Velvyslanectví v Moskvě je teprve bez velvyslance od začátku tohoto roku. Nikoliv už celý rok.
Dle informací ministerstva zahraničních věcí odstoupil bývalý velvyslanec v Moskvě, Petr Kolář, k 1. lednu letošního roku.V současné době spravuje chod velvyslanectví jeho zástupce, Martin Klučar.
Výrok ministra zahraničí Schwarzenberga proto hodnotíme jako pravdivý.
Výjimkou, o kterou požádal pan prezident Klaus, teď prošla i s tím procesem, Evropský parlament se vyjádřil k tomu spíš zamítavě.
Výjimka pro Českou republiku opravdu nedávno prošla konzultací v Evropském parlamentu. Ten má ve schvalovacím procesu pouze možnosti připomínek a konzultací, jeho doporučení není pro Radu nijak závazné. Členským státům doporučil nijak se Klausovou výjimkou nezabývat.
..nesmíme zapomenout tu silnou agitaci proti druhému pilíři, která byla tady vedena opozicí a jinými zájmovými skupinami.
Nejsilnější opoziční strana ČSSD proti druhému pilíři vehementně vystupuje. Několik příkladů za všechny: 1. Videoklip proti druhému pilíři (dostupný zde). 2. Článek Bohuslava Sobotky (dostupný zde). 3. Vystoupení v Událostech, komentářích (dostupné zde).
Druhý pilíř byl podroben intenzivní kritice i v médiích, tato kritika přitom vždy nepřicházela nutně ze strany ČSSD - na serveru České pozice (zde a zde), na serveru FinExpert.cz, na iDnes.cz nebo v Českém rozhlasu. Proti druhému pilíři se velmi kriticky vyjadřoval i bývalý prezident Václav Klaus, který zákon vetoval, velmi kriticky se k ní staví odbory (.pdf), reformu kritizuje i iniciativa ProAlt.
Já jsem byl veliký obránce jaderné energie. A zásadně tím jsem taky, " podrobil" jsem i naše rakouské sousedy tím, že jsem se zastal Temelínu a vývoje jaderné energie u nás.
Karel Schwarzenberg je dlouholetým obhájcem jaderné energie (např. zde, zde, zde, zde a zde), za což si mimo jiné vysloužil u rakouských sousedů i označení "atomový kníže".
Mají ale uzavřeno, jak známo, ODS se sociální demokracií v největších českých městech, v Brně, Plzni a tak dále.
Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická vládnou v koalici nejen na brněnském a plzeňském magistrátu, ale také například v Ostravě a Jihlavě, kde je součástí koalice kromě těchto dvou stran ještě KDU-ČSL. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Pokud směnečný program, který je v současném přerušeném zastupitelstvu hlavního města Prahy, bude schválen teď, tak dopravní podnik hlavního města Prahy má dalších 8 miliard dluhu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož zastupitelstvo Hlavního města Prahy prozatím o směnečném programu nehlasovalo a hodnota směnky má být 8,5 mld. Kč.
Dopravní podnik Hlavního města Prahy (DPP) se ve smlouvě z roku 2006 zavázal odebrat od společnosti Škoda Transportation 250 tramvají typu 15T ForCity v celkové hodnotě 19,2 mld. Kč, které průběžně splácí. Toto financování řeší DPP mj. také směnečným programem, který spočívá v tom, že si DPP půjčí peníze od banky (pravděpodobně České spořitelny a Československé obchodní banky) a Hlavní město Praha se za DPP formou směnky zaručí. Projednávaná směnka má být ve výši 8,5 mld. Kč.Projednání tohoto směnečného programu bylo na programu 27. zasedání zastupitelstva Hlavního města Prahy ze dne 23. 5. 2012 (bod 2 - . pdf), nicméně na tomto zasedání nebyl tento bod programu vůbec adresován (srov. stenozápis z 27. zasedání zastupitelstva HMP - .pdf).Směnečný program mezi DPP a Hlavním městem Prahou prozatím schválen nebyl.
