Demagog.cz

Novoroční rozhovor s Andrejem Babišem

Andrej Babiš v rozhovoru v pořadu Týden v politice bilancoval rok 2018, ale také mluvil o plánech na rok 2019. Jak si vedou státní finance? Jaký je vztah země k EU? A jak pokračuje stavba dálnic? Ověřená fakt najdete v naší analýze.

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 1. ledna 2019 (moderátor Vladimír Keblúšek, záznam)

38 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(Naše veřejné rozpočty) jsou přebytkové, snižujeme dále dluh – ke konci 2018 klesne z 32,2 % HDP z roku 2017 na 30,7 % HDP (pro rok 2018).

Ke snížení dluhu dochází v relativním vyjádření ku HDP, v absolutních číslech dluh roste. Stav dluhu pro rok 2018 vychází teprve z odhadu Ministerstva financí, konečný stav bude znám až později.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2019. Tento materiál (.pdf) vytvořený Ministerstvem financí, který počítá s údaji ČSÚ, skutečně uvádí státní dluh pro rok 2017 ve výši 32,2 % HDP. Dle této strategie by měl být dluh za rok 2018 ve výši 30,7 % HDP (s. 11). Samo ministerstvo zde však uvádí, že se jedná o pouhý odhad (vzhledem k tomu, že ještě není znám státní závěrečný účet ani konečná velikost HDP pro letošní rok).

Z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že český státní dluh ve vyjádření podílovém ku HDP v posledních letech klesá. Níže uvedený graf čerpá data z Eurostatu a jeho hodnoty se mírně liší od materiálu ministerstva, jelikož popisují dluh sektoru vládních institucí, nejen státní dluh. Klesající tendence je však zjevná. Pokud se ale podíváme na dluhovou statistiku v absolutních číslech, je v posledních letech patrný nárůst státního dluhu, např. v roce 2016 byl dluh 1613,4 mld. Kč a v roce 2017 pak 1624,7 mld. Kč. Používáme-li jako ukazatel relativní vyjádření výše dluhu ku HDP, musíme mít na paměti, že při rostoucím HDP může dluh podílově klesat, přestože v absolutních číslech roste. Andrej Babiš se však přímo odvolává na podílové vyjádření.

Co se týče přebytku veřejných rozpočtů, sektor vládních institucí byl za 2. čtvrtletí roku 2018 v přebytku 41,7 mld. Kč, nicméně i zde se zatím nejedná o konečnou hodnotu za celý rok. V 1. čtvrtletí míra zadlužení veřejných institucí meziročně klesla. Stejně tak klesla ve 2. čtvrtletí 2018 na 35,3 % HDP.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Rozpočet na rok 2019, který dramaticky navyšuje důchody, navyšuje platy učitelů ve školství, lékaři a sestřičky…

Výdaje na důchody se meziročně zvedly o 8,8 %. Platy učitelů se v průměru zvýšily o 15 %, nepedagogických pracovníků o 10 %. Odměňování lékařů vzrostlo o 2 % až 7 %, zdravotních sester o 15 %. Nehodnotíme, zda jde o navýšení dramatické, nicméně k navýšení došlo.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 13) meziročně výdaje na důchody vzrostly o 37,13 mld. Kč (8,8 %) na 461,33 mld. Kč; pro rok 2018 byly tyto výdaje ve výši 424,2 mld. Kč (.pdf, s. 13). Podle Nařízení vlády 213/2018 Sb. (§ 4) se základní výměra pro starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody přiznané před 1. lednem 2019 zvyšuje o 570 Kč měsíčně, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,4 %. Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2019 činí 3270 Kč. Důchody se tedy od ledna 2019 znatelně meziročně zvyšují.

V minulém roce se důchody podle Nařízení vlády 343/2017 Sb. (§ 4) zvyšovaly o 3,5 %, resp. 150 Kč, od ledna 2017 se podle Nařízení vlády 325/2016 Sb. (§ 4) důchod zvyšoval o 2,2 %, resp. 110 Kč. Každoročně dochází k valorizaci důchodů, a to o růst cen a polovinu růstu reálných platů. 

Platy zdravotnického a školského personálu zvýšilo nařízení vlády z října 2018.

Zvýšily se platy pedagogů. Od ledna 2019 došlo k nárůstu v průměru o 15 %, u nepedagogických pracovníků v průměru o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 26) je na platy zaměstnanců ve školství vyčleněno 945 mil. Kč.

Zdroj dat: Státní rozpočet ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 5) informuje o nerovnoměrném zvýšením platových tarifů lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví. Nárůst platů od 11. do 13. platové třídy je o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %. Dokument uvádí, že „od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 %.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že zdravotním sestrám, které pracují v dvousměrném provozu, vzroste plat o 5 tisíc Kč měsíčně, jedná se o meziroční nárůst o 15 %. Ostatní nelékařský personál (například sanitáři) dostanou na příplatku za směnnost o 2 tisíce Kč navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 30) je na platy zaměstnanců ve zdravotnictví vyčleněno 1,54 mld. Kč.








Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme růst. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Meziroční růst HDP se pohybuje na 3,1 %. S nezaměstnaností 2,2 % je ČR opravdu na prvním místě mezi zeměmi EU.

skrýt celé odůvodnění

Meziroční růst reálného HDP se podle České národní banky pohyboval v roce 2018 na 3,1 %. ČNB predikuje růst i pro další roky, konkrétně 3,3 % pro roky 2019 i 2020. Meziroční růst pro 3.čtvrtletí 2018 se dle dat ČSÚ rovná 2,4 %.

Česká republika má podle posledních dat Eurostatu z října 2018 opravdu nejnižší nezaměstnanost ze členských zemí EU, v říjnu to bylo 2,2 %. Zatímco průměrná nezaměstnanost osmadvacítky byla 6,7 %, ČR se dlouhodobě pohybuje v úrovni nízké nezaměstnanosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Udělali jsme poprvé dvanáctiletý investiční plán. 17 tisíc projektů za 3,5 tisíce miliard.

Oficiální podoba premiérem avizovaného Národního investičního plánu není k dnešnímu dni (2. ledna 2018) známa.

skrýt celé odůvodnění

Národní investiční plán České republiky by měl zahrnovat přes 17 000 projektových záměrů v celkovém objemu téměř 3,5 bilionu korun. Za tímto účelem provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj rozsáhlý sběr dat. Celý projekt, plánovaný na období 2019–2030, chce vláda rozdělit do dvou fází, přičemž ta první by měla končit v roce 2022 na investici cca 1,226 bilionu korun.

Cílem investičního plánu je shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Do projektu by měla být zahrnuta výstavba nových silnic, škol, nemocnic, či sportovních stadiónů. Za účelem kontroly naplňování projektu bude vytvořena Rada vlády pro veřejné investování. Svojí strukturou bude odpovídat vládě a bude odpovědná za finální výběr projektů. Na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikne státní expertiza, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů.

Investiční plán je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Jelikož tedy neznáme oficiální podobu a výši celkových plánovaných investic, můžeme pouze vyvozovat z vyjádření politiků. Proto tento výrok zatím hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Někdo říká, že jsme šestá, někdo že sedmá nejbezpečnější země na světě.

Politici zmiňují jako ukazatel bezpečnosti země tzv. Index světového míru, v němž se ČR umístila na 7. místě. Tento výzkum se nezabývá přímo vnitřní bezpečností, přestože je tak politiky často interpretován.

skrýt celé odůvodnění

V analýze jsou pod Indexem světového míru (.pdf) zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost.

ČR je v indexu na 7. místě stejně jako v roce 2017 (s. 8), v rámci Evropy pak byla na 5. místě (s. 14). V roce 2016 (.pdf) byla ČR řazena na 6. místo (s. 10).

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů a toho, jak je (ne)lze měřit.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Slíbil jsem, že nikdo nám nebude diktovat pakty, kdo u nás bude žít a kdo u nás bude pracovat. Zpřísňujeme i kritéria na pobyt cizinců, pokud tady páchají nějakou trestnou činnost, tak budou vyhoštění, že to nebude trvat několik let, ale zkracuje se to.

