V legislativním procesu (konkrétně ve výborech Poslanecké sněmovny) je skutečně dohledatelná novela zákona o sociálních službách. Tento vládní návrh byl předložen do PSP 29. května 2013 jako tisk 1058.

V samotném návrhu (.pdf - str. 43) pak lze dohledat také navrhovanou účinnost tohoto opatření. Je zde navrhnuta na 1. leden 2014.

Výrok Michala Haška je tedy hodnocen jako pravdivý.

Haškem zmíněný režim není veřejně dohledatelný, je pravděpodobné, že jde o interní záležitost strany. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výňatku z interních předpisů strany zaslaných tiskovým oddělením.

Jeho konkrétní znění naleznete níže: " ÚVV ČSSD pokládá do budoucna za nevhodné, aby poslanec PS PČR zvolený za ČSSD, kumuloval tuto veřejnou funkci s funkcí hejtmana, náměstka hejtmana, primátora či náměstka primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Vyzývá poslance za ČSSD, kteří budou zvoleni v příštích volbách do PS PČR, aby si nejpozději do 6 měsíců od vzniku poslaneckého mandátu ponechali pouze jednu z těchto funkcí."

Dále o tomto ustanovení mluví pro server Idnes.cz předseda ČSSD Sobotka, kdy doslova říká: " Schválili jsme si pravidlo, že při kumulaci určitých veřejných funkcí s funkcí poslance parlamentu se bude muset politik do šesti měsíců rozhodnout, kterou funkci si ponechá. Nechceme dlouhodobě připustit souběh funkcí hejtman a poslanec nebo náměstek hejtmana a poslanec".

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČSSD skutečně kritizovala některé změny ve firmách ovládaných státem. Předseda strany Bohuslav Sobotka vystupoval proti odvolání ředitele Národního divadla, které pokládal „za bezdůvodné a silně podivné.“ Změny ve vedení Českých Drah Sobotka považoval za signál, „že za Rusnokovou vládou existují konkrétní ekonomické zájmy a že tito lidé mohou podléhat pokušení ovládnout polostátní firmy a získat v nich vliv.“

Shodně se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka i první místopředseda Michal Hašek stavěli proti zásadním personálním krokům, které proběhly před hlasováním o důvěře vládě. Vláda (respektive její členové) zejména obměnila členy dozorčí rady a představenstva Českých drah, jmenovala nového ředitele ČD Cargo, odvolala a následně znovu jmenovala ředitele Národního divadla, vyměnila generálního ředitele společnosti CzechInvest a přeobsadila některé pozice ve Fondu dalšího vzdělávání.

Po rezignaci Petra Nečase z postu předsedy ODS je úřadujícím předsedou strany Martin Kuba.

Bohuslav Sobotka byl znovu zvolen předsedou ČSSD na jejím 37. sjezdu, který se konal 15. a 16. března v Ostravě, a to hned v prvním kole se ziskem 504 hlasů z celkových 600, tj. 84 %.

Statutárním místopředsedou strany je Michal Hašek (473 hlasů v 1. kole). Řadovými místopředsedy jsou Milan Chovanec (332 hlasů), Martin Starec (298 hlasů), Zdeněk Škromach (413 hlasů) a Lubomír Zaorálek (412 hlasů), kteří byli zvoleni v 1. kole, a Alena Gajdůšková, která byla zvolena 292 hlasy v kole druhém. Martin Starec a Alena Gajdůšková byli zvoleni díky sníženému kvóru z důvodu zdržení se hlasování či neplatnosti hlasu některých delegátů z celkových 600.

Přes těsnost zvolení Martina Starce a Aleny Gajdůškové lze považovat mandát vedení za poměrně silný, předseda i statutární místopředseda získali své posty s přehledem již v prvním kole, většina místopředsedů taktéž.

Vedení zvolené na sjezdu zároveň stále funguje ve stejném složení, v jakém bylo zvoleno na sjezdu.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).

