Pavel Hroch
Jihočeši 2012

Pavel Hroch

Pavel Hroch

My (Jihočeský kraj, pozn. Demagog.cz) jsme uvolnili 30 000 000 Kč na podporu cestovního ruchu a právě do ubytování, kdy jsme dávali buď 300 Kč nebo 30 %.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Koronavirus
Ekonomika
Krajské volby 2020
Pravda
Jihočeský kraj uvolnil na konci letošního května 30 mil. Kč na podporu cestovního ruchu. Součástí programu byla sleva na ubytování ve výši 30 %, maximálně však do výše 300 Kč na osobu a noc.

Jihočeský kraj na konci května 2020 oznámil vyhlášení programu na podporu cestovního ruchu s tím, že „Pro slevy na ubytování v penzionech a hotelech na území Jihočeského kraje je uvolněno 30 milionů korun“. Zastupitelstvo kraje se tak usneslo na jednání 21. května 2020, kdy schválilo (.pdf, str. 5) bod programu „Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje“, který obsahoval právě i zmiňovanou podporu (.doc, str. 1) ubytování, a to až do výše 30 milionů korun.

Administraci celého projektu podle výše uvedené zprávy zajišťuje Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), která na svých webových stránkách 9. června zveřejnila podrobnější podmínky programu. JCCR popsala podmínky následovně: „Slevu 30 % z ceny ubytování, maximálně však 300 korun na osobu a noc, získají rodiny od dvou do šesti osob, z nichž nejméně jedna musí být starší 18 let“.

Pavel Hroch

...byli jsme po městě Karlovy Vary prvním krajem, který něco takového udělal (program podpory turistického ruchu, pozn. Demagog.cz).
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Koronavirus
Ekonomika
Krajské volby 2020
Pravda
Město Karlovy Vary schválilo zavedení opatření na podporu turismu 7. května 2020. Jihočeský kraj pak jako první kraj v Česku vyčlenil 30 milionů na slevy na ubytování a 9,5 milionu na slevy do muzeí apod. 21. května 2020.

Na jednání Zastupitelstva města Karlovy Vary, které se uskutečnilo dne 7. května 2020 (.doc, str. 4–7), se karlovarští zastupitelé dohodli na podpoře oblastí cestovního ruchu a lázeňství zasažených restrikcemi v souvislosti s pandemií koronaviru. Vyčlenili 10 milionů korun na slevové vouchery různé hodnoty navázané na délku pobytu v hotelu či penzionu, které se daly generovat od 25. května 2020. Dalších 35 milionů korun vyčlenili na marketingové kampaně na podporu domácího cestovního ruchu a 5 milionů korun vynaložili na podporu kulturních a volnočasových aktivit.

V případě Jihočeského kraje pak byla opatření na podporu cestovního ruchu schválena na jednání zastupitelstva Jihočeského kraje dne 21. května 2020 v usnesení č. 56/2020/ZK-27 (.pdf, str. 5). Na základě tohoto usnesení bylo uvolněno 30 milionů korun na ubytování v penzionech a hotelech a 9,5 milionů korun pro slevy na vstupné do organizací jako galerie a muzea, které kraj zřizuje. Cílem těchto programů bylo zmírnit dopady koronavirové krize, podpořit cestovní ruch a tím zachovat pracovní místa v kraji. Opatření pak vzala na vědomí i Rada kraje 4. června 2020 (.pdf, str. 19). Zájemci tak mohli od 15. června na webové stránce www.leto.jiznicechy.cz (aktuálně již podzim.jiznicechy.cz) uplatnit ve formě voucherů slevu 30 % z ceny ubytování v penzionech a hotelech, maximálně do výše 300 Kč na osobu a noc. Tato opatření přitom přijal Jihočeský kraj skutečně jako první kraj v republice.

Následně zavedl podobnou kampaň i Středočeský kraj, konkrétně se jednalo o vouchery na návštěvu turistických míst.

Ostatní kraje podpořily cestovní ruch také, většinou však šlo o formu individuálních dotací, např. Liberecký kraj schválil rozdělení dotací 23. června 2020. (.pdf, str. 235 a n.). Ústecký kraj připravoval plán opatření pro období 2020–2021 ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru na rozvoj kraje. Královehradecký kraj schválil 14. září 2020 poskytnutí dotací z krajských dotačních programů v oblasti regionálního rozvoje pro rok 2020. Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo 16. června 2020 (.pdf, str. 21) poskytnutí individuálních dotací subjektům v oblasti cestovního ruchu. 