Vláda předložila Sněmovně v červnu 2017 novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR, která zavádí některá nová pravidla pro dlouhodobý pobyt cizinců. Koaliční ČSSD pak přednesla pozměňovací návrh urychlující proces vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti.

skrýt celé odůvodnění

V části výroku o paktech premiér nejspíše naráží na právně nezávazný globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 2018. ČR v případě tohoto paktu hlasovala proti. Premiér se před hlasováním k paktu vyjádřil např. pro Lidovky.cz: „My nebudeme přijímat žádné migranty a budeme rozhodovat my, kdo u nás bude žít.

Co se zpřísňování pravidel a kritérií pro pobyt cizinců týče, vláda 13. června 2018 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Novela má mj. zavést povinnost absolvování osmihodinového adaptačně-integračního kurzu. Tato povinnost se má vztahovat pro cizince ze zemí mimo EU, kteří budou na území ČR pobývat déle než jeden rok. Povinnost se nevztahuje na cizince se studijním účelem pobytu, s účelem ochrany území a vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Dále se nevztahuje na cizince s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, na osoby mladší 15 a starší 61 let a na osoby, které tento kurz již dříve absolvovaly (.pdf, str. 18).

Zkrácením doby pro vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti se zabýval ministr Hamáček (ČSSD), který o pozměňovacím návrhu k vládní novele hovořil 14. září 2018 pro Českou televizi. Písemný pozměňovací návrh ministra Hamáčka mj. předpokládá nově zavedení lhůty pro rozhodnutí soudu o vyhoštění na 90 dní a snížení množstevního limitu trestných činů nutných pro vyhoštění ze 4 na 3 (.docx).

Vládní novela zákona o pobytu cizinců na území ČR je ke 2. lednu 2019 ve 2. čtení.

Z faktického hlediska je tedy premiérův výrok pravdivý v tom smyslu, že vláda dělá v otázce pobytu cizinců to, co je v její kompetenci. K první části premiérova výroku však ještě dodejme, že otázka, kdo bude žít nebo pracovat v ČR, není výhradně v kompetenci vlády. Z tohoto hlediska je ČR vázána i mezinárodními smlouvami či členstvím v mezinárodních společenstvích. Z členství ČR v EU například vyplývá, že na území českého státu může každý občan Unie „svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby.“ Stojí tak v čl. 15, odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (.pdf, str. 6).

Dále má ČR například určité povinnosti vůči uprchlíkům plynoucí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků, ke kterým přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika 26. listopadu 1991. Fragment #f1509892 sdělení č. 208/1993 Sb. říká: „Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců. Dále pak fragment #f1509843 sdělení č. 208/1993 Sb.: „1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.













Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme s první vládou spěchali, protože jsem chtěl být na Evropské radě už 14. prosince

Termín jmenování první vlády Andreje Babiše byl prezidentem posunut na 13. prosince 2017, aby mohl Andrej Babiš reprezentovat ČR na summitu Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2017.

skrýt celé odůvodnění

Zmíněné zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 14. a 15. prosince 2017. Pro kontext uvádíme, že členy Evropské rady tvoří předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí EU. Na této radě reprezentoval ČR jako premiér již Andrej Babiš. Premiérem byl Babiš poprvé jmenován 6. prosince 2017. Prezident republiky pak jmenoval první Babišovu vládu jako celek 13. prosince 2017. Původní termín jmenování ministrů byl 15. prosince 2017. V listopadu 2017 vyjednal Andrej Babiš na společné schůzce s prezidentem posunutí termínu jmenování vlády na 13. prosince, právě z důvodu konání summitu Evropské rady: „Pan prezident mi potvrdil, že 6. prosince mě bude jmenovat premiérem. Zároveň jsem ho přesvědčil o dřívějším termínu jmenování vlády, a to 13. prosince, a to z toho důvodu, že 14. a 15. prosince je Evropská rada, která je velmi důležitá.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

I když první vláda neměla důvěru, tak pracovala stejně intenzivně, vyjeli jsme do krajů, udělali jsme investiční plán, zrušili jsme kvóty, navýšili jsme důchody.

Vláda Andreje Babiše zastávala odmítavou pozici k celoevropskému přijetí povinných kvót. Od 1. ledna 2019 došlo k navýšení důchodů jako důsledek schválení vládního návrhu Poslaneckou sněmovnou. První vláda jezdila i do krajů. Investiční plán je však ve fázi přípravy.

skrýt celé odůvodnění

První vláda Andreje Babiše schválila navýšení důchodů k 1. lednu 2019 v průměru o 918 korun. Předseda vlády to popsal takto:

„Schválili jsme navýšení v průměru o 918 korun, což je největší meziroční navýšení důchodů. Senioři jsou pro nás prioritou a do měsíce chceme projednávat například i slevy na jízdné. Nyní je průměrný důchod 12 240 korun měsíčně, a to je podle nás velmi nízké. Náš cíl je navýšit za čtyři roky průměrnou úroveň důchodů na 15 tisíc korun. Připravíme také důchodovou reformu, která přinese například samostatný důchodový účet. Je potřeba, aby naši důchodci měli lepší život.“

Novela zákona o důchodovém pojištění, které zvýšení obsahuje, byla schválena v srpnu 2018 (tedy v době fungování již nové vlády, nikoli první vlády) Poslaneckou sněmovnou 170 hlasy bez odporu.

Investiční plán má za úkol shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Nelze tudíž říci, že by ho vláda již udělala.

V případě kvót nelze mluvit o tom, že vláda Andreje Babiše zrušila kvóty. Byla však jednou z členských zemí, jejichž odpor k systému povinných kvót vedl k tomu, že minimálně od jednání Evropské rady 29. června 2018 je otázka přijímání migrantů čistě na dobrovolné bázi členských zemí. V závěru své zprávy Evropská rada (pdf, s. 2) uvádí dobrovolnost jako základ migrační politiky a opisuje ji takto:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity. Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení.“

Je pravdou, že Andrej Babiš a členové jeho první vlády navštívili několikrát kraje ČR – 5. března Zlínský kraj, 13. března Liberecký kraj, 28. března Středočeský kraj, 9. dubna Královehradecký kraj, 16. dubna Karlovarský kraj, 24.–25. dubna Moravskoslezský kraj, 2.–3. května Jihomoravský kraj, 14. května Ústecký kraj, 28. května Kraj Vysočina, 5. června Jihočeský kraj, 18. června Pardubický kraj a 20. června Olomoucký kraj. Tedy až na kraj Plzeňský byl Andrej Babiš oficiálně se svojí vládou ve všech samosprávných krajích.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za rok, co jsem premiérem, jsem realizoval 19 zahraničních cest, plus 8 evropských rad a přijal jsem 12 premiérů v České republice.

V případě zahraničních cest lze mluvit o 14 oficiálních a pracovních cestách do ciziny a několika cestách v rámci summitů či fór. Babiš se také účastnil všech osmi hlavních zasedání Evropské rady. Přijatých předsedů vlád však bylo jen deset, ačkoliv přijal též několik prezidentů.

skrýt celé odůvodnění

Oficiální zahraniční návštěvy premiéra či členů vlády musí být potvrzeny v usnesení vlády. Pro rok 2018 vláda potvrdila dvakrát oficiální zahraniční cestu premiéra Andreje Babiše (5. ledna Slovensko, 5. září Německo). Předseda vlády se také účasnil tzv. pracovních návštěv (4.–6. prosince Maroko, 20.–21. listopadu Bavorsko a 24. listopadu Rakousko, 16. listopadu Belgie, 10.–12. listopadu Francie a 13. listopadu Dánsko, 17. října Rakousko a 24. října Spojené Království, 15. října Polsko, 26. dubna Slovensko, 22. ledna Bulharsko). Předseda vlády se také účastnil oslav ve slovenském Martině 30. října 2018. Tedy pokud jde o bilaterální návštěvy, lze mluvit o 14 zahraničních návštěvách či cestách.

Do počtu cest je nutné ale připočítat cesty na různá fóra a summity, jakým byl třeba ekonomický summit v Davosu, mezinárodní schůzka o situaci v Libyi či různá jednání EU mimo rámec Evropské rady.

Přijatých předsedů vlád bylo za dobu trvání vlády Andreje Babiše celkem 10 (16.–17. prosinec Finsko, 10.–
11. prosinec Srbsko, 30. listopadu – 1. prosince Maďarsko, 22.–23. listopadu Estonsko, 27. října Lucembursko spolu s vicepremiérem Slovinska, rumunským ministrem a chorvatskou ministryní zahraničí, 26. října Německo, 27. října Lucembursko, 6. července Polsko, 11. dubna Slovensko, 23.–24. ledna Sasko.

