Demagog.cz

Souboj titánů

V nedělních Otázkách se utkaly dvě "těžké váhy" co se spravování státní kasy týče: současný ministr financí Andrej Babiš a exministr Miroslav Kalousek. Na přetřes přišla široká škála témat od rozpočtů současných i minulých vlád; nového systému státní pokladny; jmenování nových členů dozorčí rady ČEZ, které nově rozdmýchává vášně v koalici; sporných privatizačních projektech; či oběma dotyčnými často zmiňovaných registračních pokladen.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 29. června 2014 (moderátor Václav Moravec, záznam)

50 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit.

Aktualizováno 2. 7. 2014

Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.

Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření.

Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.

Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.

Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ta důvěra je mimořádná, díky ní máme dnes mimořádně nízké úroky, třikrát nižší než Poláci...

Úroková míra České republiky za květen 2014 je 1,73 %. Dle serveru Eurostat jde o sedmou nejnižší, tj. nejlepší úrokovou míru z 26 členských států Evropské unie, pro které jsou data dostupná. Hůře jsou na tom například Švédsko, Velká Británie nebo zmiňované Polsko.

Ačkoliv má Polsko s 3,80 % vyšší úrokovou míru než Česká republika, stále jde o číslo pouze 2,2krát vyšší. Právě kvůli tomuto vylepšování české úrokové míry v porovnání s polskou je výrok hodnocen jako zavádějící.

Tento rozdíl je zároveň zatím nejvyšší mezi zeměmi za rok 2014.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan Kalousek zmrazil platy státních zaměstnanců. Snížil jim platy o deset procent. Zmrazil důchody, dal důchodcům směšných 48 korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý v obou jeho částech: Miroslav Kalousek nezmrazil důchody ani platy státních zaměstnanců.

Nečasova vláda omezovala valorizaci penzí a pro rok 2014 důchody vzrostly o průměrných 45 korun. Vyhlášku o změně jejich výše ze září 2013 sice podepsal už ministr nového Rusnokova kabinetu František Koníček, ten však zároveň takové zvýšení důchodů považoval za nemravné a skoro by řekl, že stát by se za něj měl omluvit. Podle svých slovs tím ale nemohl nic dělat. Není pravdou, že by Kalousek zmrazil důchody: v letech, kdy byl ve funkci, penze narůstaly každoročně.

V roce 2010 vláda omezila objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o 10 % (nezredukovala tedy plošně platy všem státním zaměstnancům); snížila například platové tarify u příslušníků bezpečnostních služeb. Všechny mzdy však nebyly zmražené, neboť i Andrej Babiš uvádí, že „učitelé dostali v roce 2011 o dvě miliardy korun navíc a v roce 2012 o čtyři miliardy korun.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My budeme konečně investovat. Od roku 2010 se neinvestuje.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv se totiž mezi lety 2009–12 snižovaly prostředky pro investice, stát stále investoval (př.: [1] [2] [3]).

V letech 2009–12 docházelo ve státním rozpočtu ke snižování kapitálových výdajů, tedy potažmo i investic. Avšak není možné říci, že se od roku 2010 neinvestovalo, neboť mezi lety 2009–12 výdaje i přes 15% pokles stále dosahovaly 113,62 mld. Kč. Zda bude nová vláda investovat více, není zatím ověřitelné.

RokSkutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu2009

133,16 mld. Kč2010 130,22 mld. Kč2011 118,87 mld. Kč2012 113,62 mld. Kč Zdroje: Státní závěrečný účet za rok 2010; Státní závěrečný účet za rok 2011; Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 (.pdf; oddíl C, str. 2)

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A ještě bych rád reagoval na tu státní pokladnu. Státní pokladna, pan Kalousek nainvestoval 4,7 miliardy. Je de facto nefunkční, máme nález NKÚ za porušování zákona o veřejných zakázkách.

Obecně má Babiš pravdu v nákladnosti celého projektu i v tom, že NKÚ ve své zprávě uvedl pochybení ministerstva financí stran porušení zákona o veřejných zakázkách. Popsal také další problémy.

Podle zprávy (.pdf) Nejvyššího kontrolního úřadu náklady na zřízení projektu Státní pokladny dosáhly 4,8 miliard korun.

Na straně ministerstva financí bylo opravdu shledáno porušení zákona o veřejných zakázkách, a to konkrétně v případě, kdy "MF neprovedlo zadávací řízení před uzavřením odatků č. 1 až 5 ke smlouvě o dodávce IISSP (Integrovaný informační systém Státní pokladny – pozn. Demagog.cz) ani před uzavřením smlouvy o poskytování služeb ze dne 3. listopadu 2010."

Zda a nakolik je projekt reálně funkční, nejsme schopni zcela konkrétně posoudit. Nicméně samotný web projektu Státní pokladna (a jeho dalších podprogramů) informuje o řadě výpadků, resp. odstávek.

Zpráva také hovoří o porušení rozpočtových pravidel ze strany ministerstva financí: "MF nepostupovalo v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), když dodavateli IISSP poskytlo v roce 2011 dvě zálohy v celkové výši 248 776 tis. Kč na období delší než jedno čtvrtletí a když jejich část ve výši 159 676 tis. Kč nevyúčtovalo ke konci rozpočtového roku, tj. k 31. prosinci 2011. Poskytnutí zálohových plateb dodavateli IISSP v částce 159 676 tis. Kč k 31. prosinci 2011 MF neuvedlo v závěrečném účtu kapitoly 312 Ministerstvo financí za rok 2011."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(A ještě bych rád reagoval na tu státní pokladnu. Státní pokladna, pan Kalousek nainvestoval 4,7 miliardy. Je de facto nefunkční, máme nález NKÚ za porušování zákona o veřejných zakázkách.) Máme výměr na porušení rozpočtové kázně ve výši 227 milionů. A pravděpodobně s penále to bude 400 milionů.

Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ten nález, o kterém hovoříte, pane ministře, je z roku 2012. NKÚ z roku 2012 prokázal formální pochybení tří rozpočtových pravidel. Neprokázal nehospodárnost.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, protože kontrolní akce NKÚ, která probíhala od března do října 2012, konstatuje tři pochybení týkající se rozpočtových pravidel, a to poskytnutí dvou záloh na období delší než jedno čtvrtletí, jejich nevyúčtování ke konci roku 2011 a neuvedení záloh dodavateli v závěrečném účtu za rok 2011.

Mimo porušení těchto rozpočtových pravidel bylo jako chybné shledáno také neprovedení zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách a neúplné účetnictví dle zákona o účetnictví. Ve zprávě však není uvedeno, že by byl projekt státní pokladny nehospodárný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já bych chtěl zdůraznit to, že naše vláda a Ministerstvo financí má úplně jiný přístup k zaměstnavatelům a k odborům. My s nimi otevřeně diskutujeme o tom rozpočtu. My jim nedáváme rozpočet 27. září, tři dny před deadlinem. My pět měsíců dopředu otevřeně diskutujeme.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, v minulosti rozpočtová jednání s tripartitou probíhala velmi těsně před konečným schvalováním, ačkoliv se nejednalo doslova o tři dny. Ministr Babiš také začal diskutovat čtyři nikoliv pět měsíců před rozpočtovým "deadlinem".

V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na které odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu,) proběhla skutečně až v září, konkrétně však až 24. 9.

Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září.

Andrej Babiš s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku, zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Jedná se tedy o přibližně 4, nikoliv pět měsíců před předložením rozpočtu na schválení Sněmovnou.

Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme přes jisté nepřesnosti jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...od ledna my nemáme na lidoveckých ministerstvech ani jednoho náměstka.

Výrok Andreje Babiše je pravdivý, neboť z devíti náměstků, kteří jsou na ministerstvech pod vedením KDU-ČSL, není ani jeden nominant hnutí ANO.

KDU-ČSL má v současném kabinetu pod sebou dvě ministerstva. Předseda lidovců Bělobrádek je sice členem vlády, ale není formálně ministrem a neřídí žádné ministerstvo (Pavel Belobrádek zastává post místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace). Strana lidová tak drží ministerstva zemědělství (Marian Jurečka) a kultury (Daniel Herman).

Na ministerstvu zemědělství je celkem 5 náměstků ministra Jurečky. Jaroslava Beneš Špalková působí ve funkci náměstkyně již od roku 2012. Aleš Kendík také působil na ministerstvu před nástupem Jurečky. Jindřich Šnejdrla je členem ČSSD, Jiří Jirsa byl asistentem europoslankyně Roithové a také kandidátem lidovců do Evropského parlamentu a Zdeněk Adamec není nominantem žádné strany. Na tomto úřadě tedy nenalezneme nominanta hnutí ANO.

Ministr kultury Daniel Herman má ve svém úřadě celkem 4 náměstky. Kateřina Kalistová je nominantkou ČSSD. René Schreier je bezpartijní a s ministrem Hermanem spolupracoval v ÚSTR. Anna Matoušková je náměstkyní min. kultury od července 2010 a Miroslav Rovenský je členem KDU-ČSL. Ani na tomto úřadu nemá Babišovo hnutí svého náměstka, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme měli propad mínus 0,9 procent HDP. Všechny okolité státy minulý rok fungovaly, a my jsme měli propad.

Z internetových stránek Eurostatu lze získat údaje, které potvrzují slova ministra financí Adreje Babiše. V roce 2013 se hrubý domácí produkt České republiky skutečně propadl, zatímco všechny sousední státy zaznamenaly jeho nárůst.

Země HDP 2013 Česká republika - 0,9 %Slovensko+ 0,9 %Německo+ 0,4 %Rakousko+ 0,3 %Polsko+ 1,6 %

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(reakce na Bajgara) On je to významný manager velkého zdravotnického zařízení.

Výrok se vztahuje k Milanovi Bajgarovi, bývalému členovi dozorčí rady ČEZ, kterého Andrej Babiš označil za "léčitele tmou".

Bajgar je skutečně lékař a stojí vedle toho v čele rehabilitačního centra Čeladná v Beskydech. To se na svém vlastním webu označuje za "odborný léčebný ústav" s vysokou "úrovní rehabilitace a zdravotní péče". Do roku 2000 zde byla oblastní nemocnice s porodnicí, po restrukturalizaci vznikl dnešní odborný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci.

Podle rejstříku firem je předmět činnosti podnikání veden jako"nestátní zdravotnické zařízení: lůžková a ambulantní péče v oboru rehabilitační a fyzikální medicína, vnitřní lékařství, radiologie a zobrazovací metody, fyzioterapeut, ergoterapeut, nutriční terapeut, všeobecná sestra, radiologický asistent, masér".

