Miloš Zeman
(Chtěl bych vás upozornit, že podle údajů společnosti IDEA švédský státní dluh za posledních deset let klesl o 50 %. ) A my, kteří jsme byli v situaci, kdy jsme zvyšovali státní dluh i v době šestiprocentního hospodářského růstu...
Období silného hospodářského růstu bylo v ČR v letech 2005 (6,8%), 2006 (7,0%) a 2007 (5,7%). Český statistický úřad (.xls) uvádí, že hodnota státního dluhu vzrostla v té době z 22,2% HDP (2005) na 24,4% HDP (2007).
Baťa byl starosta Zlína, tedy politik, a samozřejmě, kdo by o tom pochyboval, i velmi úspěšný podnikatel, byť na začátku své životní dráhy třikrát zkrachoval.
Je pravda, že Tomáš Baťa byl starostou Zlína, a to v letech 1923–1932. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, protože nedokážeme s určitostí konstatovat, jestli a kolikrát Tomáš Baťa zkrachoval.
Baťa se za svou profesionální kariéru s finančními problémy potýkal. Když bylo Baťovi 15 let, odešel do Vídně, aby se pokusil prorazit jako švec. Ve Vídni se mu však nedařilo a neměl ani pracovní povolení. Nakonec ho jeho otec vzal zpátky do Zlína. Rok poté, co Tomáš Baťa se svými sourozenci založili firmu Baťa, se podnik dostal do velkých finančních problémů a hrozil mu bankrot. Baťovi trvalo rok, než bankrot odvrátil. Tomáš Baťa se také potýkal s finanční krizí, která zasáhla Československo v roce 1922. Tehdy nechal zlevnit všechnu obuv o 50 %. Tento riskantní krok Baťovi vyšel – firmu zachránil a navíc mu to umožnilo další expanzi. Jestli tyto problémy zahrnovaly i případný bankrot se nám nepodařilo ověřit.
A opačným extrémem tohoto čechocentrismu bylo hledání inspirací v co nejvzdálenějších koutech naší planety. Zazněl vážně míněný návrh, abychom se připojili ke smlouvě NAFTA, to znamená k dohodě o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou případně Mexikem. Zazněl neméně vážný návrh, abychom se inspirovali Singapurem, jako jedním z asijských tygrů.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť prezident Zeman naznačuje, že záměr o uvažovaném připojení k NAFTA je čistě vnitřní otázka, nicméně reálně tak bylo uvažováno v rámci Evropské unie.
Návrh na připojení zemí Evropské unie k Severoatlantické zóně volného obchodu (NAFTA) byl projednán ve dnech 25. – 26. listopadu 1995 v Karlových Varech na mezinárodní konferenci Nové atlantické iniciativy. K NAFTA se měla připojit Evropská unie rozšířená o země střední Evropy.
Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se k NAFTA měla připojit pouze Česká republika individuálně. Návrh, aby se Česká republika inspirovala Singapurem, již není tak snadné zhodnotit.
Česká republika dlouhodobě vkládá úsilí do vybudování především obchodních vztahů se Singapurem (viz program agentury CzechInvest CzechAccelerator 2011–2014), který je opakovaně hodnocen jako nejpříznivější pro podnikání na světě (Doing Business 2014 report, str. 3 – . pdf).
V tomto ohledu bývá Singapur označován jako vzor pro jiné země, které chtějí podpořit ve vlastním prostředí podnikání; s nadsázkou o tom hovoří např. Jan Švejnar na svém webu, Václav Klaus ve svém projevu u příležitosti státní návštěvy Singapuru 3. 10. 2006 výslovně označil Singapur za příklad “ dynamického a úspěšného hospodářského rozvoje, jako země figurující na špičce indexu ekonomické svobody, jako příklad úspěšnosti reforem, které vytvářejí prostor pro podnikatelskou iniciativu, jako stát, kde platí jasná pravidla a kde nekvete korupce ”. V obou případech se jedná o informace vytržené z kontextu, které skutečnost spíše zkreslují než osvětlují, a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Kolegyně a kolegové, napsal jsem sice několik knih o společenských vizích, ale nejsem tak autorsky ješitný, abych předpokládal, že jste je všichni četli.
Miloš Zeman je autorem knih:
Význam slova vize je podle slovníku cizích slov: vidina, zjevení, představa, vidění do budoucnosti. Miloš Zeman ve třech svých knihách (Naše posttotalitní krize a její možná východiska, Varovná prognostika: Kniha, která v roce 1991 nevyšla, a Vzestup a pád české sociální demokracie) píše o společenských vizích, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Současně bych chtěl poblahopřát více než 110 poslancům, kteří se sem dostali poprvé.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle reportáže České televize zasedlo v tomto volebním období v poslaneckých lavicích 118 nováčků.
