Demagog.cz

Premiér Andrej Babiš pro Deník

V rozhovoru pro Deník přišla řeč na premiérem často skloňovaná témata. Lex Babiš, dotace, Ústavní soud nebo političtí protivníci - to vše neuniklo naší pozornosti.

Ověřili jsme
Deník ze dne 21. února 2020 (moderátor Kateřina Perknerová, záznam)

27 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Většina těch dotací je nároková a moje bývalá firma je čerpá i díky ministrům, kteří o tom rozhodovali před rokem 2013. !

Nadpoloviční většina dotací pro Agrofert je skutečně nároková, tj. je vyplácena automaticky po splnění podmínek. Za nesnižování těchto dotací bojoval již roku 2007 např. tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič.

skrýt celé odůvodnění

Firmy patřící do holdingu Agrofert skutečně dostávaly dotace ještě před rokem 2013. Bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Gandalovič se v roce 2007 postavil proti reformě zemědělské politiky EU, která by poškodila majitele velkých agrárních koncernů v ČR, a tedy i Agrofert. Tato reforma totiž předpokládala zrušení dotací pro velké podniky, které však v ČR drží většinu zemědělského sektoru. Reforma byla nakonec v omezeném rozsahu přijata a ve známost vstoupila pod pojmem Health Check. Její součástí je tzv. progresivní modulace, která znamená omezení dotací velkým farmám.

Tzv. nárokové dotace jsou vypláceny konkrétním zemědělským podnikům za splnění určitých podmínek. Mezi tyto podniky patřil i Agrofert. Roku 2017 získal na dotacích necelé 2 miliardy Kč, z toho 1,35 mld. tvořily právě nárokové dotace. Tedy skutečně nadpoloviční většinu. V roce 2018 pak výše získaných nárokových dotací stoupla na cca 1,52 miliardy, a to i přesto, že celkový objem přijatých dotačních prostředků Agrofertu klesnul.

Podle právníka Transparency International Petra Leyera se však střet zájmů může týkat i právě nárokových dotací. Nárokové dotace uděluje každoročně na podzim Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Podle SZIF je ale udělování tohoto druhu dotací pro Agrofert v pořádku a roku 2018 zastavil (.pdf) pouze dotace na projekty evropského Programu rozvoje venkova. Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu udělilo Ministerstvo financí akreditaci (.pdf, str. 4) jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky, která jsou financována z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, už v roce 2007.

Již před rokem 2013 docházelo také k vyjednávání víceletého finančního rámce EU na léta 2014–2021, který mimo jiné i určuje výši prostředků určených na podporu zemědělské politiky Unie, a tedy i výši nárokových dotací.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ten (soudce Jan Filip, pozn. Demagog.cz) upozornil, že způsob přijetí zákona byl na samé hranici akceptovatelného. A že tato úprava prošla jen za pomoci práva EU. Řekl také, že snaha neutralizovat politického protivníka takovým zákonodárstvím není na místě.

Během stručného odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu významem totožný výrok z úst ústavního soudce Jana Filipa opravdu zazněl.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o zdůvodnění, kterým ústavní soudce Jan Filip doplnil zamítavé rozhodnutí Ústavního soudu ve věci návrhu skupiny poslanců ANO a prezidenta republiky na zrušení části zákona o střetu zájmů.

Při stručném odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu (videozáznam vyjádření k nálezu, čas záznamu 1:04:18) zaznělo z úst Jana Filipa následující:

„Ústavní soud upozorňuje na to, že způsob, jakým byl tento zákon přijat, je na samé hranici akceptovatelného a jenom shodou okolností a za pomoci práva EU tato úprava prošla, ale že nemusí tak být takto vždycky, jako prostě snaha neutralizovat politického protivníka tímto zákonodárstvím není na místě.“

Zdroj: ČT24

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ústavní soud si je prý vědom toho, že rozhodoval o záležitosti, která náleží voličům.

Ústavní soud ústy soudce Jana Filipa sice zmínil, že si je vědom citlivého společenského rozměru rozhodnutí, které by tradičně náleželo voličům, zároveň je však nutné s přihlédnutím k dnešní společenské situaci nastavovat určitá pravidla pro výkon veřejných funkcí.

skrýt celé odůvodnění

V písemném rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 4/17 k návrhu prezidenta republiky a skupiny poslanců k zákonu o střetu zájmů ze dne 11. února 2020 se v odstavci 153 uvádí:

„Ústavní soud nepouští ze zřetele, že napadená ustanovení jsou příkladem oblasti, ve které se pravidla demokracie a právního státu střetávají, neboť soudní rozhodování zde vstupuje na pole, které bylo dříve v demokratických státech vyhrazeno rozhodování voličů. Každý stát, který ona pravidla hodlá dodržovat, tak musí řešit problém definování střetu zájmů, způsobu jeho prokazování a vyvozování závěrů pro výkon veřejné moci a pro postavení nositelů veřejných funkcí.“

Podobné a rozšířené vyjádření zaznělo i z úst ústavního soudce Jana Filipa při shrnutí odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu:

„Ústavní soud tedy na závěr konstatoval, že si je vědom toho – a to asi každý ví, jak reaguje veřejnost na tyto otázky – že si je vědom toho, že rozhoduje o otázce, která byla vždycky tradičně vyhrazena v demokracii pouze voličům. Jenom voliči měli rozhodnout o tom, kdo je nejvhodnějším, kdo by měl vykonávat veřejnou funkci, tak jak to plyne z Ústavy – zdrojem veřejné moci nebo státní moci je tedy lid, který ji vykonává prostřednictvím orgánů státní moci.

Z tohoto hlediska tedy Ústavní soud konstatuje, že v tomto směru se za posledních minimálně 50 let situace výrazně změnila a že provedená novelizace zákona o střetu zájmů se dá chápat jako určitá reakce na to, co se ve společnosti s prohlubujícími společenskými nerovnostmi, a na celém světě, tedy děje.

V tomto směru tedy je právě významné to, že nejsme schopni, to platí od 18. století, William Blackstone konstatoval, že nejsme schopni posoudit, co si pachatel nebo veřejný funkcionář v případě realizace veřejné funkce myslí, ale jsme schopni v právu mu něco zakázat, a tím tedy posoudit jeho jednání.

Z tohoto hlediska tedy je významné, že právo stanoví nějaký etalon, nějaké měřítko chování a v tomto okamžiku může tedy právo přijít, respektive soud k tomu, aby to posuzoval.

Ústavní soud dospěl k závěru, že tato měřítka nejsou v rámci abstraktní, zdůrazňuji abstraktní, kontroly ústavnosti v rozporu s naším ústavním pořádkem.“ (videozáznam vyjádření k nálezu, v čase záznamu 1:00:15)

Ve světle těchto rozšířených výroků nelze brát možnou implikaci výroku premiéra Andreje Babiše za pravdivou. Tedy tu implikaci, že Ústavní soud rozhoduje o něčem, co mu nenáleží, ale o něčem, co náleží voličům. Není jiná možnost než vyhodnotit výrok v této formě jako zavádějící, neboť, jak je výše ukázáno, Ústavní soud dle svých slov rozhodoval o situaci, o které tradičně rozhodovali voliči, změny ve společenské situaci v posledních několika dekádách jsou však natolik významné, že je legitimní tuto oblast právem regulovat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ministrem jsem se stal v lednu 2014, zákon proti mně vyrobili v roce 2016 a začal platit v roce 2017, takže jsem určitě s omezením vlastnických práv nepočítal.

Novela zákona o střetu zájmů, na základě které vložil premiér Babiš své společnosti do svěřenských fondů, byla připravena a schválena až po jeho vstupu do politiky. Logicky tedy s takovými omezeními nemohl počítat v době, kdy se politikem stal.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že premiér Babiš svým výrokem reaguje na slova moderátorky o tom, že ústavní soudci řešili „zákon o střetu zájmů z ústavního pohledu. Jasně sdělili, že člověk, který jde do politiky, musí počítat s omezením svých vlastnických práv. Čím je výš, tím větším".

Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014 a v úřadu vytrval do 24. května 2017, kdy ho vystřídal Ivan Pilný.

Před vstupem Andreje Babiše do vlády byla v zákoně o střetu zájmů omezení, podle kterých veřejný funkcionář, tedy i člen vlády a další, nesmí:

  • „podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost“
  • „být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář“
  • „být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“

Tyto činnosti přitom musí veřejní funkcionáři, včetně členů vlády, ukončit do 30 dnů od začátku výkonu funkce.

Na základě zákona o střetu zájmů Andrej Babiš opustil post předsedy představenstva společnosti Agrofert, a.s. k 22. lednu 2014. Ve vedení firmy byl nahrazen svým dlouholetým spolupracovníkem Zbyňkem Průšou. Avšak i nadále zůstal vlastníkem firmy.

Důvodem změny ve vedení Agrofertu byl právě zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jehož § 4 členu vlády neumožňoval „být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká“.

Novela zákona o střetu zájmů, mediálně známá pod přezdívkou „lex Babiš“, byla Poslanecké němovně vládou předložena již v červenci 2015. Sněmovna návrh schválila v září. Po dokončení celého legislativního procesu pak zákon nabyl platnosti 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Nejvýznamnější částí této novely jsou nové paragrafy 4a – 4c, které např. znemožňují veřejným funkcionářům vlastnit média. Dále se pak společnosti, ve kterých má funkcionář alespoň 25% podíl, nesmí účastnit veřejných výběrových řízení ani pobírat dotace. Tato novela tedy přinutila Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II, avšak převedení celého majetku, tak jak to Andrej Babiš učinil, nebylo dle zákona nutné. Pro soulad se zákonem stačilo převést pouze jeho mediální společnosti (např. vydavatelství MAFRA), u dalších společností, včetně holdingu Agrofert, mohl nadále zůstat vlastníkem. Tyto společnosti by však nemohly pobírat veřejné dotace ani se účastnit veřejných výběrových řízení.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravda, že novela zákona o střetu zájmů, která Andreje Babiše přinutila vložit své společnosti do svěřenského fondu, byla přijata až po jeho vstupu do politiky. Předtím než do politiky vstoupil, tedy s takovou povinností nemohl počítat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Mou bývalou firmu to zásadně poškodilo.

Koncern Agrofert skutečně vykazoval pokles zisků v letech 2017–2018, kdy novela zákona o střetu zájmů vstoupila v platnost, nicméně hlavními důvody poklesu jsou špatné výsledky hospodaření v chemickém a potravinářském průmyslu.

skrýt celé odůvodnění

Domníváme se, že „firmou“ ve výroku myslel premiér Babiš koncern Agrofert a hlavním důvodem poškození firmy měla být podle premiéra novela zákona o střetu zájmů (.pdf), která nabyla účinnosti dne 1. září 2017.

Jako hlavního kvantifikovatelného ukazatele údajného „poškození“ firmy bereme tržby a zisky koncernu. Ty koncernu začaly klesat již od roku 2016. V tomto roce dosáhly (.pdf, str. 15) tržby koncernu ‭155 305 345 000‬ Kč a zisk činil ‭7 786 008 000‬ Kč. V roce 2017 (.pdf, str. 15) koncern utržil ‭155 119 453 000 Kč a zisk činil 4 798 977 000 Kč. Poslední dostupná data jsou v obchodním rejstříku dostupná za rok 2018 (.pdf, str. 13), kdy Agrofert utržil 157 492 362 000 Kč a zisk činil 1 664 647 000 Kč.

Tržby v posledních letech jsou na podobné úrovni, zisk ale dramaticky klesl. Je však nutné podotknout, že výsledky za roky 2017 a 2018 Agrofert nově vykazoval podle Mezinárodních účetních standardů, proto se rok 2017 mírně liší od údajů uváděných firmou v minulých letech. Na druhou stranu je také vhodné uvést, že celý koncern Agrofert přijal za rok 2018 dotace (.pdf, str. 108) ve výši ‭1 916 925 000‬ Kč. Bez nich by tedy byl v roce 2018 v červených číslech. Přehlednou grafiku finančních ukazatelů Agrofertu nabízí Hospodářské noviny:

Jako hlavní důvod poklesu zisku nejsou nicméně uváděny dopady novely zákona o střetu zájmů, ale zhoršení hospodářské situace v chemickém a potravinářském průmyslu, kdy první jmenovaný zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu a druhý vysoké ceny obilí a snížení výkonu německé pekárenské skupiny Lieken.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) dělá věci (Donald Trump, pozn. Demagog.cz) i v náš prospěch, například v boji proti mezinárodnímu terorismu.

Prezident Trump vydává na boj proti terorismu průměrně více peněz než jeho předchůdce. Soustředí se na likvidaci konkrétních významných osobností teroristických skupin, z těchto kroků profituje i Česká republika, která se taktéž účastní celosvětového boje proti terorismu.

skrýt celé odůvodnění

Boj proti terorismu je vojenské tažení USA, které zahájil po útocích 11. září prezident George W. Bush. Ten na něj také vynaložil zatím nejvíce finančních prostředků, konkrétně 964 miliard dolarů. To činí v průměru 121 miliard dolarů za jeden rok jeho funkčního období. Jeho nástupce Barack Obama investoval do této kampaně v průměru 119 miliard dolarů ročně a Donald Trump za své dosavadní funkční období zvedl průměr na 122 miliard dolarů.

Prezident Obama během svého působení omezoval počty příslušníků ozbrojených sil USA na bojišti. Hlavní tíhu měly nést armády lokálních států a místní milice. Spoléhal také na nasazování bojových dronů. Obecně se jeho politika soustředila na posilování spřátelených státních aktérů, čímž měla být hrozba terorismu vyvažována. Nástupem ISIS se však situace v této oblasti změnila, což vedlo Obamu k nasazení většího počtu ozbrojených sil.

Hlavní strategie Trumpovy administrativy navazovala na jeho předchůdce. Současný šéf Bílého domu však zavedl několik nových opatření. Jedním z nich je zákaz cestování lidí z vybraných zemí s převážně muslimským obyvatelstvem do USA, což je představováno jako prevence proti terorismu. Za toto a další podobná opatření je Donald Trump kritizován kvůli rasismu a xenofobii.

Na rozdíl od svých předchůdců se jeho současná administrativa více soustředí na likvidaci významných osobností skupin, prohlášených Spojenými státy za teroristické. Jako příklad můžeme uvést útok na vůdce ISIS Abú Bakra al-Bagdádího, zabití vůdce jemenské odnože al-Káidy Kásima Rimího nebo kontroverzní atentát na velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Tento krok však byl mnohými považován za kontroverzní.

Na druhou stranu můžeme uvést pokusy USA o vyjednávání s hnutím Tálibán v Afghánistánu a výslednou dohodu. Zda je například tato dohoda pro „nás“ prospěšná, je diskutabilní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť USA v čele s prezidentem Trumpem skutečně bojují proti terorismu, jak uvádí premiér Babiš. Pravděpodobným cílem americké administrativy však asi není bezpečí Česka či jiných států světa, ale především bezpečí samotných Spojených států. I přesto má ale Česká republika z těchto akcí USA prospěch, neboť na základě své zahraniční politiky se i ČR účastní (.pdf, str. 29) celosvětového boje proti terorismu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) Michael Bloomberg, který byl nejlepším starostou New Yorku, a dokonce vlastní televizi jako nejvlivnější médium.

