Lubomír Nečas
Miloš Zeman to už v některých médiích prozradil, že Zemanovci si myslí, že tito lidé na tom Valašsku by měli mít zákon, že do 50 litrů si tu slivovici můžou platit, pálit a nemusí platit daň.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ani při podrobném hledání se nám v médiích nepodařilo nalézt výrok Miloše Zemana, na který se pan Lubomír Nečas odvolává.
Jediným dohledatelným výrokem je pak vyjádření Miloše Zemana, kde kritizuje vysokou daň za domácí pálení a navrhuje možnost vypálit si až 200 litrů za rok „pro rodinu a známé“.
To, že ta záchytka tady v kraji je, je pravdě, že v koncepci bylo, aby byla uprostřed toho kraje, v centru v Baťově nemocnici.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ve Zlínském kraji funguje záchytná stanice při nemocnici v Kroměříži.
Vedení kraje v koncepci (PDF 1.77 MB) na období 2010 - 2014 vyhodnotilo absenci záchytné stanice přímo ve Zlíně jako jednu ze slabých stránek protidrogové prevence (str. 58).
Následující cíle a východiska pak popisují nutnost "provázané a navazující síti jednotlivých zařízení poskytujících péči a léčbu osobám závislým na alkoholových i nealkoholových návykových látkách" (str. 62).
Já to potvrzuji tady slova Jirky Čunka, protože to tak skutečně je a občanské iniciativy samozřejmě do toho zasahovaly ne na poslední chvíli, ne teďka v souvislosti s Mitasem, ale ti tam zasahují už několik let do toho. (průmyslová zóna Holešov)
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.
Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.
Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.
Bohuslav Borovanský
Já vnímám ten význam z pohledu toho, že řada evropských měst již získala tento titul, zvládla i naplnit to, co uvedla vždycky do přihlášky v rámci této evropské prestižní kulturní soutěže, že to tak řeknu.
Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.
Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.
Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.
Vladimír Dryml
Ale pane redaktore, já bych vám chtěl připomenout, že to byl David Rath se mnou, který uvalil nucenou správu na VZP.
Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.
Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.
Já jsem měl vážný spor s Davidem Rathem právě o tom, jak se vede zdravotnictví na krajích.
Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být". Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.
Já jsem byl jako poradce v Mladé Boleslavi. Jasně jsem prohlásil do tisku, že nechci mít s takovými praktikami nic společného. (jde o problémy ve středočeském zdravotnictví)
Tento výrok souvisí s předchozím, který se týkal jeho sporu s Davidem Rathem. Dryml zde působil jako poradce a jasně i prohlásil, že se mu tamní praktiky nezamlouvají (podrobnější informace naleznete například v tomto článku) a kritizoval tehdy podezřelé zakázky. "Vždycky je podezřelé, když zakázku vyhraje jedna firma, ale ve skutečnosti staví jiná. Navíc taková, kerá nikdy žádnou nemocnici nepostavila," tvrdil také v té době Dryml.
Výrok proto označujeme za pravdivý, jelikož byl Dryml skutečně poradcem a skutečně se poměrně tvrdě vyjadřoval k manipulaci se zakázkami.
A když jsem byl vícehejtmanem Královéhradeckého kraje, když jsem byl hejtmanem, když jsem byl vícehejtmanem kraje, měl jsem být hejtmanem, ale nebyl jsem, protože pan hejtman si to přes politické sekretariáty ČSSD udělal jinak, i když jsem měl o více než 8 tisíc preferenčních hlasů více.
Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.
V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.
Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.
A jednal jsem s panem ministrem (myšlen je ministr Chalupa), který jednoznačně řekl: musíte udělat legislativu, já zatím dám určité moratorium, aby se získal čas. (o těžbě břidlicového plynu)
Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.
Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.
Ta změna zákona je připravená, je připravená v paragrafovém znění, a pouze záleží na předsedovi, předsedovi Senátu Štěchovi, kdy to zařadí. (zákon má zakázat těžbu břidlicového plynu)
Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.
Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.
Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.
