Ale ony se také odloží zákony, které výrazně snižují tu cenu práce těm živnostníkům. My jsme po té stabilizaci chtěli ponechat DPH v původní úrovni. A snížit přímé odvody. A ty, to jsou zákony, které souvisejí s jednotným inkasním místem. A kdyby pan ministr Babiš tenhle krok neudělal, kdyby nenavrhl odložení těch zákonů souvisejících s jednotným inkasním místem, které už jsou platné, to je platná součást právního řádu, on to chce teď změnit. Kdyby to nechal být, kdyby to neměnil, všichni už jsou na to připravení, protože to dva roky platí ten zákon, tak by platil, tak by všichni na přímých odvodech platili o 14 miliard korun v roce 2015 méně, než budou platit, když on to odloží. To, že on to odloží, nechá DPH v původní výši, kterou, jejíž zvýšení kritizoval, ale nechá to v původní výši, a ještě lidem vytáhne z kapsy o 14 miliard na přímých daních víc.
Miroslav Kalousek má na mysli zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon zavádí jednotné inkasní místo pro výběr daní i pojistného na jednom místě a na jednotném přiznání a dále mění některé daňové zákony. Ačkoliv byl schválen (a tedy je platný) již v roce 2011, účinný je až od 1. ledna 2015.
Mimo JIM tento zákon ruší superhrubou mzdu, navíc se snižuje sazba celkových odvodů ze mzdy. Tyto změny mají vliv na náklady práce a pro většinu zaměstnanců i živnostníků by vedly ke snížení přímých daní. Co se týče konkrétního vyčíslení vlivu těchto změn na příjmy státu, pokusil se o ně think-tank IDEA, podle jehož studie by dopad byl 19 miliard korun. Jednalo se však o změnu oproti roku 2013. Nemáme přesnější čísla, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
V nedělních Otázkách se utkaly dvě "těžké váhy" co se spravování státní kasy týče: současný ministr financí Andrej Babiš a exministr Miroslav Kalousek. Na přetřes přišla široká škála témat od rozpočtů současných i minulých vlád...