Fakta tak odpovídají výroku exministra Kalouska.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme teďka přišli do sněmovny a navrhli jsme zákon, abysme urychleně vykoupili pozemek.

Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně svůj návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 24. dubna tohoto roku. Návrh byl ve sněmovně schválen 20. června.

Součástí novely je změna přístupu k vykupování pozemků. Nově by vlastníci půdy mohli při urychleném jednání získat až osminásobek ceny navrhované znalcem. Podle kritiků povede novela ke spekulacím s pozemky a několikanásobně zdraží výstavbu dálnic.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A stejně jsem se domluvil s hejtmany, panem Haškem. Pan Kalousek jim vzal RUD, ano (...) To je rozpočtové určení daní, snížil jim příjem o 3,5 miliardy. A já jim to vracím od prvního ledna 2016.

Podíl na výši daní alokovaný pro kraje se skutečně v roce 2012 během funkce Miroslava Kalouska jakožto ministra financí snížil. Původní procentuální podíl pro kraje byl ve výši 8,92 % z celkově vybraného DPH, ten se však v roce 2012 a v následujících letech snížil na 7,86 %. To podle zdrojů Asociace krajů ČR znamená výpadek daňových příjmů z DPH pro kraje ve výši cca 3,3 mld. Kč pro rok 2014. Meziročně s vyšším výnosem DPH tento výpadek roste.

Dle současného návrhu by mělo skutečně krajům přibýt financování v odhadované výši zhruba 4 mld. Kč, a to v roce 2016, jak Babiš avizuje. Podmínkou je však zachování trendu zvyšování výběru DPH.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Jednu jedinou korunu na daních neodpustil Kalousek nikdy během své funkce. Ministerstvo financí odpouštělo odvody za porušení rozpočtové kázně, což nejsou daně.

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Mimochodem, FAÚ (Finanční analytický útvar, pozn. red.) podalo 300 trestních oznámení od začátku roku. A zadrželo 1,8 miliardy.

Vzhledem k tomu, že zpráva o činnosti FAÚ pro rok 2014 pochopitelně zatím neexistuje a jiné informace veřejně dostupné nejsou, požádali jsme útvar o vyjádření a ten obě části výroku potvrdil.

Trestními oznámeními útvar letos nešetří. Své dostali například šéfové firmy ČEZ. Během prvního čtvrtletí jich FAÚ podal celkem 153, k datu 30. června pak bylo podáno rovných 334.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

A jenom dvě země ze staré patnáctky mají registrační pokladny.

Registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištěm dat dnes povinně využívají některé provozy v Itálii, Belgii i ve Švédsku, tedy ve třech zemích staré patnáctky.

Výroků Miroslava Kalouska k registračním pokladnám jsme již ověřovali několik. Své původní nepřesné vyjádření z OVM v březnu 2012, kdy hovořil o Itálii jako o " jediné zemi staré patnácky " (která tyto pokladny zavedla), tehdejší ministr v září 2012 opravil na " maximálně dvě země staré patnáctky ".

Opravený výrok jsme již hodnotili jako pravdivý, jelikož (dle souhrnné publikace – .pdf – r. 2008) pokladny byly již zavedeny v Itálii a zároveň docházelo k jejich implementaci v sektoru pohostinství v Belgii (stále to platí, jak ukazuje web – fr., nl. – belgického ministerstva financí a jak upozorňují výrobci zařízení Bluestar – angl – či Clean Cash – fr., nl.).

Publikace OECD (.pdf, angl., str. 37–43) z r. 2013 nás nicméně upozornila na to, že naše hodnocení nebylo přesné. Kromě Belgie totiž elektronické registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištem dat pro daňový úřad zavedlo také Švédsko, a to s účinností od r. 2010 pro provozy, kde lze platit kreditní kartou (blíže web švéd. daňového úřadu či souhrn této legislativy od agentury Eurofound).

Kromě Švédska se citovaná publikace OECD (.pdf, angl., str. 39) zmiňuje rovněž o systému registračních pokladen v Řecku, bohužel bez bližších podrobností. Řecko pak jako příklad země s podobným systémem uvádí i souhrn švédské legislativy k registračním pokladnám od agentury Eurofound či komuniké Evropské komise k belgické legislativě.

Jak přesně funguje systém registračních pokladen v Řecku, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Trvá nicméně jejich používání v Itálii, Švédsku a Belgii.

Poslanec Kalousek tedy nemá pravdu. Povinné registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištěm dat jsou dnes zavedeny nejméně ve třech zemích "staré patnáctky".

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ten malý problém je velmi zajímavá informace o tom, že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho.

Trend zastoupení opozice v orgánech státních podniků potvrzuje i Bohuslav Sobotka a Petr Nečas.

Pro potvrzení jsme však kontaktovali několik bývalých předsedů vlád, na jejichž vyjádření nyní čekáme. Po jeho obdržení pak hodnocení upravíme.

Úplný seznam členů orgánů například státního podniku ČEZ můžete najít po jeho vyhledání v online obchodním rejstříku. Politické složení jeho orgánů však nic nevypovídá o tom, zda opozice byla či nebyla vyzvána k účasti ve společnostech.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...já bych jenom připomenul panu Kalouskovi rok 2008, kdy on byl ministr a řídil ten ČEZ, nebo mal to na starosti a dopustil, aby se vyvedlo to nejcennější aktivum, ta strategická firma pro a opravdu jaderné elektrárny IC Energo, který zašantročili a tehdá pan Borovec rezignoval.