Babiš se též sešel s několika prezidenty. Při příležitosti 100 let Československa ČR navštívil francouzský prezident. Jihokorejský prezident přijel lobovat za dostavbu Temelína korejskou firmou. Babiš se setkal též s makedonským a indickým prezidentem.

Evropská rada se v roce 2018 sešla celkem sedmkrát, z toho byla čtyři setkání řádná, jedno mimořádné a dvě neformální. 17. května 2018 proběhla také ještě neformální schůzka představitelů státu EU v rámci formátu EU–Západní Balkán. Je tedy možné hovořit o osmi setkání v rámci formátu Evropské rady v roce 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navrhovali jsme Evropě řešení na migrační krizi.

Andrej Babiš s určitými návrhy na řešení migrační krize opravdu přicházel a prezentoval je politikům dalších zemí.

skrýt celé odůvodnění

Část Babišova nápadu ohledně řešení migrační krize vyplývá ze srpnového rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.

„(...) chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. (...) Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená.“

Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Angele Merkelové.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pozice pana předsedy Hamáčka není jednoduchá, měli referendum a odsouhlasili vstup do vlády s hnutím ANO.

O vstupu do menšinové vlády s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše nepanovala v sociální demokracii vnitrostranická shoda.

skrýt celé odůvodnění

O vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO rozhodovali straníci prostřednictvím vnitrostranického referenda. To započalo koncem května loňského roku a v půlce června již bylo rozhodnuto. Referenda se zúčastnilo 64,75 % z téměř 18 tisíc členů ČSSD, z nichž se pro vstup do menšinové vlády Andreje Babiše vyslovilo 58,53 % účastníků referenda, proti pak 40,20 %.

O výrazné stranické podpoře tohoto rozhodnutí se tedy hovořit nedá. Proti byly ústecké a hradecké organizace i sociálnědemokratičtí senátoři, včetně předsedy Senátu Milana Štěcha. Hlavním argumentem bylo trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Dalšími důvody byly rozdílné názory na zahraniční politiku či obavy z hlasovací koalice ANO-ČSSD-SPD. Petr Vícha, šéf sociálnědemokratické frakce v Senátu, se například nechal slyšet: "Respektujeme rozhodnutí předsednictva ČSSD jednat s ANO, ale trváme na tom, aby platilo, co bylo řečeno - tedy že ANO souhlasí s odstoupením premiéra, pokud bude odsouzen, což podle aktuálních výroků už není pravda."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsem rád, že to vypadá podle průzkumů, že vůči volbám jsme asi na stejném procentu, ale nepřeceňuji to.

Modely vytvořené na základě průzkumů veřejného mínění připisují hnutí ANO opravdu kolem 30 % hlasů, což je podobné jako volební výsledek hnutí v roce 2017.

skrýt celé odůvodnění

Ve volbách do Poslanecké sněmovny z října 2017 získalo hnutí ANO 29,6 % hlasů.

Volební modely, které ukazují, jak by volby dopadly ve dnech dotazování, připravuje více výzkumných agentur.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo poslední průzkum v prosinci 2018 (.pdf, s. 3). Podle něj by hnutí ANO dosáhlo výsledku 33,5 % (respektive vzhledem k výběrové chybě se pohybuje mezi 30,4–36,4 %). Dlouhodobě (s. 5) se v modelech CVVM pohybuje hnutí ANO kolem 30% zisku.

Model Medianu (.pdf) z přelomu listopadu a prosince 2018 ukazuje, že by hnutí ANO volilo 29,5 % lidí (s. 7), přičemž i zde se hnutí ANO pohybuje dlouhodobě kolem 30 % (s. 8). Statistická odchylka je v modelu u velkých stran 3,5 p. b.

Podobně Kantar TNS v prosinci 2018 zaznamenal 32,5 % hlasů pro hnutí ANO (statistická chyba 3,1 p. b.).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Připravujeme programy, abychom ulehčili živnostníkům život. To znamená třeba projekt Moje daně.

Nelze posuzovat ulehčení života živnostníkům nebo úspěšnost projektů. Projekt MOJE daně je aktuálně ve fázi příprav.

skrýt celé odůvodnění

Projekt MOJE daně se připravuje, nehodnotíme tedy, jak usnadňuje život živnostníkům či jak je úspěšný.

Projekt MOJE daně představilo ministerstvo financí v červnu 2016, tehdy v čele s ministrem financí Andrejem Babišem. Podle něj projekt MOderní a JEdnoduché daně pro občany a podnikatele přinese jednodušší daňový systém po vzoru nejlepší světové praxe. Kromě nového zákona o příjmových daních je jeho součástí tzv. samovyměření, díky kterému odpadne poplatníkovi čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním. Projekt také počítá s elektronickým portálem pro správu daní, tzv. daňovým kioskem. Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček říká: „Bude se vlastně jednat o virtuální finanční úřad. Kdo bude chtít, vyřeší všechny daně z domova. Ve svém účtu uvidí kompletní přehled o svých daňových povinnostech, historii, automaticky se mu vyplní některé údaje v daňovém přiznání a také bude moci portál využívat k jednoduchému účetnictví.“ Dodává, že se spuštění projektu předpokládá v roce 2020.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za EET si stojím, přineslo 10 mld. do pokladny.

Odhady o přínosu EET od jeho zavedení, které poskytuje MF a Andrej Babiš, se pohybují mezi 10 a 18 miliardami Kč. Nejsme však schopni určit, nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET a nakolik jde o další vlivy.

skrýt celé odůvodnění

Údaj o přínosu 10 miliard do státní pokladny od zavedení EET najdeme hlavně v citacích Andreje Babiše, a to i na webu Ministerstva financí, kde se za celkový přínos zmiňuje dokonce částka 18 miliard, případně od ministryně financi (citace v poslední sekci článku).

Vliv EET na výběr daní je ovšem těžké očistit od dalších vlivů. Je ovlivněn též ekonomickým růstem, a tedy růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Další vlna EET snižuje dramaticky daně, DPH z 21 % na 10 %, i u stravování, u té první druhé vlny.

Současná sazba DPH u stravování je jen 15 %, nikoliv 21 %, jen u točeného piva se DPH snižuje ze základní sazby 21 % na 10 %. DPH se dále snižuje z 21 % na 10 % například u kadeřnických služeb, drobných oprav kol, obuvi nebo textilních produktů.

skrýt celé odůvodnění

Nutno předně říct, že Andrej Babiš mluví o pouhém návrhu zákona, kterým se novelizuje zákon o evidenci tržeb i zákon o dani z přidané hodnoty. Ten se momentálně nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Dle tohoto návrhu (.pdf, str. 9 bod 4) se má skutečně snížit DPH u stravování přesunutím do druhé snížené sazby DPH, tedy do sazby DPH 10 %. Snížení se týká (.pdf, s. 19–20) úpravy a rozvodu vody prostřednictvím sítí, odvádění a čistění odpadních vod, některých služeb v domácnostech (čistění prostor, mytí oken), péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, drobné opravy a úpravy kožených a textilních výrobků, drobné opravy jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb a také stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů a točeného piva.

V současné době se však na stravovací služby a nealkoholické nápoje uplatňuje první snížená sazba DPH, tedy 15 %, a pouze na točené pivo základní sazba 21 %. DPH bylo u nealkoholických nápojů sníženo z 21 % na 10 % již v první vlně EET. U kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a točeného piva tedy opravdu dochází tímto návrhem (.pdf, s. 16) ke snížení DPH z 21 % na 10 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

I u minulé koaliční vlády jsme tedy snižovali daně, to nás stálo asi 30 miliard.

Dopady snižování daní Sobotkovy vlády nejsou z dostupných zdrojů ověřitelné.

skrýt celé odůvodnění

Nejvýznamnějším snížením daní, které prosadila minulá koaliční vláda, tedy vláda Bohuslava Sobotky, bylo zavedení (.pdf, str. 5) druhé snížené sazby DPH např. na léky, knihy či dětskou výživu. Dle zprávy RIA (.pdf, str 17) byl očekávaný dopad na státní rozpočet cca 3,3 miliardy.