Dle nedávného průzkumu veřejného mínění hodnotí občané New Yorku z posledních tří starostů nejlépe právě Michaela Bloomberga. Ten také vlastní televizní stanici Bloomberg Television, která přináší informace od jedné z nejcitovanějších zpravodajských agentur Bloomberg News.

skrýt celé odůvodnění

Nepřísluší nám hodnotit, zda byl Michael Bloomberg nejlepším starostou New Yorku, podle dostupných informací ho však za něj považují občané New York City.

V listopadu 2019 vydal americký Siena College Research Institute průzkum veřejného mínění (.pdf), ve kterém obyvatelé města New York (přesněji registrovaní voliči) kromě jiného hodnotili také tři poslední newyorské starosty. Těmi jsou Rudy Giuliani (ve funkci v letech 1994 až 2001), Michael Bloomberg (2002 až 2013) a Bill de Blasio (od roku 2014 až dosud).

Průzkum dopadl nejlépe právě pro Michaela Bloomberga, jehož jméno pozitivně ohodnotilo 53 % dotázaných Newyorčanů (.pdf, str. 4). Na druhém místě se umístil Bill de Blasio s 35 % (.pdf, str. 4) a za ním Rudy Giuliani s 27 % (.pdf, str. 3).

Pro úplnost dodejme, že dotázaným ve zmíněném průzkumu bylo přečteno jméno daného starosty, jehož osobu pak měli ohodnotit (.pdf, str. 2). Nehodnotili tedy konkrétně to, jak podle nich tito tři muži funkci starosty města New York vykonávali a nevybírali z jejich jmen „nejlepšího starostu“. Konkrétně touto otázkou se zabývaly průzkumy z let 2010, 2011 a 2013. V prvním z těchto hlasování se nejlépe umístil Michael Bloomberg (.pdf, str. 10). V letech 2011 (.doc, str. 9) a 2013 (.pdf, str. 5) na první příčce skončil Rudy Giuliani.

První část výroku Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako pravdivou, a to také proto, že o výsledcích prvního zmiňovaného průzkumu z listopadu 2019 informoval například americký deník New York Post článkem, který nesl titulek „Bloomberg nejpopulárnějším z posledních tří starostů New York City – Blasio získal jen 35 %“.

Michael Bloomberg pak vlastní i 88 % společnosti Bloomberg L.P., pod níž spadá stanice Bloomberg Television. Ta sice nepatří mezi nejsledovanější televizní kanály ve Spojených státech, mimo jiné však přináší divákům obsah jedné z největšíchnejčastěji citovaných zpravodajských agentur Bloomberg News, která se také řadí mezi dceřiné společnosti Bloomberg L.P.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takových žalob (ČR proti Komisi týkající se dotací, pozn. Demagog.cz) tam bylo šest a většinu ČR vyhrála.

Podle našeho vyhledávání v informačním systému Soudního dvora Evropské unie bylo mezi Českou republikou a Evropskou komisí vedeno a ukončeno celkem 5 žalob týkajících se dotací. Česká republika byla alespoň částečně úspěšná ve 4 případech.

skrýt celé odůvodnění

Podle našeho vyhledávání v informačním systému Soudního dvora Evropské unie bylo ukončených žalob České republiky proti Evropské komisi celkem 13, z nichž dotací se týkalo celkem 5 žalob (řízení C-4/17 P je odvolacím řízením proti rozsudku ve věci T-141/15). Z těchto 5 žalob bylo rozhodnuto ve prospěch České republiky celkem dvakrát, a to ve věcech C‑4/17 P (týkajících se Evropského zemědělského, orientačního a záručního fondu), a T‑509/18 (týkajících se dotací ze stejného fondu) .

V řízení T-32/16 pak sice Česká republika vzala svou žalobu zpět, avšak pouze z toho důvodu, že než Soudní dvůr EU stačil žalobu projednat, opravila Komise své rozhodnutí dle námitek uplatněných v žalobě. I tento případ tedy můžeme hodnotit jako úspěšný.

Ve věci T-627/16 pak byla Česká republika úspěšná jen částečně, kdy Soudní dvůr Evropské unie původní vyloučení plateb z Evropského zemědělského záručního fondu a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku v celkové výši cca 30 200 000 eur snížil o 6 400 000 eur.

Naopak ve věcech T-629/17, týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, soud žalobu české republiky zamítnul.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť námi dohledaný počet žalob podaných Českou republikou proti Komisi se od premiérem udané hodnoty odlišuje zanedbatelně. V těchto řízeních pak bylo Česko dvakrát úspěšné úplně, jednou částečně a jednou Komise své rozhodnutí změnila v souladu s námitkami obsaženými v žalobě.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tu (zakázku na elektronické dálniční známky, pozn. Demagog.cz) jsme zrušili, udělal ji úředník bez našeho vědomí. O zakázce jsem se dověděl z médií.

Zakázku zadal SFDI společnosti Asseco. SFDI spadá pod Ministerstvo dopravy a ministr Kremlík o zakázce věděl. Fakt, že s ní neseznámil i ostatní ministry a premiéra, nelze dávat za vinu „neznámému“ úředníkovi.

skrýt celé odůvodnění

Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen SDFI) zadal zakázku na prodej elektronické dálniční známky společnosti Asseco Central Europe s dohodnutou cenou 401 milionů korun. SDFI je právnickou osobou podřízenou Ministerstvu dopravy, kde byl v tuto dobu ministrem Vladimír Kremlík jako nominant hnutí ANO. Ministr Kremlík představil veřejnosti zmíněný e-shop již v září minulého roku. Že o existenci zakázky věděl, potvrdil i 20. ledna na své facebookové stránce „Věřil jsem SFDI, že má takovou zakázku absolutně pod kontrolou a SFDI mě o tom opakovaně ujistil.“ Nelze tedy hovořit o tom, že by o zakázce nevěděl. Tomu, že měl zakázku pod kontrolou, svědčí i fakt, že poté co se dostala na veřejnost cena zakázky, hájil ji a její zrušení naprosto vyloučil, a to i po naléhání premiéra.

Schůzka premiéra Babiše a ministra Kremlíka proběhla 17. ledna. Po schůzce zastávali oba pánové rozdílný názor. Ministr Kremlík si za cenou zakázky stál, argumentoval tím, že velká část zakázky byla v režimu důvěrné a že její zlevnění by bylo možné, pokud by se rozsah důvěrnosti na jednotlivé části zakázky omezil. Premiér Babiš zastával názor podobný opozici a odborné veřejnosti a tvrdil, že zakázka je předražená (zdroj: Události ČT, prvních 8 minut). Ke dni 23. ledna byl Vladislav Kremlík odvolán z funkce ministra dopravy a následně nahrazen místopředsedou vlády a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, který momentálně vede dva resorty.

Zakázka skutečně zrušena byla, a to bez sankce. Společnost Asseco Central Europe se nechala slyšet, že na ochranu svého dobrého jména nebude po státu vyžadovat žádné odškodnění za zrušení zakázky. O zakázce panovalo velice malé povědomí, zaskočen byl mimo jiné i koaliční partner. Roman Onderka z ČSSD pro Události ČT (čas 2:20) uvedl: „O této záležitosti nikdo z nás nic nevěděl, to znamená ani premiér, žádný z ministrů, ani koaliční partner. Za druhé jsme neznali ani rozsah, co za tu částku se vlastně pořizuje.“ Nicméně zakázku zadával SFDI, který spadá pod Ministerstvo dopravy. Pokud přitom předseda vlády hovoří v množném čísle („Tu zakázku jsme zrušili, udělal ji úředník bez našeho vědomí“), předpokládáme, že hovoří za celou vládu. Za tu vládu, která v té době ještě měla jako člena Vladimíra Kremlíka, ministra dopravy, nikoliv „nějakého“ anonymního úředníka.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť minimálně ministr Kremlík, jakožto člen vlády, o zakázce věděl. Fakt, že ministr se zakázkou neseznámil své kolegy, premiéra ani koaličního partnera, je pak jeho odpovědnost, kterou nelze v celém rozsahu, tak jak to premiér Babiš činí, svalovat na úředníka SDFI.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My (ANO – pozn. Demagog.cz) jsme tam dva roky a ve Sněmovně stále máme menšinu.