Je pravdou, že v roce 2008 ČEZ prodal svou třebíčskou firmu IC Energo maďarské skupině MOL za podezřelých okolností. Podrobnosti kauzy detailně popisuje server Motejlek. Podezřelé skutečnosti se podle Idnes či Ihned rozhodl stát prošetřit.

V tomto období rovněž rezignoval na funkci místopředsedy představenstva ČEZ Jiří Borovec, který následně nastoupil jako ředitel firmy Čepro. Důvody svého odchodu neuvedl a Demagog.CZ nezjistil, že by se v této souvislosti spekulovalo o prodeji IC Energo.

Ministerstvo financí, v čele s tehdejším ministrem Kalouskem, skutečně zastupuje stát v roli většinového vlastníka ČEZ, resp. vykonává akcionářská práva státu, stejně jako řady dalších společností.

Kalousek ovšem pro Idnes tehdy uvedl, že "ministerstvo jako akcionář ČEZ o transakci nikdy nerozhodovalo a nemá jiné možnosti, jak ji prověřit." Navíc prošetření celé věci inicioval právě ministr Kalousek. Kvůli stále neukončenému šetření necháváme prozatím zhodnocení míry zodpovědnosti Ministerstva financí na čtenáři.

Prodej pak ověřili auditoři firmy KMPG, jak informovala Česká pozice. Citujeme: "V manažerském shrnutí závěrů KPMG (...) nalézáme bod, který fakticky dokládá, že ve skutečnosti žádná podezření – spojovaná s prodejem I&C Energo (ICE) - dosud vyvrácena nebyla. KPMG totiž upozorňuje, že do smluvní dokumentace mezi ČEZ a kupující maďarskou společností MOL vůbec nebyla zahrnuta pasáž ohledně „upravení rizika dalšího prodeje ICE třetím stranám“. Například těch z rizikových destinací." Dle závěrů zasedání dozorčí rady ČEZ (.pdf) k pochybení nedošlo.

Celá věc je aktuálně v rukou protikorupční policie.

Andrej Babiš popisuje celou situace korektně, ačkoliv ještě jednou upozorňujeme, že míru pochybení Ministerstva financí nelze v tuto chvíli objektivně posoudit.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(...) od 1. 1. 2013 se podařilo rozjet projekt státní pokladny, který skutečně umožňuje mnohem lépe řídit likviditu státu. Já jsem velmi rád, že v něm pan ministr pokračuje, ale on ho nezavedl. Ten, ten projekt se spustil k 1. 1. 2013, a proto už k 1. 1. 2013 bylo možné snížit dluhovou rezervu o 110 miliard.

Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.

V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A tady je vidět, jak kdo plánoval ten deficit. A my máme velice ambiciózní deficit, protože plánujeme jenom sto miliard naproti bývalé Nečasově vládě a pana Fischera. Ten pan Kalousek měl 110, pan Fischer 120.

Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.

V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A už co se týká rozpočtu v roce 2014, není to už mínus 112, ale mínus 107. To jsme na zasedání vlády vlastně zablokovali ty peníze.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.

Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.

Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?

Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).

Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.

Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.

Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme přebrali strukturální deficit (...) na pěti, na pěti procentech. A to klíčovou, tou klíčovou prioritou bylo získat důvěru české veřejnosti na finančních trzích tím, že prokážeme vůli konsolidovat veřejné rozpočty. A to jsme také dělali tempem 1,4. To znamená 60 miliard ročně.

V roce 2010, kdy nastupovala Nečasova vláda, byl strukturální deficit (.pdf, strana 3) podle výpočtů ministerstva financí 4,4 %, ten pak byl v dalších letech snižován, jak ukazuje následující tabulka.

Rok2010*201120122013Strukturální saldo-4,4-2,9-1,6-0,3

*data za rok 2010 pocházejí z dokumentu Fiskální výhled z roku 2013 (.pdf, strana 3), ostatní z aktualizovaného dokumentu z roku 2014 (.pdf, strana 3)

Tempo snižování bylo v posledních letech 1,3 až 1,4 procenta ročně. To při ročním HDP o objemu přibližně 4 biliony korun (strana 2 téhož dokumentu) tvoří 52 až 56 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výtkou k nepřesnosti ve výši deficitu (4,4 procenta místo uváděných pěti).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My navyšujeme platy státním zaměstnancům o 3,5 procenta. Navyšujeme důchodcům o 205 korun. Navyšujeme dotaci na sociální služby, které on (myšlen je Kalousek - pozn. Demagog.cz) zmrazil.

Sobotkova vláda skutečně v dubnu schválila zvýšení penzí průměrně o 205 Kč a v květnu navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 3,5 %. Dotace pro poskytovatele sociálních služeb zároveň od roku 2008 pravidelně (s výjimkou roku 2012, viz tabulka) klesaly. K navýšení došlo až loni díky pozměňovacímu návrhu ke státnímu rozpočtu. Koaliční strany, včetně Andreje Babiše, hlasovaly pro rozpočet se zvýšenými dotacemi, zatímco klub TOP 09 a Starostů byl v čele se svým předsedou Miroslavem Kalouskem proti.

