Pokud se nemýlím, byl to Petr Pithart, a myslím, že i paní senátorka Rippelová, kteří navrhovali, aby s tou ústavou, aby byla ještě doplněna ta novela ústavy o jakési přechodné ustanovení, které by hovořilo o účinnosti právě toho přijatého zákona volebního. S tím, že by se tam nechala legisvakance poměrně delší, která by samozřejmě patrně vedla k tomu, že by ještě tato volba proběhla právě podle pravidel té nepřímé volby.
V zápisech z jednání o změně ústavy k přímé volbě prezidenta jsme podobný návrh od senátorů Pitharta a Rippelové nenalezli. Návrh byl projednáván Stálou komisí pro ústavu ČR a parlamentní procedury, na jejímž jednání (.doc, členy jsou Rippelová i Pithart) nebyl odklad účinnosti zmíněn. Projednal jej také Ústavně-právní výbor (.doc) Senátu (členkou Rippelová), kde byl sice předložen pozměňovací návrh k účinnosti, pouze však k účinnosti některých ustanovení o pravomocích, nikoli volbě prezidenta. Takový návrh pak nebyl předložen či zmíněn ani na jednání senátu k této věci.
Dodejme, že jednání o změně ústavy probíhala již dlouho před samotným schvalováním návrhu v Parlamentu ČR. Není v našich silách ověřit, zda senátoři Pithart a Rippelová v nějaké formě skutečně nepodali návrh, který senátorka Wagnerová zmiňuje.
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
A konec konců i Česká, potažmo tedy Československá republika s tím (situací, kdy nemá prezidenta, pozn.) již má zkušenosti.
V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.
Ústava pamatuje na to, jak by se potom (při neobsazeném postu prezidenta, pozn.) rozvrhly ony pravomoci prezidenta mezi předsedu Senátu a předsedkyni Poslanecké sněmovny, předsedu vlády.
Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.
Článek č. 66 Ústavy ČR:
Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.
Přitom (Senát, pozn.) má na to (schválení/zamítnutí zákona, pozn.) pouhých 30 dnů.
Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.
Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.
To odškodnění klientů zkrachovalých bank, bylo původně předkládáno jako samostatný návrh zákona. Neprošlo. No, tak potom to, nemýlím-li se, poslanec Doktor dal právě jako toho, jako toho divokého jezdce (přílepek, pozn.) k úplně nesouvisejícímu zákonu ve druhém čtení, že jo, v podrobné až rozpravě a druhého čtení a tak dál. No a tam to prošlo.
Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).
Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.
Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.
Sbírka s Občanským zákoníkem je jenom prostě ta sbírka bez tečky nějakého komentáře. Jenom ta sbírka. 690 korun.
Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).
Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.
(...) Já jsem vlastně na podzim roku 95 poprvé navrhoval vznik specializovaného státního zastupitelství pro organizovaný zločin.
Nejstarší záznam, který jsme nalezli a který potvrzuje Kubiceho slova, je jeho vlastní citace ve zprávě Parlamentních listů z června 2012. Dodejme, že právě v roce 1995 Kubice nastoupil do čela ÚOOZ.
(Moderátor: Máte tedy v zákoně o úřednících ten princip, o kterém mluvil Petr Nečas, polovina náměstků politická a polovina odborná?) Ano, to tam je. To tam je. Tam se předpokládá, že vlastně ministerstvo by řídil kancléř, nebo někdo podobný, což by byla nepolitická funkce státního úředníka s definitivou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. Pro informaci však uvádíme odkaz na návrh Věcného záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě z roku 2011. Pro srovnání uvádíme níže ještě výňatek z tohoto záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy:
"..V ministerstvech se zřizuje pracovní místo ředitele úřadu ministerstva, jmenovaný a odvolávaný ministrem, kterému je také ředitel ze své činnosti odpovědný. Zřízení funkce ředitele úřadu ministerstva má vytvořit rozhraní mezi politicky obsazovanými místy a místy úřednickými (v současné době na některých ministerstvech už takto označovaná funkce zřízena je, jde ale o funkce s jiným obsahem vlastního výkonu funkce a s jinými kompetencemi). Tato systémová změna je významným krokem k odpolitizování veřejné správy, zajištění kontinuity její činnosti i zvýšení předvídatelnosti práva."
Vzhledem ke skutečnosti, že aktuální podoba návrhu novely tohoto zákona je stále předmětem jednání ( v dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012), hodnotíme výrok jako neověřitelný.
(Moderátor: A jak bude zajištěno to, když přeci jen i ten státní úředník s definitivou bude nějakým způsobem prostě pod politickými tlaky, nebo jak, jak zajistíte to, aby to byl opravdu odborný nominant, nikoli že stejně o něm nějak budou rozhodovat zákulisní vlivy politické, lobbistické či jiné?) V případě, že by se tak stalo, bylo to markantní, tak tam je disciplinární řízení a související věci.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.
