ODS

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť premiér Nečas sice navrhl odvolat předsedu Věcí veřejných (nebyl jím Bárta ale John), to však vyvolalo v koalici velkou roztržku, která byla zažehnána až dohodou mezi všemi subjekty. Tedy i v tomto případě muselo dojít k domluvě mezi koaličními partnery, aby tato změna nevyvolala např. pád vlády. Výrok je pronesen v tom kontextu, že by Sobotka mohl odvolat ministry z jiných koaličních stran, aniž by to směřovalo k rozpadu koalice.

Předně uveďme, že koaliční smlouva (str. 42, bod 4) Nečasova kabinetu obsahovala stejně jako u současné sestavy bod, kdy odvolání člena vlády je třeba probrat s příslušným předsedou koaliční strany.

Vít Bárta byl ministrem dopravy ve vládě Petra Nečase od 13. 7. 2010 do 21.4. 2011. Následně byl nahrazen do konce června 2011 Radkem Šmerdou (post ministra dopravy v Nečasově vládě následně vykonávali další dva muži: Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura).

Vít Bárta rezignoval na ministerský post v dubnu 2011 z vlastního rozhodnutí, nejednalo se tudíž o iniciativu premiéra Nečase, ačkoliv na toho pod pohrůžkou vyvolání hlasování důvěře vládě vyvíjela nátlak ve věci odvolání Bárty opozice (ta ovšem v tomto období vyvolávala taková hlasování opakovaně - celkem 5krát).

Poté, co premiér Nečas Bártovu rezignaci přijal a předal ji prezidentu Klausovi, oznámil, že chystá ve vládě další personální změny, k nimž následně došlo.

Jiná byla situace v případě ministra vnitra a předsedy koaliční strany Věci veřejné (VV) Radka Johna. Premiér Nečas trval na odchodu Johna z ministerské funkce (bez předchozí dohody s VV) vzhledem ke kauze údajného napojení VV na bezpečnostní agenturu ABL a pochybností v případě uplácení uvnitř strany. Věci veřejné považovaly požadavek na odvolání Johna za nepřijatelný, premiér Nečas však prezidentu Klausovi návrh na odvolání Johna doručil.

Prezident Klaus odmítl odvolání Johna (a přijetí rezignace Bárty) s tím že tak učiní, až bude mít vláda jasný plán, jak dále fungovat. Věci veřejné totiž podmiňovaly odchod svých ministrů rezignací ministrů Vondry a Fuksy z ODS, tudíž následovala koaliční vyjednávání. Vládní koalice se na svém jednání 18. dubna 2011 dohodla, že bude pokračovat ve stávajícím formátu a dále došlo ke shodě na jménu nového ministra vnitra, kterým se měl stát nestraník Jan Kubice. Tedy Nečasův návrh neznamenal pád vlády, ovšem k jejímu udržení byla i tak potřebná domluva mezi jednotlivými partnery ve vládní koalici.

S Kubicem jako svým nástupcem souhlasil i John. Prezident následně Johna odvolal. V květnu 2011 John rezignoval také na funkci vicepremiéra vlády pro boj s korupci, neboť údajně necítil od premiéra podporu v boji proti korupci.

Samotné odvolání Radka Johna ke konci vládní koalice nevedlo, nicméně přispělo k problematickému vztahu koaličních partnerů. Koaliční neshody vedly k tomu, že od jara 2012 fungovala vládní koalice, která úspěšně absolvovala hlasování o vyslovení nedůvěry, nově ovšem v pozměněné podobě: VV odešly do opozice, a vládu podporovaly lidé kolem Karolíny Peake (zvolena za VV), kteří vytvořili novou platformu (LIDEM), došlo tedy k rozštěpení strany Věci veřejné.

Důvodů pro ukončení spolupráce mezi ODS, TOP 09 a VV lze jmenovat více: jednalo se o nespokojenost VV s personální politikou premiéra, tato strana totiž neměla ve vládě čtyři ministry ze své strany tak, jak to slibovala koaliční smlouva. Dalším důvodem byla zveřejněná nahrávka Kristýny Kočí (VV), z níž podle VV vyplývalo, že se koaliční partneři podíleli na chystaném puči ve straně.

