Nez.

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Ačkoliv udávané číslo přibližně sedí, týká se podílu bytů a domů užívaných vlastníky, nikoliv procenta lidí, kteří mají byt nebo dům ve vlastnictví.

Podle výstupu (str. 5) Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze září 2015, který se opírá o čísla ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, bylo ze všech obydlených bytů 55,9 % užíváno vlastníky. Byty družstevní v tomto čase představovaly 9,4 % z obydlených bytů. Po sečtení těchto hodnot se dostaneme k číslu 65,3 %, což přibližně souhlasí s procenty uváděnými Maxovou.

Jak už bylo zmíněno, tato čísla nemusí nutně znamenat, že 55,9 % lidí vlastní byt nebo dům, pouze že toto procento bytů a domů je obývané vlastníky (přičemž v prostorách s nimi mohou bydlet další lidé, kteří je nevlastní). Procento lidí, kteří nemovitost vlastní, bude pravděpodobně nižší.

Uvedená číselná hodnota není zcela přesná. Podstata výroku je však pravdivá, což je vysvětleno v hodnocení níže.

Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně vyhlašuje Programy podpory bydlení. Ten na rok 2016 byl vypsán na konci října 2015.

Podprogramy tohoto programu jsou jako dříve Regenerace sídlišť, Podporované byty (Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér.

V podprogramu Podporované byty jsou dotace vypláceny pro poskytování sociálního bydlení „pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života.“

V letošním roce byla výše dotace (pdf., str. 2) na komunitní domy pro seniory definována jako součin počtu podporovaných bytů v domě a částky max. 600 tisíc Kč (kap. 4, odstavec 2). Jeden byt je dotován až 600 tisíci korunami. Radka Maxová tedy nebyla přesná ve vyčíslení částky na jeden byt.

Ministerstvo zdravotnictví a jeho ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) je vystavován soustavné kritice zejména ze strany předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Resortní program ANO kromě jiného kritizuje plýtvání finančními prostředky. "..v mnoha případech stále dochází k nákupům předražené zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu a nekoncepčním nákupům léčivých přípravků. Zdravotní pojišťovny nefungují jako pojišťovny. Pacienti navíc přispívají na nepřehledné projekty, jako je například IZIP. Přístup k preventivním programům je chaotický. Zcela zásadní je neexistence dlouhodobého strategického plánu a kontroly využití finančních prostředků." Rezervy ve zdravotnictví se staly tématem jednoho z dílů servilního promo rozhovoru seriálu hnutí ANO Babišova kavárna, kritice Andreje Babiše neušly netransparentní předražené nákupy lékařských pomůcek nebo plýtvání peněz v rámci resortu.

Vládní kolega Andreje Babiše Svatopluk Němeček je oblíbeným terčem předsedy hnutí ANO na Twitteru.

V rámci předvolebního boje ke krajským volbám spustilo hnutí kampaň "Chceme lepší Česko". Z dravé zdravotnictví, které je jednou z částí kampaně kritizuje netransparentnost, neefektivnost a korupci krajského zdravotnictví. Hnutí ANO v programu ke krajským volbám prosazuje v oblasti zdravotnictví následující: "Zavedeme proto centrální nákupy a nákupy ve sdružení, které povedou k výrazným úsporám veřejných peněz. Proč krajské nemocnice nenakupují obvazy společně s fakultními nemocnicemi? Proč se přístroje nenakupují hromadně? Věděli jste, že například v Moravskoslezském kraji je 11 magnetických resonancí, přičemž některé z nich jsou dokonce vzdáleny jen 2 km od sebe? Není tohle právě důkaz absurdního plýtvání veřejnými prostředky? Zavedeme projekt open data krajského zdravotnictví, který na jednom místě ukáže, za kolik peněz a v jaké kvalitě nakupují nemocnice léky, zdravotnický materiál či služby. Díky úsporám budeme tedy myslet i na zdravotnický personál a zvýšení jeho platů." Na adresu zdravotnictví se ministr financí Babiš naposledy vyjádřil 21. září v otevřeném dopise (.pdf), jehož adresátem byl předseda České lékařské komory Milan Kubek. Zdravotnictví dle Babiše netrpí nedostatkem peněz, schází mu ale jasná koncepce a efektivnost.

Výrok Víta Jedličky hodnotíme samostatně. Pravdou je replika Michaely Jílkové o tom, že Velká Británie ještě není v procesu vystoupení z EU, pouze prozatím chystá referendum.

