Demagog.cz

Jan Lipavský
Jan Lipavský
Když se podíváme historicky na to, jakým způsobem se vyvíjely americko-severokorejské vztahy, tak tam jaksi jsme viděli na začátku po nástupu Kim Čong-una i Donalda Trumpa jaksi velkou vlnu nepřátelství. Trump vyhrožoval Severní Koreji nechci říci zničením, ale naznačoval možnost vojenského zásahu. Interview ČT24, 26. února 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

K eskalaci vzájemných vztahů mezi USA a KLDR docházelo po převzetí moci Kim Čong-unem i po inauguraci Donalda Trumpa. Donald Trump připustil i možnost zničení KLDR, což vedlo k rapidní eskalaci vztahů obou zemí a Severokorejské krizi v letech 2017–2018.

Kim Čong-un byl oznámen jako nový vůdce KLDR 29. prosince 2011, tedy druhý den pohřbu svého otce a předešlého vůdce Kim Čong-ila. V únoru 2013 provedla KLDR zkoušky odpalu jaderné hlavice. Jednalo se přitom o historicky třetí test jaderné hlavice v historii KLDR a první za vlády Kim Čong-una. První dva testy proběhly ještě pod vládou Kim Čong-ila. Rada bezpečnosti OSN v reakci na tento test v březnu 2013 uvalila vůči KLDR sankce, které měly zastavit přísun financí a materiálu pro další jaderný vývoj v KLDR. Severokorejský režim následně prohlásil, že je připraven proti USA, coby ústřednímu agresorovi, zahájit preventivní jaderný útok.

Další hrozba ze strany KLDR přišla 23. března 2013 v reakci na přelet bombardérů B-52 nad Korejským poloostrovem. Přelet letounů B-52 proběhl v rámci společného vojenského cvičení USA a Jižní Korey. KLDR reagovala hrozbou odvetného útoku na ostrovy Guam a Okinawa, kde jsou základny americké armády.

Útočná rétorika Kim Čong-una však nebyla vždy konstantní a lze zaznamenat drobné výkyvy. Například 8. května 2016 prohlásil, že KLDR jaderné zbraně nepoužije, pokud její suverenitu nenaruší jiné jaderné mocnosti. Je však nutné dodat, že výrok byl vyřčen poté, co KLDR v lednu 2016 oznámila, že úspěšně otestovala vodíkovou pumu. V srpnu 2016 pak režim oznámil, že obnovil výrobu plutonia z vyhořelého paliva jaderných reaktorů ve výzkumném středisku v Jongbjonu. Následně 9. září 2016 provedla KLDR již pátý test jaderného výbuchu.

V roce 2016 pak KLDR rovněž provedla testy odpalování balistických raket z ponorek, při kterých mj. narušila vzdušný prostor Japonska. Režimu se také v červnu 2016 podařilo úspěšně otestovat balistickou raketu středního doletu Madusan, která je se svým rádiem doletu schopna zasáhnout cíle ve vzdálenosti 4000 km.

Po uvedení Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA 21. ledna 2017 došlo později v roce 2017 postupně k eskalaci vzájemných vztahů mezi USA a KLDR, což nakonec vyústilo až v tzv. Severokorejskou krizi.

V červenci 2017 severokorejský režim provedl první úspěšný test mezikontinentální balistické rakety. Dne 3. září 2017 KLDR provedlo šestý jaderný test, tentokrát opět vodíkové pumy. Na následujícím zasedání Valného shromáždění OSN 19. září 2017 Donald Trump vyslovil naději nad úspěšnou mírovou politikou OSN vůči KLDR, avšak zdůraznil, že v případě nutnosti jsou USA připraveny KLDR zničit (video, čas 0:34–0:52).

V reakci na toto prohlášení označil Kim Čong-un Donalda Trumpa za choromyslného, severokorejský ministr zahraničí pak uvedl, že Trumpovo prohlášení ospravedlňuje pokračování jaderného výzkumného programu KLDR. Trump pak Kim Čong-una na svém twitterovém účtu začal označovat urážkami, např. za šílence nebo malého rakeťáka. USA v reakci na agresivní chování KLDR vyslalo 23. září 2017 z ostrovů Guam a Okinawa bombardéry a stíhačky na průlet kolem KLDR k demonstraci síly. Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho na průlet amerických letounů reagoval prohlášením, že USA vůči KLDR vyhlásily válku, což ihned dementovala mluvčí amerického prezidenta Sarah Sandersová.

Napjaté vztahy mezi USA a KLDR pokračovaly až do začátku roku 2018, kdy k opětovnému uklidňování vztahů mezi oběma zeměmi začalo docházet kolem konání zimních olympijských her v Jižní Koreji. KLDR stála o účast svých sportovců na hrách. Důsledkem toho bylo opětovné navázání diplomatických jednání, dubnový podpis Panmunjomské deklarace mezi KLDR a Jižní Koreou o sjednocení, míru a prosperitě Korejského poloostrova, včetně denuklearizace KLDR až po uskutečnění Singapurského summitu mezi USA a KLDR v červnu 2018.

Druhé setkání mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem proběhlo 27. až 28. února 2019 v Hanoji. Bylo však ukončeno předčasně bez dohody. Donald Trump uvedl, že Kim Čong-un požadoval zrušení všech sankcí výměnou za uzavření nejvýznamnějšího jaderného zařízení v Jongbjonu. Na to Američané nechtěli přistoupit a jednání byla ukončena. Ministr zahraničí KLDR Ri Jong-ho se k tomuto tvrzení vyjádřil a uvedl, že KLDR požadovala jenom částečné sankční úlevy.