Oblíbeným způsobem byly i propagační kampaně na sociálních sítích, např. Moravskoslezský kraj připravil výzvu na sociálních sítích „Máme světový kraj“, ve které osobnosti představovaly lokality v kraji, nebo Plzeňský kraj, který připravil kampaň Dovolená v Plzeňském kraji s hercem Karlem Zimou.

 

Pavel Hroch

Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už tady kolega Mareš hovořil o lázeňství, slibovalo napřed 10 tisíc, že jim bude dávat, nakonec to skončilo na čtyřech tisících (...).
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Nepravda
Původní vouchery v hodnotě 10 000 Kč měly být určeny na jakoukoliv dovolenou v Česku. Stát by však z této částky dotoval pouze 4 000 Kč, další 3 000 Kč by poskytl zaměstnavatel, který by si tuto částku následně mohl odepsat z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil občan.

Původně Ministerstvo pro místní rozvoj skutečně uvažovalo o vydávání voucherů v hodnotě 10 000 Kč. Ty měly být určeny na jakoukoliv dovolenou v Česku. Stát by však z hodnoty voucheru dotoval pouze 4 000 Kč, další 3 000 Kč by poskytl zaměstnavatel, který by následně měl možnost odepsat si je z daní, a zbylé 3 000 Kč by doplatil občan. Z důvodu nesouhlasu zaměstnavatelů však tento model nebyl přijat.

Místo toho byly vydány vouchery v hodnotě 4 000 Kč, které však mohou být využity pouze na lázeňské pobyty o délce alespoň 6 nocí obsahující nejméně 5 procedur. Kompenzace této slevy pro lázně pak probíhá v rámci programu COVID-Lázně.

Pavel Hroch

(...) a podívejme se, kdy to začalo (program COVID-Lázně, pozn. Demagog.cz), mělo to začít už někdy v červenci a skončilo to tak, že jsme čekali na souhlas a začalo to někdy v září.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Nepravda
Lidé měli možnost využít slevové vouchery v rámci programu COVID-Lázně již od 1. července. Na přelomu srpna a září se na základě notifikace evropské komise pouze zvýšil počet voucherů, které může stát jednotlivým lázním proplatit.

Nejdříve popišme kontext výroku. Pavel Hroch před tímto výrokem mimo jiné mluví (video, čas 1:11:00) i o opatřeních, která na podporu cestovního ruchu přijal sám kraj: „My jsme uvolnili 30 000 000 korun na podporu cestovního ruchu, a právě do ubytování, kdy jsme dávali buď 300 korun, nebo 30 %, (…). Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už tady kolega Mareš hovořil o lázeňství, slibovalo napřed 10 tisíc, že jim bude dávat, nakonec to skončilo na čtyřech tisících (…)“. Následuje ověřovaný výrok, přičemž z kontextu je zřejmé, že o programu COVID-Lázně mluví obecně jako o nástroji podpory cestovního ruchu, v rámci kterého měli lidé mít od září možnost využít slevových voucherů.

Nyní již k samotnému ověření: Lázeňské zařízení má nárok na pokrytí (.pdf, str. 1) nákladů vzniklých akceptací slevových voucherů ve výši 4 000 Kč na základě Krizového akčního plánu cestovního ruchu (.pdf, str. 18) pro roky 2020–2021 a schválené vládní podpory lázeňských zařízení COVID-Lázně. Program začal platit v červenci, nikoli v září, jak uvádí Pavel Hroch.

Vláda celkově plánovala vydání 250 tisíc voucherů, zejména z počátku však byly možnosti lázní přijímat tyto vouchery omezené. Na základě evropských pravidel pro veřejnou podporu totiž mohou být lázním proplaceny pouze vouchery do hodnoty cca 5,3 milionu korun, tedy cca 1 325 voucherů. Kvůli tomuto limitu následně řada lázní pozastavila přijímání voucherů, a lidé tak s jeho uplatněním museli vyčkávat.

Náměstek Ministerstva pro místní rozvoj Koppitz v červenci uvedl, že tlačí na Evropskou komisi, aby vydala notifikaci, na základě které by se maximální povolená podpora, a tedy i hodnota voucherů přijatá jednotlivými lázněmi zvýšila na cca 21 milionů korun. Vláda nakonec notifikaci obdržela 7. srpna.

Lázně tak díky notifikaci mohou vouchery znovu přijímat, maximálně však do konce roku 2020. O proplacení voucherů pak žádají lázně zpětně, přičemž příslušný dotační program COVID-Lázně byl vyhlášen až 20. srpna, dosud však lázním od státu nebyl proplacen jediný voucher. Které lázně vouchery aktuálně přijímají, si mohou zájemci ověřit na webu kudyznudy.cz.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť možnost získat a uplatnit voucher v rámci programu COVID-Lázně zde byla již od 1. července. Na přelomu září a srpna se pouze zvýšil počet voucherů, které mohou jednotlivé lázně přijmout, resp. které jim budou státem následně proplaceny.

