(reakce na Bajgara) On je to významný manager velkého zdravotnického zařízení.
Výrok se vztahuje k Milanovi Bajgarovi, bývalému členovi dozorčí rady ČEZ, kterého Andrej Babiš označil za "léčitele tmou".
Bajgar je skutečně lékař a stojí vedle toho v čele rehabilitačního centra Čeladná v Beskydech. To se na svém vlastním webu označuje za "odborný léčebný ústav" s vysokou "úrovní rehabilitace a zdravotní péče". Do roku 2000 zde byla oblastní nemocnice s porodnicí, po restrukturalizaci vznikl dnešní odborný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci.
Podle rejstříku firem je předmět činnosti podnikání veden jako"nestátní zdravotnické zařízení: lůžková a ambulantní péče v oboru rehabilitační a fyzikální medicína, vnitřní lékařství, radiologie a zobrazovací metody, fyzioterapeut, ergoterapeut, nutriční terapeut, všeobecná sestra, radiologický asistent, masér".
Fakta tak odpovídají výroku exministra Kalouska.
Korejští investoři a platí to obecně, platí v to v Hyundai, platí to kdekoliv, jsou mimořádně citliví na stabilno..., na, na personální stabilitu lidí, ke kterým získali důvěru. Proto si tuhle, proto si tohle vymínili do té smlouvy.
Nepodařilo se nám bohužel ověřit, zda si korejští investoři při privatizaci ČSA vymínili dosazení určitých odborníků. Celou transakci popisuje např. web ČSA, slavnostní podpis a tisková konference jsou zachyceny na webu Vlády České republiky. Nepodařilo se nám ovšem dohledat kompletní znění smlouvy. Nemůžeme tedy potvrdit či vyvrátit Kalouskovo tvrzení.
(...) od 1. 1. 2013 se podařilo rozjet projekt státní pokladny, který skutečně umožňuje mnohem lépe řídit likviditu státu. Já jsem velmi rád, že v něm pan ministr pokračuje, ale on ho nezavedl. Ten, ten projekt se spustil k 1. 1. 2013, a proto už k 1. 1. 2013 bylo možné snížit dluhovou rezervu o 110 miliard.
Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.
V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).
V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit.
Aktualizováno 2. 7. 2014
Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.
Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření.
Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.
Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.
Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.
Moderátor: Anička se ptá: "Kdo vymyslel v době nedostatku pracovních míst prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu a zvýšení počtu pojištěných let z 25 na 30 a víc? Když jste o tom hlasovali, byl jste aspoň vy proti?" Miroslav KALOUSEK: Ne, nebyl jsem proti...
Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.
Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.
Prostě, i když se vám to třeba nezdá, tak ta kvalita života se dramaticky zlepšuje a věk, průměrný věk se zvyšuje, za posledních 20 let se zvýšil o 7 let.
Názory na posuzování na kvality života se různí a neexistuje tedy přesná definice, podle které by se dala kvalita života určit
Podle údajů Českého statistického úřadu (.pdf) je sice pravda, že se průměrný věk postupně zvyšuje, není však pravda, že se za posledních dvacet let zvýšil o sedm let. Od roku 1994 se průměrný věk zvýšil o 4,5 roku. V tabulce uvádíme pro porovnání několik dat, více na stránkách ČSÚ. Výrok tedy z několika důvodů hodnotíme jako zavádějící.
rok198919942000200520102013Průměrný věk36,137,038,840,040,841,5muži34,435,337,138,439,340,0ženy37,838,640,341,542,342,9
...problém je, že to nestačí, že na tom důchodovém účtu je téměř 50 miliard deficitu, to znamená, ty důchody, náklady na ty důchody jsou mnohem větší, než jsou příjmy z důchodového pojištění, to znamená, ten stát to tam musí doplnit z nějakých jiných zdrojů, ale určitě neplatí, že by se z důchodového pojištění platilo něco jiného než důchody.
Z dokumentu Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení (.pdf) České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že deficit důchodového účtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů, činil v loňském roce 49,7 miliardy Kč. Zprávu potvrzuje i agentura ČTK (cit. patria.cz). Příjem z důchodové pojištění činil 323,7 miliardy. Důchodů vyplacených státem bylo 373,4 miliardy Kč. Příjem z důchodového pojištění tedy skutečně nepokrývá výdaje na důchody. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Daniel TAKÁČ: Prodlužování doby pojištění je také nezbytné? Miroslav KALOUSEK: Prodlužování věku odchodu do důchodu myslíte. Ano. Daniel TAKÁČ: No, prodlužuje se i doba, po kterou musíte být pojištěn, aby vznikl nárok na důchod, obé věci. Miroslav KALOUSEK: To s tím prostě souvisí. Je to trend, je to trend v celé Evropě
K prodlužování odchodu do důchodu, stejně tak i k prodlužování doby pojištění, které s důchody úzce souvisí, dochází po celé Evropě.
K prodlužování věku pro odchod do důchodu dochází a docházelo například v Německu, Polsku, Francii, Španělsku a podobně.
V nedávné době Evropská komise České republice doporučila prodloužení odchodu do důchodu, které ovšem česká strana odmítla.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Tak to sociální pojištění je součástí odvodu, odvodu z mezd, je to v podstatě 28 % z ceny své práce, každý z nás, 28 % z ceny své práce odvádí na to penzijní pojištění, je lhostejné, kolik si platíme jakoby my a kolik zaměstnavatel, prostě zatěžuje to cenu té naší práce u zaměstnanců...
Sazby pojistného na sociální pojištění se různí podle druhu činnosti, z kontextu však předpokládáme, že má Miroslav Kalousek na mysli odvody ze mzdy.
Ty jsou pro letošní rok 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů.
