Třetí pilíř není povinné pojištění. Tam, když chci a mám na to zdroje, tak si spořím. Můžu si spořit jakkoliv jinak, nemusím do třetího pilíře, ale ten druhý pilíř má půvab v tom, že to je v rámci toho povinného odvodu, z těch 28 %, těch 28 % buď odevzdáváte celé a nikdy z nich nic neuvidíte, protože ty odevzdáváte v tu chvíli té ekonomicky neaktivní generaci, anebo odevzdáváte jenom 25 % do toho společného, solidárního kotle a ty 3 % si spoříte sám pro sebe.
Sociání pojištění činí 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů, pokud se zaměstnanec nezúčastní druhého pilíře, a 25 %, pokud se do něj zapojí.
Zbývající 3 procenta jsou odváděna prostřednictvím ČSSZ příslušné penzijní společnosti (spolu s dalšími dvěma procenty, která si musí přidat zaměstnanec „ze svého“).
Takzvaný třetí pilíř pak tvoří dobrovolné penzijní spoření v soukromých penzijních fondech, které existovalo již před důchodovou reformou.
Odpusťte, tam byla desítka parametrů, na kterou jsme přistoupili (v rámci jednání o důchodové reformě s tehdejší opozicí - pozn. Demagog.cz). Znovu opakuji, desítky parametrů, na které jsme přistoupili a je to z otevřených zdrojů zmapovatelné.
V rámci vyjednávání o důchodové reformě byla vláda skutečně nucena změnit desítky bodů ve svém původním návrhu penzijní reformy. Například v zákoně o důchodovém spoření bylo přijato celkem 54 pozměňovacích návrhů (.doc) navržených převážně rozpočtovým výborem, který se v době projednávání zákona skládal z více než 40 % ze členů opozičních stran. Podobně radikální byl výbor i v případě pozměňovacích návrhů (.doc) k zákonu o doplňkovém penzijním spoření.
Miroslavu Kalouskovi tedy dáváme zapravdu.
Ten den jsem okamžitě odstoupil (po volbách 2006 po avizované možné vládní spolupráci ČSSD s tichou podporou KSČM - pozn. Demagog.cz), ne, že mě smetla rozhořčená vlna členské základny, odstoupil jsem sám a pod žádným tlakem jsem nebyl, ale já vás teď dneska o tom nepřesvědčuju.
Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
To, že, to, že nejsou, to, že nejsou (nemocniční poplatky - pozn. Demagog.cz), je odpovědnost této vlády, která se rozhodla, že k 1. 1. tohoto roku nezavede, shodli se na tom pánové Sobotka, Babiš, Bělobrádek, prosadili si to.
Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.
V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.
Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.
V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).
...z 5 % strukturálního deficitu jsme stabilizovali veřejné rozpočty na 0,3.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť Miroslavem Kalouskem uváděné údaje se nedají spolehlivě dohledat.
Strukturální deficit je deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o různé mimořádné a jednorázové položky. Jediná zmínka o strukturálním saldu se nachází ve Fiskálním výhledu České republiky (.pdf, s. 3), kde je za rok 2013 opravdu uváděno strukturální saldo ve výši 0,3 %. I z této tabulky je ale patrné, že hodnota vypočtená ESCB (Evropský systém centrálních bank) je odlišná, protože metodika výpočtu se liší v závislosti na tom, jaké agregáty jsou zahrnuty.
Podrobněji se strukturálním deficitem a jeho výpočtem zabývá Jiří Táborský v Lidových novinách ze 24. května 2014, kde mimo jiné píše: "Touto veličinou zabývá nespočet lidí nejen v Česku, ale napříč celým světem v různých institucích tak zvučných jmen jako Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada dalších. 'Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republiceaOECD, jsou všechna tři odlišná. Strukturální deficit netřeba přeceňovat,' uvedl na již zmíněném výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor."
...ale dokonce i opozice, dokonce i sociální demokracie a komunisté byli ochotni přiznat, že se za poslední léta zvýšila efektivita výběru daní. Já jim zase musím přiznat, že mi podpořili legislativní návrhy, které k tomu vedly, to je fakt.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznali zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu. K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany volebního spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.
Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.
No, ale zdanil, ale zdanil, jsem první ministr financí, který prosadil zdanění hazardu, což se 20 let před tím nepodařilo.
Zdanění hazardu skutečně bylo zavedeno od 1. ledna 2012, tedy v době, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Není však úplně přesné, že 20 let předtím žádné zdanění bylo. Do roku 1998 (.pdf, str. 15) byly příjmy z loterií předmětem daně z příjmu právinických osob a byly zatíženy i dalšími odvody podle zákona o loteriích.
Státní rozpočet si přilepšuje penězi z některých státních podniků (...) například z Lesů České republiky já jsem rozpočtoval každý rok 4 miliardy, z ČEZu se každý rok plánovalo 55 až 60 % dividendy.
Je pravdou, že část příjmů státního rozpočtu je tvořena odvody zisků některých státních podniků, nicméně je to záležitostí až posledních let. K 1. srpnu 2013 byla totiž schválena novela zákona o státním podniku. Ta zavedla plnou moc státu nad zisky státních podniků a zároveň vytvořila mechanismy pro transfer těchto peněz do státního rozpočtu.
Zmiňované odvody 4 miliard korun ročně z podniku Lesy ČR pak byly umožněny až v návaznosti na tuto novelu. Miroslav Kalousek ovšem byl ministrem financí, budeme-li uvažovat o jeho posledním funkčním období na tomto postu, už od roku 2010. Jeho zmínka o tom, že každý rok rozpočtoval tuto částku, je tak poněkud nepřesná. Ačkoliv se tak zmiňované 4 miliardy z Lesů ČR skutečně v rámci úsporných opatření vlády měly promítnout do státních rozpočtů po roce 2013, musíme tento výrok hodnotit jako zavádějící.
Co se týká zmínky o ČEZu, tak zde skutečně v posledních letech dochází k využívání 55 až 60 % dividendy. Je ovšem nutné poznamenat, že ČEZ není fakticky státním podnikem a nebyl tak limitován před zavedením zmiňované novely.
Já znovu opakuji, my jsme ve velmi těžkých dobách dosáhli strukturálního deficitu 0,3 %, to už se té nule velmi blížilo, a dokonce jsme se dostali do situace, která vyhovovala fiskálnímu kompaktu na úrovni Evropské unie.
Podmínky stanovené v takzvaném fiskálním kompaktu určují, že strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,5 procenta. Této podmínce by tedy zmíněný deficit vyhověl, jedná se ale o velmi sporný ukazatel, který se liší v závislosti na použité metodice a klasifikaci jednotlivých položek. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Fiskální výhled České republiky (.pdf) z května 2014 rekapituluje strukturální saldo za předcházející tři roky a přidává výhled do roku 2017 (strana 3). Z této tabulky vyplývá, že v roce 2013 skutečně dosáhnul strukturální deficit 0,3 %, jednalo se o zlepšení vůči předchozímu roku, kdy byl 1,6 procenta. Dále však tato tabulka uvádí strukturální saldo podle evropské metodiky (ESCB - Evropský systém centrálních bank), podle které byl tento schodek 0,7 %. Ještě jiná je metodika OECD.
