No, tak první volební období ne, ale od té doby se o tom jedná stále, a těch nápadů, jak zlepšit českou Ústavu, už jsem opravdu za těch 20 let zaregistroval, naštěstí téměř žádný z nich neprošel. Bohužel jediné, co prošlo – a tady se vždycky znovu a znovu kaju a říkám „mea culpa“, je to i moje vina –, že prošla přímá volba prezidenta.
Návrhy na změnu Ústavy se vyskytly již v prvním volebním období, celkově pak bylo novel Ústavy schváleno hned několik, kromě přímé prezidentské volby např. takzvaná euronovela či omezení imunity členů Parlamentu. Poslanec Benda pak hlasoval pro zavedení přímé volby hlavy státu.
Návrhy na změnu Ústavy byly předkládány i v prvním volebním období Poslanecké sněmovny. Příkladem je hned několik návrhů, které prosazoval jednokomorový Parlament. Vzhledem k novosti Ústavy se však pravděpodobně jednalo spíše o návrhy nevyslyšené při přípravě samotné Ústavy, o kterých se příliš nejednalo, což dokládá i fakt, že návrhy byly zamítnuty hned v prvním čtení. Dále byl například navržen i zákon o celostátním referendu. Žádné diskuze mimo plénum Poslanecké sněmovny se nám pak nepodařilo dohledat.
Co se týče později diskutovaných změn, jednalo se např. o zavedení klouzavého mandátu či omezení pravomocí vlády, která nezískala důvěru. Již v roce 1998, tedy v druhém volebním období, se diskutovalo o novelizaci hlavy třetí, týkající se moci výkonné.
Není ale pravdou, že jedinou změnou Ústavy bylo zavedení přímé volby prezidenta. Známá je např. takzvaná euronovela Ústavy, která do Ústavy vložila články 10a a 10b, což mimo jiné umožnilo převést část pravomocí právě na Evropskou unii (tehdy ještě Evropská společenství). Dále byla také omezena imunita členů Parlamentu jen po dobu trvání mandátu. V souvislosti s kauzou poslance Melčáka, který Sněmovně zabránil v jejím rozpuštění, byla také zavedena možnost rozpustit Poslaneckou sněmovnu, pokud se tak usnese alespoň 120 poslanců.
Je však pravdou, že Marek Benda hlasoval pro zavedení přímé volby prezidenta.