RokDotace pro poskytovatele sociálních služeb20088,2 mld. Kč2009

7,4 mld. Kč2010 6,8 mld. Kč2011 6,2 mld. Kč2012 6,4 mld. Kč20136,1 mld. Kč20147,2 mld. Kč Zdroje: Česká televize, MPSV (data zaokrouhlená na desetiny)

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navýšili jsme pobídky pro filmaře, navyšujeme o 900 milionů rozpočet vědy a výzkum. Pan Bělobrádek si vybojoval a já to podporuju.

Vzhledem k tomu, že jednání o státním rozpočtu stále probíhají a jeho návrh není dostupný online, nemůžeme ověřit všechna fakta uvedená v tomto výroku.

Co se týče pobídek pro filmaře, jejich navýšení z 500 na 800 milionů v letech 2015 a 2016 bylo předmětem schůzky ministra kultury a místopředsedkyně sněmovny Jermanové (zástupci vládní koalice). To popisuje ČTK, není však jasné, zda k navýšení skutečně došlo.

Co se týká rozpočtu na vědu, nejsou veřejně dostupná data, která by tvrzení ministra financí podporovala či naopak vyvracela.

Celý výrok je tedy neověřitelný. Nicméně po zveřejnění konkrétních obrysů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jej dopracujeme podle v návrhu uvedených čísel.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale prosím vás, pan Kalousek měl schodek v roce 2009 200 miliard skoro. Takže my ho snižujeme.

Výrok ministra financí Andreje Babiše hodnotíme na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR jako zavádějící. V roce 2009 byl schodek státního rozpočtu skutečně téměř 200 miliard. Nicméně od té doby se jej až do roku 2013 dařilo postupně snižovat až na částku 81,3 mld. Kč. Navrhované schodky pro rok 2014 i pro nadcházející léta 2015–2017 se pohybují ve vyšších částkách. Nejedná se tedy navíc o kontinuální snižování. Andrej Babiš zmiňuje u schodku státního rozpočtu pro rok 2009 číslo " skoro 200 miliard ". Ministerstvo financí ve svých statistikách eviduje schodek rozpočtu ve výši 192,4 mld. Kč, což skutečně odpovídá zmiňovanému údaji. Podle závěrečného účtu pro rok 2009 (kapitola I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu) byl původně schodek státního rozpočtu plánován na výši 38,1 mld. Kč a později schváleno navýšení na 52,2 mld. Kč. Do takové situace však zasáhla světová ekonomická krize, jak také uvádí zmíněný závěrečný účet: " Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009." Vývoj schodku státního rozpočtu je patrný v následující tabulce:

Rok 200920102011201220132014201520162017 Saldo v mld. Kč -192,394*-156,416*-142,771*-101*-81,264*-112**-100***-100***-95***Zdroje: * Tisková zpráva Ministerstva financí ČR ze dne 7. ledna 2014 ** Podle zákona 475/2013 o státním rozpočtu ČR (.pdf, str. 2, §1) *** Návrhy podle informací ze stránek Vlády ČR Přehlednou tabulku se zdroji od roku 1990 uvádí také Wikipedie. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ačkoliv se skutečně jedná v letech 2015–2017 o nižší schodek státního rozpočtu oproti uvedenému roku 2009, patrné je jeho snižování již za předchozích let. Přestože navrhované schodky státního rozpočtu na roky 2015–2017 jsou nižší než v roce 2009, nejedná se o kontinuální snižování. Nejnižší výše od roku 2009 schodek prozatím dosáhl v roce 2013. Výrok na základě výše zmíněných údajů hodnotíme jako zavádějící. Na závěr připojujeme funkční období jednotlivých ministrů financí od roku 2007:1. Miroslav Kalousek: 9. ledna 2007 – 8. května 2009 (II. vláda Mirka Topolánka)2. Eduard Janota: 8. května 2009 – 13. července 2010 (vláda Jana Fischera)3. Miroslav Kalousek: 13. července 2010 – 10. července 2013 (vláda Petra Nečase)4. Jan Fischer: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 (vláda Jiřího Rusnoka)5. Andrej Babiš: 29. ledna 2014 – současnost (vláda Bohuslava Sobotky)

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady je 200 miliard daňových nedoplatků, z toho pan Kalousek odpustil 50 miliard.

Dle údajů finanční správy, která eviduje výši daňových nedoplatků, dosáhly ke konci roku 2013 nedoplatky kumulativního počtu téměř 149 miliard Kč.

Co se týče zmíněných odpuštěných nedoplatků, podobné zavádějící tvrzení jsme již jednou analyzovali. Dle dat, na která se Andrej Babiš zřejmě odkazuje, v období 2006−2011 došlo dle vysvětlení Generálního ředitelství MF ČR k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč, z toho prominuté daně činily pouze 10,8 mld. Kč.

Nemáme však k dispozici aktuální čísla. Oslovili jsme proto s žádostí o poskytnutí informací příslušné orgány a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A já jsem teďka v Bruselu na poradě, poradě ministrů financí celé Evropské unie navrhl vlastně ten systém reverse charge, který nám vlastně zabezpečí to, abysme účinně bojovali proti daňovým únikům.