Vystoupení z EU explicitně povoluje článek 50 Smlouvy o Evropské unii (.pdf). Členský stát musí oznámit svůj záměr Evropské radě. Následují dvě alternativy. Buďto Unie sjedná s tímto státem dohodu upravující vystoupení a budoucí vztahy, následně kvalifikovanou většinou rozhodne Rada se souhlasem Evropského parlamentu. Smlouvy zavazující EU pak pro tento stát přestávají být použitelnými dnem platnosti dohody. Pokud je Rada nečinná a dohoda sjednána není, což je druhá varianta, smlouvy zavazující EU přestávají být pro stát použitelné uplynutím dvou let od oznámení úmyslu vystoupit.

Doposud žádný stát této možnosti nevyužil. Jak ale správně uvádí moderátorka Michaela Jílková, Velká Británie rozhodla o vyhlášení referenda, jehož výsledek bude směrodatný pro vystoupení či setrvání v EU. Datum doposud nebylo určeno, je však stanoveno, že k referendu dojde nejpozději 31. prosince 2017.

Michaela Jílková tedy říká pravdu, když tvrdí, že Velká Británie zatím není v procesu vystoupení z EU a teprve plánuje referendum. Oproti tomu Vít Jedlička se plete, když tvrdí, že vystoupení z EU může trvat 3 nebo 4 roky.

Při pohledu na čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU do roku 2014 (údaje za r. 2015 zatím nejsou k dispozici) je jednoznačně patrné, že Česko je zatím v pozici čistého příjemce, tedy „více dostává, než kolik dává.“ V letech 2004-2014 získala ČR z evropského rozpočtu více než 410 miliard korun.

V tiskové zprávě ministerstva financí o čisté pozici České republiky vůči rozpočtu EU za rok 2014 se píše, že: „Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2014 zaplatila do rozpočtu EU 387,3 mld. Kč a získala 797,5 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 410,2 mld. Kč.“

O stejné částce hovoří také NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) ve své Zprávě (.pdf) o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (EU report 2015).

„Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU tak dosáhla v úhrnu 15,7 mld. €, tj. v přepočtu 410,2 mld. Kč.“ (str. 17)

Během posledních 70 let nebyla žádná západoevropská země ve válce s jinou zemí regionu a stejně tak lze říci, že žádný člen Evropské unie (EU) nebyl ve válečném konfliktu proti jinému členu. V celém období to byla pouze válka v Jugoslávii a válka na východě Ukrajiny, které se k hranicím EU přiblížily. The Washington Post také cituje několik studií, které vyzdvihují vliv EU na řešení problémů skrze nenásilný způsob řešení problémů.

Pokud jde o politické pozadí EU, lze citovat (AMO, s. 2) z Schumanovy deklarace, která dala impuls k vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) : „Solidarita ve výrobě, k níž se takto [vytvořením společného trhu s uhlím a ocelí] dospěje, bude mít za následek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejen nemyslitelná, nýbrž i nemožná.“

Že je současné období opravdu výjimečné, lze vidět i v datech. Množství mezinárodních konfliktů, kterých se účastnily během posledních desetiletí evropské státy, je mnohem menší než během historie.

Zdroj: Our World in Data - War and Peace before 1945

Výrok jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný, neboť nedovedeme posoudit migrační úmysly a plány obyvatel černého kontinentu v dalších letech.

I tak bychom rádi uvedli pár čísel. Jen za rok 2015 přišlo do Evropy více než milion uprchlíků, z nichž tvoří uprchlická vlna z Afriky pouhých 20 %, tedy přibližně 200 000. Evropská komise odhaduje (pdf., str. 60), že mezi lety 2016 a 2017 připutují do Evropy další 3 miliony lidí. Pokud by tato struktura měla být v budoucích letech zachována, šlo by v následujících letech o dalších 600 000 uprchlíků z Afriky.

Není jasné, jaký časový horizont má Aleš Brichta na mysli. Pokud však uvážíme výše zmíněná čísla, seznáme, že je přinejmenším velmi nepravděpodobné, že by doposud přišla "čtvrtina, pětina" lidí. Migrační vlna z Afriky by ve stejném tempu musela postupovat kontinuálně následující 3-4 roky.

Michaela Jílková mluví o počtu uprchlíků, které by měla Česká republika přijmout na základě schváleného mechanismu kvót. Podle tohoto mechanismu připadá na ČR 2 978 osob. Klíč pro jejich přerozdělení na úrovní EU je následovný: počet obyvatel (váha 40 %), celkové HDP (váha 40 %), počet žadatelů o azyl v letech 2010-2014 (váha 10 %), aktuální míra nezaměstnanosti (váha 10 %).