Miloš Zeman skutečně přislíbil předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, že ho pověří sestavením vlády dvakrát.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády: „Jsem velmi rád, že zde mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády České republiky. Tímto prvním krokem, jak odpovídá tradicím, je to, že prezident republiky pověřuje politickou osobnost, v daném případě vítěze voleb, jednáním o sestavení vlády. Moji předchůdci, až už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím,že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše, žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (od 0:18)

Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy: „Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)

Rozvoj regionů je jeden z programových pilířů Pavla Fischera. Představil jej 30. listopadu 2017 na tiskové konferenci k zahájení své kampaně. Začátkem letošního roku pak agrárníci po debatě s prezidentskými kandidáty ocenili naopak Mirka Topolánka, když se vyjádřil v tom smyslu, že brojí proti vylidňování venkova a jeho socializaci. Vylidňování venkova ale zmiňuje i na svém webu, byť nikoli v programu, mnohem stručněji a v kontextu obecného omezení svobody, ne jako samostatné téma.

Zde bohužel neumíme říci, z kterého data článek pochází. Z principu je však takový výrok neověřitelný, neboť nelze ověřit, kdo z účastníků použil toto téma při kampani dříve.

Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.

Prezident konkrétně

• schvaluje základní vojenské řády,
• propůjčuje čestné nebo historické názvy či bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
• Kromě toho také jmenuje a povyšuje generály,
• jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který disponuje oprávněními nad příslušníky hradní stráže,
• a zejména jmenuje na návrh vlády náčelníka Generálního štábu, který stojí v čele Generálního štábu. Ten zabezpečuje velení armádě a reálně tedy armádě velí.

Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.

Čeští vojáci se účastní zahraničních misí v rámci nejen EU, ale i NATO a OSN. Posilují mezinárodní týmy v Africe, Asii i Evropě, proto jsme výrok označili jako pravdivý.

Se vstupem do Evropské unie v roce 2004 začala Česká republika působit také v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), která původně vznikla kvůli neschopnosti států čelit krizi na Balkáně na počátku 90. let (např. válka v Kosovu, Bosně a Hercegovině atd.). Cílem této politiky je posílení role EU v rámci mezinárodní bezpečnosti. Úpravu nalezneme ve Smlouvě (.pdf, str. 36–39) o Evropské Unii.

Od svého založení bylo v rámci SBOP spuštěno nejméně třicet vojenských akcí. V rámci činnosti institucí EU se čeští vojáci podílejí na třech výcvikových misích – v Mali, Somálsku a Bosně a Hercegovině. V Mali je jejich úkolem obrana velitelství výcvikové mise EUTM a částečný výcvik malijské armády, v Somálsku jsou české jednotky součástí operace ATALANTA na ochranu plavidel pod značkou WFP, které zajišťují dodávky potravin a pomáhají utečencům. V rámci mise ALTHEA-EUFOR v Bosně a Hercegovině se školí noví velitelé a státní ozbrojené složky na podporu mírové situace v zemi. Navíc působí čeští vojáci také v programu ochrany mezinárodních vod ve Středozemním moři EUNAVFOR MED, kde pomáhají zadržovat plavidla ilegálních převaděčů.

OSN si klade za cíl udržet mírové vztahy mezi státy a svými mír udržujícími aktivitami se na tomto procesu aktivně podílí. Z řad Armády ČR jsou vojáci posíláni do válečných zón již od ledna 1989, účastnili se desítek operací, přičemž nyní stále figurují v Kosovu, na Sinaji, ve Středoafrické republice a např. v Kongu. Pod vlajkou NATO se od letošního roku budou podílet na posilování východního křídla severoatlantické aliance v Pobaltí. Sněmovna i Senát v červenci loňského roku schválily vyslání 290 vojáků do Lotyšska a Litvy, kde budou členy mezinárodních týmů po následující rok.

Dlouhodobě se české jednotky podílejí na misi v Afghánistánu, kde od 1. ledna 2015 běží již druhý výcvikový program s názvem Resolute Support Mission. Armáda ČR zřídila v zemi centrální velení komunikující se všemi jednotkami za účelem koordinace činnosti. Do 31. prosince tohoto roku bude také nadále fungovat letecký poradní tým v iráckém Baládu, který pomáhá školit piloty a letecký personál tamní armády.

