Nez.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Deník aktualne.cz informoval 8. června 2012 o podání trestního oznámení na regionální radu Ústeckého a Karlovarského kraje z důvodu „poškozování finančních zájmů Evropského společenství". Trestní oznámení podali senátoři Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava společně s kandidátem Severočechů.cz na hejtmana Jiřím Zelenkou.

V důvodové zprávě zákona (.doc) o podpoře regionálního rozvoje skutečně na str. 19 najdeme větu "Evropská unie vyžaduje, aby odpovědnost za využívání prostředků z předvstupních fondů i ze strukturálních fondů nesl stát."

Dle článku 59, odst. 1 bodu c) uvedeného Nařízení (.pdf) Rady Evropského společenství o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 členský stát pro každý operační program určí "auditní orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému".

Takovým auditním orgánem je v současné době odbor Ministerstva financí.

V článku 62, který vymezuje činnost auditního orgánu, odst. 3, se dále praví:

" Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost ".

Pokud tedy auditní orgán Ministerstva financí pověří prováděním auditu jiný subjekt, musí zaručit, aby byl tento subjekt funkčně nezávislý. Na základě dokumentu Rady Evropského společenství tedy hodnotíme výrok Aleny Dernerové jako pravdivý.

Výrok se na základě veřejně dostupných informací nepodařilo ověřit. Mohlo se jednat například o seminář NKÚ věnovaný právě otázkám kvality kontrolní činnosti auditních orgánů. Nicméně žádný podrobnější výstup, který by přiblížil jednotlivé příspěvky a jejich závěry, nebyl doposud publikován.

Během ověřování se nepodařilo najít ani jiná hodnocení poskytující mezinárodní srovnání jednotlivých států. Ani na stránkách Evropského účetního dvora nejsou ať už ke zmiňovanému semináři nebo žebříčku států žádné informace.

Uváděná politická příslušnost všech aktérů zde sedí - Jiří Šulc i René Budjač jsou opravdu členy ODS a Arno Fišera i Jana Vaňhová jsou členy ČSSD.

Co se týče členství v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad, tak jsou zde uváděná fakta opět pravdivá. Jak je patrno ze zápisu zasedání Regionální rady - např. na zápisu 26. zasedání figuruje jméno Reného Budjaniče a na zápisu 27. zasedání všechna ostatní, kromě Reného Budjaniče, navíc je na konci zápisu podepsán Jiří Šulc jako předseda.

Vzhledem k výše uvedeným faktům pocházejícím přímo z oficiálních stránek ROP Severozápad shledáváme výrok pravdivým.

Je pravdou, že Václav Klaus komentuje značnou část společenského dění včetně výběru ministrů. Ke konkrétním ministerským postům se vyjadřuje buď negativně (viz jmenování Karolíny Peake), či pozitivně (viz odstoupení Josefa Dobeše, Pavla Dobeše či Alexandra Vondry). Zaznamenali jsme i případ, kdy se zastával konkrétních lidí (viz kauza policejního prezidenta Petra Lessyho), či odmítl jmenovat vládu a ministry - příkladem může být kauza s (ne)jmenováním Davida Ratha a také odmítnutí menšinové vlády ČSSD (2005) a "přeběhlíkové" ODS (2006).

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože Václav Klaus žádného ministra opravdu přímo nenavrhoval ani nedoporučoval.

Václav Klaus skutečně nejednou "pozvedl obočí" nad ministerskými kandidáty. Zde přikládáme několik příkladů:

• březen 2003: "Ministr obchodu a průmyslu je osobou mimořádně angažovanou ve sféře mezinárodních vztahů, což vyžaduje kvalitní znalost alespoň jednoho světového jazyka, nejlépe angličtiny." - Před jmenováním Milana Urbana (ČSSD) ministrem průmyslu a obchodu za vlády Vladimíra Špidly sondoval, zda kandidát ovládá některý ze světových jazyků.

• říjen 2005: "Nedovedu si ve své nejbujnější fantazii představit, jak by to bylo možné sloučit v jednu osobu." - V případě potenciálního ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD) vyjádřil pochybnosti nad tím, že by ministrem mohl být zároveň šéf České lékařské komory.

• prosinec 2006: "Schwarzenberg je spojen s ČR pouze menší částí svého života i majetku a s normálním životem lidí přišel do styku pouze okrajově." - Před jmenováním Karla Schwarzenberga (tehdy nominován SZ) ministrem zahraničních věcí se prezident obával také nedostatečného hájení zájmů ČR.

• prosinec 2012: "Neumím si představit, že se z Karolíny Peake stane přes noc odbornice na armádu. Statní muži v armádě takovou dívenku nepřijmou." - Poznámka utroušená na adresu kandidátky na post ministryně obrany Karolíny Peake (LIDEM).

Dle serverů České noviny a Impuls počet odborářů vskutku klesá. V článku Českých novin z června 2012 je konstatováno, že "...z atímco v roce 2004 bylo evidováno 800.000 odborářů, tak v roce 2006 jich bylo 610.000 a nyní se jejich počet pohybuje pod hranicí půl milionu... " Pro rádio Impuls to v rozhovoru s Václavem Moravcem přiznal i šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil s tím, pokles je ročně průměrně o 7 %.. Je samozřejmě otázka, co je dramatický způsob poklesu. Výrok však hodnotíme jako pravdivý.

Za posledních 15 let, které jsou ve výroku zmíněny, opravdu dle měření například amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) nedošlo k růstu průměrné teploty. Je však důležité podotknout, že ač se teplota nezvýšila, těchto 15 let patřilo k nejteplejším od doby počátku systematického měření teplot. Vědci však například v článku britského listu The Daily Telegraph argumentují, že variabilita vývoje globální teploty nemusí nutně znamenat popření dlouhodobého trendu růstu teplot.

Václav Klaus označil v roce 2009 knihu Petra Hájka, ve které prezentuje své radikální názory na 11. září, za podnětnou a vedoucí k zamyšlení. "Hájek primárně říká, že nános mediální manipulace nad 11. zářím, nad Usámou bin Ládinem i nad bombardováním Srbska je obrovský, to nutí každého k zamyšlení," uvedl Klaus.

Nedá se ovšem říct, že by s Petrem Hájkem v jeho postojích souhlasil. Například v roce 2011 podle dostupných informací zakázal Hájkovi se k této události do médií vyjadřovat.

V květnu 2011 se pak Václav Klaus distancoval od názoru svého mluvčího takto: "Jeho vyjádření považuji za nešťastné. Potenciální důsledky – včetně možných férových i neférových interpretací tohoto vyjádření – nebyly zřejmě autorem domyšleny."