Andrej Babiš skutečně podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR dne 20. června 2014 na zasedání ministrů financí členských zemí Evropské unie ECOFIN " přednesl návrhna uplatnění institutu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) u DPH na veškeré zboží a služby na přechodnou dobu. " Dále tisková zpráva uvádí, že přijetí " tohoto návrhu by fakticky vyloučilo podvody s DPH a zjednodušilo dodržování daňových předpisů pro plátce DPH i daňové orgány. " Na stránkách TV Newsroom Evropské komise je také možné shlédnout jeho rozhovor s médii. Andrej Babiš termín Brusel evidentně užil jako synonymum pro instituci Evropské unie, protože samotné zasedání Rady se konalo v Lucemburku. Za klíčové při hodnocení výroku považujeme, zda byl daný návrh Andrejem Babišem přednesen a zda se týká tématu, který zmiňuje.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

... s panem premiérem Sobotkou se o ní (o nabídce TOP 09 směrem k vládě - pozn. Demagog.cz) budu bavit zítra, protože k jednání na toto téma sám vyzval mě jako předsedu poslaneckého klubu pan premiér zítra na 18:30 na Úřad vlády.

O zmíněné schůzce Kalouska se Sobotkou informoval jak např. Český rozhlas, tak i Česká televize (reportáž).

Byť nemáme potvrzeny všechny detaily (tedy ono samotné pozvání) Úřadem vlády, který nám na emailovou komunikaci neodpovídá, hodnotíme výrok jako pravdivý. Schůzka se skutečně v pondělí uskutečnila a oba zmínění na ní jednali o nabídce TOP 09 vůči vládě Bohuslava Sobotky.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Moravec: Pokud byste lépe vybírali daně, udělali opatření k efektivnějšímu výběru daní, tak ty rozpočty mohly mít menší deficit?

Miroslav KALOUSEK: Těch opatření se stala celá řada (směrem k vyššímu výběru DPH - pozn. Demagog.cz). A dokonce i opozice mi v minulém volební a řadu těch legislativních změn také opozice podpořila, já jí za to poděkoval, uznala, že efektivita výběru daní se zvyšovala.

V současnosti pracujeme na detailní analýze tohoto výroku, proto jej prozatím necháváme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek hovoří o "celé řadě opatření", která měla přinést zvýšenou efektivitu pro výběr daní. Během funkčního období Miroslava Kalouska jako ministra financí skutečně došlo k schválení určitých opatření, která si dávala za cíl zefektivnit daňový systém. Nepodařilo se nám nicméně dohledat projev uznání a podpory tehdejší opozice, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ze zmíněných opatření můžeme uvést například daňovou reformu, která měla v určitých oblastech začít platit od začátku roku 2014 (a dále v následujících letech). Řada opatření může být pravděpodobně nakonec odložena. Dále můžeme zmínit například zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitosti. Toto opatření " navržené vládou Jiřího Rusnoka prakticky kopíruje návrh z dílny exministra financí Miroslava Kalouska, který senátoři v září zamítli. S jedinou výjimkou. Senát totiž v říjnu rozhodl, že na rozdíl od původního Kalouskova návrhu bude daň nadále platit prodávající, nikoliv kupující."

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Šel jsem, šel jsem postupnými kroky, a opravdu se to podařilo, reverse charge jsem prosadil u všech komodit, kde to evropská směrnice umožňuje.

Princip reverse charge neboli režim přenesení daňové povinnosti je účinný nástroj pro boj proti únikům DPH. Ve zkratce to znamená, že povinnost vyměřit a odvést daň má kupující (oproti prodávajícímu v běžném režimu). V České republice se v současnosti reverse charge uplatňuje při

  • dodání zlata plátci (s výjimkou dodání zlata České národní bance)
  • dodání šrotu a odpadu – uvedeno v příloze č. 5 k zákonu o DPH plátci
  • převodu emise povolenek na emise skleníkových plynů plátci
  • poskytnutí stavebních a montážních prací plátci

Tento seznam musí být v souladu se směrnicí 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, kde jsou v článcích 198 a 199 (strana 39) vymezeny služby a zboží, na které se smí reverse charge uplatnit. Z této směrnice vyplývá, že Česká republika neuplatňuje reverse charge na všechny komodity, kde to směrnice umožňuje. Neuplatňuje ho například při "dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné takové osobě při realizaci této záruky".

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nicméně výběr daní se zlepšoval. Zlepšoval se postupně.

Jak je patrné z tabulky Ministerstva financí (.xls, list A.1), daňové příjmy se sice v roce 2009 propadly z 743 na 660 miliard korun, od té doby ale zase postupně rostou.

Rok200520062007200820092010201120122013 Daně celkem626638716743660691706728754 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů287279318331255261257271271 Daně z majetku131316161416202119 Daně ze zboží a služeb 325346382396391413428436464 – částky v mld Kč

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Podívejte se, my jsme v rámci té konsolidace, kterou jsme pokládali za nezbytné, skutečně DPH navýšili. Bylo to označováno všemi dnešními třemi vládními stranami za dramatickou chybu, kterou napraví.

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

  • Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
  • Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
  • Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
  • Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Všimněte si, že pan ministr hovoří o Chorvatsku, ze zemí staré patnáctky, znovu zdůrazňuji, to nemá nikdo. Nikdo to zatím nezavedl.

Miroslav Kalousek hovoří o registračních pokladnách, vybavených elektronickým připojením na daňový úřad. Takovéto pokladny samy zasílají úřadu údaje o proběhlých transakcích. Jde tedy o tzv. elektronickou evidenci tržeb, která není totožná jako samotné registrační pokladny, o kterých byl jeden z předcházejících výroků Miroslava Kalouska.

