Australský systém, to je něco podobného jako to křížkování v komunálních volbách.
Australský volební systém aplikovaný na senátní volby se opravdu podobá českému komunálnímu. Voliči mají možnost hlasovat pro více kandidátů nebo stran (respektive seřadit je podle svých preferencí).
Australský volební systém je založen na preferenčním volení, kdy voliči udávají pořadí kandidátů či stran (nejde tedy pouze o křížkování jako v českých komunálních volbách). Systém pro volby do Senátu je opravdu podobný tomu českému komunálnímu, a to v udávání preferenčních hlasů.
Ještě do roku 2013 fungoval v Austrálii systém, kdy lidé mohli vybrat buďto celou kandidátku strany (pak pořadí kandidátů zůstávalo na zvolené straně, tedy pořadí zapsaném na volebních lístcích), nebo mohli dávat hlasy jednotlivým kandidátům napříč stranami. Tyto hlasy voliči rozdělovali tak, že kandidáty řadili od prvního do posledního podle svých preferencí. O tomto systému se však vedla po volbách v roce 2013 debata, která vyústila ve změnu. Současná pravidla podle zákona (.pdf) z roku 2016 určují dva možné způsoby volby (s. 6): Voliči mohou volit celé kandidátky strany, přičemž i zde udávají preference (číslují strany typicky od 1 do 6, od nejvíce po nejméně preferovanou), nebo mohou udělovat preferenční hlasy přímo kandidátům napříč stranami (stejným způsobem rozdávají většinou hlasy od 1 do 12).
V případě českých komunálních voleb lze uplatňovat tzv. panašování, tedy lze zaškrtnout kandidáty napříč politickými stranami. Volič tak v praxi disponuje tolika volebními hlasy, kolik je zastupitelů v jeho obci. Například Pražané mohou při volbě na magistrát zakřížkovat 65 kandidátů z rozličných stran a hnutí, eventuálně mohou zakroužkovat pouze jednu konkrétní stranu, a tím ji udělit všech svých 65 hlasů.
