Tento výrok byl ověřen jako

Kontrolní mise do České republiky proběhla pod záštitou Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu mezi 26. a 28. únorem v Praze. Na závěr celé akce proběhla tisková konference. Na ní předsedkyně Výboru Monika Hohlmeierová uvedla (čas 36:30), že s problémem s nerovností v rozdělování dotací se potýká většina států EU. Tvrdila, že větší podnik má větší možnosti k dosažení dotace. Zároveň dodala, že v Česku není viditelná snaha ze strany státu, aby se situace narovnala. Řekla, že by mělo existovat více programů na podporu malého zemědělství, ale na na druhou stranu dodala, že takové programy v Česku existují, že se nedají závěry považovat za finální, a že zkoumání bude pokračovat.

Po samotné tiskové konferenci sdělila médiím následující:

„Naše cesta byla opravdu velmi cenná. Tato mise zaměřená na zjištění informací nám umožnila mluvit s nevládními organizacemi, hovořit s investigativními novináři, ale zároveň i se státními orgány. A bylo velmi zajímavé vidět na jedné straně, že v České republice existuje mnoho pozitivních známek dotací EU, jak jsme to viděli u laserového centra, na druhou stranu jsme viděli určité problémy v interpretaci a právním výkladu otázky střetu zájmů. A při rozdělování finančních prostředků EU na různé projekty v případě možného střetu zájmů nebo možného zneužití. A tam si myslím, že musíme zintenzivnit naši práci na určitých otázkách transparentnosti. Kdo je zodpovědný za distribuci a kdo je zodpovědný za kontrolu nebo za možné indikátory zneužití střetu zájmů? Existuje ještě více otázek, než jsme měli dříve, ale máme nové informace, takže nové informace předáme Evropské komisi a kontrolním orgánům.“

Dále také uvedla, že peníze daňových poplatníků by neměl využívat někdo, kdo toho může využít ve svůj prospěch díky hluboké znalosti politiky.

Mise samotné se se účastnili i další europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Mezi nimi byli i dva čeští europoslanci Mikuláš Peksa a Tomáš Zdechovský. Německý europoslanec Daniel Freund z německých Zelených, taktéž člen dané komise, na svém webu uveřejnil článek s vyjádřením.

V něm projevuje zklamání, že se Andrej Babiš nedostavil na jednání s europoslanci. Dále uvádí, že premiér osobně profituje z peněz EU směřujících do Agrofertu. Rovněž tvrdí, že jeho přesvědčení o střetu zájmu českého premiéra se ještě více prohloubilo. Rovněž uvádí, že dostal zprávy od Asociace soukromého zemědělství, jak fondy a dotace EU přinesly výhody 1 700 velkých farem, zatímco třicet tisíc malých podniků nedostalo žádné další finance. Na závěr uvádí, že je nutné, aby se EU bránila před oligarchy a zkorumpovanými vládami.

Co se týče nepravdivosti těchto závěrů, tak Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP není jediný, kdo k takovým závěrům došel. Kritiku Programu rozvoje venkova vyvolala kontrolní zpráva (.pdf, str. 3) Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na čerpání a řízení opatření Spolupráce v rámci Programu v letech 2014–2017. Ve vyhodnocení zprávy se uvádí, že „MZe podporu zaměřilo především na velké zpracovatelské podniky, které místo výdajů na vědu a výzkum vynakládají prostředky na pořízení strojů a technologií. K podpoře malých a středních podniků nedochází, jelikož realizace operací zaměřených na jejich podporu je neúspěšná.“

Kritika se kvůli vyplácení dotací velkým podnikům snesla i na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který vyplácel dotace i firmám, které na ně podle Nadačního fondu proti korupci neměly právo. Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy i z holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů.

Protože ke stejným závěrů jako mise Výboru EP došel mimo jiné i NKÚ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.