Sobotkova vláda prosadila také zvýšení (.pdf, str. 71) daňového zvýhodnění na děti, dle zprávy RIA (.pdf, str 109) byl předpokládaný vliv tohoto opatření na státní rozpočet 2,2 miliardy pro rok 2017 a 2,7 miliard pro rok 2018. Celkové dopady daňových změn Sobotkovy vlády do dnešního dne však nejsou z dostupných zdrojů zjistitelné.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Není pravda, co říká opozice, že jsme levicová vláda.

Neověřujeme, nakolik je vláda levicová či nikoli, ale zda toto tvrdí opoziční strany. A ty, ať už implicitně nebo přímo, zastávají názor levicového směřování současné vlády. S tímtéž se však ztotožňuje i předseda vládní ČSSD Jan Hamáček, potvrdil to dokonce oficiálně.

skrýt celé odůvodnění

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.








Andrej Babiš

Andrej Babiš

Většina obyvatel to (EET, pozn. Demagog.cz) vítá.

Podle agentury STEM vidí EET pozitivně 68 % obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Podle výzkumu STEM pro Ministerstvo financí z října 2018 vidí EET jako pozitivní opatření 68 % lidí. STEM vývoj názorů na EET sleduje agentura od roku 2016 a pozitivní hodnocení od té doby nekleslo pod 60 %. Podle tohoto výzkumu navíc EET podporuje 46 % lidí, nepodporuje ho 24 % respondentů.

Postoje živnostníků však tak jednoznačně pozitivní nejsou. Krátce po zavedení EET (prosinec 2016) ukázal průzkum mezi podnikateli, že se obávají negativních dopadů zavedení EET; toto uvedlo 49 % podnikatelů. Z toho tedy vyplývá, že zde budou rozdíly v průzkumech mezi podnikateli a většinovou populací, nicméně Andrej Babiš hovoří pravdu, neboť dle průzkumů z roku 2018 nahlíží většinová populace na EET pozitivně.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Byl jsem jediný, kdo prosadil v rámci Evropy jediný český návrh legislativy, reverse charge, za to jsem bojoval 4,5 roku.

Andrej Babiš není jediným Čechem, který v EU prosadil návrh legislativy. Dalším příkladem je návrh Dity Charanzové na omezení cen za volání do zahraničí.

skrýt celé odůvodnění

Babiš s návrhem na změnu v reverse charge přišel již v červnu 2014, v říjnu 2018 reverse charge odsouhlasili ministři financí EU a v listopadu vyšla jako direktiva Evropské komise. Ministryně financí Schillerová uvedla, že ČR bude chtít reverse charge využít, jakmile to bude možné.

Reverse charge se týká změny v daňové povinnosti – u DPH se přenáší daňová povinnost z dodavatelů na odběratele, a to u veškerého zboží a služeb. DPH tak nepřiznává dodavatel (prodejce), ale je povinností odběratele daň přiznat. Podle Babiše bylo účelem tohoto opatření bojovat proti daňovým podvodům v rámci EU. Schválená podoba ovšem platí jen do roku 2022. Země může reverse charge využívat jen po splnění kritérií, za souhlasu ostatních zemí a pro transakce nad 17 500 Eur.

Evropská unie předložila v dubnu 2016 Akční plán týkající se změn DPH. One stop shop systém spočívá v jednotném výběru a správě daní. „Zároveň by vznikl celounijní internetový portál, který by podnikům zajišťoval jednoduchý systém výběru DPH a členským státům spolehlivější výběr příjmů,“ uvádí tisková zpráva z dubna 2016.

V současnosti dominantně používaný systém funguje tak, že jsou přeshraniční transakce osvobozeny od DPH. Firmy tak DPH nefakturují a prodávají za cenu bez DPH. DPH se přidá k ceně až poté a platí se ve státě, kde byl produkt (nebo služba) koupen.

Nově by přeshraniční transakce měla být zdaněna tak, že se DPH zaplatí v původní zemi, která následně tuto částku převede do státní pokladny země, ve které bylo za zboží/službu zaplaceno (.pdf, str. 2 a 3). DPH by tak fakturovaly všechny firmy, u nichž by docházelo k přeshraničním obchodům.

Babiš nicméně není jediným Čechem, který prosadil legislativuna úrovni EU. Prošel například návrh Dity Charanzové (ANO) na zastropování cen volání do zahraničí. Charanzová má jako zpravodajka v europarlamentu kodex pro elektronické komunikace na starosti a zpracovala návrh na úpravu.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když vidím ten eurosummit, to je jih proti severu stejně jako o migrantech a kvótách, kde státy jako Nizozemsko nebo další poukazují na rozpočtovou neodpovědnost jiných států.

Migrační krize vytvořila tlak na jižní státy EU, které sever kritizují pro nedostatek solidarity. Finanční zaostalost jižních států EU je taktéž problémem, a to již od finanční krize z roku 2008. V současnosti je v tomto směru diskutovaným problémem otázka italského rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Z celkového počtu čtyř eurosummitů, které se konaly v roce 2018, se politický rozkol mezi „severem a jihem“ promítl zejména na eurosummitu 29. června 2018. Diskutovalo se totiž kontroverzní téma politiky EU v přístupu k migraci. Spor ohledně migrační politiky unie vznikl, jak uvádí komentátoři pro BBC, již migrační vlnou z roku 2015, která poštvala jižní státy proti severním. Itálie a Řecko si připadaly uprostřed migrační vlny zbytkem EU opuštěny a bohatší státy ze severu jako Německo, Rakousko a Švédsko vyčítaly nárazníkovým státům jejich neschopnost úspěšně kontrolovat hranici a migranty.

Téma migrace, i když v klidnějším duchu, bylo i předmětem eurosummitu v říjnu 2018. Na něm stále nedošlo k finální shodě napříč členskými státy, neboť politika Sebastiana Kurze či Mattea Salviniho není v souladu s postoji německé kancléřky Merkelové či nizozemských představitelů.

Co se týče rozpočtové neodpovědnosti jižních států, tak ta je tématem již od řecké finanční krize. V poslední době v tomto směru vyčnívá Itálie a její nevyrovnaný rozpočet pro rok 2019. Ten je kritizován Evropskou komisí a ministry financí eurozóny. Výrazné jsou výroky nizozemského ministra financí, který řekl například: „Není příliš překvapivé, ale je velmi znepokojující, že Itálie nerevidovala svůj rozpočet. (...) Tento rozpočet ohrožuje Pakt stability a růstu.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zajímá mě, jestli si dali do podmínek, což je podle zákona možné, že pokud firma odstoupí, tak to může převzít druhý v pořadí v soutěži, pokud s tím bude souhlasit. (…) Často se to soutěží jen na cenu.

Podobnou výhradu je možné si dle zákona o zadávání veřejných zakázek sjednat, pravdivá je i druhá část výroku.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš mluví o veřejné zakázce vypsané ŘSD, kterou získalo stavební konsorcium tvořené českou Geosan Group, italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas. To opravuje úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov. V úseku, který firma opravuje, došlo v prosinci ke kolapsu dopravy, přičemž řidiči trávili mnoho hodin v kolonách. Konsorciu již nabíhají pokuty za nedodržené termíny.

Zákon o zadávání veřejných zakázek možnost, kterou zmiňuje Andrej Babiš, nabízí. U nadlimitních zakázek (spodní hodnota nadlimitních zakázek je 149.224.000,- Kč, hodnota předmětné zakázky pak byla větší než 2 miliardy Kč) dle § 125 zákona o zadávání veřejných zakázek je možné uzavřít smlouvu s druhým v pořadí v soutěži, pokud vítěz výběrového řízení smlouvu se zadavatelem nepodepíše v důsledku jeho vyloučení. Mimo to je ovšem možné v samotné veřejné zakázce vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění, a to dle § 100 odst. 2 téhož zákona. Pokud jsou podmínky změny a způsob výběru nového dodavatele (např. pořadím) určeny předem, lze si toto v zakázce vyhradit. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 345):

Příkladem možnosti změny v osobě dodavatele je taková změna, kdy veřejnou zakázku bude za vybraného dodavatele plnit například dodavatel, který se umístil jako druhý v pořadí. Takový postup zadavatele (změna vybraného dodavatele za dodavatele, který se umístil jako druhý v pořadí) nebude v rozporu se zákonem, pokud zadavatel již v zadávacích podmínkách jasně vymezil okolnosti, za kterých může k takové změně dojít, tj. (i) v zadávacích podmínkách byly jasně a nezpochybnitelně vymezeny podmínky pro změnu osoby dodavatele a (ii) způsob jakým bude nový dodavatel určen.