Mezní zdanění nejbohatších příjmových skupin ve Švédsku dosahuje 56 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle zdroje finance.cz kombinovaná (na místní i centrální úrovni dohromady) horní sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2013 činila ve Švédsku 56,6 %.
Mimochodem, zatímco v koaliční smlouvě se mluví o finanční policii, v programovém prohlášení žádnou finanční policii nevidím.
Koaliční smlouva podepsaná vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL skutečně v sekci Boj s korupcí a organizovaným zločinem (strana 27) hovoří o Finanční policii, konkrétně říká: “ K posílení výkonnosti policie v oblastech finanční kriminality budeme posuzovat podmínky pro obnovení činnosti Finanční policie a zároveň zajištění apolitičnosti, nezávislosti a vyšší výkonnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR, jehož odpovědnosti a kompetence musí být spojeny s garantovanou apolitičností, vyšší analytickou i exekutivní výkonností ”.
Oproti tomu programové prohlášení této vlády už finanční policii přímo nezmiňuje a na téma boje proti finanční kriminalitě jen slibuje přijmout “ opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů, ” například “ komunikací mezi orgány daňové správy, Celní správou ČR, Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, Policií ČR a státním zastupitelstvím ”.
Výrok Miloše Zemana je tedy pravdivý.
A já si vzpomínám, že když jsem v roce 1996 měl rovněž první projev jako předseda Poslanecké sněmovny, řekl jsem, že Sněmovna má být dílnou, ze které budou vycházet dobré zákony.
Miloš Zeman byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny 27. června 1996. V projevu po svém zvolení tehdy mimo jiné řekl: “ Přál bych si, aby český parlament byl dílnou. Dílnou, z níž budou vycházet dobré zákony, které nebudou muset být novelizovány krátce poté, co byly přijaty. Přál bych si, aby vedle návrhů zákonů, které nám bude předkládat nová vláda, vycházely z této dílny i kvalitní zákony inspirované odbornými výbory nebo poslaneckými kluby. A přál bych si, aby tyto zákony byly projednávány v ovzduší maximální tolerance ”.
...nový ministr školství navrhuje školskou reformu neomezovat pouze na neustálé experimenty s vysokoškolským studiem, ale začít od základního, a dokonce od předškolního vzdělávání…
Koaliční smlouva (.pdf) bod 7.1 uvádí: “ Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.V otázce povinné přípravy dítěte na základní vzdělávání od 5 let prosazujeme varianty které jsou v souladu s legislativou pro první stupeň základní školy ”.
Tenhle záměr potvrdil ministr Chládek i v rozhovoru pro deník Právo (dostupné na novinky.cz): “ U nás se vždycky reformy dělaly tak, že se s nimi začínalo odprostřed, jako třeba maturita. Já si myslím, že by se mělo začínat odspoda. Poslední rok před školou by měl být povinný ”.
Skandinávské země se umisťují na prvních příčkách konkurenceschopnosti. Ale nejenom to. Umisťují se i na prvních příčkách toho, čemu se říká Human Development Index, to znamená index, který vedle ekonomické výkonnosti zahrnuje i pravděpodobnost dožití, míru kriminality, míru ochrany životního prostředí a další právě sociálně ekologické parametry.
Podle aktuálních údajů Světového ekonomického fóra, konkrétně Indexu globální konkurenceschopnosti pro roky 2013–2014 (.pdf), který sleduje celkem 148 zemí, se Skandinávské země (Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko) umístily na třetím (Finsko), šestém (Švédsko), jedenáctém (Norsko) a patnáctém (Dánsko) místě.
Tzv. Index lidského rozvoje (tzv. Human Development Index) zohledňuje tři proměnné – naděje dožití v daném státě, úroveň vzdělání a příjem. Jeho součástí tedy není Zemanem zmiňovaná “míra kriminality, míra ochrany životního prostředí”.
Podle nejnovějších údajů sledovaného indexu (statistika Organizace spojených národů) se sledované skandinávské země umístily na prvním (Norsko), sedmém (Švédsko), patnáctém (Dánsko) a dvacátém prvním (Finsko) místě.
Je možné konstatovat, že se skandinávské země umísťují na předních příčkách obou sledovaných indikátorů. Human Development Index však zahrnuje jiné, než Zemanem zmiňované proměnné. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
