Slíbil jsem, že nikdo nám nebude diktovat pakty, kdo u nás bude žít a kdo u nás bude pracovat. Zpřísňujeme i kritéria na pobyt cizinců, pokud tady páchají nějakou trestnou činnost, tak budou vyhoštění, že to nebude trvat několik let, ale zkracuje se to.
Vláda předložila Sněmovně v červnu 2017 novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR, která zavádí některá nová pravidla pro dlouhodobý pobyt cizinců. Koaliční ČSSD pak přednesla pozměňovací návrh urychlující proces vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti.
V části výroku o paktech premiér nejspíše naráží na právně nezávazný globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 2018. ČR v případě tohoto paktu hlasovala proti. Premiér se před hlasováním k paktu vyjádřil např. pro Lidovky.cz: „My nebudeme přijímat žádné migranty a budeme rozhodovat my, kdo u nás bude žít.“
Co se zpřísňování pravidel a kritérií pro pobyt cizinců týče, vláda 13. června 2018 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Novela má mj. zavést povinnost absolvování osmihodinového adaptačně-integračního kurzu. Tato povinnost se má vztahovat pro cizince ze zemí mimo EU, kteří budou na území ČR pobývat déle než jeden rok. Povinnost se nevztahuje na cizince se studijním účelem pobytu, s účelem ochrany území a vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Dále se nevztahuje na cizince s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, na osoby mladší 15 a starší 61 let a na osoby, které tento kurz již dříve absolvovaly (.pdf, str. 18).
Zkrácením doby pro vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti se zabýval ministr Hamáček (ČSSD), který o pozměňovacím návrhu k vládní novele hovořil 14. září 2018 pro Českou televizi. Písemný pozměňovací návrh ministra Hamáčka mj. předpokládá nově zavedení lhůty pro rozhodnutí soudu o vyhoštění na 90 dní a snížení množstevního limitu trestných činů nutných pro vyhoštění ze 4 na 3 (.docx).
Vládní novela zákona o pobytu cizinců na území ČR je ke 2. lednu 2019 ve 2. čtení.
Z faktického hlediska je tedy premiérův výrok pravdivý v tom smyslu, že vláda dělá v otázce pobytu cizinců to, co je v její kompetenci. K první části premiérova výroku však ještě dodejme, že otázka, kdo bude žít nebo pracovat v ČR, není výhradně v kompetenci vlády. Z tohoto hlediska je ČR vázána i mezinárodními smlouvami či členstvím v mezinárodních společenstvích. Z členství ČR v EU například vyplývá, že na území českého státu může každý občan Unie „svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby.“ Stojí tak v čl. 15, odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (.pdf, str. 6).
Dále má ČR například určité povinnosti vůči uprchlíkům plynoucí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků, ke kterým přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika 26. listopadu 1991. Fragment #f1509892 sdělení č. 208/1993 Sb. říká: „Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců.“ Dále pak fragment #f1509843 sdělení č. 208/1993 Sb.: „1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.“
.png)
