf, str. 22) "pro lepší komunikaci s ČEZem připravujeme roční prováděcí plán a pravidla, která budou předložena kompetentním orgánům kraje".
Doklady o směřování finanční podpory ČEZ jsme nenašli. Ředitel Průša tedy pravdivě říká, že "není známo, komu se ty peníze dostávají...".
Druhá věc, kterou kraj dostává, je nějaká podpora na, do oblasti krizového řízení, že si může nakoupit určité věci s ohledem na potřeby krizového řízení, protože samozřejmě jaderná elektrárna je určitým nebezpečím. A ta třetí oblast tady byla vzpomínaná, to je asi miliarda a 600 milionů korun na dopravní infrastrukturu, ale ne na D3...
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v návaznosti na Rámcovou smlouvu o spolupráci investuje společnost ČEZ celkem 1,6 miliardy do místních komunikací. Tato částka se však bude týkat pouze krajských silnic, ne tedy dálnic (D3).
Jihočeský kraj: " Společnost ČEZ vybuduje v Jihočeském kraji v souvislosti se záměrem dostavby elektrárny Temelín jedenáct nových obchvatů a provede řadu dalších místních opatření na komunikacích II. a III. tříd v jihočeských obcích. Do realizace těchto plánů ČEZ investuje zhruba 1,6 miliardy korun. "
Skupina ČEZ: " Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem byla podepsána 8. dubna 2009. Na jejím základě ČEZ podpoří do konce roku 2018 rozvoj Jihočeského kraje částkou 3,7miliard korun. Tyto prostředky jsou určeny například do oprav komunikací, posílení bezpečnostních a havarijních systémů v okolí JE Temelín, rozšíření ubytovacích kapacit při dostavbě elektrárny nebo na podporu kulturních a sportovních akcí. "
Rámcová smlouva o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s.: " 2. ČEZ se zavazuje vyhledávat společně s krajem vhodné oblasti z hlediska financování vyvolaných investic spojených s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán do roku 2018 vyvolaných a souvisejících investic a proces jejich financování, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. V rámci tohoto plánu se ČEZ zavazuje uvolnit na investice v něm zahrnuté a spojené s rozvojem kraje celkem na celé období dlouhodobého plánu 2,5 mld. Kč.3. ČEZ se zavazuje připravit společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý rámcový plán propagace své činnosti na území kraje do roku 2018, který bude jednou ročně, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku upřesňován jako roční prováděcí plán. V rámci ročních prováděcích plánů se ČEZ zavazuje uvolnit částku 110 mil. Kč v průměru ročně v závislosti na postupu příprav dostavby a následné výstavby. Celkem na celé období uvolní ČEZ na výše uvedené účely částku ve výši 1,1 mld. Kč. Součástí ročního prováděcího plánu budou vzájemně odsouhlasená pravidla, podle kterých bude ČEZ převádět a rozdělovat finanční prostředky. 4. ČEZ se zavazuje spolupracovat s krajem na udržení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán rozvoje havarijního a krizového plánování do roku 2018, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. Na základě dlouhodobého plánu se ČEZ bude podílet na financování dosažení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní v celkové částce do 100 milionů Kč."
Ve smlouvě se tedy hovoří o celkové částce 3,7 miliard, z nichž skutečně 1,6 miliardy má být využita na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Rámcová smlouva ke stažení zde. (.doc)
...je zdvihadlo na Orlíku nové, v Kamýku je velká plavební komora, tam propluje parník, ve Slapech jezdí traktor takže tam si tu loďku dáte.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle informací na webu Povodí Vltavy se nachází na Orlíku zdvihadlo pro lodě do výtlaku 3,5 tun. Zdvihadlo prošlo během zimní odstávky rekonstrukcí a rozšířením kapacity.
Obrovská plavební komora je také na Kamýku, ta umožňuje proplutí lodím do 300 tun.
Na Slapech je překonání přehrady zajištěno pomocí traktoru, který přepravuje lodi do 4 tun.
My jsme tak stavěli i kus té R4, když nešlo získat pozemek, tak jsme nějakým způsobem ho získali nejdřív jako město a pak přešlo na Ředitelství silnic a dálnic.
Dle dostupných údajů byl Luboš Průša místostarostou a posléze starostou města Písku v letech 1998 - 2006. Informace o konkrétních případech výkupu nebo směn pozemků v tomto období v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R4 bohužel v dostupných zdrojích nelze dohledat.
Já teď vůbec nevím, co s tím letištěm bude, protože tady koaliční partneři to měli ve svých programech a dneska to z jejich programů zmizelo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě následujících informací. Na webech koaličních stran ani tehdejších lídrů kandidátek bohužel nejsou k dohledání programy pro krajské volby 2008.
Nicméně v programovém prohlášení (PDF 66.72 KB) krajské koalice ODS a ČSSD z roku 2008 je vybudování mezinárodního letiště v Českých Budějovicích stanoveno jako jedna z priorit pro společné vládnutí (čl. 2, odstavec j)).
Ani ČSSD (.docx 31 KB), ani ODS tento slib do programových materiálů pro letošní volby nezahrnula, a to i přesto, že se dopravní infrastruktuře věnují poměrně obšírně a konkrétně.