Nejpalčivějším problémem v případě stavby dálnice mezi Brnem a Vídní je v současné době skutečně neexistence zásad územního rozvoje, vypracovaná pro Jihomoravský kraj. Na tomto úseku se pracuje převážně na rakouské straně, kde rakouská dálnice A5 by měla být v roce 2017 prodloužena až do Poysdorfu. Podle ministra dopravy Ťoka nelze do doby vypracování nových zásad územního rozvoje v přípravě dálnice mezi Brnem a Vídní na české straně nijak pokročit.

Dalším stagnujícím projektem v regionu je rychlostní komunikace R43, tzv. Hitlerova dálnice. V době, kdy byl ministrem dopravy Pavel Dobeš se odhadovalo zahájení stavby někdy v roce 2025. V současné době si však ani premiér Sobotka netroufá odhadovat, kdy k začátku stavby skutečně dojde.

Hlavním problémem v zahájení stavby podle něj není ani tak otázka financování, jako spíše příprava území na stavbu hlavně v okolí nedaleké Kuřimi. Starostové z Blanenska však upozorňují, že se žádné spory nevedou a naopak se může začít stavět.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože největším problémem dálnice mezi Brnem a Vídní je neexistence ZÚR.

Základy integrovanému dopravnímu systému položili radní kraje v dubnu 2002. Rada tehdy schválila (bod 12) návrh o založení koordinátora integrovaného systému - KORDIS JMK, spol. s.r.o.

První etapa Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zahájila provoz 1. ledna 2004.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť i přes skutečnost, že má aktuálně od začátku roku 2013 souběh vládnutí na centrální a jihomoravské krajské úrovni, tak není pravdou, že by se jí nepodařilo získat více peněz na silnice. Vláda naopak za poslední 2 roky alokovala pro kraj celkem asi 600 milionů korun oproti normálu.

Sociální demokracie v čele s hejtmanem Michalem Haškem vede Jihomoravský kraj od roku 2008.

vol. obdobíkoalicehejtman 2004-08 KDU-ČSL+ODS S. Juránek (KDU-ČSL)2008-12 ČSSD+ODS *

ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)2012-16 ČSSD+KDU-ČSL M. Hašek (ČSSD)*V roce 2010 byla ukončena spolupráce mezi ČSSD a ODS a nově byla ustavena koalice ČSSD+KDU-ČSL.

Ministerstvo dopravy v lednu 2015 nabídlo krajům přes 4 mld. Kč na opravy silnic II. a III. tříd. Jihomoravský kraj měl nárok na vyčerpání 349 mil. Kč. Pokud vyjdeme z výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (jde o návrh - zprávu budou ještě schvalovat poslanci), ve prospěch Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje bylo alokováno 360 milionů z tohoto fondu. Z toho cca 11 milonů tvořily 2 menší projekty (.pdf, str. 150), které byly vyčerpány dohromady asi ve výši 6 milionů. Z celkové alokace pak dočerpáno nebylo cca 5 milionů, což dokládá, že kraj vyčerpal kompletně částku na opravu silnic II. a III. tříd ve výši bezmála 350 milionů.

V roce 2016 rezort dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury nabídl krajům 3 mld. Kč na opravu silnic II. a III. tříd, Jihomoravský kraj měl nárok na 239 mil. Kč. Po únorovém jednání Rady řekl náměstek hejtmana Roman Hanák, že na opravy a rekonstrukce silnic je vyčleněno celkem 398 milionů korun, z toho je 239 mil. Kč ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Co se dále týká "dotažení některých věcí", tak nejsou Crhou nijak specifikovány, proto tato věc není součástí hodnocení.

Jiří Crha (ODS) odkazuje k počtu studentů jednotlivých typů škol v Jihomoravském kraji.

Kraj jako takový je zřizovatelem 83 středních škol. Z tohoto výčtu je pak 42 odborných škol, 22 gymnázií, 18 učilišť a 1 lyceum.

Ve školním roce 2015/2016 studovalo na celkem 123 středních školách v Jihomoravském kraji 46 695 studentů. Procentuální zastoupení studentů v jednotlivých typech škol přinesl ČRo, odkazující na ročenku MŠMT.