Pavel Hroch

Nám zakázali, abysme vozili turisty na výlovy rybníků.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Nepravda
Ministerstvo zdravotnictví od 18. září 2020 mimořádným opatřením zakázalo organizované venkovní akce s účastí nad 1 000 osob. Hromadné akce jsou kapacitně omezeny, nejsou ovšem zcela zakázány. Rybářství Třeboň zrušilo doprovodné akce z důvodu ochrany zaměstnanců.

Mimořádné opatření (.pdf, str. 1) ze dne 16. září 2020 zakázalo od 18. září pořádání venkovních hromadných akcí, jako jsou např. slavnosti, kulturní a spolková shromáždění, jejichž návštěvnost ve stejný čas přesahuje 1 000 lidí. Z opatření vyplývá, že událost typu výlovu rybníků může proběhnout, pokud budou dodržována preventivní opatření a akce se nezúčastní více než 1 000 lidí.

Opatření explicitně nezakazuje přítomnost turistů na podzimních výlovech rybníků. Nicméně např. Rybářství Třeboň, a.s., uvedlo, že kvůli současné epidemiologické situaci ruší veškeré doprovodné akce v průběhu výlovů. Jako hlavní důvod pro tato opatření je uvedena snaha „omezit kontakt našich zaměstnanců se širší veřejností“.

Pavel Hroch

Máme zhruba 5 000 km cyklotras.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Doprava
Krajské volby 2020
Pravda
V Jihočeském kraji se nachází cca 5 000 km cyklotras.

Podle tiskové zprávy Jihočeského kraje spravuje Nadace Jihočeské cyklostezky více než 5 000 km cyklistických tras v Jihočeském kraji: „Tato nadace obhospodařuje a stará se o pohodlí a bezpečnost cyklistů z celého světa na více než 5 000 km cyklistických tras v celém Jihočeském kraji“. Podobný údaj je k dostání na webových stránkách samotné nadace, jejímž účelem je dle statutu (.pdf, str. 2–3) péče o stávající cyklotrasy v Jihočeském kraji a výstavba tras nových. Zřizovatelm této nadace je kromě Jihočeského kraje i 23 jihočeských měst, společnost ČSAD JIHOTRANS a.s. a Jihočeská centrála turistického ruchu.

Pavel Hroch

(…) máme 5 a půl tisíce turistických tras.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Pravda
Podle Klubu českých turistů Jihočeského kraje je na území tohoto kraje 5 272,7 km turistických tras.

Klub českých turistů Jihočeského kraje na svých stránkách popisuje: „Značkaři našeho kraje udržují a obnovují 5 272,7 km pěších a 106 km lyžařských turistických značených tras vyznačených na území Jihočeského kraje, na kterých je umístěno 8 856 směrovek a tabulek a 175 nástěnných turistických map.

Výrok mluví o 5 a půl tisících turistických tras, přesto však hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť bezprostředně navazuje na tvrzení Pavla Hrocha „máme zhruba 5 000 km cyklotras“. Z jeho kontextu je tedy zřejmé, že měl skutečně na mysli počet kilometrů turistických tras, nikoliv počet tras jako takových.

Pavel Hroch

(...) dělala to (návrh opatření na podporu turismu v Jihočeském kraji, pozn. Demagog.cz) centrála, ta už to měla dávno připravené.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Krajské volby 2020
Nepravda
Pavel Hroch výrokem opravuje Martina Kubu, který tvrdí, že ODS přišla s návrhem na opatření na podporu turistického ruchu. Jihočeská centrála cestovního ruchu se na přípravách návrhu skutečně podílela, vedle ní však na opatřeních pracovali také zástupci ODS.

Nejdříve popišme kontext celého výroku. Pavel Hroch zde opravuje tvrzení Martina Kuby, který při diskuzi o opatřeních kraje na podporu turismu pronesl mimo jiné: „ten návrh na ten program jsme přinesli my z opozice, řešili jsme ho společně s paní hejtmankou (…) předkládali jsme ho my jako opozice, a vy jste ho schválili." Právě na tato slova reaguje Pavel Hroch svým výrokem, podle kterého neměla návrh opatření připravit opozice, nýbrž samotná Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz stojí za návrhem opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD), s níž je Pavel Hroch, jakožto kandidát hnutí Jihočeši 2012, v koalici: „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“ Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) na svých stránkách zveřejnila např. analýzu Kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení či si nechala zpracovat analýzu dopadů pandemie koronaviru na turistický ruch v Jihočeském kraji.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle slov samotné hejtmanky i serveru iDNES.cz se opoziční ODS skutečně podílela na přípravách opatření na podporu turismu. Tato opatření JCCR tedy předem připravená neměla, disponovala však podklady pro jejich přípravu.