Chorvatský zákon o fiskalizaci, který výrazně proměnil systém daňové evidence v zemi, opravdu tyto pokladny zavedl. Zákon (chor., případně zde v angl. znění) v čl. 16 odst. 2 ukládá povinnost vybavovat pokladny internetovým připojením k datovému výměníku Ministerstva financí.

Implementací registračních pokladen v evropských zemích se zabývá např. loňská publikace OECD (.pdf, .angl, str. 37-43). V této publikaci ani jinde jsme však nenalezli informace o tom, že by některá ze zemí "staré patnáctky" EU podobný systém zavedla.

Na základě upozornění čtenáře dodáváme, že pokladny napojené na úřad se používají kromě Chorvatska již např. v Bulharsku (dle čl. 118 zákona - .doc, angl., str. 43 - o dani z přidané hodnoty) či v Maďarsku (zpráva - angl. - maď. asociace pro ICT).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Podle renomovaných agentur potenciál ztráty z takzvaných karuselových obchodů je 2,7 procenta HDP. To je těch sto miliard.

Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ale ony se také odloží zákony, které výrazně snižují tu cenu práce těm živnostníkům. My jsme po té stabilizaci chtěli ponechat DPH v původní úrovni. A snížit přímé odvody. A ty, to jsou zákony, které souvisejí s jednotným inkasním místem. A kdyby pan ministr Babiš tenhle krok neudělal, kdyby nenavrhl odložení těch zákonů souvisejících s jednotným inkasním místem, které už jsou platné, to je platná součást právního řádu, on to chce teď změnit. Kdyby to nechal být, kdyby to neměnil, všichni už jsou na to připravení, protože to dva roky platí ten zákon, tak by platil, tak by všichni na přímých odvodech platili o 14 miliard korun v roce 2015 méně, než budou platit, když on to odloží. To, že on to odloží, nechá DPH v původní výši, kterou, jejíž zvýšení kritizoval, ale nechá to v původní výši, a ještě lidem vytáhne z kapsy o 14 miliard na přímých daních víc.

Miroslav Kalousek má na mysli zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon zavádí jednotné inkasní místo pro výběr daní i pojistného na jednom místě a na jednotném přiznání a dále mění některé daňové zákony. Ačkoliv byl schválen (a tedy je platný) již v roce 2011, účinný je až od 1. ledna 2015.

Mimo JIM tento zákon ruší superhrubou mzdu, navíc se snižuje sazba celkových odvodů ze mzdy. Tyto změny mají vliv na náklady práce a pro většinu zaměstnanců i živnostníků by vedly ke snížení přímých daní. Co se týče konkrétního vyčíslení vlivu těchto změn na příjmy státu, pokusil se o ně think-tank IDEA, podle jehož studie by dopad byl 19 miliard korun. Jednalo se však o změnu oproti roku 2013. Nemáme přesnější čísla, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady odchází z naší země 200-250 dividend, miliard dividend ročně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na zdroje ČNB týkající se platební bilance.

Po přepočtu čtvrtletních časových řad výnosů a nákladů z dividend v posledních letech byl trend odlivu dividend z ČR skutečně v rozmezí, které uvádí ministr financí Babiš.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

...že se mi povedlo zrušit nesmyslný zákon, který platil dlouhá léta, že jsme měli 199 finančních úřadů, teď jich máme jenom 14.

Již v roce 2011 Miroslav Kalousek jako ministr financí prosazoval snížení počtu finančních úřadu nebo například důkladnější spolupráci represivních složek ministerstva financí a policie jako kroky v boji proti daňovým únikům.

Zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky, který nabyl účinnosti od 1.1.2013, taxativně stanovuje nově 14 krajských finančních úřadů místo předchozích 199. Těchto 199 finančních úřadů se přeměnilo na územní pracoviště.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Je to zaměstnanec dcerské firmy ČEZu (Jiří Tyc - pozn. Demagog.cz), Energoservisu, mimochodem mi ho doporučila paní Veverková a paní Drábová mi ho odsouhlasila. Je to expert, je to člověk, který řídí servisní firmu ČEZu, která dělá údržbu a investice.

Je pravdou, že Jiří Tyc, kterého zmiňuje ministr financí Andrej Babiš, je zaměstnancem dceřiné firmy ČEZu Energoservis. Tato firma, jak je ve výroku uvedeno, se pak skutečně mimo další činnosti zaměřuje na údržby a investice. Ačkoliv nelze zcela souhlasit s výrokem, že Jiří Tyc řídí tuto firmu, je jedním z nejvíce postavených zaměstnanců, konkrétně pak zastává pozici ředitele jedné z divizí, a to ETE - Jaderná elektrárna Temelín.

Co se týká části, že jej doporučila paní Veverková, tak zde nejsme schopni z veřejně dostupných zdrojů výrok vyvrátit, ani potvrdit. Paní Drábová nám e-mailem ovšem potvrdila, že Jiřího Tyce neoficiálně odsouhlasila jako člověka kompetentního na post v dozorčí radě ČEZu.

Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že Jiří Tyc sice přímo neřídí celou servisní firmu Energoservis, nicméně je na velmi vysoké pozici, a bude tedy patrně expertem na danou problematiku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

U lidovců to vůbec nechápu (kritiku stran změn v dozorčí radě ČEZu - pozn. Demagog.cz), protože zaprvé my v koaliční smlouvě nemáme žádnou takovouhle dohodu. My máme, že se zasadíme o vytvoření závazných standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování.

