Fluktuace ve státní správě, nebavíme se o veřejné správě, ale o státní správě, je 10 % ročně.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám prozatím nepodařilo najít data, která by potvrdila slova Petra Mlsny. V současné době se zdroj, ze kterého ministr čerpal snažíme získat přímo od něj. Tudíž se hodnocení výroku může v blízké době změnit, o čemž budeme informovat.
Úvaha o tom, že by existoval jeden zákon o úřednících ve veřejné správě, který by zahrnoval ústřední státní správu i samosprávu, byl opuštěn už před rokem. Uvažovalo se o tom, ale tento návrh zákona tak, jak šel na vládu, neobsahoval právní úpravu, která by se týkala územní samosprávy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v Zákoně o úřednících (.doc) a na základě materiálu ministerstva vnitra shrnujícího vývoj tohoto zákona.
Úvodní ustanovení poslední verze Zákona o úřednících předloženého ministerstvem vnitra 29.5.2013 zní: "Tento zákon upravuje zaměstnávání státních úředníků (dále jen „úředník“), systemizaci pracovních míst úředníků v úřadech státní správy a vzdělávání úředníků." Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se zákon zabývá pouze státní správou, nikoliv územní samosprávou (ta musí být zmíněna explicitně v předmětu úpravy zákona).
Tou se zabýval například návrh (.doc) Zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) předložený 21.9.2012.
V § 1 tohoto zákona je pak výslovně uvedeno: " Tento zákon upravuje právní poměry zaměstnanců (...), jejichž zaměstnavatelem je Česká republika a jsou zařazeni ve správním úřadu, bezpečnostním sboru, nebo v ozbrojených silách a zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je územní samosprávný celek a vykonávajících:a) státní správu, samosprávub) nebo vnitřní organizační činnost veřejné správy." V dokumentu (.pdf) ministerstva vnitra, který shrnuje vývoj zákona o úřednících potom nalezneme následující informace: "V rámci připomínkového řízení, jež bylo zařazeno v září 2012 k výše uvedenému zákonu, byl vznesen požadavek na samostatnou právní úpravu postavení státních úředníků a samostatnou právní úpravu úředníkůúzemních samosprávných celků, tedy zachování úpravy zákonem č. 312/2002 Sb. pro úředníky územních samosprávných celků. (...)"
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já jsem si dohledal, dohledal statistiky například prostupnosti francouzské státní správy a politiky a zjistil jsem, že 90 % politiků ve státní správě, pardon, v politice, působilo před tím ve státní správě.
Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádné adekvátní statistiky z prostředí francouzské státní správy. Naleznete-li bližší informace k tomuto výroku, neváhejte nám napsat.
Doporučení té komise do doby, dokud nejsou schválená Evropskou radou, jsou skutečně pouze doporučeními. A tato kondicionalita, že by snad měl být přijat zákon o státních úřednících, jako podmínka pro čerpání, čerpání peněz, je skutečně pouze, pouze neformální, není, není vymahatelná, není zakotvena v žádných evropských, evropských předpisech a dokumentech.
Evropská unie dlouhodobě kritizuje Českou republiku za neschopnost přijmout služební zákon o státní správě. V sérii doporučení z 29. května 2013, které každoročně vydává Evropská komise pro všechny členské státy, se v bodě č. 15 jasně píše o nutnosti přijmout zákon o úřednících. Komise však už 30. 5 uvedla, že pracovala se starým návrhem zákona a „kritiku zákona, kterou umístila na svém webu, zpracovali její úředníci a neschválili ji komisaři. Materiál tak nereprezentuje oficiální stanovisko Komise a sloužil jako souhrn podkladů pro vypracování doporučení pro Česko“.Přijetí služebního zákona je však do budoucna nutnou podmínkou pro čerpání financí ze strukturálních fondů EU. Zavedení zákona bylo také jednou z podmínek vstupu ČR do EU.
Série doporučení vydávaná Evropskou komisí závazná nejsou, avšak povinnost přijmout služební zákon pro ČR závazná je. Výrok ministra bez portfeje Petra Mlsny proto hodnotíme jako zavádějící.
Daniel TAKÁČ, moderátor No, protože není ten obecný zákon. Konkrétní referendum být může. Aleš ROZTOČIL, poslanec: Může, ano, ale pokud vím, tak jsme se tedy v referendu k žádným zásadním záležitostem, zásadním otázkám zatím tedy, zatím tedy nevěnovali.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i když nevíme, co považuje poslanec Roztočil za zásadní záležitost, tak je nepochybné, že proběhlo celostátní referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003.
13. a 14. června 2003 se uskutečnilo celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto doposud jediné v ČR konané celostátní referendum bylo uskutečněno díky přijetí speciálního ústavního zákona. Jde o zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Tam v minulosti ÚOKFK mělo tuším 40 volných tabulek, které nebyly po dobu tří až čtyř let obsazeny. Policejní prezident vlastně při tom, jakým způsobem dopadají úspory na policii, odebral některým útvarům část tabulek a odebral ty tabulky, které byly dlouhodobě neobsazené. Podle mých informací i v současný době na Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality i nyní jsou neobsazené tabulky.
Nepodařilo se nám dohledat požadované informace, nicméně oslovili jsme tiskový odbor ÚOKFK s žádostí o ně, po obdržení jejich vyjádření pro vás hodnocení výroku upravíme.
Nicméně přesto policie má v současné době necelých těch 39 tisíc policistů schválených vládou. Na to má pokrytý peníze.
Pro rok 2013 vláda schválila celkem 38 996 služebních míst u Policie ČR, tedy necelých 39 tisíc. Co se týče financování, "na služební příjmy policistů pak policie dostane 14,3 miliardy korun. Dohromady s dalšími výdaji, jako je například zdravotní a sociální pojištění, tak tato částka činí 19,3 miliardy korun."
V současné době má policie proti tomu schválenému počtu, to je těch 38996, zhruba o 700 milionů méně. My samozřejmě s tím číslem pracujeme a v současné době došlo k úsporám na Ministerstvu vnitra a tyto úspory budou přesunuty policii. (pozn. Demagog.CZ: po chvili ministr svoje slova upřesnil) Chybí 700 policistů a dáme policii asi 205 milionů, to znamená, že policie bude moct navýšit stav policistů o těch 700.
Pro rok 2013 je skutečně schváleno pro Policii České republiky 38996 pracovních míst. Nepodařilo se nám však zjistit jaký je aktuální faktický počet zaměstnanců. V této věci jsme Policii ČR kontaktovali a výrok tedy případně později doplníme.
V poslední době pak skutečně na Ministerstvu vnitra došlo k úspoře asi 200 milionů Kč díky zlevnění systému datových schránek.
Co se pak týče záměru přidělit policii 205 milionů korun, tak k němu se nám nepodařilo dohledat informace, je také možné, že tento záměr byl Janem Kubicem poprvé veřejně prezentován právě v této politické debatě.
Ta základní odborná příprava (policistů, pozn.) v minulosti byla devět měsíců, rozložená na šest měsíců a tři měsíce praxe.
Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.
Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.
Ale jako ušetřilo se skutečně ve všech směrech. K té největší úspoře asi došlo na rušení škol, protože těch škol bylo prostě hodně a ušetřilo se zhruba 145 milionů ročně jenom na školách.
Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).
Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.
Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.