Tuto praxi lze vidět na příkladu veřejné zakázky malého rozsahu – sedacího nábytku pro Statutární město Ostrava (.pdf), obvod Ostrava-Jih – kde je rozhodujícím kritériem cena, vítěz i druhý v pořadí byli podle tohoto kritéria určeni (.pdf, str. 18–19), a v případě odstoupení vítěze zakázky je možné jej jednoduše nahradit takto dříve určeným „náhradníkem“. Kombinací rozhodujících faktorů se pochopitelně komplikuje vytvoření pořadníku.

Je pravdou, že pro velkou část veřejných zakázek je rozhodující cena. Podle studie (.pdf, str. 15) CEEC Research je cena rozhodujícím faktorem pro 45 % zadavatelů, u 42 % pak rozhoduje i kvalita, pokud však nemá vliv na cenu. Kvalitu i na úkor ceny pak volí jen 13 % zadavatelů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Absolvoval jsem dvě hodiny rozhovor s Českými drahami, požádal jsem je, aby mi doplnili různá čísla. A taky jsem seděl s SŽDC a s ŘSD sedím často. Řešil jsem obchvat Přerova na místě, nebo Břeclavi…

Z veřejně dostupných zdrojů není možné zjistit, jak často se Andrej Babiš stýká s představiteli Správy železniční a dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic nebo Českých drah.

skrýt celé odůvodnění

Na základě tiskových zpráv výše zmíněných institucí nebo online zpravodajských portálů nelze určit, zda Andrejem Babišem zmiňované schůzky proběhly, protože o nich nejsou veřejně dostupné informace. V médiích se objevila pouze zpráva, že premiér jednal s ekologickým spolkem Děti Země, který nesouhlasí s vedením tranzitní dopravy z Rakouska přes Mikulov nebo Brno. Zpravodajství Idnes informovalo o tom, že Andrej Babiš navštívil obyvatele Dluhonic, aby se pokusil změnit jejich názor na vedení dálnice D1 přes jimi obývané území.

Pochybnosti ohledně řešení problémů na českých silnicích a dálnicích se v poslední době objevily především v souvislosti se zastavením dopravy na dálnici D1 a otevřením pouhých čtyř kilometrů nových dálnic.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Včera vyřešili rozšíření těch pruhů (na dálnici D1 - pozn. Demagog.cz).

Vzhledem k tomu, že situace na daném úseku není stále standardní a k rozšíření pruhů došlo jen dočasným odstraněním betonových svodidel, nelze mluvit o vyřešení problému. Tím by bylo až původně zamýšlené dokončení oprav a rozšíření dálnice na 6 pruhů.

skrýt celé odůvodnění

Výrok odkazuje na kalamitu a dočasný kolaps na dálnici D1 ve dnech 12–13. prosince 2018, který byl způsoben několika faktory. Příčinou bylo především zhoršení klimatických podmínek (sníh a náledí), dále hustota dopravy a problematický úsek dálnice, který byl umocněn nedokončenou modernizací úseku včetně omezení z důvodu těchto oprav (zúžení vozovky).

Kalamitní stav na místě pokračoval i v následujících dnech, kdy se Ředitelství silnic a dálnic povedlo částečně rozšířit dálniční pruhy tak, aby bylo možné provozovat zimní údržbu. Situací na problematickém úseku se měla zabývat i Poslanecká sněmovna na své 24. schůzi ve dnech 20–21. prosince 2018, k zařazení tohoto bodu do programu Sněmovny však nakonec nedošlo, a tím pádem ani k jeho projednání.

Dle ČTK dojde na popud ŘSD k odstranění betonových svodidel na 4 kilometrech dálnice v místě, kde ještě nezačaly opravy. Zbývajících 10 kilometrů bude i nadále omezeno na dva pruhy oběma směry. K úplnému zlepšení situace by mělo dojít až s ukončením oprav, které jsou však nyní kvůli kolapsu předchozího dodavatele plánovány až na letní období. Situaci ani neulehčuje fakt, že nového zhotovitele pro dokončení oprav na tomto úseku dálnice bude nutno znovu vysoutěžit a vybrat. Kalamitní situace se tak může na zmiňovaném úseku opakovat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Je potřeba vyřešit ty kamiony na dálnici. Tam myslím poslanci navrhli nějakou novelu.

Poslanci navrhli zákaz jízdy kamionům v levém jízdním pruhu.

skrýt celé odůvodnění

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou navrhla skupina poslanců dne 20. 12. 2018 a která aktuálně čeká na stanovisko vlády, zakazuje řidičům v pracovních dnech od 6.00 do 22.00 hodin jízdu v levém krajním jízdním pruhu. Týká se to řidičů nákladních automobilů o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidičům jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 metrů (.pdf, bod 1).

Návrh novely zákona posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Předkladatelé navrhli, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení a byla účinná hned po případném přijetí, tedy vyhlášením ve sbírce zákonů.




Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan předseda KSČM trvale kritizuje hlavně ministra dopravy.

Vojtěch Filip kritizuje ministra dopravy Daniela Ťoka (ANO) již delší dobu, především v souvislosti se změnami v dozorčí radě Českých drah nebo návrhem na privatizaci ČD Cargo.

skrýt celé odůvodnění

Výhrady ohledně činnosti ministra dopravy Daniela Ťoka vznesl Vojtěch Filip například v srpnu 2018 po odvolání pěti členů dozorčí rady ČD. V souvislosti s těmito změnami pohrozil, že by KSČM nemusela hlasovat pro státní rozpočet na rok 2019, pokud s ní vláda nebude předem konzultovat takto významné změny. Vojtěch Filip se postavil také proti návrhu ministra dopravy na prodej ČD Cargo: „Považuji to za další hazard s majetkem státu a s národním dopravcem. Pan ministr si asi neuvědomuje, že jsme tranzitní zemí, kde doprava je strategickou záležitostí, a to nejen u dopravy osobní, ale i v dopravě zboží, tedy v nákladní dopravě.“

KSČM kritizuje Daniela Ťoka také kvůli prosincovému kolapsu dopravy na dálnici D1, a nebránila by se tak případným změnám na postu ministra dopravy.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme dohodu, že ministry za sociální demokracii jmenuje předseda Hamáček. Můžu vyjádřit názor, ale rozhodnutí je na něm. Kdyby byla rekonstrukce vlády, tak budu řešit ministry za hnutí ANO.

Tento postup se opírá o koaliční smlouvu mezi hnutím ANO a ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

V Koaliční smlouvě (verzi uveřejněné na iRozhlas.cz) mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD není tento postup dopodrobna upraven, nicméně v jejím čtvrtém bodu je uvedeno:

Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat. “

Na tento postup je též odkazováno v médiích, například zde a zde.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

ODS měla 6 ministrů dopravy.

ODS měla ve svých vládách opravdu 6 ministrů, kteří byli zároveň členy ODS.

skrýt celé odůvodnění

Ve vládách ODS figurovali následující ministři dopravy:

Vladimír Budinský a Jan Stránský byli ministry v první vládě Václava Klause (oba členové ODS). V druhé Klausově vládě byl ministrem Martin Říman (člen ODS). Aleš Řebíček (člen ODS) byl ministrem za první vlády Mirka Topolánka, pokračoval i v druhé vládě Mirka Topolánka a po jeho odvolání byl nahrazen Petrem Bendlem (člen ODS). Za vlády Petra Nečase se na postu ministra dopravy vystřídalo několik politiků: Zbyněk Stanjura (člen ODS) a nominanti Věcí veřejných Pavel Dobeš, Vít Bárta a Radek Šmerda.

Ministrů dopravy, kteří byli zároveň členy ODS, bylo opravdu 6. Jako nestraník za ODS ještě působil Gustav Slamečka (Fischerova vláda).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Řebíček byl nejúspěšnější ministr (dopravy) za ODS, jeho firma Viamont stavěla ty dálnice.

Nepodařilo se nám dohledat, zda firma Viamont v době působení Aleše Řebíčka na ministerstvu stavěla dálnice. Specializovala se spíše na železniční stavby.

skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že nehodnotíme ministrovu úspěšnost v úřadu, což je subjektivní názor Andreje Babiše.

