V únoru letošního roku požádalo Německo, Řecko a Turecko NATO o pomoc při řešení migrační krize, a to především s monitorováním pašeráckých tras. O pár dnů později již NATO pověřilo tři své bojové lodě úkolem hlídat Egejské moře.
Námořní síly NATO (tzv. SNMG2) tak již v únoru zahájily přesun do tureckých a řeckých vod, kde mají pomoci EU monitorovat situaci. V současné době je v Egejském moři 7 fregat NATO. První lodí, která se zapojila do akce, je německá fregata BONN s velitelem mise Jörgem Kleinem. Jak správně uvádí Stropnický, mezi další země zapojené do SNMG2 patří Kanada, Turecko, Řecko, Velká Británie, Holandsko a Francie.
Velikost bojových lodí NATO je skutečně větší, než lodě, které má k dispozici Frontex. Pro srovnání přikládáme fotografie německé fregaty BONN z námořních sil NATO a řecké hlídkové lodi zapojené do mise agentury Frontex.
BONN. Zdroj: NATO
Řecká hlídková loď. Zdroj: Frontex
Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť EU ani NATO zatím nepublikovaly žádný report hovořící o tom, zda se silám NATO v Egejském moři daří či nedaří omezovat pašeráky osob. Namísto toho se objevují kritiky zapojení vojenských lodí NATO do akcí na Egejském moři. Ty jsou skeptické vůči schopnosti lodí odstrašit pašeráky a jejich přítomnost může zvýšit ohrožení života uprchlíků s nárokem na azyl. Německý ministr zahraničí například prohlásil, že: "NATO nemůže hrát žádnou roli ve snaze zvládnout migrační krizi."Organizace Doktoři bez hranic zase upozorňuje, že: "zapojení NATO do monitorování nelegálního překračování hranic je nebezpečně krátkozraké. Lidé budou i nadále riskovat své životy při hledání bezpečí a ochrany, a to bez ohledu na to, jaké překážky jim EU a NATO položí do cesty."