Protože dopravní podnik je ve stoprocentním vlastnictví hlavního města Prahy.
Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn Hlavním městem Prahou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
A mimochodem dopravní podnik na jízdném vybere 4 miliardy korun.
Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.
V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.
Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.
Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.
Na druhé straně postupně ubýval počet zastupitelů za ODS tak, že na konci už hlasovali pouze ti uvolnění zastupitelé, kteří jsou placeni téměř sto tisíci korunami hrubého.
Na základě Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev jsme vypočítali platy uvolněných členů rady hlavního města Prahy, ty se skutečně mohou blížit až ke 100 tisícům korun hrubého (konkrétně necelých 92 tisíc Kč pro náměstka primátora, 85 tisíc Kč pro člena rady). Tématu vysokých absencí pražských zastupitelů se již věnovala značná část pozornosti, například server Aktuálně.cz sestavil 8. srpna 2012 žebříček 10 největších „lajdáků“ (pět bylo členů ODS, dalších pět bylo z ČSSD) a „vzorňáků“ (také bylo 5 členů ODS, dalších pět bylo z TOP 09). Na základě informací z portálu Hlavního města Prahy (v sekci Záznamy z jednání Zastupitelstva HMP), na kterém jsou uvedeny údaje o tom, jak zastupitelé hlasovali či kdy byli přítomni, od 26. ledna 2012 do dnešního dne chyběli na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy v průměru pět zastupitelů ODS.
datum zasedání 26. 1. 201223. 2. 201229. 3. 2012 26. 4. 201224. 5. 201221. 6. 201220. 9. 2012 25. 10. 201229. 11. 201213. 12. 201224. 1. 201328.2. 201321. 3. 201325. 4. 2013počet chybějících členů ODS na začátku zasedání233553115535563
Není nám jasné, jaký časový úsek myslel Tomáš Hudeček výrazem „na konci“, vycházíme však ze zatím posledních dostupných přehledů hlasování na dubnové schůzi zastupitelstva. Jak se ale dá vyčíst z těchto přehledů, finanční odměna uvolněné radní nezavazuje k povinnosti hlasovat.
Například Ivan Kabický, bývalý uvolněný radní za ODS, se zdržel či nehlasoval hned v několika případech. Stejně tak se několikrát zdržel například Petr Hána, místopředseda klubu ODS. Konkrétně však hlasoval ve většině hlasování i přesto, že nebyl uvolněným radním. Podobně je tomu například v případě Andrei Vlásenkové, další místopředsedkyni klubu, nebo u Dalibora Mlejnského, řadového zastupitele.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nezdá se totiž, že by výše odměny měla vliv na účast při hlasování.
Uvolněných počet zastupitelů za ODS je v tuto chvíli podle mých informací 8 s tím, že u jednoho ještě došlo k nějaké drobné změně, já to nazývám 8,5, ale v podstatě 8.
O tom, kteří zastupitelé budou za ODS uvolnění se rozhodovalo pouze na ustavující schůzi (pdf. str. 22) zastupitelstva v roce 2010. Koalice ODS a TOP 09 pak na podzim 2011 zřejmě převzala stejný model, protože na své ustavující schůzi o tomto nehlasovala.
Podle návrhu z roku 2010 se pak uvolněnými členy rády stávají: primátor Hlavního města Prahy (HMP), 4 náměstci primátora HMP, 5 dalších členů Rady HMP – s výjimkou 11.člena Rady HMP (MUDr. Šťastného), a předsedové výboru pro bydlení, pro výchovu a vzdělávání, pro dopravu, pro zahraniční vztahy a cestovní ruch, pro veřejnou správu, EU fondy a protikorupční opatření.
V koaliční smlouvě (pdf. str 4) z roku 2011 s TOP 09 pak ODS zůstávají dva náměstci a primátor a dva radní - tedy prvních pět uvolněných. A podle nového složení výborů (zcela dole) jsou dále uvolnění předsedové:
To je celkem osm uvolněných radních.