Aleš Řebíček byl ministrem dopravy za ODS v období 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009. Podle obchodního rejstříku figuroval přinejmenším ve společnostech Viamont s. r. o., Viamonte s. r. o., Viamont a. s., Viamont DSP a. s. a Viamont Servis s. r. o. Ve firmě Viamont s. r. o. byl společníkem v roce 1995, o rok později podnik zanikl. Významněji působil v dosud existující (byť dnes v insolvenci) Viamont a. s., kde však údajně prodal svůj minoritní, třetinový podíl ještě před funkcí ministra. Z majetkového přiznání však nelze spolehlivě osvědčit, zda se od firem opravdu odstřihl či nikoli.

Firma Viamont a. s. byla ve stavebnictví nejúspěšnější v době, kdy byl Řebíček ministrem dopravy. On sám to vysvětloval tak, že „jsou to asi šikovní kluci“. Faktem je, že po Řebíčkově odvolání a k dnešnímu dni již společnosti nejsou nijak úspěšné. Viamont DSP a. s. byl pohlcen firmou Strabag Rail. Později ho vyšetřovala i protikorupční policie. Viamont a. s. je dnes v insolvenci, Viamonte s. r. o. v likvidaci.

Skupina Viamont se primárně specializovala na železniční stavby. Rekonstruovala například železniční tratě u Polska (zakázka za 1,5 mld. Kč), opravovala železniční mosty. Je nicméně pravdou, že dostávala i zakázky na silnice, například křižovatku u Velké Hleďsebe. Od ŘSD dostala zakázky za 2,2 mld., nemuselo však jít o dálnice. Žádnou přímou vazbu Viamontu na dálniční výstavbu se nepodařilo najít ani vyhledáváním v Rejstříku smluv.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Potřebujeme dneska před povolením stavby 20–150 razítek.

Podle současného stavebního zákona je možné, že je rozpětí potřebných razítek takové, jaké popisuje premiér Babiš, a to podle povahy stavby i lokality, kde bude stát.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o stavebních povoleních v kontextu chystané rekodifikace, která má celý proces zjednodušit. Podle plánu legislativních prací vlády je předložení věcného záměru stavebního zákona plánováno na říjen 2019. Věcný záměr ani návrh nového stavebního zákona však nebyl doposud předložen.

Počet razítek, které žadatel musí ve stavebním řízení předložit, nelze přesně určit. Stavební záměr se totiž může dotýkat rozličných veřejných zájmů (ochrana přírody a krajiny, památkové péče, veřejného zdraví, technické a dopravní infrastruktury); ochranu veřejných zájmů zároveň zajišťují odlišné správní úřady. Od každého z nich přitom musí žadatel obdržet razítko. V případě rozsáhlých záměrů se ještě posuzuje vliv záměru na životní prostředí (EIA). Proto například projekt s několika desítkami bytů před podáním žádosti o územní rozhodnutí (rozhodnutí předcházející stavebnímu povolení) potřebuje razítka rovnou šedesátky dotčených orgánů.

Předseda představenstva developerské společnosti Trigema Marcel Soural zase dodává, že jejich projekt „jen v rámci územního řízení potřebuje více než 70 razítek“, přičemž samotné stavební řízení bude teprve následovat. Zatímco v roce 2017 byla Česká republika s 247 dny pro vyřizování stavebního povolení podle analýzy Světové banky Doing Business 2018 (ang, str. 13) na 127. místě, letos nás zkrácení o jeden den vyneslo na 156. místo (ang, str. 12). Analýza celkově počítá s minimem 21 řízení. Další následují, pokud (jak je výše naznačeno) dochází k zásahu do některého veřejného zájmu – stavba se dotýká ekosystému, cenných nerostů, vodních zdrojů atp.


Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme projekt Výstavba na byty: obce a města, pokud postavíte například 100 bytů a z toho 20 bude na sociální účely, tak vám dáme 100% dotace.

Projekt Výstavba o dostupném bydlení, který má nahradit připravovaný zákon o sociálním bydlení, byl schválen v říjnu 2018 a připravuje se. Projekt tedy zatím není k dispozici, a proto nemůžeme ověřit podmínky udělování dotací.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš ve výroku zmiňuje dotační projekt Ministerstva pro místní rozvoj – Výstavba o dostupném bydlení, který byl prosazen v říjnu 2018 na III. Gremiu k zákonu o sociálním bydlení. Projekt Výstavba o dostupném bydlení zcela nahradí zákon o sociálním bydlení, protože ten by mohl začít platit až v roce 2023. Projekt má vypracovat ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Podle ní se všechny parametry zákona o sociálním bydlení do dotačního programu překlopí. Podle serveru ceskenoviny.cz se program připravuje a bude spuštěn na jaře 2019.

Projekt prozatím není k dispozici, a tak nelze prokázat či vyvrátit podmínky poskytování dotací, tedy zda dotace bude 100%, pokud pětina vystavěných bytů bude sloužit jako sociální bydlení. Dotaz ohledně dotačních podmínek jsme zaslali na Ministerstvo pro místní rozvoj, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.

V současné době program Podpora bydlení pro rok 2019 Ministerstva pro místní rozvoj neobsahuje program Výstavba o dostupném bydlení, zahrnuje pouze podprogram technické infrastruktury, podporovaných bytů a bytových domů bez bariér.

V roce 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Koncepci bydlení ČR do roku 2020, která však neinformuje o výše zmíněném projektu. Pouze definuje sociální bydlení a informuje o dotaci investorům a poskytovatelům nájemního bydlení (sociálního bydlení a bydlení v malých obcích). Podobně Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2015 vydalo Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015–2025 (pdf. str. 66), která také neobsahuje zmíněný dotační program Výstavby dostupného bydlení. Zmiňuje však program Podpora výstavby podporovaných bytů, který se zaměřuje na vybudování pečovatelských a vstupních bytů.  













Andrej Babiš

Andrej Babiš

Meziročně navyšujeme investice o 32 mld., jsou 122 mld.

V absolutních číslech byly kapitálové výdaje státu navýšeny na 122 mld. Kč, jak vyplývá ze zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. Oproti minulému roku tak výdaje tvoří nárůst o 32 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb.

V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Dodejme, že v dřívějších letech je podíl investic ku HDP vyšší.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Převzali jsme rozpočet 2018 a našli jsme 8,5 mld i se seškrtáním některých kapitol. 4 mld na opravy silnic druhé a třetí třídy jsme dali krajům, slevu na jízdné.

Babiš mluví o změnách upravujících strukturu státního rozpočtu pro rok 2018 v celkové částce 8,41 mld. Kč, které přijala vláda. Měly sloužit na financování vládních priorit z nevyčerpaných prostředků jednotlivých kapitol.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2018 přijala Poslanecká sněmovna 19. prosince 2017 (též hlasy hnutí ANO). Návrh tohoto rozpočtu sestavovala ještě předchozí vláda premiéra Bohuslava Sobotky ve složení ČSSD, ANO, KDU-ČSL. V této vládě mělo hnutí ANO místo ministra financí. Nejdříve jím byl sám Andrej Babiš, a od 24. května 2017 zastával tuto funkci Ivan Pilný. Hnutí ANO se na sestavení rozpočtu též podílelo.

Vláda Andreje Babiše skutečně provedla v rozpočtu změny. Mimořádné státní dotace ve výši čtyř miliard korun určených na krajské silnice jsou složeny z vládních úspor jednotlivých ministerstev a jednu miliardu pak poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Stejně jako v předchozích letech budou peníze rozděleny podle délky krajem spravovaných silnic.

Vláda dne 27. března přijala usnesení č. 206, ve kterém schvaluje zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Rovněž schválila snížení výdajů v roce 2018 v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu ve prospěch rozpočtu Ministerstva dopravy na kompenzaci slev z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty v celkové výši 3,258 mld. Kč. Kvůli tomuto dokumetu se na Andreje Babiše vznesla vlna kritiky, že toto opatření bude zavedeno zejména na úkor Ministerstva školství.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na kritiku prohlášení, ve kterém se uvádí, že změny upravující strukturu státního rozpočtu na letošní rok, umožní financování aktuálních vládních priorit z nečerpaných prostředků jednotlivých kapitol. Mezi tyto priority patří zmírnění škod způsobených suchem a mrazem (2,15 mld. Kč), opravy silnic II. a III. třídy (3 mld. Kč) a kompenzaci slev na jízdné pro studenty a seniory (3,26 mld. Kč), což opravdu dává dohromady zhruba Babišem zmíněných 8,5 miliard Kč. Na tyto vládní priority se měly použít prostředky z jednotlivých kapitol, které se v roce 2018 nestačí utratit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jako menšinová vláda v lednu 2018 jsme zvyšovali kvótu z 10 na 20 tisíc Ukrajinců, protože dneska na stavbách jsou de facto jenom Ukrajinci.