Stav českého ocelářství se do značné míry zhoršil v souvislosti s levnou čínskou ocelí, která je k dispozici na evropském trhu. Čeští oceláři zaznamenali primárně pokles zisku, za který viní právě Čínu. Levná čínská ocel a její negativní dopad na tuzemské hospodářství je však mnohem komplexnějším fenoménem, který postihuje Evropskou unii jako celek. Proto není korektní přičítat tento jev jedinému českému politikovi.

Dané problematice jsme se věnovali v rámci debaty bývalého ministra průmyslu a obchodu Mládka s europoslancem Niedermayerem. Oba politici ve svých výrocích řešili pozici EU vůči Číně v této věci, možné dopady na český trh práce nebo stanoviska odborů a zaměstnavatelů.

V nejbližších letech pak Svaz hutnictví železa předpokládá postupný nárůst zisku a zlepšení postavení českého ocelářství na trhu. Nejde ovšem o horizont 15 let, o kterém Fischer mluví. Nelze zcela korektně predikovat, v jakém stavu tento segment bude. V rámci výroku se soustředíme na aktuální stav v daném odvětví, na vztah Číny a EU v dané věci a v neposlední řadě také na roli prezidenta Zemana.

Stav ocelářského průmyslu nejen v ČR ale i v Evropské unii jako celku se výrazně propadl v souvislosti s Čínou. České ocelárny v roce 2016 ztratily téměř dvě třetiny svých zisků před zdaněním. Z původních 10,2 miliard korun klesl zisk na 3,1 miliardy korun.

Svaz hutnictví železa, který sdružuje nejvýznamnější české a slovenské ocelářské firmy, uvedl, že kapacity Číny jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli ročně, zatímco celková poptávka oceli v EU činí 160 milionů tun. Cena čínské oceli v EU tedy mnohdy nedosahuje ani úrovně výrobních nákladů a prodává se v průměru o polovinu levněji.

Nepříznivý vliv čínské oceli v EU přímo souvisel i se změnou statusu Číny v rámci platformy Světové obchodní organizace (WTO). Na konci roku 2016 měl Číně vypršet dočasný status, který členským zemím umožňoval přijímání speciálních opatření proti čínskému dumpingu a záplavě levných čínských výrobků na území EU. Tento fakt vyprovokoval bouřlivou reakci i mezi odboráři EU, z nichž nejhlasitěji bylo slyšet právě oceláře. Prezident Evropské asociace ocelářů Geert Van Poelvoorde konstatoval, že „pořád opakujeme, že přiznání statusu tržní ekonomiky by bylo zničující nejen pro ocelářský průmysl.“

Proti uznání Číny za tržní ekonomiku se vyjádřil jak Evropský parlament, tak i zástupci Evropské unie na půdě Světové obchodní organizace, kterou v tomto rozhodnutí podpořily i Spojené státy. EU v lednu 2017 zatížila některé výrobky z čínské oceli daní ve výši 30–65 %, aby alespoň částečně regulovala záplavu čínské oceli na domácím trhu.

Co se týče role prezidenta Zemana, na mezinárodním poli vystupoval jako zastánce uznání Číny za tržní ekonomiku a s tím spojených rizik pro český ocelářský průmysl, za což byl kritizován poslanci Evropského parlamentu. Navzdory tomu, že Miloš Zeman se netají svou podporou Číny v ekonomické sféře, jeho kroky v tomto případě není možno hodnotit jako klíčové.

Fenomén levné čínské oceli je všudypřítomný, nejedná se pouze o problém ČR a v žádném případě nelze za viníka tohoto vývoje označit Miloše Zemana. Navzdory všem nepříznivým podmínkám však Svaz hutnictví železa predikuje zlepšení podmínek na trhu: „Optimismus do příštích let i nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, který v uplynulém roce dosahoval včetně stavební výroby hodnoty 4,8 procenta.“

V prosinci minulého roku přinesla agentura Reuters zprávu, že o společnost CME, která provozuje síť televizních stanic ve střední a jižní Evropě, má zájem čínská investiční a energetická společnost CEFC a česko-slovenská Penta. Původně o CME měla zájem i investiční skupina PPF Petra Kellnera, ale podle dostupných informací její zájem opadl.

Podle měření společnosti Nielsen Admosphere (.pdf, str. 7) za prosinec roku 2017 má skutečně Nova největší podíl na trhu mezi komerčními subjekty. Celkově soupeří s veřejnoprávní Českou televizí; za rok 2017 měly stanice Nova group největší podíl na trhu, pro rok 2016 to byly stanice ze skupiny ČT.

