Leoš Heger
Ceny léků rostly minimálně jedině v posledním roce díky zatížení DPH. Jinak ten segment lékové politiky je jediný stagnující segment. Od roku 2007 narostly všechny segmenty ve zdravotnictví až o 30 % a léky prakticky stagnovaly.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou - nejsou ještě dostupná data o segmentech ve zdravotnictví z roku 2012.
Leoš Heger ve svém výroku mluví o výdajích za léky na recept, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ze statistik (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vyplývá, že výdaje za léky na recept mezi lety 2007 a 2009 fluktuovaly v řádech jednotek procent s jediným větším výkyvem v r. 2009. V porovnání s ostatními segmenty výdajů, které rostly skutečně výrazně (viz tabulka) se dá hovořit o tom, že léky „prakticky stagnovaly". Segment ambulantní péče také skutečně přesáhl zmiňovaných 30%.
Náklady zdravotních pojišťoven dle jednotlivých segmentů (.pdf, str. 4)
2007
2008
2009
2010
2011
Léky na recept v %
100
97,6
109,2
102,0
101,7
Ambulantní péče v %
110,9
125,2
127,8
133,5
Ústavní péče v %
107,4
116,9
121,0
122,4
Jak jsme avizovali na začátku, data za rok 2012 ještě nejsou dostupná. Faktem ovšem je, že se od 1.1.2012 uplatnila na léky 14% sazba DPH. Podle avíza Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl očekávaným dopadem, mimo jiné, nárust výdajů pro zdravotní pojišťovny v řádu miliard.
Miroslav Kalousek
Kromě toho, že je lékař, tak je také MBA a ředitel poměrně veliké ekonomické jednotky a má poměrně obdivuhodné ekonomické znalosti z řízení společnosti (Milan Bajgar, pozn.).
MUDr. Milan Bajgar je skutečně v materiálech Beskydského rehabilitačního centra uváděn jako ředitel, v obchodním rejstříku je také veden jako jednatel a tříčtvrteční vlastník.
Ve všech těchto dokumentech je však, stejně jako na webových stránkách společnosti ČEZ, uveden pouze Bajgarův titul MUDr., nikoliv zmiňovaný MBA. Titul není zmíněn ani ve smlouvě o výkonu funkce, kterou Bajgar s ČEZ uzavřel, přestože tento titul je uveden u jmen Daniela Beneše či Martina Nováka.
Uvádění akademického titulu však není povinné (například do občanského průkazu tuto informaci lze zapsat na žádost, ale není to povinný údaj).
Požádali jsme MUDr. Bajgara o potvrzení této informace, do této chvíle jsme bohužel nedostali odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
České dráhy a Lesy České republiky to je něco jiného, prosím pěkně, to jsou státní podniky zřízené podle leg specialis, podle speciálního zákona o lesích, podle speciálního zákona o drahách. To o čem mluvíme, ten zbytek, to jsou prostě obchodní společnosti, které fungují podle obchodního zákoníku a je lhostejné, zda vlastníkem, zda jejich vlastníkem těch akcií je stát nebo privátní subjekt. Prostě platí pro ně obchodní zákoník a obchodní zákoník také vymezuje pravidla pro obsazování dozorčích rad, nebo orgánů, společnosti, jak v představenstvech, tak dozorčích rad, takže není pravda, že ten prostor není legislativně vymezen.
Obě společnosti podléhají zvláštnímu režimu, kdy v případě Českých drah se jedná o akciovou společnost, ale její činnost je upravena Předpisem č. 77/2002 Sb., Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
Lesy České republiky jsou státním podnikem, který byl zřízen Ministerstvem zemědělství ke dni 1.1.1992 a jeho činnost je upravena v obecné rovině Předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku, v rovině konkrétní (z hlediska náplně své činnosti) se jedná o Předpis č. 289/1995Sb.Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon).
Podniky, které nemají formu státních podniků či není jejich činnost regulována speciálním zákonem, podléhají obchodnímu zákoníku (a dále např. sektorové regulaci) - příkladem může být společnost ČEZ, a.s.
Strana práv občanů Zemanovci není ani zastoupena v Poslanecké sněmovně.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI skutečně není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2010 získala pouze 4,33%, přičemž pro zastoupení v poslanecké sněmovně je nutné získat alespoň 5% hlasů jako politická strana či hnutí, 10% jako dvoučlenná koalice, 15% jako trojčlenná koalice či 20% jako čtyř a vícečlenná koalice.
Za 7 let jsme, oproti našim předchůdcům, neprohráli jednu jedinou arbitráž, zatímco mí předchůdci je bohužel prohrávali jak na běžícím pásu.
Server Demagog.CZ již jednou hodnotil podobný výrok Miroslava Kalouska ( "Od mého příchodu v roce 2007 na ministerstvo financí jsme neprohráli žádnou arbitráž.") a proto přikládáme již jednou publikovanou analýzu:
Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý. Okolnosti arbitráže (ČT24): Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.
