Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít dostatek zdrojů, které by poskytovaly relevantní informace.

Žádný oficiální zdroj, který by uváděl seznam obcí, se nám nalézt nepodařilo. Články na zpravodajských serverech (ct24.cz, regionpodlupou.cz) neuvádějí počet dotčených obcí ani jejich seznam, ale zaměřují se především na obce, které si pohorší nejvíce či nejméně. Část výroku uvádějící, že v Plzeňském kraji je 500 obcí, si dovolujeme označit jako pravdivou, neboť krajský web uvádí počet obcí 501.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.

Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.

Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.

Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.

Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod.
Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".

V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.

Na základě dohledaných údajů o nemocnici Náchod hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Podle informací z webových stránek nemocnice Náchod toto zařízení " v základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Výrok Pavla Bělobrádka tak neplatí sice absolutně, uvádí maximální číslo, které platí pouze pro specializované obory, nicméně je i tak hodnocen jako pravdivý.

Žádné informace o dřívějších návrzích na rekonstrukci Náchodské nemocnice se nám nepodařilo dohledat. Pokud máte přesnější informace, rádi hodnocení upravíme.

Nemocnice v Náchodě je opravdu rozdělena do dvou areálů - dolního a horního. Pohled na turistickou mapu naznačuje, že jsou oba opravdu v mírném svahu.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.

Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.

Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.