Vy dobře víte, že já jsem nebyl v exekutivě, ani jsem nebyl v době (Zaorálek mluví jednak o letech 2000 a 2001 a následně o konfliktu v Iráku - pozn. Demagog.cz) toho konfliktu třeba, které vy popisujete, součástí exekutivy. A přesto vám mohu říci, že v roce 2003, což bylo asi klíčové, protože tam došlo k tomu, že se disponovalo údajnými informacemi o chemických zbraních Saddáma Husajna, v té době vlastně, ať už probíhalo cokoliv, v každém případě akce 2003 proti Iráku nebyla akcí Severoatlantické aliance. To znamená, tam nedošlo k tomu, co tady popisuju, že se vyhodnocovaly zprávy všech členů aliance. Víte, že to byla koalice ochotných.
Současný ministr zahraničních věcí je v roce 2014 ve vládní funkci skutečně poprvé. Doposud bylo jeho nejvyšší funkcí předsednictví v Poslanecké sněmovně v letech 2002−2006.
Informacemi o chemických zbraních v rukou Saddáma Husajna údajně disponovaly Spojené státy americké. Oznámil to v roce 2003 tehdejší ministr zahraničních věcí Colin Powell ve svém známém projevu (přepis v angličtině zde) v návaznosti na své inspektorské mise. Ohlasy na toto téma se objevily i v českém tisku.
Co se týče akcí proti Iráku, NATO samo se v roce 2012 zprostilo odpovědnosti za akci v roce 2003. Připouští, že se jí účastnily některé členské státy, ne však organizace jako subjekt. Nevyhodnocovaly se tedy zprávy jednotlivých členů, jak je tomu v případě jednotného postupu celé Severoatlantické aliance. Obecně se invaze přisuzuje právě takzvané koalici ochotných (seznam viz odkaz dole) , tedy třiceti státům, které invazi podpořily. Je mezi nimi i Česká republika.
Lubomír Zaorálek tedy mluvil pravdu ve všech bodech výroku.
Bývalý a současný ministr zahraničí diskutovali tentokrát v Otázkách Václava Moravce hlavně otázky možného směřování ukrajinského konfliktu a roli Ruska a Evropské unie v něm. Na přednes se dostalo vratké příměří mezi bojujícím...