Podle stránek čínské ambasády v Praze je vedoucí politickou silou v zemi stále Komunistická strana Číny, která se podílí na moci. Vedoucí úloha v zemi byla Komunistické straně uložena Ústavou, která byla přijata v roce 1982. Stránky ambasády také zmiňují ostatní strany, které v Čínské lidové republice fungují.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Číny vedl s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem soukromý rozhovor, jehož obsahem mohla být i lidská práva. Jelikož však máme k dispozici pouze nepříliš konkrétní vyjádření Macrona a rozhovoru nebyli přítomni novináři, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Emmanuel Macron zahájil svou třídenní návštěvu Číny 8. ledna se symbolickou zastávkou v Si-anu, kde začínala původní Hedvábná stezka, na niž chce Čína navázat budováním nové obchodní cesty. Právě obchod byl například podle webu iROZHLAS jedním z hlavních důvodů Macronovy návštěvy. Během ní Čína slíbila, že objedná 184 letadel Airbus a francouzská firma Areva má získat zakázku na výstavbu továrny na zpracování použitého jaderného paliva v Číně.

Co se týče lidských práv, dle webu ČTK Macron před odjezdem do Číny slíbil, že otázku lidských práv projedná se Si Ťin-pchingem soukromě. Veřejně však o tom odmítl hovořit, jelikož zmínil, že „je to naprosto neúčinné, věřím v diplomacii vzájemného respektu, musíme pracovat dlouhodobě.“

Během své návštěvy potom Macron potvrdil, že otázku týkající se lidských práv s čínským prezidentem projednával s tím, že prezident ví o obavách Evropy o lidská práva v jeho zemi. Macron řekl: „Vím, že pro něj je toto téma důležité.“

Francouzský prezident během třídenní návštěvy Číny se symbolickou zastávkou v Si-anu, kde začínala původní Hedvábná stezka, ve svém proslovu varoval Evropany, aby zůstali v pozoru a chránili strategické sektory: Čína podle něj vytváří neblahé zásahy prostřednictvím nového projektu Hedvábné stezky. Tento projekt se jmenuje Belt and Road a čínská vláda ho představila před čtyřmi lety – cílem tohoto projektu je vybudování železničního, námořního a silničního spojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.

Macron při tiskové konferenci také zmiňoval, že je potřeba přijít se společným evropským stanoviskem, týkajícím se právě onoho projektu. Dále také zmiňoval, že Evropa nemůže tuto iniciativu ignorovat, jelikož by to znamenalo vypořádávání se s následky a bylo by to také strategickou chybou, což zmínil právě s ohledem na to, že Evropa je rozdělena v názorech na projekt Stezky.

Vzhledem k novele zákona o volbě prezidenta republiky, která zavedla povinnost uvádět kromě jiných údajů také číslo svého občanského průkazu nebo cestovního pasu, nebylo až do března 2017 jasné, jaké budou přesné podmínky pro podporu petic prezidentských kandidátů. První zmínka o Hilšerově petičním stánku na sociálních sítích tedy pochází z 22. března 2017 a jednalo se skutečně o náměstí I. P. Pavlova.

Mirek Topolánek svůj záměr kandidovat na post prezidenta ve volbách v roce 2018 oznámil médiím v neděli 5. listopadu 2017. V úterý 7. listopadu pak pořádal první tiskovou konferenci z pozice kandidáta na prezidenta, kde oznámil, že získal nutné podpisy senátorů ze čtyř senátorských klubů (video od 4:10).

Do kandidatury oproti jiným kandidátům vstoupil skutečně později – z devíti kandidátů oznámil Mirek Topolánek kandidaturu jako poslední, a to jen dva dny před posledním termínem odevzdání kandidátních listiny (7. listopadu 2017, do 16:00).

Chronologicky svou kandidaturu oznámili:

• Marek Hilšer dne 28. června 2016 na tiskové konferenci (od 1:30);
• Michal Horáček taktéž na tiskové konferenci, dne 3. listopadu 2016 (video od 0:12);
• Miloš Zeman na Pražském hradě dne 9. března 2017 pozvaným příznivcům (video od 0:18);
• Jiří Drahoš dne 28. března 2017 v Jablunkově (video z Twitteru Jiřího Drahoše);
• Vratislav Kulhánek dne 29. června 2017;
• Petr Hannig pak o pár týdnů později, dne 19. července 2017.
• Politická strana Realisté představila prezidentského kandidáta, kterého podporuje, Jiřího Hynka dne 21. srpna 2017 (video).
• Konečně, Pavel Fischer oficiálně oznámil médiím svou kandidaturu dne 5. října 2017.