V koaliční smlouvě na straně 25 stojí následující: " Zasadíme se o vytvoření závazných standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování jejich managementu. " (pdf)

Koaliční smlouva na straně 31 obsahuje zmínku o personálním složení: " Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti a morální bezúhonnosti. " (pdf)

Andrej Babiš porušil všechny nepsané dohody a zvyková práva, podle kterých se vládní strany v posledních letech dělily o vliv v ČEZu. Andrej Babiš dosadil do Dozorčí rady ČEZu pět vyslanců z ministerstva financí místo plánovaných tří a na KDU-ČSL již žádné místo nezbylo, přestože se původně počítalo se dvěma jejich zástupci. Bohuslav Sobotka podpořil v tomto sporu KDU-ČSL.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Lidovci nominovali jedného člena do dozorčí rady Aeroholdingu, ČSSD si zase nominovalo jedného člena do Čepra a jsou tam všechno odborníci z branže, to nejsou politický nominanti.

Ministerstvo financí obměnilo 27. června členy dozorčích rad společností Mero, Čepro, ČEZ a Český Aeroholding. U prvních dvou jmenovaných navíc snížilo počet členů dozorčí rady z osmi na pět.

Nepodařilo se nám však dohledat informace o tom, které kandidáty měli nominovat do dozorčích rad Českého Aeroholdingu, resp. Čepra lidovci a ČSSD. Do Čepra byli dosazeni Otokar Krejsa, Ivan Souček, Petr Blažek a Roman Vaigel. Do dozorčí rady Aeroholdingu nově zasednou Jan Švejnar, Tomáš Šabatka, Jiří Opletal, Petr Blažek a Michal Požár. V případě některých, jako například Ivana Součka, se opravdu jedná o odborníky.

Co se týče nominantů KDU-ČSL a ČSSD, oslovili jsme jmenované strany s žádostí o potvrzení/vyvrácení tvrzení ministra financí. Doposud jsme však odpověď nezískali. Výrok případně na základě dodaných informací upravíme.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

A pan profesor, pan profesor Mejstřík, a pan profesor..., ten tam byl, ten tam byl nominován za ministra financí Kalouska zrovna tak jako ten pan Bajgar a zrovna tak jako pan profesor Mejstřík.

Řeč je o nominantech do dozorčích orgánů nejrůznějších státních či polostátních společností.

Profesor Mejstřík skutečně od roku 2011 zastává pozici předsedy dozorčí rady Českého aeroholdingu, a. s.

Milan Bajgar byl do dozorčí rady ČEZ jmenován v roce 2012.

Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí v letech 2007 až 2009 a poté 2010 až 2013. Výrok tedy odpovídá skutečnosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A taky by nám mohl říct, proč dovolil, aby letiště nakoupilo pozemky od finančního investora za 5 tisíc korun metr, když cena byla 500 korun, a vyvedli 4 miliardy z toho letiště a je zajímavý, že ten pozemek je stále v tý firmě a za 5,5 roku to Aeroholding s tým nic neudělal.

Kauzu podrobně popisuje portál Idnes. Společnost Penta v roce 2005 koupila pozemky v blízkosti tehdejšího ruzyňského letiště od Jana Hrnčíře 500 korun za metr čtvereční (ten je původně v roce 2003 odkoupil od Pozemkového fondu). Jednalo se přitom o pozemky, přes které měla vést nová letištní ranvej.

Vláda pak v roce 2008 skutečně přistoupila k privatizaci letiště (na návrh tehdejšího ministra Kalouska), problém ale byl odkup parcel vlastněných Pentou. Pozemky nakonec, přes neúspěšný pokus o vyvlastnění, stát odkoupil v ceně přes 4 miliardy korun za necelých 80 hektarů, tedy v ceně 5 000 Kč za metr čtvereční. Jedná se o rozdíl v hodnotě 3,5 miliardy korun.

Problém výstavby paralelní dráhy podrobně shrnuje Wikipedie. Výstavba na problematických pozemcích skutečně doposud započata nebyla. Podle stránek letiště"v současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení. Podle aktuálně platného harmonogramu letiště počítá, že by novou dráhu zprovoznilo nejdříve v roce 2020."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.

Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.

Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.

Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Tedy Václav Řehoř jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu by měl připravit perspektivně společnost pro vstup na burzu.

Andrej BABIŠ: To je moje představa. Pan, naši koaliční partneři s tím nesouhlasí.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Kontaktovali jsme tisková oddělení KDU-ČSL a ČSSD a dle jejich odpovědi hodnocení upravíme.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Korejští investoři a platí to obecně, platí v to v Hyundai, platí to kdekoliv, jsou mimořádně citliví na stabilno..., na, na personální stabilitu lidí, ke kterým získali důvěru. Proto si tuhle, proto si tohle vymínili do té smlouvy.

Nepodařilo se nám bohužel ověřit, zda si korejští investoři při privatizaci ČSA vymínili dosazení určitých odborníků. Celou transakci popisuje např. web ČSA, slavnostní podpis a tisková konference jsou zachyceny na webu Vlády České republiky. Nepodařilo se nám ovšem dohledat kompletní znění smlouvy. Nemůžeme tedy potvrdit či vyvrátit Kalouskovo tvrzení.