Čísla, která vznikla v rámci debaty v Parlamentu (ohledně směrnice týkající se efektivnější způsoby snižování emisí, závazného ročního snižování skleníkových plynů, výkonnostních emisí pro těžká vozidla, energetické účinnosti, podpory energie z obnovitelných zdrojů, pozn. Demagog.cz), byla zcela odlišná od toho, než s kterými přišla Komise a co bylo dojednáno se členskými státy. Byly dopadové studie, které hovořily, že je možné to realizovat, že to nepřinese negativní dopady.
V rámci legislativního procesu v Evropském parlamentu jsou navrhovány pozměňovací návrhy, které zpřísňují limity navržené Komisí. Ta pro své návrhy zpracovává dopadové studie.
Evžen Tošenovský není zcela proti snižování emisí, ale záleží dle něj na tom, jaká pravidla a regulace se v rámci EU nastaví. Evropský parlament dle jeho názoru přijímá až příliš ambiciózní cíle. Tošenovský hlasoval proti u těchto směrnic z důvodu obav z poškození průmyslových odvětví, jako je automobilový průmysl, či možnosti ohrožení konkurenčního prostředí a ohrožení vývoje nových technologií.
Výbory, které mají na starost projednávání navržené legislativy v Evropském parlamentu, ve svých pozměňovacích návrzích uvádějí vyšší a ambicióznější čísla, než jaké původně navrhovala Evropská komise. Například u směrnice o využívání obnovitelných zdrojů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku navrhoval (Pozměňovací návrh 109, Návrh směrnice, čl. 3 – odst. 1) podíl energie z obnovitelných zdrojů až ve výši 35 % oproti Evropské komisi, která navrhovala podíl 27 %. V přijaté směrnici byl přijat alespoň 32% podíl energie z obnovitelných zdrojů.
Při projednávání nařízení o emisních limitech pro nová těžká vozidla Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin navrhl (Pozměňovací návrh 36, Návrh nařízení, čl. 1 – odst. 1 – písm. a) navýšení hodnot snížení emisí u takových vozidel. Přijatá směrnice nakonec stanovuje hodnoty, které původně navrhla Evropská komise, a to v letech 2025–2029 snížit emise o 15 % a od roku 2030 je u těchto vozidel snížit o 30 %. V pracovním dokumentu se EK zabývá možnými dopady na automobilový průmysl, a to převážně zvýšením (.pdf, str. 2) počátečních nákladů pro výrobce nákladních vozidel. Například Evropské sdružení výrobců automobilů akceptuje limity stanovené přijatou směrnicí, domnívá se ale, že takové cíle jsou přehnané a nerespektují odlišnost nákladních automobilů od osobních automobilů.
Další cíle v oblasti životního prostředí například stanovuje směrnice (č. 1 odst. 1) o energetické účinnosti, která udává cíl pro energetickou účinnost alespoň 32,5 % do roku 2030, což je navýšení oproti původnímu (čl. 1) cíli – 20% účinnosti. V pozměňovacích návrzích ale příslušný výbor navrhoval cíl (Pozměňovací návrh 45, Návrh směrnice čl. 1 - odst. 1 - bod 1) pro energetickou účinnost v hodnotě 40 %, tedy až od 10 % více, než navrhovala Evropská komise. Tošenovský stojí proti, jelikož by to mohlo ohrozit konkurenční prostředí a vývoj nových technologií. Negativních dopadů, tentokrát na jednotlivé průmyslové sektory, se Tošenovský obával i u návrhu směrnice o nákladově efektivních způsobech snižování emisí, a proto hlasoval proti.
V rámci návrhu nařízení o každoročním snižování emisí skleníkových plynů bylo v rámci pozměňovacích návrhů přidáno (Pozměňovací návrh 25, Návrh Nařízení, čl. 1 – odst. 1) dosažení cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % oproti roku 2005. S tímto cílem byla směrnice přijata.
Z pracovních dokumentů zabývající se dopady směrnic, které si nechává vypracovat Evropská komise, vyplývají jak pozitivní dopady směrnic, tak i možné negativní dopady. Vyšší úroveň energetické účinnosti (.pdf, str. 4–5) by dle EK měla mít pozitivní dopady na hospodářský růst, zaměstnanost a hospodářskou soutěž. Mimo jiné například snížení účtů za energii spojenou s nižší spotřebou energie. U snižování emisi skleníkových plynů (.pdf, str. 3) nevidí EK přímé dopady na malé a střední podniky, kdy zdůrazňuje, že možné dopady se budou odvíjet od konkrétních opatření zavedených v jednotlivých státech.
Dopady, které by mohly snížit inovační pobídky spolu s dopady na průmyslová zařízení, které se zapojují do ETS (systém EU pro obchodování s emisemi), EK vidí u směrnice na nákladově efektivní způsoby snižování emisí (.pdf, str. 5). U návrhu nařízení na podporu obnovitelných zdrojů (.pdf, str. 5) se snaží dopady na malé a střední podniky zmírnit různými výjimkami, které mají podporovat konkurenceschopnost. Kromě toho směrnice mohla mít dopady na sociální, hospodářskou oblast a životní prostředí v jednotlivých členských státech EU.
