SPO

Dle čl. 63 odst. 1 Ústavy ČR prezident republiky: "a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí (v kontextu Ústavy můžeme dále ve vtahu k zahraniční politice doplnit i písm. d) přijímá vedoucí zastupitelských misí."

Při určení hlavních aktérů zahraniční politiky České republiky je nutné "zabrousit" do relevantní literatury věnující se mezinárodním vztahům a námi sledovanému tématu.

Např. sborník autorů – Belko, M., Kořan, M. & Hrabálek, M. 2007. Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav – říká dle analýzy legislativního rámce, že klíčovými aktéry české zahr. politiky jsou prezident (má specifické pravomoci) a vláda (tedy premiér a ministr zahraniční, vláda je vrcholným orgánem výkonné moci).

Vláda je za zahraniční politiku odpovědná jako celek. Ideálním uspořádáním je pak vytvoření jednotné koncepce zahraniční politiky mezi prezidentem a vládou, přičemž při jejím vytváření by měl převážit postoj vlády. Z Ústavy to ale přímo nevyplývá (kap. 2 sledované publikace).

I přes výše nastíněnou "dualitu" však můžeme s ohledem na praxi (např. účasti na jednání Evropské rady, či Rady EU atd.) souhlasit s tím, že českou zahraniční politiku zásadně definují tři zmínění aktéři – prezident, premiér a ministr zahraničí (poslední dva jako představitelé vlády, která rozhoduje jako kolektivní orgán).

Celkově je výrok s ohledem na výše uvedené označen jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru (video čas 5:50–6:50) pro agenturu Bloomberg z 29. ledna zmiňuje jako jednu z možností, jak dosáhnout vyřešení krize na Ukrajině, vypsání mimořádných prezidentských i parlamentních voleb.

Zeman konkrétně v rozhovoru uvedl:

"MZ:The Czech political crisis has been solved by extraordinary elections. And you cannot exclude the possibility of extraordinary elections in Ukraine and who will be the winner (...) might lead the country in the near future.

You mean presidential elections?

MZ: Not only presidential, maybe parliamentary elections, too".

Program účasti prezidenta Miloše Zemana na zahájení olympijských her v Soči, zveřejněný na oficiálním webu www.hrad.cz, bilaterální schůzky se zahraničními představiteli nezmiňuje.

Ze zveřejněných tiskových zpráv však vyplývá, že k několika jednáním již došlo (rozhovor s prezidentem byl předtáčen). Zeman se tedy podle webu zatím setkal se zmíněným prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem, s prezidentem Ázerbajdžánské republiky Ilhamem Alijevem a s prezidentem Republiky Tádžikistán Emómalí-ji Rahmónem.

S ohledem na to, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit zmiňovaný plán "pěti či šesti bilaterálních jednání", označujeme výrok jako neověřitelný.

Hodnocení výroku jsme změnili z původní nepravdy na neověřitelné na základě podnětů našich čtenářů, za které děkujeme.

Ruská tisková agentura RIA-Novosti zveřejnila seznam hlav států, které se měly zúčastnit oficiálního zahájení her. Seznam hojně citovala světová média, agentura AP s odkazem na RIA-Novosti publikovalaobdobný seznam s dovětkem, že účast všech jmenovaných nebyla schopna verifikovat. Z dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že ze státníků uvedených na seznamu se ceremoniálu nezúčastnil švédský král, který se do Soči chystá až později.

Z představitelů západoevropských států na tomto seznamu najdeme například nizozemského krále Willema-Alexandra spolu s premiérem Markem Ruttem, švýcarského prezidenta Didiera Burkhaltera, dánského korunního prince Fredericka, norskou premiérku Ernu Solbergovou, či premiéra Itálie Enrica Lettu.

Svoji neúčast naopak předem oznámili například Angela Merkelová či Joachim Gauck (z německých politiků však přislíbil účast ministr vnitra), François Hollande, David Cameron nebo Barack Obama.

Jedná se však o čelné představitele státu, zatímco Miloš Zeman hovoří o politicích obecně. Zda se skutečně zúčastnila velká část těch západoevropských nedokážeme na základě dostupných zdrojů posoudit. Nejasná je také definice „západní Evropy“, která se v různých zdrojích různí, necháme tedy čtenáře, ať si udělá představu sám.

Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.

Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.

Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky OECD, webu aktualne.cz a informací uvedených v koaliční smlouvě.

Pravdou je, že se Miloš Zeman mnohokrát veřejně vyslovil pro progresivní zdanění, pro ilustraci zde uvedeme pouze několik odkazů na tato vyjádření (Lidovky.cz, Investujeme.cz, Aktualne.cz).

V souvislosti s možností změny výše zdanění je v koaliční smlouvě explicitně uvedeno následující: " Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014."

Koalice se k možnému zavedení progresivní daně staví skutečně poměrně vágně. V koaliční smlouvě lze dohledat následující formulaci: " Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob) ".

Pravdou také je, že progresivní zdanění se v různé míře nachází u většiny vyspělých zemí (země OECD). Přehled míry zdanění některých zemí západní Evropy naleznete přehledně na webu aktualne.cz. Pro úplnost uvádíme také zprávu OECD zde (.xls), která obsahuje přehled daně z příjmu u fyzických osob v letech 1981–2012.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. Všechny části jeho výroku jsou korektní, sám se skutečně vyslovoval pro progresivní zdanění, což je běžné v zemích západní Evropy, a koalice jej v koaliční smlouvě nepopisuje nijak explicitně či podrobně.

