A ve skutečnosti ještě musíme připravit i návrh rozpočtu na rok 2018, pokud budou volby na podzim příštího roku, tak to bude ještě tato vláda, která zahájí rozpočtový proces a měla by předložit do parlamentu návrh i ještě jednoho státního rozpočtu.
Termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny ještě nebyl vyhlášen, nicméně v řádném termínu by volby měly proběhnout v listopadu 2017. Státní rozpočet musí být Sněmovně předložen nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku, tudíž rozpočet na rok 2018 ještě bude připravovat Sobotkova vláda.
Podle § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech předloží ministerstvo návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna. Poté je nutno předložit rozpočet Poslanecké sněmovně dle § 101 zákona o jednacím řádu Sněmovny č. 90/1995 Sb., a to nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku (tedy na konci září).
Podle článku 17 odstavce (1) Ústavy se „volby do obou komor konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Poslední volby do PS se konaly 25. - 26. 10. 2013 a volební období PS jsou čtyři roky (dle Ústavy čl. 16 odst. 2). Příští volby by se proto měly konat v listopadu 2017.
Rozpočet musí vláda předložit do konce září.
Podle zákona § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna.
Podle Zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 101 č. 90/1995 Sb.) „Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona.“ Vzhledem k tomu, že rozpočtový rok je shodný s kalendářním (podle § 2 zákona č. 218/2000 Sb.), odpovídá termín konci září.
Pokud sledujete tu debatu v koalici, tak žádná z koaličních stran neotevřela otázku výše schodku. Je to parametr jakési dílčí dohody, kterou už jsme dosáhli. My jsme se domluvili na valorizaci penzí, dohodli jsme se na výši schodku, dohodli jsme se na tom, jak budou peníze pro zdravotnictví a jak se zvýší platy ve zdravotnictví.
Schodek státního rozpočtu ve výši 60 miliard je součástí koaliční dohody. Ministerstvo financí navrhuje schodek 48,5 miliard pro rok 2017, nicméně připouští, že se ještě zvýší k 60 miliardám. Hranici 60 miliard žádná ze stran nezpochybňuje. Andrej Babiš prohlásil, že vyšší deficit on ani hnutí ANO nepodpoří.
Bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun. Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.
Vláda také předložila novelu důchodového zákona, která jí umožní zvyšovat penze bez souhlasu Parlamentu, a to do až do výše 2,7 procenta. Novelu schválila Poslanecká sněmovna i Senát a čeká na podpis prezidenta. Vláda se nyní shoduje na valorizaci v průměru o 200 korun.
Když se podíváte na ten protikorupční útvar, tak on má srovnatelné, ne-li lepší výsledky než ÚOOZ. Davida Ratha zatkla protikorupční policie, kauzu kolem letadel CASA dělala protikorupční policie, věci kolem pana Dalíka dělala protikorupční policie, daňovou kobru..
Protikorupční útvar, tedy Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, vedl stíhání a zadržení Davida Ratha. Policisté protikorupčního útvaru vyšetřovali také nákup letadel CASA a kauzu Pandur spojenou s lobbistou Markem Dalíkem. Protikorupční útvar je také součástí týmu Daňová kobra.
Výrok je však zavádějící kvůli naznačenému porovnání protikorupčního útvaru s ÚOOZ. Oba útvary mají odlišnou působnost, ač se místy prolínají, jak popisujeme v odůvodnění jiného výroku. Není tedy na místě zdůrazňovat, kdo participoval v jednotlivých kauzách a evokovat dojem, že útvary "soutěží" o to, kdo se dané kauzy ujme. I kdyby tomu tak nebylo, je zcela irelevantní porovnávat výkon represivních orgánů na základě toho, jaký počet kauz řešily, jak byly obtížné či rozsáhlé nebo jen mediálně známé. Takové srovnání je zcela bezcenné a výrok ministra Chovance o "lepších výsledcích" činí zavádějícím.
Když se podíváte na Agrotec, ten se šetří strašně dlouho, to vyšetřování začalo ještě před mým nástupem do funkce. Máme dva a půl roku a není to ještě obžalováno.
Prověřování jednání firmy Agrotec a jejích zaměstnanců, již opravdu probíhá více než 2 roky. Firma Agrotec figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu.
V dubnu 2016 přišel server aktualne.cz s informací, že státní zástupce Zdeněk Matula bude mít do měsíce sepsanou obžalobu. K obžalobě státním zástupcem došlo 14. 6. 2016 (2 dny po Otázkách Václava Moravce).
Složitě se určuje, zda se tato kauza "šetří velmi zvláštně dlouho" jak řekl ministr Chovanec. Uvádějí se statistiky délky přípravného řízení například Zpráva (.pdf) o činnosti státního zastupitelství za rok 2013. Z ní lze zjistit (str. 36), že přípravné řízení delší než 1 rok se týkalo méně než 2 % případů. Do takových statistik se ale řadí zkrácená přípravná řízení a nediferencují složitost jednotlivých případů a proto je jejich výpovědní hodnota omezená. Dále třeba ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) v roce 2014 měl průměrnou délku řízení 486 dní (.pps).
Existují samozřejmě případy, kdy vyšetřování trvá i delší dobu, například: "Hradečtí kriminalisté oddělení hospodářské kriminality ukončili v těchto dnech velmi náročné vyšetřování případů podvodných půjček, které trvalo bezmála pět let(...)". Dále kauza v níž bylo obžalováno deset vlivných IT manažerů a osm firem, se vyšetřovala od roku 2012 do roku 2015. V kauze Mostecké uhelné společnosti, podala policie návrh na obžalování bývalých manažerů v roce 2016, obviněni byli v roce 2012.