Hnutí ANO 2011 je hlavní vládní stranou opravdu přibližně poslední dva roky, přičemž po celou dobu jde o vlády menšinové.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že Andrej Babiš odpovídá na otázku moderátorky, zda se může vymlouvat na své předchůdce, když u vlády je již sedm let. Ve vládě bylo hnutí údajně válcováno koaličními partnery. Výrokem má tedy premiér Babiš zjevně na mysli, že většinovou vládní stranou je hnutí ANO 2011 teprve dva roky, přičemž po celou tuto dobu má jeho vláda v Poslanecké sněmovně pouze menšinu hlasů.

Hnutí ANO má své poslance v Poslanecké sněmovně Parlamentu od roku 2013. Ve volbách do PS v roce 2013 získalo hnutí ANO 18,65 procenta hlasů. Umístili se tak na druhém místě za ČSSD. Hnutí v PS získalo 47 poslanců a předsedou poslaneckého klubu se stal Jaroslav Faltýnek. V následujících volbách hnutí ANO zvítězilo s 29,64 procenty. Celkem hnutí získalo 78 poslanců.

V první vládě Andreje Babiše, která byla jmenována 13. prosince 2017, zasedali pouze zástupci hnutí ANO. Vládě však nebyla v lednu 2018 vyslovena důvěra. V druhé vládě Andreje Babiše pak zasedají zástupci hnutí ANO a ČSSD. Důvěru získala vláda 11. července 2018 díky hlasům patnácti poslanců KSČM. Samotné hnutí ANO a ČSSD mají pak dohromady v Poslanecké sněmovně pouze 93 poslanců, jedná se tedy stále o vládu menšinovou.

Z výše uvedeného je jasné, že vláda při hlasování v Poslanecké sněmovně musí spoléhat i na zástupce ostatních stran. Pro kontext tedy zmiňme analýzu serveru Kohovolit.eu publikovanou na serveru irozhlas.cz v dubnu roku 2018, kde je zobrazené, jak jednotlivé strany a jednotliví poslanci hlasovali a také s kým. Je patrné, že poslanci KSČM hlasují velmi podobně s poslanci hnutí ANO. Spolu s hnutím ANO pak hlasovali i zástupci SPD. ČSSD byla v době průzkumu poměrně roztříštěná, nicméně podobnost s hnutím ANO je jasná. Nejméně „společného“ toho s hnutím ANO měli poslanci ODS, STAN a TOP 09.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V otázce snížení DPH na osobní přepravu komunisté a ČSSD hlasovali proti nám.

ANO hlasovalo proti tomuto návrhu a KSČM hlasovala pro. Návrh nepodpořil ani jeden z poslanců ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš má zřejmě na mysli zákon č. 6/2019 Sb. o změně zákona o DPH, díky němuž došlo k 1. únoru 2019 ke snížení sazby daně z přidané hodnoty u vodní a pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících. DPH se snížilo na 10 %, jde tedy o druhou sníženou sazbu daně.

Při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně (třetí čtení) naprostá většina poslanců za ANO (70 ze 72 přítomných, 2 se zdrželi) hlasovala proti návrhu, zatímco 13 poslanců z KSČM hlasovalo pro a jeden se zdržel.

Nelze ovšem tvrdit, že poslanci ČSSD hlasovali „proti hnutí ANO“. 5 poslanců ČSSD totiž hlasovalo stejně jako hnutí ANO proti návrhu a zbylých 10 poslanců ČSSD se zdrželo hlasování. Nehlasovali tedy většinově ve shodě s ANO, nicméně nehlasovali ani proti poslancům ANO. Navíc, dle jednacího řádu Poslanecké sněmovny platí, že usnesení (a tedy i zákon) je přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných poslanců. Z toho jasně vyplývá, že zdržení se hlasování má de facto stejné účinky, jako hlasování proti návrhu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vyžádal jsem si od Ministerstva financí seznam zboží a služeb, kde se za naše období snižovala DPH. Toto (osobní přeprava, pozn. Demagog.cz) byla jediná položka, kde jsme to neudělali (nehlasovali pro snížení sazby DPH, pozn. Demagog.cz), protože by na tom vydělali přepravci, aniž by se to odrazilo ve zlevněném jízdném pro lidi.

Hromadná doprava je jediná služba, u které se snižovalo DPH a její snížení nebylo podpořeno hnutím ANO. Přepravci z důvodu snížení DPH neplánují snížit ceny jízdného.

skrýt celé odůvodnění

Termín „naše období“ vykládáme jako období, kdy vládne hnutí ANO v menšinovém kabinetu po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017. S přihlédnutím k určitému času na sestavení vlády jsme zkoumali změny v zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) od 1. ledna 2018. Od tohoto období bylo snižováno DPH v rámci tří novel. Jednalo se o novelu č. 256/2019 Sb., novelu č. 80/2019 Sb. a novelu č. 6/2019 Sb.

Novela č. 256/2019 Sb. a novela č. 80/2019 Sb. byly vládními návrhy zákona, které zavedly snížení DPH u celé řady zboží a služeb. Co neušlo veliké mediální pozornosti, bylo snížení sazby na pivo.

Seznam zboží a služeb, u kterých se novelou č. 256/2019 Sb., snížila sazba DPH:

  1. Elektronické knihy
  2. Stravovací služby, podávání nápojů (v rámci této položky je sníženo DPH na pivo)
  3. Služby čistění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
  4. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
  5. Oprava obuvi a kožených výrobků
  6. Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
  7. Opravy jízdních kol
  8. Kadeřnické a holičské služby

V rámci novely č. 80/2019 Sb. se přesunulo „teplo a chlad“ z první snížené sazby (15%) do druhé snížené sazby (10%).

Tím, že se jednalo o vládní novely zákona, tak je pochopitelné, že byly ze strany hnutí ANO podpořeny. Pro návrhy hlasovali také poslanci za ČSSD a KSČM, která vládu podporuje. Při hlasování o novele č. 80/2019 dokonce nebyl jediný poslanec proti.

Novela zákona o DPH č. 6/2019 Sb. byla ve Sněmovně přijata jako poslanecký návrh poslanců z hnutí STAN. Obsahuje také sníženou sazbu na pozemní hromadnou pravidelnou dopravu cestujících, o které Andrej Babiš ve výroku mluví. V Poslanecké sněmovně tuto novelu nepodpořilo pouze hnutí ANO a poslanci za ČSSD, ze kterých se velká většina zdržela hlasování.

Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících se tedy přesunula z první snížené sazby (15%) do druhé snížené sazby (10%). Přepravci se ale nechali slyšet, že snížení sazby nepřinese snížení ceny. Například mluvčí společnosti Leo Express Emil Sedlařík pro Aktuálně.cz řekl: „Snížení sazby DPH přichází zároveň se zvýšením cen trakční elektřiny, mezd a dalších nákladových položek. Díky snížení sazby DPH tak můžeme lépe pokrýt tyto zvýšené výdaje, které tak nebudou mít vliv na cenu našich jízdenek.“ Obdobně se vyjádřil i mluvčí Českých drah Radek Joklík.

Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V lednu 2016 jsem řekl, že musíme pomoci hospodským, kteří nemají výhodu sníženého DPH na teplé jídlo a prodávají jen pivo a utopence.

