Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření.
Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.
Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.
Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.
My jsme přebrali strukturální deficit (...) na pěti, na pěti procentech. A to klíčovou, tou klíčovou prioritou bylo získat důvěru české veřejnosti na finančních trzích tím, že prokážeme vůli konsolidovat veřejné rozpočty. A to jsme také dělali tempem 1,4. To znamená 60 miliard ročně.
V roce 2010, kdy nastupovala Nečasova vláda, byl strukturální deficit (.pdf, strana 3) podle výpočtů ministerstva financí 4,4 %, ten pak byl v dalších letech snižován, jak ukazuje následující tabulka.
Rok2010*201120122013Strukturální saldo-4,4-2,9-1,6-0,3
*data za rok 2010 pocházejí z dokumentu Fiskální výhled z roku 2013 (.pdf, strana 3), ostatní z aktualizovaného dokumentu z roku 2014 (.pdf, strana 3)
Tempo snižování bylo v posledních letech 1,3 až 1,4 procenta ročně. To při ročním HDP o objemu přibližně 4 biliony korun (strana 2 téhož dokumentu) tvoří 52 až 56 miliard korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výtkou k nepřesnosti ve výši deficitu (4,4 procenta místo uváděných pěti).
Ta důvěra je mimořádná, díky ní máme dnes mimořádně nízké úroky, třikrát nižší než Poláci...
Úroková míra České republiky za květen 2014 je 1,73 %. Dle serveru Eurostat jde o sedmou nejnižší, tj. nejlepší úrokovou míru z 26 členských států Evropské unie, pro které jsou data dostupná. Hůře jsou na tom například Švédsko, Velká Británie nebo zmiňované Polsko.
Ačkoliv má Polsko s 3,80 % vyšší úrokovou míru než Česká republika, stále jde o číslo pouze 2,2krát vyšší. Právě kvůli tomuto vylepšování české úrokové míry v porovnání s polskou je výrok hodnocen jako zavádějící.
Tento rozdíl je zároveň zatím nejvyšší mezi zeměmi za rok 2014.
Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.
Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.
"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."
Moderátor: Anička se ptá: "Kdo vymyslel v době nedostatku pracovních míst prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu a zvýšení počtu pojištěných let z 25 na 30 a víc? Když jste o tom hlasovali, byl jste aspoň vy proti?" Miroslav KALOUSEK: Ne, nebyl jsem proti...
Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.
Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.
Prostě, i když se vám to třeba nezdá, tak ta kvalita života se dramaticky zlepšuje a věk, průměrný věk se zvyšuje, za posledních 20 let se zvýšil o 7 let.
Názory na posuzování na kvality života se různí a neexistuje tedy přesná definice, podle které by se dala kvalita života určit
Podle údajů Českého statistického úřadu (.pdf) je sice pravda, že se průměrný věk postupně zvyšuje, není však pravda, že se za posledních dvacet let zvýšil o sedm let. Od roku 1994 se průměrný věk zvýšil o 4,5 roku. V tabulce uvádíme pro porovnání několik dat, více na stránkách ČSÚ. Výrok tedy z několika důvodů hodnotíme jako zavádějící.
rok198919942000200520102013Průměrný věk36,137,038,840,040,841,5muži34,435,337,138,439,340,0ženy37,838,640,341,542,342,9
...problém je, že to nestačí, že na tom důchodovém účtu je téměř 50 miliard deficitu, to znamená, ty důchody, náklady na ty důchody jsou mnohem větší, než jsou příjmy z důchodového pojištění, to znamená, ten stát to tam musí doplnit z nějakých jiných zdrojů, ale určitě neplatí, že by se z důchodového pojištění platilo něco jiného než důchody.
Z dokumentu Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení (.pdf) České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že deficit důchodového účtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů, činil v loňském roce 49,7 miliardy Kč. Zprávu potvrzuje i agentura ČTK (cit. patria.cz). Příjem z důchodové pojištění činil 323,7 miliardy. Důchodů vyplacených státem bylo 373,4 miliardy Kč. Příjem z důchodového pojištění tedy skutečně nepokrývá výdaje na důchody. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Daniel TAKÁČ: Prodlužování doby pojištění je také nezbytné? Miroslav KALOUSEK: Prodlužování věku odchodu do důchodu myslíte. Ano. Daniel TAKÁČ: No, prodlužuje se i doba, po kterou musíte být pojištěn, aby vznikl nárok na důchod, obé věci. Miroslav KALOUSEK: To s tím prostě souvisí. Je to trend, je to trend v celé Evropě
K prodlužování odchodu do důchodu, stejně tak i k prodlužování doby pojištění, které s důchody úzce souvisí, dochází po celé Evropě.
K prodlužování věku pro odchod do důchodu dochází a docházelo například v Německu, Polsku, Francii, Španělsku a podobně.
V nedávné době Evropská komise České republice doporučila prodloužení odchodu do důchodu, které ovšem česká strana odmítla.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Tak to sociální pojištění je součástí odvodu, odvodu z mezd, je to v podstatě 28 % z ceny své práce, každý z nás, 28 % z ceny své práce odvádí na to penzijní pojištění, je lhostejné, kolik si platíme jakoby my a kolik zaměstnavatel, prostě zatěžuje to cenu té naší práce u zaměstnanců...
Sazby pojistného na sociální pojištění se různí podle druhu činnosti, z kontextu však předpokládáme, že má Miroslav Kalousek na mysli odvody ze mzdy.
Ty jsou pro letošní rok 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů.
Ano, já si mnohokrát, to jsem řekl několikrát, mnohokrát si kladu otázku, jestli jsem měl nebo neměl ustoupit na to, že druhý pilíř nebude povinný, ale dobrovolný, my jsme v tom zůstali osamoceni, skutečně férový by to bylo, kdyby to bylo povinné pro všechny.
Není příliš velkým tajemstvím, že ČSSD i KSČM jsou dlouhodobě a stabilně proti druhému pilíři. Rovněž Věci veřejné lobbovaly za dobrovolný druhý pilíř, podle některých zdrojů (například Měšec.cz, blog Jana Macháčka, komentátora Respektu, či jiné) se dokonce o prosazení opt-outu zasadily právě ony. Při podzimních parlamentních volbách se již za druhý pilíř postavily jen strany ODS a TOP 09. Zatímco TOP 09 o povinný charakter druhého pilíře usilovala až do poslední chvíle, ODS se nakonec slovy svého tehdejšího předsedy Petra Nečase vyjádřila, že: "(...) nyní na to ale není zralá doba" (zdroj: ČTK). Proto v konečném důsledku TOP 09 nenašla dostatečnou podporu pro zavedení povinného vstupu do druhého pilíře důchodového spoření.
Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