V rámci ověřování výroku poslance Haška jsme prošli rozpočty všech krajů a Hlavního města Prahy a do financí, o nichž mluvil poslanec Hašek, jsme zahrnuli vše, co souvisí s krizovým řízením - řešením mimořádných událostí. To zahrnuje jak přípravu, tak připravené finance na opravy či akutní výdaje. Dané součty jsme dali to tabulky dle krajů a pro korektnost uvádíme i rok, ze kterého jsou. (ne ve všech krajích byly rozpočty rok 2013 dostatečně konkrétní, např. aplikace Prahy)

Kraj Rok Odkaz Částka (v tis. Kč) Hlavní město Praha 2012 aplikace* 3 000Středočeský2013 list 01 (.xls) 2 500Jihočeský2013 str. 14 a 15 (.pdf) 6 395Plzeňský2012 str. 25 a 26 (.pdf) 8 820Karlovarský2013 str. 5 (.pdf) 3 513Ústecký2013 str. 50 (.pdf) 1 000Liberecký2013 list 904 (.xls) 2 204Královehradecký2013 (.xlsx) 152**Pardubický2013 (.zip) P6_P7... 5 422Vysočina2013 (.pdf) nenalezeno***Jihomoravský2013 list II.2. (.xls) 1 500Olomoucký2013 list 02 (.xlsx) 6 000Zlínský

2013 str. 48 (.pdf) 440Moravskoslezský2013 stránky kraje 9 290

* Nutno "se proklikat" -> návrh rozpočtu - detailní pohled -> výdaje -> 07 - Bezpečnost -> MHMP OKR.

** V rozpočtu kraje byla vedena pouze položka "krizové plánování", položku zahrnující materiální připravenost se nám nalézt nepodařilo.

*** V rozpočtu kraje nebyla vedena položka "krizové řízení" či jiné podobné znění, nicméně v podrobném rozpise byl uveden nákup materiálu na krizové řízení veden v rozpočtu IZS (integrovaného záchranného systému).

Výrok poslance Haška hodnotíme jako pravdivý, ve všech krajích byly skutečně vedeny finance na krizové řízení (či podobně pojmenované položky). Jedinou výjimkou je zde Vysočina, kde tyto finance jsou přímo součástí IZS, tudíž nejsme schopni uvést konkrétní číslo. Nicméně v krajích, které měly tento údaj uvedený separátně, se (až na Zlínský kraj) konečná částka pohybuje opravdu mezi 1 až cca 10 milióny Kč.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách 2013 jako zavádějící. Hašek popisuje správně možnost dotace u krajů, nicméně nadhodnocuje o 10 % možnou výši dotace u obcí.

Michal Hašek ve svém výroku mluví o financování té obecní a krajské infrastruktury, která byla poškozena povodněmi a má být obnovena s pomocí dotací státu. Jak vyplývá z Krizového materiálu pro obce - Povodně 2013, státní finance na obnovu obecní a krajské infrastruktury mohou být skutečně využity a to formou dotací.

Tento manuál (.pdf) na straně 24 doslova uvádí:

"Kam se obrátit, pokud potřebujeme v obci opravit poškozený most, komunikaci či veřejné prostranství? Využijte program Obnova obecního a krajskéhomajetku po živelních pohromách 2013. Podpora se poskytuje formou dotace do výše 90 % celkových uznatelných nákladů akce v případě obcí a až 50 % u krajů." Na základě výše popsaných informací je tedy výrok hodnocen jako zavádějící, neboť hejtman Hašek nadhodnocuje možnost zisku výše dotací na obnovu infrastruktury u obcí.

České vlády skutečně kontinuálně investují do protipovodňových opatření (viz tabulka).

Rok Investovaná částka (Kč) 2002 990 000 000 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 *145 800 000 2007 130 000 000 2008 30 000 000 2009 790 000 000 2010 940 000 000 2011 530 000 000 2012 1 390 000 000

*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)

Celkový objem finančních prostředků věnovaný ze státního rozpočtu ČR na protipovodňová opatření v rozmezí let 2002-2012 nepřesahuje pravděpodobně vzhledem k transferům nevyčerpaných prostředků částku 10 miliard Kč, ovšem v kombinaci s využitím finančních dotací z Evropské unie již lze hovořit o investicích řádově v desítkách miliard Kč.

Pro období 2007-2013 bylo EU vyčleněno pro ČR v rámci Operačního programu životní prostředí 4,92 mld. eur (přibližně 138, 68 mld. Kč), které lze čerpat. Na protipovodňová opatření jsou z celkových osmi os programu vyčleněny dvě:

Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (1,99 mld. eur = 40,4 % OP ŽP). Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny (0,60 mld. eur = 12,2 % OP ŽP).

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.

Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.

S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.