Zastoupení studentů v jednotlivých typech škol:

• 43,2 % tvoří studenti odborných škol
• 21,6 % vyplňují učni
• 21,5 % 13,7 % tvoří studenti víceletých a čtyřletých gymnázií

Přestože se zastoupení učilišť Crha mírně vychyluje od statistik, nejedná se o markantní rozdíl a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Novela školského zákona, která se inkluzi věnovala, byla přijata v roce 2015. Na ni poté navázala i zmíněná prováděcí vyhláška.

Tato novela (bod 7) obsahuje rozsáhlou změnu ustanovení o podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. I když byl zákon schválen již v roce 2015, tato ustanovení nabyla účinnosti až 1. září 2016. Nyní jsou tedy již účinná.

Co se týče prováděcí vyhlášky, která specifikuje podpůrná opatření žáků se speciálními potřebami, ta je platná od ledna 2016 pod číslem 27/2016 a v účinnost vstoupila také k 1. září 2016.

Nedostatek míst se dotýká např. města Brna. Ministryně školství Kateřina Valachová přiznává, že nedostatek míst ve školkách je v Jihomoravském kraji a několika dalších lokalitách.

Jihomoravský kraj ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání 2016–2020 upozorňuje na to, že se nedostatek (.pdf, bod A.4.1, str. 15) míst v MŠ projevuje nerovnoměrně v závislosti na lokalitách s velkým výskytem domů, v místech s dobrou dopravní obslužností a pracovní příležitostí. Podle této analýzy se počet dětí předškolního věku zvýšil o 11 200 od roku 2005. Zároveň však došlo k navýšení kapacit o 7000 míst.

V současné době je v JMK 657 předškolních zařízení a 41 519 dětí. Ve školním roce 2015/2016 nebylo vyhověno 9007 žádostem o přijetí (tab. x B1.14.1) a tento stav je dlouhodobý. V některých oblastech kraje byla v roce 2015 kapacita překročena.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zmíněný zákon byl sice již schválen, to však nic nemění na tom, že jádro výroku Jiřího Crhy týkající se povinnosti přijímat dvouleté děti od roku 2020 je správně.

Novelu školského zákona poslanci schválili znovu po tom, co ji prezident vetoval, a tedy vrátil znovu do Poslanecké sněmovny k novému hlasování. Ta však ve svém názoru setrvala a prezidentovo veto přehlasovala.

Tato novela, jak Jiří Crha správně uvádí, mimo jiné stanovuje nárok na umístění dítěte v předškolním zařízení i ve věku dvou let, když říká, že „předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let“. Toto ustanovení (.pdf, str. 2, bod 9) podle ustanovení o účinnosti (.pdf, str. 13) nabývá účinnost až 1. září 2020.

Jan Zahradník byl hejtmanem Jihočeského kraje v letech 2000–2008. Výstavba dálničního úseku mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí byla zahájena v říjnu 2008. Tento úsek byl otevřen a zprovozněn v červnu 2013. Jiří Zimola byl zvolen hejtmanem za Jihočeský kraj 24. listopadu 2008.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože k zahájení prací na dálničním úseku došlo ještě v době, kdy byl hejtmanem Jan Zahradník.

Řada plánovaných dopravních staveb v České republice získala stanovisko EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) na základě směrnice 244/1992 Sb. Evropská komise však obvinila ČR, že tato je v nesouladu se směrnicí EU, což může vést až k pozastavení evropských dotací na stavbu těchto projektů.

Vláda s Evropskou komisí posléze vyjednala podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby. Mezi tyto prioritní stavby se skutečně zařadil i obchvat Českých Budějovic, tedy úsek D3 0310/1 Úsilné –Hodějovice a D3 0310/11 Hodějovice – Třebonín.

Na jiné části D3 se tato výjimka nevztahuje a musí znovu projít procesem EIA. Jak správně uvedl Jan Zahradník, jedná se o část mezi Třebonínem, kde končí obchvat Českých Budějovic, a hranicemi s Rakouskem.