Například opět na rozdíl od mých předchůdců jsem neprodal jednu jedinou pohledávku s takzvaným disážiem.
Tzv. "emisní disážio" znamená např. dle slovníku na serveru businesscenter.cz " rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou cenného papíru, pokud je emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota cenného papíru ". Pokud prodáme cenný papír s emisním disážiem, znamená to, že tržní hodnota emitovaného cenného papíru (měnící se v závislosti na nabídce a poptávce po tomto cenném papíru) je nižší než jeho nominální hodnota. Pro prodávajícího je tedy výhodné prodat cenný papír s emisním ážiem, nikoliv s disážiem.
Bohužel se nám v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, zda bývalý ministr Kalousek prodal či neprodal pohledávky s disážiem, a proto musíme jeho výrok hodnotit jako neověřitelný.
Jiří Pospíšil
Ano, můžeme mít klidně prezidentský, poloprezidentský systém, ale tam je pozice prezidenta úplně jiná. Je odpovědný, je odpovědný. U nás máme neodpovědného prezidenta.
V poloprezidentské Francii byl prezident donedávna stejně neodpovědný, jako u nás.
Když Jiří Pospíšil hovoří o odpovědnosti, má zřejmě na mysli politickou odpovědnost: např. možnost, aby prezident byl sesazen parlamentem. Prezident ČR je částečně odpovědný (jak argumentuje např. ústavní právník Zdeněk Koudelka) díky ustanovení o velezradě (Čl. 65, odst. 2), přestože Ústava doslovně uvádí (Čl. 54, odst. 3), že ze své funkce odpovědný není.
V prezidentských systémech, kde je exekutivní pravomoc koncentrována v osobě prezidenta, je jeho odpovědnost zpravidla rozsáhlejší. Platí to v modelu pro tyto systémy, Spojených státech, kde prezident (dle Čl. II, odst. 4 Ústavy) může být souzen i za úplatkářství a např. i v latinskoamerických prezidentských systémech (příkladem je medializované odvolání paraguayského prezidenta v r. 2012, Economist).
"Poloprezidentský systém" je termín, který vytvořil politolog M. Duverger k popisu francouzské páté republiky a značí víceméně rovnoměrnou dělbu pravomocí v exekutivě mezi vládu a prezidenta. Francie je tedy modelovým příkladem poloprezidentského systému. Až do r. 2007 byl však francouzský prezident stejně neodpovědný jako ten český: podle původního textu (Čl. 68, fr.) francouzké ústavy z r. 1958 mohl být souzen pouze za velezradu. Teprve ústavní dodatek, schválený v r. 2007 (Deutche Welle, angl.) umožňuje proces soudu v parlamentu podle amerického modelu.
Přestože tedy prezident v Pospíšilem uvedených systémech může být odpovědný více než v ČR, nejde o pevné pravidlo.
Myslím si, že to nemalá část klubu podpoří, máme k tomu usnesení naší komise, která doporučuje zohlednit v tom návrhu ještě poznatky Svazu měst a obcí, právě poznatky ze Slovenska.
Zákon o státním registru smluv, který ukládá úřadům státní správy povinnost zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu, putuje legislativním procesem přibližně rok. Prozatím však jeho přijetí naráželo na výhrady ze strany ODS (dále i ČSSD a KSČM), zejména kvůli jeho údajné administrativní náročnosti, finanční nákladnosti či nejasnému vymezení, kterých smluv by se měl zákon týkat. Starostové z řad ODS požadovali, aby veškeré normy upravoval pouze jeden zákon, a upozorňovali na problematickou selekci smluv, které by do registru putovaly. Stanoviska odborné komise ODS, ve kterém by byly zohledněny závěry Svazu měst a obcí či zkušenosti ze Slovenska, však k dispozici nejsou.
Výrok Jiřího pospíšila hodnotíme jako neověřitelný.
Helena Langšádlová
Stejně tak jsem spolupředkladatelkou toho zákona o zveřejňování smluv a o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Helena Langšádlová je skutečně spolupředkladatelkou:
Návrhu poslankyň a poslanců Karolíny Peake, Lenky Andrýsové, Petra Gazdíka a Heleny Langšádlové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1029) a stejně tak
Návrhuposlanců Jana Farského, Petra Gazdíka, Karolíny Peake, Jaroslava Plachého, Radka Johna, Jeronýma Tejce, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
Některé ty body se nám už podařilo vlastně i přijmout, protože tam například jedním z bodů bylo omezení akcií na doručitele, což je bod, který se nám podařil přijmout .
Výrok hodnotíme jako pravdivý, původní návrh na nemožnost společností s akciemi na jméno se ucházet o veřejné zakázky se nepodařilo prosadit. Omezení těchto akcií jako takových se však prosadit podařilo, konkrétně se jedná o následující změny: "... firmy budou muset v průběhu prvního pololetí příštího roku změnit akcie na majitele na akcie na jméno. Případně budou muset zapsat anonymní akcie do takzvaného centrálního depozitáře, nebo je uložit u bank ".
