Výrok je nepravdivý, jelikož vyjma skupinu vysokopříjmových obyvatel, by naopak zavedením jednotného inkasního místa došlo ke snížení daňové zátěže.

Vycházíme ze zákona č. 458/2011 Sb. (pdf.), o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon obsahuje mimo úprav pro zavedení jednoho inkasního místa (JIM) také plánované daňové změny.

Mezi tyto změny patří například:

• zrušení tzv. superhrubé mzdy; v důsledku toho nastavena sazba daně z příjmů fyzických osob na 19 %
• osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácených mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky ze zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu
• prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky
• zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), z 20 000 Kč na 30 000 Kč
• zrušení možnosti uplatnění základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy

Zvyšovat daňové zatížení zaměstnanců může z výše uvedených poslední položka, a to pouze části zaměstnanců s příjmy vyššími než čtyřnásobek průměrné mzdy.

Samotné zvýšení daně z příjmu z 15 % na 19 % při zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda 34 % soc. a zdrav. pojištění placeného zaměstnavatelem) pak snižuje výměr daně zaměstnavatele.

Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (pdf. str. 1,5) se

„zaměstnancům – vyjma úzké skupiny s příjmy nad 1 242 000 Kč - daně mírně snižují.“

„Průměrný zaměstnanec by od roku 2015 na daních a odvodech zaplatil o 2012 Kč ročně méně.“