Výši daňového zatížení v jednotlivých zemích porovnávaly jak OECD (.xlsx, 2012), tak Eurostat (2011). Z vybraných údajů jsme sestavili následující tabulku:

OECD

zdanění práce (2012)Eurostat

zdanění práce (2011)Eurostat

zdanění spotřeby (2011)Česká republika42,439,021,4Norsko37,636,229,1*Švédsko42,839,427,3Dánsko38,634,631,4EU27n/a35,820,1

* údaj z roku 2010

Z porovnání vyplývá, že daňové zatížení jak práce, tak spotřeby, je v České republice poměrně vysoké a převyšuje průměr EU27. Průměrné zdanění práce je pak podle posledních dostupných údajů z roku 2011 dokonce vyšší než u většiny skandinávských zemí (s výjimkou Švédska). Zdanění spotřeby je naopak nižší než u těchto zemí, stále však nad evropským průměrem.

Co se týká ochoty platit daně, dá se těžko posoudit. Ve výroční zprávě České daňové správy za rok 2012 se můžeme dočíst, že úspěšnost při výběru daní byla 98,28 % (str. 8), jedná se tedy o poměrně vysoké číslo. V článku týdeníku Euro se ale můžeme dočíst, že odhadované daňové úniky dosahují ročně až sta miliard korun, a to zejména díky podvodům na DPH či takzvané optimalizaci daňové zátěže, která o velké ochotě k placení DPH nesvědčí. Podobné informace přinesl i server novinky.cz spolu s vyjádřením eurokomisaře pro daně Algirdase Šemety, jenž považuje odhadovaný objem daňových úniků za nepřijatelný.

Z důvodu nedostatku relevantních informací o ochotě občanů k placení daní či o zacházení s daňovým výnosem hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o návrzích majetkových přiznání od roku 1998 doposud.

Miloš Zeman v roce 1998 vedl jako předseda ČSSD tuto stranu do předčasných voleb. Ve volebním programu (.pdf – str. 8 – "Stabilizační fáze", bod 2) strany je dohledatelný také slib na zavedení zákona o přiznání majetku nad stanovenou hranici.

V následném volebním období 1998–2002 pak stál Zeman v čele jednobarevné vlády ČSSD.

V programovém prohlášení Zemanovy vlády (.pdf – str. 37) je popsán následující bod: " Součástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč formou vládního návrhu novely zákona o správě daní a poplatků".

Zemanův kabinet se pak pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí, a to celkem dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Miloš Zeman mluvil také o potřebě přijmout zákon o prokázání původu majetku v rámci kampaně k prezidentským volbám. V diskuzi v ČT 7. ledna 2013 (čas 83:25) uvedl na dotaz Václava Moravce, jaký čin by byl pro Zemana v případě zvolení nejdůležitější: " Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla (ve skutečnosti to bylo dvakrát – pozn. Demagog.cz) , ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté ".

V říjnu 2013 pak kandidovali Zemanovci do Sněmovny s programem (.pdf) Program 300: POTŘEBA ZMĚNY. Tento volební manifest připravil z velké části sám Miloš Zeman, neboť finální podoba vycházela z volebního programu Zemanovců z roku 2010, který psal Miloš Zeman. Konkrétně pak v tomto programu je bod: "Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven".

13. listopadu jednal prezident Zeman s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou o sestavování budoucí vlády. Na tomto jednání, jak potvrdil na tiskovém výstupu (video – as 2:14) sám předseda ČSSD, mluvili oba politici také o majetkových přiznáních. Sobotka konstatoval, že s prezidentem tuto agendu probíral v rámci priorit ČSSD k zamezení daňovým únikům.

Konkrétně však nepotvrdil, že by oba zmínění diskutovali také problematiku výše limitu u těchto přiznání. Tuto konkrétní diskuzi o limitu se nám nepodařilo potvrdit ani z jiného veřejně dostupného zdroje, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Na základě dostupných mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý. Jedním z témat tiskové konference (záznam tiskové konference je dostupný v archivu ČT, na dané téma prezident Zeman hovoří v čase 47:00), na níž prezident republiky vystoupil 10. ledna 2014, byla i překážka pro jmenování navrhované koaliční vlády v podobě platného znění lustračního zákona (451/1991 sb.).

Ačkoliv v rámci lustračního zákona není požadavek předložení lustračního osvědčení kandidátem na ministra explicitně zmíněn, ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Českou pozici představuje určitou právní konstrukci, na jejímž základě by byla tato podmínka pro jmenování ministra v souladu se současným zněním zákona.

Docent Kysela doslova uvádí: "Výklad zákona není zcela jednoznačný. Musíte si klást otázku, jestli ministr, který je šéfem správního úřadu, vám připadá podobnější spíše šéfovi statistického úřadu, anebo poslanci. Mně připadá podobnější šéfovi statistického úřadu. Když ve volbách voliči někoho volí, volí ho primárně jako poslance, avšak z toho automaticky neplyne, že by měl být ministrem."