Demagog.cz

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Ministrem jsem se stal v lednu 2014, zákon proti mně vyrobili v roce 2016 a začal platit v roce 2017, takže jsem určitě s omezením vlastnických práv nepočítal. Deník, 21. února 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Novela zákona o střetu zájmů, na základě které vložil premiér Babiš své společnosti do svěřenských fondů, byla připravena a schválena až po jeho vstupu do politiky. Logicky tedy s takovými omezeními nemohl počítat v době, kdy se politikem stal.

Předně uveďme, že premiér Babiš svým výrokem reaguje na slova moderátorky o tom, že ústavní soudci řešili „zákon o střetu zájmů z ústavního pohledu. Jasně sdělili, že člověk, který jde do politiky, musí počítat s omezením svých vlastnických práv. Čím je výš, tím větším".

Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014 a v úřadu vytrval do 24. května 2017, kdy ho vystřídal Ivan Pilný.

Před vstupem Andreje Babiše do vlády byla v zákoně o střetu zájmů omezení, podle kterých veřejný funkcionář, tedy i člen vlády a další, nesmí:

  • „podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost“
  • „být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář“
  • „být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“

Tyto činnosti přitom musí veřejní funkcionáři, včetně členů vlády, ukončit do 30 dnů od začátku výkonu funkce.

Na základě zákona o střetu zájmů Andrej Babiš opustil post předsedy představenstva společnosti Agrofert, a.s. k 22. lednu 2014. Ve vedení firmy byl nahrazen svým dlouholetým spolupracovníkem Zbyňkem Průšou. Avšak i nadále zůstal vlastníkem firmy.

Důvodem změny ve vedení Agrofertu byl právě zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jehož § 4 členu vlády neumožňoval „být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká“.

Novela zákona o střetu zájmů, mediálně známá pod přezdívkou „lex Babiš“, byla Poslanecké němovně vládou předložena již v červenci 2015. Sněmovna návrh schválila v září. Po dokončení celého legislativního procesu pak zákon nabyl platnosti 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Nejvýznamnější částí této novely jsou nové paragrafy 4a – 4c, které např. znemožňují veřejným funkcionářům vlastnit média. Dále se pak společnosti, ve kterých má funkcionář alespoň 25% podíl, nesmí účastnit veřejných výběrových řízení ani pobírat dotace. Tato novela tedy přinutila Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II, avšak převedení celého majetku, tak jak to Andrej Babiš učinil, nebylo dle zákona nutné. Pro soulad se zákonem stačilo převést pouze jeho mediální společnosti (např. vydavatelství MAFRA), u dalších společností, včetně holdingu Agrofert, mohl nadále zůstat vlastníkem. Tyto společnosti by však nemohly pobírat veřejné dotace ani se účastnit veřejných výběrových řízení.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravda, že novela zákona o střetu zájmů, která Andreje Babiše přinutila vložit své společnosti do svěřenského fondu, byla přijata až po jeho vstupu do politiky. Předtím než do politiky vstoupil, tedy s takovou povinností nemohl počítat.