Pavel Hroch

V jižních Čechách máme 5 000 památek, je to poměrně, já si troufám říct, že nejvíce v celé České republice.
Debata ČT ke krajským volbám, 21. září 2020
Pravda
V Jihočeském kraji se nachází okolo 5 500 nemovitých památek, což je skutečně nejvíce mezi všemi kraji.

Podle jihočeské odnože Národního památkového ústavu se v Jihočeském kraji nachází přibližně 5 500 nemovitých památek. Mezi ty se počítají stavby, pozemky a další historická cenná díla spojená pevným základem se zemí, tedy i morové sloupy, boží muky a podobně. Jihočeský kraj dále má přes 117 000 movitých památek, ke kterým patří různá umělecká díla, díla uměleckého řemesla, hudební památky či technická díla.

V tomto ohledu hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož předpokládáme, že Pavel Hroch hovoří o nemovitých památkách, a jeho odchylka od skutečného počtu památek je přibližně 10 %.

Přehled evidovaných památek obsahuje Výroční zpráva Národního památkového ústavu za rok 2019. Celkem bylo k 31. prosinci 2019 v České republice evidováno přes 40 435 (.pdf, str. 135) nemovitých kulturních památek. Průměrně jich tak na kraj připadá cca 2 900, v závislosti na tom, zda budeme počítat také Prahu.

V Jihočeském kraji skutečně je nejvíce (.pdf, str. 135) nemovitých památek v Česku, a to přibližně 5 500. Opět dle dat NPU na druhém místě stojí kraj Středočeský s přibližně 4 400 nemovitými památkami, na třetím místě kraj Jihomoravský s 4 200 památkami. Naopak nejméně nemovitých památek registruje Karlovarský kraj (1 400) a Zlínský kraj (1 400). V ostatních krajích se počty nemovitých památek pohybují okolo 2 až 3 tisíců.

 

Pavel Hroch

Rozpočtovací období 2007–2013 na ně (opravy místních komunikací - pozn. Demagog.cz) zapomnělo a nové, které je připravené, 2014–2020, s nimi vůbec nepočítá.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože dotační období 2007–2013 zmiňuje problematiku místních komunikací poměrně obsáhle a rekonstrukce či modernizace místních silnic byly jedním z hlavních investičních záměrů.

Pro období 2007–2013 bylo připraveno celkem 7 regionálních operačních programů (ROP). Pro oblast Jihočeského kraje spravoval finance Regionální operační program NUTS II Jihozápad s celkovou částkou přes 633 milionů eur. V rámci ROP Jihozápad bylo zmiňováno zlepšení regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy) coby jeden z cílů programu v rámci zvýšení dostupnosti regionu a jeho částí (. pdf, s. 64 a tabulka tamtéž, s. 65–66):

4.2.6.1 Oblast podpory Modernizace regionální silniční sítě

  • Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť.
  • Rekonstrukce a modernizace, popř. výstavba silnic II. a III. třídy ke hraničním přechodům.
  • Odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, mosty).
  • Výstavba nových silnic II. a III. třídy vyvolaná modernizací nadřazené silniční sítě.
  • Výstavba, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy pro napojení nových rozvojových ploch.
  • Modernizace frekventovaných silnic II., popř. III. třídy v blízkosti sídel za účelem snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (obchvaty apod.).

V rámci daného zaměření podpory, ale nebyly podporovány „akce neinvestičního charakteru, tj. prostá oprava a údržba silnic II. a III. třídy“ (tamtéž, s. 66).

V případě období 2014–2020 byly předchozí regionální ROP zrušeny a nahrazeny 10 národními operačními programy. Oblast silničních komunikací pak bude spadat hlavně pod Operační program Doprava (OPD) řízený ministerstvem dopravy. Dle programového dokumentu OPD (. pdf, s. 2–3) je patrný odklon od rozvoje regionálních komunikací směrem k páteřní síti rychlostních dálnic a silnic I. třídy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý i přesto, že národní operační programy v období 2014–2020 opravdu nezmiňují opravy, rekonstrukce a rozvoj místních regionálních komunikací vzhledem ke svému zaměření na prioritizaci silniční páteřní sítě.