Na konci ledna 2016 se Andrej Babiš vskutku vyjadřoval ke snížení DPH u piva s tím, že tato změna podpoří podniky, které nenabízejí teplé jídlo.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš, v té době ministr financí, poprvé oznámil svoje záměry v pořadu Máte slovo (video, čas 30:20): „Já chci jenom oznámit všem, celému našemu národu, tady občanům, že navrhnu zlevnit pivo, sudové pivo. Točené pivo. Tady pro pána, 21 % DPH na 10 % DPH, navrhnu to na příští koaliční radě.“ To se stalo 28. ledna 2016. Další den pak prohlásil (video, čas 3:08): „To může podpořit samozřejmě ty, kteří provozují hospody a točí jenom pivo a mají tam nějaké nealko a nemají jídlo.“ Ačkoliv tedy nejde o přesný citát, význam je velmi podobný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...a tou je splněný slib, že snížíme DPH na čepované pivo k jídlu z 21 na 10 procent.

Ve svém Programovém prohlášení se vláda Andreje Babiše zavázala, že sníží DPH u točeného piva podávaného v rámci restauračních a cateringových služeb. Tento slib vláda splnila a snížila DPH u tohoto piva z 21 na 10 procent.

skrýt celé odůvodnění

Součástí programového (.pdf, str. 6) prohlášení vlády z června roku 2018 je i: „Prosadíme přeřazení dalších plnění ze základní sazby 21 % nebo první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %, a to zejména v případě: [...] točeného piva podávaného v rámci restauračních a cateringových služeb“.

Vyjádření Andreje Babiše tedy není přesné, protože nejen ve slibu, ale i v novele platné od 1. května 2020, která se týká snížení DPH na pivo, se mluví o pivu konzumovaném uvnitř restauračního zařízení, a není to tedy podmíněné konzumací jídla. Výrok přes tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) zavádíme online finanční úřad a paušální daň, aby neměli práci s administrativou.

Ministerstvo financí skutečně zavádí online finanční úřad a paušální daň, která by malým podnikatelům měla zjednodušit práci s administrativou.

skrýt celé odůvodnění

Premiér svým výrokem reaguje na připomínku, že hospodští v malých obcích, kteří neplatí DPH, ze snížené sazby na pivo nic nemají. Uvádí, že jeho vláda zavádí online finanční úřad a paušální daň, která by měla hospodským odlehčit administrativu.

Ministerstvo financí plánuje do roku 2021 zavést v rámci tzv. živnostenského balíčku online finanční úřad pod názvem Moje daně (více informací zde či v námi dříve ověřeném výroku) a rovněž paušální daň. Ta slibuje výrazné zjednodušení administrativy pro živnostníky a podnikatele s příjmem do 1 milionu korun.

Samotný online finanční úřad je pak zřízen novelou daňového řádu, která je momentálně projednávána Senátem a spočívá v rozšíření (.pdf, str. 5, 6) již existující daňové informační schránky. Konkrétně se v novém § 69 daňového řádu uvádí:

(1) Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, umožní daňovému subjektu využívat prostřednictvím dálkového přístupu daňovou informační schránku. Daňová informační schránka může být společná pro více správců daně.

(2) Daňový subjekt může prostřednictvím daňové informační schránky
a) získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny,
b) získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech,
c) činit podání s využitím vybraných informací, které o něm správce daně zpracovává
.

Ministersvo financí k tomu uvádí:

„Vytvoření legislativního základu je prvním a nezbytným krokem pro to, aby v budoucnu bylo možné nabídku služeb rozvíjet a případně v návaznosti na změnu legislativy vytvořit jednotnou platformu pro správu daní a veřejných pojistných.

Hlavním záměrem novely daňového řádu je především podpora elektronizace, jejímž cílem je zjednodušit administrativu v komunikaci se správcem daně a pozitivně motivovat k využívání elektronických prostředků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc.“

Paušální daň pro drobné podnikatele pak je obsažena (.docx) v novele zákona o daních z příjmů. Paušální daň pak nalezneme na straně 4 v § 7a v odstavci 1 se například dočítáme o podmínkách paušální daně:

(1) Daň poplatníka, který je ke konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a)    má pouze

1.    příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující
1 000 000 Kč,

2.    příjmy od daně osvobozené,

3.    příjmy, které nejsou předmětem daně,

4.    příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně, a

5.    příjmy z kapitálového majetku, příjmy
z nájmu a ostatní příjmy v souhrnu nejvýše 15 000 Kč, pokud se
nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,

b)    není plátcem daně z přidané hodnoty a
nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty a

c)    není společníkem veřejné obchodní
společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Ministerstvo financí k tomu uvádí

„Paušální daň přinese možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Paušální daň znamená především zjednodušení odvodové povinnosti pro živnostníky a podnikatele s ročním příjem do 1 milionu Kč. Poplatníkovi, který by se pro tento jediný odvod rozhodl, by se výrazně snížila administrativa. Odpadla by mu například povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola. Pro mnoho živnostníků by to znamenalo, že by si už nemuseli např. platit účetní služby, čímž by ročně ušetřili další prostředky.“

Návrh tohoto zákona zatím nebyl předložen Poslanecké sněmovně, nýbrž stále čeká na vyhotovení finální verze a následné schválení vládou.

Smyslem výroku je poukázat na to, že zaváděná opatření pomůžou či zjednoduší práci hospodským. V případě online finančního úřadu to lze z logiky věci, stejně tak jako u jiných daňových poplatníků, předpokládat. V případě paušální daně premiérův výrok bude platný za předpokladu, že hospodský bude mít příjem do 1 milionu korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Paní ministryně Schillerová mi to ukazovala (formulář pro malé podnikatele, na které se vztahuje výjimka z EET, pozn. Demagog.cz) a je to formulář o dvou stranách.

Nový formulář pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu má skutečně jen dvě strany.

skrýt celé odůvodnění

Formulář pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu týkající se nejmenších podnikatelů s ročními tržbami do 600 000 Kč měl mít v původní verzi přes 500 kolonek. Po kritice ze strany opozice došlo k jeho zeštíhlení a momentálně má strany dvě.


Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kateřina Perknerová: Marginálie ale určitě není úplatkářská aféra na ministerstvu dopravy, kdy exministr Kremlík neohlásil údajnou korupční nabídku ve výši 1,5 milionu korun.

Andrej Babiš: Ohlásil.

Kateřina Perknerová: Řekl to šéfovi BIS tři týdny po nabídce úplatku. Normální člověk postupuje jinak, ne?

Andrej Babiš: To je pravda.

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík ohlásil SMS zprávou řediteli BIS, že mu byl nabídnut úplatek. Zprávu poslal až po 25 dnech od nabídky úplatku, mohl se tak dopustit neoznámení trestného činu.

skrýt celé odůvodnění

Vladimír Kremlík byl ministrem dopravy od 29. dubna 2019 do 23. ledna 2020.

Bývalý ministr Kremlík se měl údajně 20. prosince 2019 sejít v sídle rezortu s advokátem Martinem Janouškem. Ten měl údajně nabídnout úplatek 1,5 milionu korun za to, že dohled nad mýtným systémem zůstane společnosti CGI.

O 25 dní později, konkrétně 14. ledna, měl Vladimír Kremlík odeslat zprávu řediteli Bezpečnostní informační služby o vzniklé situaci. Podle serveru Seznam zprávy měl Vladimír Kremlík podat trestní oznámení v pondělí 3. února 2020.

Podle vyjádření advokáta Transparency International údajné trestní oznámení bylo podáno pozdě. V rozhovoru je řečeno, že trestný čin je, dle výkladu zákona, nutno nahlásit v řádu maximálně jednotek dní. Obdobně komentář k trestnímu zákoníku (Šámal a kol., C. H. Beck, 2012) uvádí, že „oznámit čin bez odkladu znamená, aby osoba, která se hodnověrným způsobem dověděla, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v tomto ustanovení, využila nejbližší možnosti jej oznámit.“ Každopádně v zákoně samotném, konkrétně v paragrafu 368 trestního zákoníku, není výslovně uvedeno, do jaké doby je nutné trestný čin ohlásit. Nicméně z výkladu ustanovení trestního zákoníku lze dovozovat, že bývalý ministr Kremlík opravdu oznámil trestný čin pozdě.

