Ty regionální operační programy dokáží čerpat nejvíce. 3 operační programy, které jsou na tom teď nejhůř a kde hrozí největší ztráta v letošním roce, je operační program, který spravuje MŽP, MŠMT a MPO.
Dle tiskové zprávy úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad byly za období 2007 - 2013 nejúspěšnějšími z čerpaných programů právě regionální operační programy (ROP). Jedním z nich je například ROP Jihozápad, který patří v čerpání evropských fondů k těm nejúspěšnějším v ČR.
Nejproblematičtější programy, u kterých hrozí riziko největšího vrácení prostředků do rozpočtu EU, jsou dnes OP Životního prostředí (.pdf., s. 11) (program MŽP), OP Výzkum a vývoj pro inovace (.pdf., (program MŠMT) a OP Podnikání a inovace (.pdf, s. 7) (program MPO). Dle odhadů hrozí u OP Životního prostředí ztráta až 13 miliard korun, u OP Výzkum a vývoj pro inovace 7,5 miliard a u OP Podnikání a inovace 1,5 miliardy korun.
My jsme před 7 lety slavili, protože jsme vyjednali nejvíce peněz na hlavu v rámci Evropské unie.
Výrok premiéra Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť přesně před sedmi lety (rok 2007) byl objem vyjednaných peněz na jednoho obyvatele ze všech fondů v rámci Politiky soudržnosti pro léta 2007–2013 skutečně nejvyšší. Jednalo se o částku 2603 EUR "na hlavu". Celkový objem vyjednaných prostředků byl 26 692 mil EUR (.pdf str. 25) na tehdejších 10 254 233 obyvatel (Eurostat). Je však nutné zdůraznit, že již v následujícím roce s ohledem na demografický vývoj předehnalo ČR v počtu vyjednaných peněz na hlavu Estonsko. Vše ilustruje tato tabulka, která kombinuje data z předchozích dvou zdrojů.
My máme 80 % exportu do zemí Eurozóny.
Česká republika v letech 2012 a 2013 vyvážela (.pdf - zdroj ČSÚ) do zemí Eurozóny zhruba 63 % svého exportu. V roce 2012 šlo přesně o 63,4 % z celkového vývozu, v loňském roce to pak bylo 62,8 %. Dodáváme, že Sobotkou zmíněných 80 % platí pro vývoz České republiky do všech členských zemí Evropské unie, nikoli pouze do zemí platících eurem.
My jsme už v referendu o vstupu do EU rozhodli, že v budoucnosti euro přijmeme.
Česká republika se skutečně zavázala přijmout Euro a to v rámci Aktu o podmínkách přistoupení (součást Smlouvy o přistoupení), kterou jednak ČR podepsala a o které se konalo jediné celostátní referendum v době samostatné České republiky.
Toto referendum proběhlo podle speciálního ústavního zákona, který jej umožnil. Občané odpovídali na dotaz " Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie? " a s přijetím vyslovilo souhlas zhruba 77 % lidí.
Konkrétní ustanovení, které se týká jednotné měny, je v článku 4 Aktu (.doc). Jeho přesná formulace zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES."
Jedna věc je udělat nějaký plán, druhá věc je, že řada těch programů, to bylo vidět i v tom příspěvku, již celou dobu běží (v boji proti nezměstnanosti, pozn. demgagog.cz)
Přehled, který by mapoval všechny aktuální programy na podporu zaměstnanosti, v současné době neexistuje. Na stránkách Úřadu práce ČR je však možné dohledat přehledy programů v současnosti probíhajících nebo již ukončených v jednotlivých krajích. Zde uvádíme např. informace o programech v Ústeckém kraji, přehled realizovaných projektů z Evropského sociálního fondu (ESF) v Karlovarském kraji nebo příklad projektu z ESF v kraji Jihomoravském.
je pozoruhodné, že vlastně za těch vašich dvou předchozích vlád výrazně vzrostl veřejný dluh
Ministryně Marksová-Tominová se patrně odkazuje na poslední dvě vlády vedené premiérem z ODS - Nečasovu (2010-2013) a Topolánkovu (2007-2009). Jak vyplývá z následující tabulky (zdroj ČSÚ, .xls), během těchto let skutečně výrazně vzrosla jak výše nominálního dluhu, tak jeho poměr k HDP. V roce 2013 pak poměr dluhu k HDP poprvé od roku 1996 klesl.
RokStátní dluh
(mld Kč)Státní dluh
(% HDP)2007829,324,42008999,826,020091 178,231,320101 344,135,520111 499,439,220121 667,643,420131 683,343,3
(...) my tady máme v současné době rekordní počet nezaměstnaných, máme tady 39 tisíc volných pracovních míst a 625 tisíc registrovaných nezaměstnaných. Z toho je jasně vidět, že i ti lidé, kteří skutečně chtějí pracovat, tak prostě nemohou.
Protože Český statistický úřad uvádí údaje do konce roku 2013, využili jsme k ověření server Kurzy.cz, kde jsou zveřejněny aktuálnější statistiky. V únoru 2014 bylo evidováno 625 390 nezaměstnaných osob, hladina míry nezaměstnanosti činila 8,6 % a počet volných míst byl 38 301.
Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9%. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.
Já jsem tam dva měsíce, pane kolego (na ministerstvu, pozn. demagog.cz)
Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Marksová-Tominová byla jmenována do funkce ministryně 29. 1. 2014, spolu s dalšími členy koaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky.
my víme, že se vyplatí ta pracovní místa dotovat, protože potom část těch lidí, my máme ta čísla samozřejmě detailně k dispozici, kolik jsme podpořili, kolik těch lidí se pak třeba udrželo na trhu práce.
Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Ve statistické ročence (.pdf; str. 24) trhu práce v České republice v roce 2013 můžeme nalézt údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 2011-2013. To znamená, že zde jsou uvedené počty vytvořených pracovních míst a počty umístěných uchazečů.
V ročence však nenajdeme počty lidí, kteří se udrželi na trhu práce i po skončení podpory ze strany státu. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda by bylo ochotné nám tato data poskytnout. V odpovědi nám Ing. Štefán Duháň, ředitel odboru trhu práce sdělil, že Úřad práce ČR má tato data k dispozici, avšak není je jednoduché statisticky zpracovat. V příloze přiložil publikaci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zabývá hodnocením programů aktivní politiky, avšak v roce 2007.
Václav MORAVEC: Kolik peněz do té aktivní politiky zaměstnanosti dáte, když se podíváte na data, která tam šla v uplynulých letech, tak nedosáhla ani dvou miliard korun. Michaela MARKSOVÁ: To jsou teď, je to určitě víc než dvě miliardy korun. Jsou to řádově miliardy podle toho, na který ten program.
Výrok Michaely Marksové hodnotíme na základě informací z MPSV a státního rozpočtu jako pravdivý. Souhrnný přehled výdajů na státní politiku zaměstnanosti je dostupný na Integrovaném portálu MSVP z let 1991 – 2011. Dle daného dokumentu (.xls) směřovalo na podporu Aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 6,17 mld. korun a v roce 2011 3,815 mld. korun. Údaje pro další roky jsou dostupné pouze jako položka ve státním rozpočtu pro daný rok. V roce 2012 (.pdf, str. 18) se jednalo o částku 6,098 mld. korun, v roce 2013 (.pdf, str. 18) o 5,435 mld. korun a v roce letošním (.pdf, str. 18) by se mělo jednat o částku 4,589 mld. korun, tedy skutečně více než dvě miliardy korun.
