Nicméně já bych chtěl říct, že na začátku toho všeho byl bohužel tak klíčový zákon, který se dělal poslaneckým návrhem (registr smluv - pozn. Demagog.cz). Chybělo meziresortní připomínkové řízení, aby ministerstva mohla detailně zanalyzovat dopady, chyběla RIA (hodnocení dopadu regulace - pozn. Demagog.cz), která by mnoho věcí ukázala v průběhu, že nejsou nastaveny dobře a nezjišťovali bychom je teď až za posledního tři čtvrtě roku.
Ministr Jurečka má pravdu, že návrh zákona o registru smluv prošel ve formě poslaneckého návrhu. Jeho kritika tohoto kroku ovšem není zcela na místě, neboť především sám jako poslanec tento návrh spolupředložil, a to i na základě volebního programu KDU-ČSL, který se s tímto poslaneckým návrhem překrýval. Jako kandidát na poslance pak Jurečka podepsal veřejně v Rekonstrukci státu závazek, že takovou verzi bude podporovat. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.
Návrh zákona o registru smluv byl předložen dne 2. 12. 2013 skupinou poslanců jako sněmovní tisk č. 42. Pro úplnost je třeba dodat, že s poslaneckým návrhem přišli poslanci TOP 09, KDU-ČSL a ANO, přičemž jedním z z nich je také sám ministr zemědělství Marian Jurečka.
Zákon č. 340/ 2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) pak byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 14. 12. 2015.
Hodnocení dopadů regulace (RIA, Regulatory Impact Assessment) je součástí legislativního procesu. Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných politik. Snahou procesu RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Zároveň je toto hodnocení nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.
Stejně jako RIA je součástí legislativního procesu také připomínkové řízení, jež se však týká pouze vládních návrhů zákona.
Zmíněný návrh zákona o registru smluv byl tedy jakožto poslanecký návrh předložen vládě k vyjádření stanoviska (.pdf) a následně byl zařazen na program jednání PS PČR.
Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL (str. 7), z níž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve vlastním programu tak, že„pro omezení korupce budeme prosazovat“:
Zdroj: volební program KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny 2013
Před volbami se rovněž většina poslanců (včetně Jurečky) osobně veřejně zavázala prostřednictvím projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, jež mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv - konkrétně pod tuto formulaci:
Poměrně ostrou diskuzi tentokrát ve studiu Otázek rozpoutali ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Oba pánové řešili především několik základních oblastí - podporu maloobchodů na venkově, elekt...