Co se týče samotného oznámení trestného činu, tak trestný čin může oznámit kdokoliv. Může tak učinit ústně, písemně, elektronicky či jiným způsobem. Trestný čin je možno oznámit kterémukoliv policejnímu orgánu nebo na státním zastupitelství. Zaměřme se proto na to, zda bývalý ministr Kremlík oznámil trestný čin příslušnému orgánu, respektive jestli lze jeho SMS zprávu řediteli BIS považovat za oznámení policejnímu orgánu. Dle § 12 odst. 2 písm. f) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, se policejním orgánem mimo jiné rozumí i pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby. Jelikož je Inspekce BIS, jakožto policejní orgán, přímo podřízena řediteli BIS, platí, že Vladimír Kremlík oznámil trestný čin policejnímu orgánu ve smyslu trestního řádu.

Pro hodnocení výroku je nicméně důležité si vyjasnit, zda pod výrazem „ohlásil“ Andrej Babiš míní oznámení trestného činu podle trestního zákoníku, nebo obecně předání informace o podezření ze spáchání trestného činu třetí osobě. Jelikož Andrej Babiš nepoužil slovo oznámení, jak jej používá trestní právo, vycházíme z předpokladu, že ohlášením má na mysli prosté sdělení jiné osobě, ne nutně orgánu činnému v trestním řízení a ne nutně ve lhůtě požadované trestním zákoníkem. Jelikož bývalý ministr Kremlík měl podle dostupných informací ohlásit své podezření řediteli BIS, a to skutečně po cca třech týdnech, jak sám Andrej Babiš přiznal, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Mimochodem nevím, proč to (údajné nabídnutí úplatku bývalému ministru Kremlíkovi, pozn. Demagog.cz) neohlásil na policii ani ten skvělý redaktor ze Seznam Zprávy, i on má oznamovací povinnost.

Obecně lze říci, že i novináři mají oznamovací povinnost. V daném případě si však redaktor Seznam Zpráv ověřil, že orgány Policie ČR již o možném spáchání trestného činu ví a celou událost prošetřují.

skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík se měl údajně 20. prosince 2019 sejít v sídle svého rezortu s advokátem Martinem Janouškem. Ten měl údajně nabídnout úplatek 1,5 milionu korun za to, že dohled nad mýtným systémem zůstane společnosti CGI.

O 25 dní později, konkrétně 14. ledna, měl Vladimír Kremlík odeslat zprávu řediteli Bezpečnostní informační služby o vzniklé situaci. Podle serveru Seznam Zprávy Vladimír Kremlík podal trestní oznámení v pondělí 3. února 2020.

Redaktor serveru Seznam Zprávy Janek Kroupa, který na kauzu upozornil, pracuje pro zmíněný portál od roku 2019. Spolupracuje i s Českou televizí a dříve pracoval také pro Český rozhlas a TV NOVA. Jestli sám Kroupa podal trestní oznámení, není nikde dohledatelné.

Oznamovací povinnost je platná pro všechny až na pár výjimek. Dle § 368 trestního zákoníku jsou uvedené trestné činy, včetně trestného činu podplácení, povinni oznámit všichni, kromě advokátů a jejich nadřízených, kteří vykonávají advokacii, či právní praxi. Dále také církve a náboženské spolky. Rovněž mají ze zákona výjimku osoby poskytující pomoc obětem trestných činů v případě obchodu s lidmi, či omezování osobní svobody.

Tato oznamovací povinnost se tedy zjevně vztahuje i na novináře, když z ní dle § 368 trestního zákoníku nejsou vyloučeni, tak jako např. advokáti. Je však třeba poukázat i na další z článků, který na serveru Seznam Zprávy 3. února 2020 vyšel a jehož spoluautorem byl taktéž Janek Kroupa. V tomto článku je k předmětné věci citováno vyjádření mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje: „Na vámi uvedené věci již delší dobu spolupracujeme s BIS.“ Z toho jasně vyplývá, že Janek Kroupa, popř. jeho kolegové si poté, co se dozvěděli o možném spáchání trestného činu, ověřili, zda trestní řízení pro daný skutek již probíhá, či ne. Přitom v případě, že trestní řízení v dané věci již probíhá, pozbývá oznamovací povinnost smyslu. Je totiž značně nelogické, aby se oznamovací povinnost vztahovala i na trestné činy, o kterých již orgány činné v trestním řízení vědí.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť i přesto, že obecně platí, že i novináři mají oznamovací povinnost. V daném případě nebyl Janek Kroupa povinen spáchání trestného činu oznámit, neboť si ověřil, že o možném spáchání trestného činu již orgány činné v trestním řízení vědí.

Na závěr pak dodejme, že tvrzení, že redaktor Seznam Zpráv je skvělý, je čistě názorovým hodnocením premiéra Babiše a jako takové ho neověřujeme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Založil jsem demokratické hnutí, které má 380 organizací a 3094 členů.

S akceptovatelnou odchylkou výrok odpovídá posledním dostupným číslům. Hnutí ANO 2011, které založil Andrej Babiš, má 264 místních organizací, 97 oblastních organizací, 14 krajských organizací a 3150 členů.

skrýt celé odůvodnění

Sdružení ANO 2011 bylo založeno v listopadu 2011 Andrej Babišem, původně jako sdružení pod názvem Akce nespokojených občanů. V květnu 2012 bylo sdružení registrováno jako politické hnutí a v rámci této registrace sepsalo základní programové body.

Poslední dostupné údaje z 11. dubna 2019 uvádí 3 150 členů ve hnutí. Dále má hnutí ANO 2011 264 místních organizací, 97 oblastních organizací a 14 krajských organizací.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož poslední dostupné údaje odpovídají, s akceptovatelnou odchylkou, výroku Andreje Babiše.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nedostala (Adriana Krnáčová, pozn. Demagog.cz) velvyslankyni v Řecku, tak se nedivte. My narozdíl od ČSSD trafiky nerozdáváme.

Prokázání politické trafiky je z veřejně přístupných zdrojů těžko prokazatelnou záležitostí. A to jak u ČSSD, tak u ANO, které má za sebou například kauzu bývalé místopředsedkyně Radmily Kleslové ve společnostech hl. m. Prahy.

skrýt celé odůvodnění

Adrianu Krnáčovou vláda do pozice velvyslankyně v Aténách nejmenovala, informoval 1. července 2019 časopis Respekt. Mělo by jít konkrétně o vládní usnesení č. 478 Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky čj. V192/2019, který se nám však nepodařilo dohledat. Dle popisu procedury jmenování velvyslanců ministerstva zahraničí se pak jméno nově jmenovaného velvyslance zveřejňuje až po dokončení jmenovacího procesu. Stránka velvyslance na webu ambasády v Aténách je ke dni 5. března 2020 prázdná.

Trafikou či politickou trafikou se rozumí praxe nakládání zejména s lukrativními posty ve veřejné správě či křesly v dozorčích radách a představenstvech státních nebo městských firem (pro jejich vysoké odměny) jako se strategickou komoditou v zájmu politického uskupení. Touto komoditou se mají odměňovat straničtí kolegové či osoby stranám blízké; a to nezávisle na jejich odborné způsobilosti k vykonávání daného postu.

Účel politické trafiky se nedá ve většině případů prokázat. Jako příklad politické trafiky mohou být uvedeny ty, které údajně měli dostat poslanci Šnajdr, Fuksa a Tluchoř za složení poslaneckého mandátu od tehdejšího premiéra Petra Nečase za ODS.