Já jsem byl první, kdo pana kolegu Rozbořila vyzval k rezignaci.
Výrok byl na základě výtky čtenáře upraven na hodnocení pravda z původního zavádějící. Za pochybení se omlouváme.
Milan Chovanec v Událostech České televize (video - čas 7:35) 14. října 2015 uvedl: " Pokud by pan hejtman byl obviněn, tak já předpokládám, že by z politiky odešel."
Byl tak prvním politikem, který k tomu Rozbořila alespoň nepřímo vyzval. Ostatní tázaní (Babiš, Sobotka, Fiala) se k této věci tak kategoricky nepostavili. V dalším dnu pak výzvu Chovance doplnil i předseda ČSSD a oba již přímo hejtmana vyzvali k odchodu z funkcí.
Sobotka uvedl: " V situaci, kdy je někdo obviněn ze spáchání trestného činu, tak by neměl zastávat veřejnou funkci. Platí můj názor, že by měl pan hejtman Rozbořil rezignovat na své veřejné funkce, měl by rezignovat i eventuálně na stranické funkce a měl by se věnovat své obhajobě ".
Chovanec uvedl: " Říkáme, že má opustit svoji funkci, a to okamžitě. On je člověk, který pracoval pro kraj, pracoval pro něj leta a má právo na spravedlivý proces jako každý jiný, a neměl by tím procesem komplikovat situaci sociální demokracii. Pokud se očistí, což nelze vyloučit, tak se samozřejmě do politiky může vrátit. "
Původní znění výroku (s hodnocením zavádějící):
Podle mediálních vyjádření na serveru aktuálně.cz a rozhlas.cz k rezignaci hejtmana Rozbořila vyzvali současně premiér Sobotka a ministr vnitra Chovanec.
Ale když se na to podíváte, podíváte se na Daňovou Kobru, kde dneska funguje ÚOKFK, zachráněné 4 miliardy (...)
Výrok je označen jako pravdivý, protože Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. A dle tiskové zprávy předsedy vlády Bohuslava Sobotky z února 2016 se od jara 2014 díky práci Daňové Kobry podařilo zachránit rozpočtu České republiky částku 4,1 miliardy korun.
Jediné, co ta reorganizace dělá, je, že vytváří určitou střechu. Prosím pěkně tady pro diváky. Vytváří manažerskou střechu a pod ní náměstek pro výkon má pod sebou sekci korupce, sekci terorismu a extremismu, protože si myslíme, že extremismus a terorismus je nová výzva, která se musí samostatně řešit. Má pod sebou sekci organizovaného zločinu a má pod sebou sekci kybernetické kriminality, kterou jsme do ÚOOZ dali před několika měsíci s tím, že tato struktura se postupně vytvoří. Každá z těchto sekcí se má zaměřit na boj s určitým fenoménem, který prostě je nový, který se více a více rozmáhá.
K 1. červenci má dojít ke strukturální změně celostátních policejních útvarů. Podle informací Policie ČR má dojít ke změně členění některých z útvarů. Výkonné útvary mají být celkem tři, a to Národní protidrogová centrála, Úřad dokumentace a vyšetřování komunismu a nově Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Nový útvar bude mít ředitele a tři náměstky (pro výkon, podporu výkonu a logistiku). Pod náměstka by měly spadat čtyři sekce, a to pro korupci a závažné trestné hospodářské činnosti, sekce terorismu a extremismu, sekce organizovaného zločinu a kybernetické kriminality (ta spadá pod činnost ÚOOZ od 1. října 2015).
Já jsem nevyzýval nikdy k rezignaci ministra obrany při zpackané kauze Libanon, ani jsem nevyzýval ministra dopravy, a mám velké obavy a nechci nést politickou odpovědnost za mýto, tady může být výpadek až 7 miliard za mýto.
V tisku ani v tiskových zprávách Ministerstva vnitra nelze dohledat zprávy o tom, že by ministr vnitra Milan Chovanec vyzýval svého kolegu ministra obrany Martina Stropnického k rezignaci v souvislosti se zmíněnou kauzou Fajád, tedy s únikem utajovaných informací ohledně Čechů unesených v Libanonu, ač tak činil kupříkladu předseda ODS Petr Fiala. Ministr Stropnický se dopustil prohlášení, že podmínkou propuštění pěti Čechů unesených v Libanonu bylo nevydání zadrženého Libanonce Alí Fajáda americké straně. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tuto souvislost nepotvrdil.
Stejně tak ve věci provozování mýtných bran ministr Chovanec žádného ze svých kolegů k rezignaci veřejně nevyzýval. Co se týče případného "výpadku" mýtného, Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě z března tohoto roku uvedlo, že pokud by rezort od nového roku přestal mýto vybírat, mohlo by dojít k výpadkům příjmů z mýta ve výši až 10 miliard korun ročně, což je částka dokonce vyšší, než jakou ministr Chovanec uvádí.
Pan ministr Pelikán připravil protikorupční speciál, kde se neshodl se státními zástupci, byl ve sporu s Pavlem Zemanem o funkčnosti toho protikorupčního speciálu a kvůli tomu to zhavarovalo.
Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství ve snaze čelit korupci. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.
Nicméně nelze říci, že by protikorupční speciál zhavaroval. Zákon byl totiž předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a pokračuje tedy legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.
Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.