Na přelomu ledna a února 2018 tehdejší menšinová vláda Andreje Babiše schválila navýšení kvót v rámci pracovního programu „režim Ukrajina“ na 19 600 míst za rok. Není však pravda, že na českých stavbách jsou jen Ukrajinci: podle odhadů je cizinců na stavbách zhruba pětina.

skrýt celé odůvodnění

Na základě koncepce Navýšení kapacity, kterou schválila vláda 27. července 2016, došlo k spuštění pilotního režimu zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, taktéž známého pod názvem Režim Ukrajina. Jeho cílem bylo usnadnit omezenému počtu ukrajinských občanů získání zaměstnanecké karty a možnosti pracovat v ČR pro české zaměstnavatele.

V tomto režimu byl určen do roku 2017 limit 9600 volných míst ročně. Tato kapacita byla rozhodnutím vlády č. 79 (.pdf, bez uvedení detailů) z 31. ledna 2018 navýšena na 19 600 pracovních míst. Toto rozhodnutí kladně kvitovala jak Hospodářská komora, tak i Svaz průmyslu a dopravy ČR, kteří jsou jedněmi z hlavních garantů projektu spolu s agenturou Czechinvest.

Dle údajů ČSÚ bylo v roce 2017 v ČR ve stavebnictví zaměstnáno průměrně 368 026 osob (.xlsx, stavebnictví celkem). Podíl cizinců ČSÚ neuvádí. Průzkum CEEC Research (z roku 2017) mezi stavebními firmami nicméně přinesl odhad, že cizinců ve stavebnictví v roce 2017 je kolem jedné pětiny, nejčastěji jde opravdu o Ukrajince a zčásti o pracující na černo. České stavebnictví je tak na ukrajinských dělnících do určité míry závislé. V reakci na kauzu vyhoštění desítek Ukrajinců pracujících pro e-shop Rohlík.cz se rovněž takto vyjádřil generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, který uvedl, že bez ukrajinských dělníků by se české stavebnictví položilo.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

250 tisíc lidí dělá načerno, mají exekuce, potřebujeme je oddlužit a umožnit jim, aby oficiálně měli příjem a navýšit jim limit, aby mu to exekutor všechno nevzal.

Počet lidí pracujících na černo je odhadován skutečně na cca čtvrt milionu, je však zavádějící tvrdit, že všichni tito lidé jsou v exekuci. Státní úřad inspekce práce kupř. nachází vysoký podíl nelegálních pracovníků ze zemí mimo EU.

skrýt celé odůvodnění

Výpočet čistého příjmu, který dlužníkovi zůstane, se vypočítává dle občanského soudního řádu, (§ 278 a § 279) a příslušného prováděcího nařízení vlády (§ 1 a § 2) a pro jednotlivce, který nemá žádnou vyživovací povinnost, činí alespoň 9.338,- Kč.

Současný systém výpočtu nezabavitelné částky přitom dle serveru iRozhlas.cz může skutečně motivovat dlužníky k práci na černo. Zvýšení jejich oficiálních příjmů totiž často znamená, že po zaplacení povinných odvodů a po provedení srážek exekutorem zůstane dlužníkům méně peněz, než kdyby jejich oficiální příjem byl nižší.

Pokud tak například nezaměstnaný muž, který žije s nezaměstnanou ženou a dvěma dětmi, získá práci se mzdou 30.000,- Kč hrubého, zůstane mu po zaplacení nájmu jen o dvě koruny více, než kdyby zůstal nezaměstnaný. Či obdobný případ: pokud zaměstnanému partnerovi vzroste plat z 19.000,- Kč na 20.000,- Kč hrubého, sníží se jeho reálný příjem o 1.239,- Kč. Důvodem je mj. i snižování sociálních dávek při rostoucím příjmu, zvláště nebezpečné jsou pak případy jednorázových odměn za práci, takový náhlý příjem může dle článku znamenat i další zadlužení domácnosti, protože v důsledku poklesu reálného příjmu nebude mít dostatek prostředků na zaplacení základních potřeb.

V současné době tedy zadlužené rodiny nemají možnost legálně šetřit na mimořádné výdaje. Každý vyšší příjem je sražen exekutorem, což vede v případě nutných mimořádných výdajů k dalšímu zadlužování domácností. V exekuci je přitom již 863 tisíc Čechů, více než polovina z tohoto počtu pak má 3 a více exekucí.

Počet lidí pracujících na černo je pak cca 250 000, a to dle tvrzení šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče. Vzhledem k výše uvedenému, tedy že zvýšení příjmů domácnosti v exekuci může ve skutečnosti vést k poklesu disponibilních prostředků, které domácnostem zůstanou, je tedy patrné, že práce na černo lidí v exekuci bude spočívat v zatajení příjmů před státem. Oficiálně tedy žádný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem existovat nebude, za práci na černo dostane pracující zaplaceno „na ruku“ a příjem vůbec nepřizná, nezdaní, neodvede povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Je očividné, že práce na černo není vždy spojená s exekucemi. Velkou část lidí, které Státní úřad inspekce práce odhalí jako ilegální pracovníky, například tvoří cizinci: např. v roce 2016 podle údajů od inspekce předčil počet nelegálně pracujících cizinců počet Čechů. Cizinci jsou nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Moldávie. V roce 2017 byl z 2 900 odhalených nelegálně zaměstnaných lidí 1 900 cizinců ze zemí mimo EU. Je jasné, že tito lidé nepracují na černo kvůli exekucím.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždycky říkám ČSSD, že když jsem byl ministrem financí (za Sobotkovy vlády, pozn. Demagog.cz) a chtěl jsem navyšovat daně z hazardu, všichni jste mě přehlasovali.

Návrh novely loterijního zákona předložený poslancem Volným Sněmovnou neprošel, protože byl vzat zpět. Tento návrh byl přepracován vládou komplexně do podoby, kterou Sněmovna přijala v dubnu 2016. ČSSD tak vyslovila kritiku ne proti navyšování daní, ale proti formě novely.

skrýt celé odůvodnění

Navýšit daně z hazardu byl jeden z bodů programového prohlášení Sobotkovy vlády (.pdf, str. 11, bod 2.4.). S úpravou hazardu přišel jako první formou poslaneckého návrhu poslanec Volný (ANO). Jeho návrh novely loterijního zákona byl prosazován i tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem, zejména proto, že komplexní návrh úplně nového zákona upravující hazard stál ve sněmovně a výhledově by nevešel v účinnost do začátku následujícího roku 2016. Návrh novely poslancem Volným nakonec neprošel, protože byl v říjnu 2015 vzat zpět, předtím se dočkal tvrdého odporu opozice.

Co se týče samotného hlasování pro vládní návrh zákona o hazardních hrách, který vešel v platnost v červnu 2016, tak ten podpořen ČSSD byl (body 67, 74, 78). Jeho vznik popsal v rozpravě poslanec za ČSSD Ladislav Šincl: „Domnívám se, že je zde skutečně namístě vyzdvihnout především úsilí vlády jako celku, neboť to skutečně byli všichni koaliční partneři, kterým se společným úsilím a společnou prací na vládní úrovni podařilo komplexně přepracovat původní do vlády předložený, ne zcela vyhovující návrh z dílny Ministerstva financí do podoby, ve které je dnes předkládán ke schválení Poslanecké sněmovně.

Ve svém příspěvku se obracel i k původnímu návrhu novely poslance Volného: „Pokud bychom porovnali původní návrh s aktuální verzí návrhu zákona, je myslím zcela neoddiskutovatelnou skutečností, že bez zapracování změn na vládní úrovni, tím myslím přijatá aspoň nějaká opatření zabraňující závislostem a jiné, byl by původní návrh zcela nefunkční a dnes stěží z mé strany podpořitelný.