Další kauza známých trafik se týkala například bývalé místopředsedkyně hnutí ANO 2011 Radmily Kleslové, která byla 27. listopadu 2014 zvolena za ANO starostkou Prahy 10 po vítězství hnutí ANO 2011 ve zdejších komunálních volbách. Radmila Kleslová byla od 24. června 2015 do 10. prosince 2015 předsedkyní dozorčí rady společnosti Pražská energetika, a. s., ve které mělo v roce 2015 hlavní město Praha 58,05% podíl (.pdf, strana 54) skrze společnost Pražská energetika Holding, a. s.. Dále od 12. června 2015 do 26. prosince 2015 byla také členkou představenstva Pražské teplárenské, a. s., ve které měla společnost Pražská teplárenská Holding, a. s. (.pdf, strana 19) ovládaná městem Prahou 47,42% podíl (v roce 2015).

Web Neovlívní zveřejnil 21. října 2015 informace Pirátů, kteří zjistili nepřiměřené odměny v těchto firmách pro Radmilu Kleslovou. Je nutné zdůraznit, že toto nelze považovat za primární zdroj. Po těchto odhaleních oznámila 23. října 2015 Radmila Kleslová konec svého angažmá v městských firmách.

Druhým těžištěm kauzy Kleslová bylo její angažmá ve společnosti ČEZ, a. s., v níž Česká republika v roce 2015 držela 69,78% podíl (.pdf, strana 14) a ve Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), ve které si měla Radmila Kleslová přijít dle investigativců iRozhlasu na odměny ve výši 100 tisíc Kč, resp. 135 tisíc Kč měsíčně.

Je pravdou, že ani popsané působení Radmily Kleslové nemůžeme autoritativně označit za politickou trafiku, její působení v městských či státních firmách se však této definici blíží. Zároveň však z veřejných zdrojů nelze prokazatelně označit za politické trafiky ani působení politiků ČSSD. Pokud však premiér Babiš tyto dvě roviny porovnává tak, že některé politiky ČSSD označuje za trafikanty a naopak hnutí ANO za trafik zcela prosté, je to zjevně zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V programovém prohlášení vlády máme, že v tomto volebním období se chceme dostat na 1,4 procenta.

V souladu s výrokem je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že dojde k navýšení rozpočtu na obranu na 1,4 % HDP, a to do konce volebního období v roce 2021.

skrýt celé odůvodnění

Výrok odkazuje na slib zmíněný (str. 18) v programovém prohlášení vlády, který se týkal rozpočtu na obranu České republiky.

V programovém prohlášení vlády je uvedeno: „Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A konečně jsme začali nakupovat armádní techniku, uzavřeli jsme 543 smluv v celkovém objemu 70 miliard korun.

Ministerstvo obrany uzavřelo v letech 2018 a 2019 dohromady 543 smluv v celkovém objemu 69 599 465 000 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Počet smluv a jejich celkový objem se nám nepodařilo zjistit ve veřejně dostupných zdrojích, obrátili jsme se tedy na Ministerstvo obrany, které nám údaje ve výroku potvrdilo.

Zmiňovaný počet smluv a jejich hodnota se týká uzavřených smluv a investic resortu Ministerstva obrany do rozhodujících modernizačních programů armády za roky 2018 a 2019. V roce 2018 se konkrétně jednalo o 284 smluv v hodnotě 26 430 799 tis. Kč a v roce 2019 o 259 smluv v ˆhodnotě 43 168 666 tis. Kč. Celkem tedy bylo uzavřeno 543 smluv v hodnotě 69 599 465 000 Kč, které s minimální odchylkou odpovídají výroku premiéra Babiše.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Musíme modernizovat, protože stále používáme 30 let staré ruské vrtulníky a radary.

Bojové vrtulníky typu Mi-24 byly nasazeny v roce 1976. Radiolokátory, které mají nahradit izraelské radary za 3,5 miliardy korun, jsou ze 70. a 80. let.

skrýt celé odůvodnění

Dle Přehledu hlavních zdrojů výzbroje a techniky (.pdf) disponuje Armáda České republiky 17 bojovými vrtulníky, výhradně modely Mi-24 a jejich vylepšené verze Mi-35. Bojový vrtulník Mil Mi-24 je ruské výroby a do výzbroje byl u nás zaveden v roce 1976.

Armáda České republiky hodlá vyměnit několik typů radarů. Jedná se o radary P-37, výškoměry PRV-17, radiolokátory RL-4AS a mobilní třídimenzionální radar ST-68U CZ. Všechny tyto radary má armáda od 70. a 80. let, často však prošly modernizací. V současné době je tendr na jejich nástupce u konce, mají být nahrazeny izraelskými radary MADR EL/M-2084 za 3,5 miliardy korun, jejichž koupi v prosinci 2019 potvrdil ministr obrany Metnar.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jde o to, že úředníci na Ministerstvu obrany vykazovali nějaké staré ceny, což si pan ministr Metnar nepohlídal.

Andrej Babiš zde reaguje na otázku, ve které jsou zmíněny dvě armádní zakázky, jejichž cena oproti původnímu plánu vzrostla více než o polovinu. Ministerstvo obrany skutečně nárůst částek zdůvodňovalo tím, že dříve vycházelo ze starých kalkulací a starého průzkumu trhu.

skrýt celé odůvodnění

Předseda vlády Andrej Babiš zde hovoří o zakázkách Ministerstva obrany na nákup nových rušiček a radarů pro Armádu ČR, jejichž skutečná cena nakonec překročila původní návrh – v jednom případě přibližně o 50 %, ve druhém dokonce o více než 90 %.

Konkrétně se jednalo o nákup osmi mobilních rušiček STARKOM, které měly původně stát 960 milionů. S touto cenou Ministerstvo obrany, vedené Lubomírem Metnarem, seznámilo 13. listopadu 2019 sněmovní výbor pro obranu. O den později už však kolegium ministra schválilo tuto zakázku v celkové hodnotě 1,453 miliardy korun. Jak uvedl tiskový mluvčí ministerstva obrany, výboru byla v listopadu „prezentována data ke 31. červenci 2019“ a poslanci byli na možnou vyšší cenu upozorněni. Ke zvýšení výsledné částky podle něj také došlo kvůli nárůstu cen „oproti kalkulaci ve specifikaci Armády České republiky z roku 2016“.

Druhý případ, ve kterém se tentokrát skutečná cena zvýšila téměř na dvojnásobek, se týkal pořízení dvou nových pasivních sledovacích systémů Věra NG. Tyto radarové komplety mělo původně Ministerstvo obrany získat od české firmy ERA, která spadá pod zbrojařskou skupinu Omnipol, za 780 milionů korun. Nakonec ale cena stoupla na 1,5 miliardy. Ministr obrany Lubomír Metnar změnu konečné částky zdůvodňoval tím, že původní odhadovaná cena „vycházela z marketingového průzkumu z let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně v místě a čase obvyklé“.

Kvůli nesprávnému posudku na cenu radarů nakonec 12. února 2020 rezignoval náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha. Podle serveru iROZHLAS také celou zakázku na nákup radarových systémů začala prověřovat vojenská policie.

17. února pak Ministerstvo obrany uvedlo, že objevilo další dva případy, v nichž je „ve vládních materiálech uvedena neodpovídající předpokládaná hodnota“. Konkrétně se jedná o rozpracované zakázky na modernizaci 33 tanků a 15 vrtulníků, které by měly provést státní podniky VOP CZ a LOM Praha. K celé situaci se Lubomír Metnar vyjádřil takto: „Přijal jsem jednoznačná opatření, aby se neopakovaly takové chyby. A kontrolní mechanismy zafungovaly. U rozběhnutých zakázek na modernizaci tanků a transportních vrtulníků zatím nedošlo k podpisu smluv. A nestane se tak, dokud nebude známá a zdůvodněná reálná cena. Žádné velké navýšení cen nebudu tolerovat.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V rámci NATO máme závazek ke kolektivní obraně, že postavíme těžkou mechanizovanou brigádu, kterou bude tvořit 5000 vojáků, 210 pásových bojových vozidel, 33 tanků, 25 děl a desítky minometů.

