Strana soukromníků České republiky

Soukromníci

Strana soukromníků České republiky

Ivo Valenta

Pravda

Senátor a kandidát Soukromníků Valenta správně uvádí počet zaměstnanců firmy i informaci o hrozbě jejich propouštění.

Bývalý Let Kunovice, dnešní Aircraft Industries, podle svých webových stránek zaměstnává okolo tisíce zaměstnanců.

O ekonomických problémech firmy informovala mimo jiné Česká televize. Přestože 23. září odvolali zaměstnanci společnosti stávkovou pohotovost, budoucnost podniku je stále nejasná. Problémy způsobil loňský propad rublu vůči dolaru. Pro převážně ruské zákazníky společnosti se tím stala kunovská letadla příliš drahá.

O personální situaci ve firmě píše web ČT24 takto: „Jejich počet (zaměstnanců, pozn. Demagog.cz) kvůli špatné ekonomické situaci klesl oproti konci minulého roku z 1021 na 918. Asi 80 jich je navíc zapůjčeno do jiných firem, kolem 200 lidí je doma se sníženou mzdou.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V minulém roce bylo sice 24 hlasovacích dní, počet schůzí byl v letošním roce ale rozdílný. Pravdou také není, že by měl senátor volných 360 dní.

Hlasováními Ivo Valenta nejspíše myslí hlasovací dny, jelikož počet hlasování se pohybuje v řádu stovek. V tomto roce se prozatím Senát sešel na osmi schůzích, jež probíhaly dvanáct dní. Dvacet čtyři hlasovacích dnů bylo v roce loňském, kdy se konalo čtrnáct schůzí Senátu.

Podle mluvčí horní komory je však potřeba vzít v úvahu, že čtyři měsíce nefungovala Poslanecká sněmovna, což omezilo také práci Senátu. A dodává: „Schází se výbory, které zasedají průměrně 1,5 až 2krát častěji, než jsou schůze Senátu. Třeba hospodářský výbor se sešel 33krát, tedy průměrně jednou za tři týdny.Plus probíhají schůze podvýborů, u kterých je četnost hodně individuální. A samozřejmě ještě schůze klubů, které se schází minimálně jednou před schůzí“. Výbor pro hospodářství má pod sebou dva podvýbory – jeden se sešel 5krát a druhý 6krát. Senátoři jsou také členy různých komisí. Např. komise pro rozvoj venkova se sešla v roce 2013 sedmkrát.

Pravda

Ač se v rámci koaliční smlouvy (.pdf, str. 11, bod 2.4) strany dohodly na zavedení nižší sazby daně pro vybrané druhy zboží, ministr financí ji označil za administrativní komplikaci. Zároveň dodal:

Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Neověřitelné

Jelikož Ivo Valenta nedisponuje transparentním účtem (tím disponuje Strana soukromníků České republiky, za níž kandiduje, ale na výpisu z tohoto účtu nefigurují prostředky spojené s jeho kampaní), nebylo možné ověřit, zda výrok je pravdivý, či nikoliv.

Zavádějící

Ve svém programu (pdf.str.9) v části, která se týká zdravotnictví strana Soukromníků doslova uvadí, že budou prosazovat:

- pravidelné roční valorizace plateb státu za své pojištěnce – děti
a důchodce, kteří čerpají nejvíce zdravotní péče ze systému

Ovšem mezi státní pojištěnce patří také:

1) Příjemce rodičovského příspěvku
2) Ženy na mateřské a rodičovské dovolené
3) Uchazeč o práci
4) Ten, kdo pobírádávku v hmotné nouzi
5) Když jste závislý na péči druhého
6) Pokud celodenně pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Nepravda

Výrok je hodnocen na základě zpráv Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který podobná data přináší.

Zprávy o síti zdravotnických zařízení z let 2008 - 2012 ukazují, kolik přesně nemocnic bylo v ČR v daném roce (popisuje také celkový počet zařízení, v tomto výroku však popisujeme počty nemocnic). V každé zprávě je tato informace dohledatelná v části Zdravotnická síť v roce ...., tyto zprávy jsou ve formátu .pdf a vždy na straně 14 daného dokumentu.

RokPočet nemocnic 2008 192 2009 191 2010 189 2011 189 2012 188

Pokles nemocnic je tedy v řádu jednotek a nelze říct, že jich mizí strašná spousta. Pokud porovnáme také vývoj počtu všech zdravotnických zařízení, které dané zprávy evidují, zjistíme nárůst tohoto počtu. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť celkový počet nemocnic mezi roky 2008 - 2013 sice klesá, ale pouze v řádu jednotek.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální data o počtu osob, které se v současné době nacházejí v II.pilíři důchodové reformy. V tomto ohledu jsme se tedy obrátili na tiskové oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí a v závislosti na jejich reakci případně změníme hodnocení tohoto výroku.

Pravda

Strana soukromníků České republiky ve svém dokumentu PROGRAMOVÉ CÍLE 2013 (.pdf - str. 5) v části "Akční program konkrétních kroků a opatření" skutečně navrhuje: "Prosadit: výběr DPH jen z uhrazených faktur a shodně uznání odpočtu taktéž pouze z uhrazených faktur." A dále také: "Prosadit: zákonnou lhůtu pro splatnost faktur 14 dní, ve výjimečných případech, kdy všichni zúčastnění vyjádří písemně souhlas,může být maximálně 30 dní."

Pro kontext: dle současně účinného obchodního zákoníku (§ 340) je doba splatnosti 30 dní (možnost prodloužení do dohodě na 60 atd.). Více o tématu např. zde či zde.

Pravda

Aktuální sazby DPH pro rok 2013 jsou 15 a 21 %, hypotetická průměrná sazba by tedy byla 18 %. Za předpokladu, že splatnost faktur by byla půl roku (a zákazník by platil poslední den splatnosti), stihneme vloženou stokorunu otočit dvakrát za rok, DPH na výstupu by tedy činila 36 % (2x18) z této vložené stokoruny. Pokud by se zkrácením splatnosti podařilo zajistit obrátku peněz 10krát rychleji (splatnost by v takovém případě musela být přibližně 18 dní), DPH na výstupu by za rok bylo skutečně 360 % z vložené stokoruny.

Přestože tedy Rostislav Senjuk chybně uvádí, že průměrná sazba je 17 %, už jako dvojnásobek uvádí správně 36 procent, považujeme to tedy pouze za přeřeknutí a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Deficit důchodového účtu se v posledních letech každoročně zvyšuje. Na důchodech tedy stát vyplatí více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Za rok 2009 činil deficit důchodového účtu 30,5 miliard Kč, za rok 2010 byl deficit důchodového účtu 29,5 miliard Kč, za rok 2011 byl deficit 39,5 miliard Kč a za uplynulý rok 2012 již dokonce 49,4 miliard Kč.

Deficiti zdravotního pojištění se pak objevuje kontiunálně od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení platu lékařů.