Tehdejší podobu návrhu Štincl zkritizoval i pro Deník Referendum: „Předložený návrh zákona, byť přináší určitý posun, ponechává další významné nedostatky stávající regulace herního průmyslu nepovšimnuty.

Novela loterijního zákona předložená poslancem Volným za zjevné spolupráce Ministerstva financí tak ČSSD podpořena nebyla, a to kvůli uspěchané a nedostatečné formě novely zákona. Navýšení daní z hazardních her nicméně nakonec proběhlo, tak jak bylo slíbeno v programovém prohlášení vlády.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kritizuji rozpočet EU, proč navyšují provozní náklady o 23 %, když odchází VB, což je 15 % obyvatel. Rozdíl je 25 mld. euro.

Víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 skutečně počítá s navýšením výdajů na správu přibližně o 23 %, nikoliv však o 25 mld. eur. Návrh rozpočtu EU pro rok 2019 počítá s nárůstem výdajů na správu o 2,3 % v prostředcích na závazky i na platby.

skrýt celé odůvodnění

EU má jednak rozpočet na každý rok, důležitý je však i víceletý finanční rámec. Víceletý finanční rámec představuje nástroj střednědobého plánování financování rozpočtu EU a určuje stropy výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu na jednotlivé roky. Výše stropů je ve víceletém finančním rámci vyjádřena v cenách roku, ve kterém byl daný finanční rámec odsouhlasen. Při sestavování konkrétního ročního rozpočtu musí být tyto částky přepočítány na základě aktuálních ekonomických údajů, předpovědí vývoje HND a cenové hladiny. Právě v roce 2018 se jednalo o novém finančním rámci na období 2021–2027. Stávající finanční rámec totiž končí v roce 2020.

Položka Evropská veřejná správa, kterou můžeme zařadit k provozním nákladům, počítá tedy v letech 2021–2027 s částkou ve výši 85,3 mld. eur (current prices) a v cenách roku 2018 v hodnotě 75,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). V právě probíhajícícm finančním rámci 2014–2020 byly výdaje na správu za celé období stanovené na 69,6 mld. eur. (current prices) a v cenách v roku 2011 v hodnotě 61,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). Tedy při srovnání stanovených výdajů v current prices pro finanční rámce za rok 2014–2020 a 2021–2027 dochází k navýšení o 15,7 mld. eur, což představuje 22,6 %. Při srovnání výdajů v cenách let, kdy byly finanční rámce sestaveny, dochází k navýšení o 14 mld. eur, tedy o 22,7 %.

Roční rozpočet pro rok 2019 počítá s navýšením výdajů na správu. Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby, navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %. V absolutních číslech je pak rozdíl mezi roky 2018 a 2019 v závazcích přibližně 291,4 milionů eur (.pdf, str.219, položka Správa) a v platbách 294,6 milionů eur.

Podle údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Prosazujeme, abychom v dalším investičním období dostali od EU peníze, které my potřebujeme, ne které nám oni nadiktují. Ten sociální program. Teďka máme 22 %, navrhují 20 %. Já jsem vystoupil, že my nechceme tyto měkké programy – workshopy a semináře, analýzy, ze kterých nikdy nic nevypadne.

Prostředky na sociální programy plánuje Komise navýšit, a to z 20 % na 25 %. Andrej Babiš navíc zavádějícím způsobem popisuje Sociální fond jako zdroj financí pro analýzy a workshopy: z tohoto fondu se financuje i vzdělávání, podpora postižených či rekvalifikace nezaměstnaných.

skrýt celé odůvodnění

Negativní postoj k centrálně řízeným dotačním programům je obsažen v oficiálním postoji České republiky pro dotační období 2021–2027. Podle něj „ČR zachovává opatrný přístup k postupnému odlivu prostředků do centrálně řízených programů na úkor programů založených na sdíleném řízení (tj. ESI fondy)“.

Tento postoj se pak Česko snaží uplatňovat spolu se státy V4 a dalšími státy střední a východní Evropy. Po jejich říjnovém setkání v Bratislavě uvedla ministryně Dostálová: „Nicméně v návrhu se objevují i oblasti, o kterých je nutné dále jednat – Evropskou komisí jsou například navrhovány příliš omezující pravidla pro přidělování prostředků na jednotlivé oblasti. Státy by si tak mohly jen velmi omezeně určit, které oblasti chtějí a potřebují podporovat. Flexibilita členských států jakožto jeden z cílů české politiky pak byla projednávána i na diskuzi v Bruselu, které se zúčastnili i zástupci Komise či Evropského parlamentu.

Dle čl. 4 odst. 2 v současnosti účinného nařízení č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu musí státy přidělit na tématický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ alespoň 20 %, nikoliv tedy 22 %, jak Andrej Babiš tvrdí. Dle čl. 7 (.pdf, s. 30) návrhu nového nařízení, které by mělo upravovat Evropský sociální fond v dotačním období 2021–2027 pak na ekonomickou integraci a boj proti chudobě musí členské státy přidělit alespoň 25 % zdrojů z Evropského sociálního fondu. Oproti současné úpravě se tedy jedná o poměrné navýšení prostředků na tuto oblast, nikoliv snížení, jak plyne z výroku.

Jakožto tzv. měkké projekty se pak označují projekty neinfrastrukturní, tedy právě např. workshopy a semináře či analýzy, ale také programy na vzdělávání nebo osoby se zdravotním postižením, programy na zvyšování kvalifikace nezaměstnaných atd. Naopak jako tvrdé jsou označovány projekty podporující stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadby zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.

Evropský sociální fond pak slouží především k podpoře měkkých projektů, v čl. 14 (.pdf, 34) návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu se výslovně píše, že k podpoře z Evropského sociálního fondu nejsou způsobilé náklady na nákup pozemků, nemovitostí a zajištění infrastruktury. Andrej Babiš vystupuje proti těmto „měkkým“ programům již delší dobu, svou kritiku pronesl např. na diskuzi se studenty České zemědělské univerzity. Zopakoval ji i na jednání evropských lídrů 13. prosince 2018 v Bruselu, kde řekl: „Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme 500 našich vědců, kteří se tím zabývají. Já jsem vystoupil na Evropské radě, kde se o to centrum (evropské centrum excellence pro výzkum umělé inteligence, pozn. Demagog.cz) zajímá Německo, Francie, Švédsko.

Žádný z veřejně dostupných zdrojů nekonkretizuje ani množství odborníků zaobírajících se výzkumem umělé inteligence, ani výčet zemí, jež se o vybudování centra excellence ucházejí.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš se 16. listopadu 2018 setkal s předsedy Evropské rady a Evropské komise. Mezi hlavní styčné body jednání patřil Brexit, o němž hovořil s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, dále migrace a také příprava prosincové Evropské rady. Součástí jednání se mělo stát i vyjednávání o možnostech alokace nového centra excellence. Jedná se o výzkumné středisko, které spojuje teoretický a aplikovaný výzkum. Jeho výstupem jsou špičkové technologie. Andrej Babiš by uvítal umístění tohoto centra pro výzkum umělé inteligence v Praze. Toto téma projednával dle rozhovoru pro server info.cz přímo s Jean-Claudem Junckerem. V této souvislosti si Vláda České republiky nechala přes Technologickou agenturu zpracovat odbornou studii k mapování potenciálu umělé inteligence u nás. Zda v konkurenci dalších světových metropolí Praha obstojí, zatím není jasné.

V současnou chvíli se na území České republiky realizuje kvalitní a mezinárodně uznávaný výzkum. Mezi nejvíce specializovaná centra patří:

  • Výzkumné centrum informatiky RCI na ČVUT v Praze
  • Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT v Praze
  • Nové technologie pro informační společnost NTIS na ZČU v Plzni
  • Centrum excellence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních struktur při MU v Brně.

Výzkum v oblasti umělé inteligence není v České republice omezen pouze na veřejnou sféru. Na našem území působí kolem 40 startupů, které se zaměřují na vývoj produktů a služeb zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií a v profesních, vědeckých a technických činnostech. (.pfd, str.17)

Ambice Německa ve vytváření center umělé inteligence jsou z oficiálních dokumentů (.pdf) rovněž zřejmé. Umělá inteligence se dostává do popředí zájmu Evropské rady jako celku.