Z platných strategických obranných dokumentů vyplývá závazek ČR operovat těžkou mechanizovanou brigádou k použití v rámci NATO pro případ aktivace článků o kolektivní obraně. Uvedené počty, se ale až na výjimky nedají ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika má jako člen NATO závazek ke kolektivní obraně na základě 5. článku Washingtonské smlouvy.

Pro plnění svých základních úkolů, tj. zejména pro případné vedení operací, potřebuje Severoatlantická aliance odpovídající škálu schopností. Odpověď na otázku, které schopnosti to jsou a v jakém množství jsou zapotřebí, poskytuje tzv. proces obranného plánování NATO (NDPP – NATO Defence Planning Process).

Tento proces pak určí cíle a požadavky schopností pro jednotlivé členské země na dané období, které jsou pak schváleny Severoatlantickou radou. Přijetím se členské země a jejich vlády zavazují zapracovat požadavky do svých strategických obranných dokumentů.

V případě České republiky a jejích aktuálních strategických dokumentů – Obranná strategie 2017 (pdf., str. 12), Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 (pdf., str. 7) a Koncepce výstavby Armády ČR 2030 (pdf., str. 17) – pak všechny reflektují závazek vytvoření a poskytnutí jedné mechanizované brigády těžkého typu pro účel kolektivní obrany dle článku 5 Washingtonské smlouvy.

V rámci Armády ČR se počítá s přezbrojením 7. mechanizované brigády do stavu schopného plnění výše zmíněného závazku vůči NATO.

Samotná 7. mechanizovaná brigáda je v současnosti tvořena třemi mechanizovanými prapory a jedním praporem tankovým. V rámci modernizace se počítá s celkovou výměnou zastaralých vozidel pěchoty u všech třech mechanizovaných praporů (56 vozidel na prapor) s celkovým počtem 210 kusů. Ku příkladu 71. mechanizovaný prapor bude jen pro bojovou část potřebovat minimálně 36 vozidel (pokud dojde k přijetí konceptu čtyř – 4 vozidla na bojovou mechanizovanou četu). Samozřejmostí je počítat i s dalšími vozidly pro velitelské a další role.

U tankového praporu by mělo dojít k modernizaci všech jeho 33 kusů tanku T-72 M4CZ (27 bojových, 3 velitelských a 3 vyprošťovacích). Pokud jde o další detaily v počtech techniky a mužstva, jsou údaje neověřitelné.

Plných operačních schopností by měla 7. mechanizovaná brigáda dosáhnout do konce roku 2025. V roce 2020 resort obrany tedy plánuje nakoupit 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 mld. Kč a modernizovat 33 kusů tanků T-72 za 1,8 mld. Kč.

Do roku 2025 Ministerstvo obrany nakoupí 52 nových děl za 4 miliardy korun a počítá se také s nákupem 60 kusů nových samohybných minometů za 7,5 miliardy Kč.

„Splníme tak závazky v NATO, ke kterým jsme se historicky zavázali. Budeme mít perfektně vybavenou a vycvičenou těžkou brigádu, v našem slangu jí říkáme nejtěžší klacek,“ řekl nový velitel pozemních sil brigádní generál Josef Kopecký.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Naši bezpečnostní experti říkají, že Číňané chtějí data a informace a Rusové destrukci.

Jak Čína, tak i Rusko představují dle expertních zpráv pro Českou republiku významnou hrozbu špionáže. V případě Ruska jde i navíc o hrozbu vojenskou.

skrýt celé odůvodnění

Premiér ve výroku odpovídá na otázku, zda je opravdu nutné věnovat velké množství financí tradičním oblastem bezpečnosti (nákup vrtulníků), zda není skutečné nebezpečí právě v oblasti kyberbezpečnosti. Ve výroku uvádí, že je nutné věnovat pozornost oběma oblastem, protože dle expertů existuje ze strany Čínské lidové republiky hrozba špionáže a ze strany Ruské federace hrozba fyzického napadení.

Výroční Zpráva o stavu kyberbezpečnosti 2018 (ze září 2019) (.pdf) uvádí k Číně a Ruské federaci toto:

„Nejvýznamnějším aktérem kybernetických hrozeb jsou z hlediska státu vzhledem k dostupným lidským, finančním a časovým prostředkům státní aktéři. Jejich snahou je povětšinou získat strategické informace cestou špionážních operací v kyberprostoru a následně je využít ve svůj prospěch. V případě České republiky jsou to podle informací, které má NÚKIB k dispozici, konkrétně operace aktérů napojených na Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku.“ (.pdf, str. 1).

Kromě samotné špionáže se ve zprávě v souvislosti s Ruskou federací objevuje i možná hrozba fyzické destrukce určitých zařízení pomocí kyberútoku. Konkrétně jde o škodlivý kód Malware Triton útočící na bezpečnostní systémy:

„Vzhledem k důležitosti kritické infrastruktury a existujícím zájmům různých aktérů nelze podobné útoky vyloučit ani v budoucnu (...) Bezpečnostní systém nakažený malwarem by krizovou situaci (přetlak, přehřátí) nemusel vyhodnotit jako nebezpečí a mohlo by tak dojít k havárii a následně materiálním škodám nebo ztrátám na životech.“ (.pdf, str. 29).

Špionážní aktivity ze strany Ruska a Číny pak potvrzuje i Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (.pdf, str. 5):

„V souladu s vládou stanovenými prioritami, mírou ohrožení zájmů České republiky a kapacitami a možnostmi BIS byly v roce 2018 prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy ČR. Ruské a čínské zpravodajské aktivity zasahovaly do oblastí politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

„V případě Ruska není hlavní hrozbou některá ze složek zpravodajských či para-zpravodajských aktivit, ale nekonvenční (tzv. hybridní) charakter ruských operací, které jsou cíleny na nepřítele, jehož Rusko chápe jako hlavní vojenskou hrozbu pro svou bezpečnost: NATO a jeho členské státy, tj. i ČR.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, jak naznačuje premiér Babiš, že by se kybernetické akce Čínské strany soustředily pouze na informace a Rusko naopak na destrukci. Naopak, cílem Ruska je jak destrukce, tak i získávání informací, jak potvrzuje ředitel BIS Koudelka, který zpravodajské aktivity Ruska považuje za největší hrozbu pro Českou republiku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zatím z vlády odešel návrh na sedmiprocentní zdanění (tzv. digitální daň, pozn. Demagog.cz).

5. září 2019 předložilo Ministerstvo financí návrh zákona o sedmiprocentní digitální dani, který následně 18. listopadu 2019 schválila vláda a předložila jej sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Takzvaná digitální daň, o které premiér Babiš mluví, spočívá ve zdanění některých digitálních služeb. Dle samotného návrhu (.pdf, str. 1, § 1) se jedná např. o cílení reklamní kampaně či poskytování dat o uživatelích.

Předkladatelem zákona, který má skutečně zavést 7 % zdanění (.pdf, str. 9, § 33) výše zmíněných služeb, je Ministerstvo financí, které zákon 5. září 2019 předložilo vládě. Vláda pak návrh dne 18. listopadu 2019 schválila (.pdf) a dne 27. listopadu 2019 jej předložila Poslanecké sněmovně.

Ve sněmovně pak proběhlo dne 22. ledna 2020 první čtení a návrh zákona byl přikázán k projednání (.pdf) rozpočtovým výborem, který však o návrhu dosud nerozhodl.