Europoslanci Ondřej Knotek (ANO) a Veronika Vrecionová (ODS)
Ověřili jsme
Předem je důležité říct, že kontrolní komise Výboru pro rozpočtovou kontrolu v čele s Monikou Hohlmeierovou nevydala žádnou dostupnou písemnou zprávu, ale pouze výsledky šetření vyhlásila na tiskové konferenci.
Členové komise se během tiskové konference zabývali problematikou nerovnosti mezi malými a středními podniky a velkými holdingy (čas v konferenci: 17:20, 20:00), v žádné části tiskové konference se však členové komise jednoznačně nevyhradili proti velkým zemědělcům, ani neučinili žádné vyjádření, které by se za takovou výhradu dalo považovat.
Poslankyně Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová se během kontrolní mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu v České republice setkala mimo jiné s představiteli českých zemědělců. Dle dostupných informací se setkala pouze s představiteli Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje spíše malé a střední zemědělce. Toto setkání bylo následně napadeno v otevřeném dopise Zemědělským svazem České republiky, ale i Agrární komorou ČR.
Výňatek z dopisu (.doc) Zemědělského svazu ČR týkající se velkých zemědělců a trendů v zemědělství:
„Nemohu souhlasit s některými tezemi, které v průběhu diskuse s touto zemědělskou organizací zazněly. Jednou z nich je údajné znevýhodnění malých rodinných farem v důsledku nastavení Společné zemědělské politiky (SZP) v ČR. Takový pohled je zcela zkreslený a zavádějící.“
Výrok europoslance Knotka se týká střetu zájmů, ve kterém má být premiér Babiš kvůli pobírání evropských dotací podnikem Agrofert.
Téma evropských dotací se v poslední době začalo opět hojně diskutovat, a to ve spojení s návštěvou skupiny europoslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, kterému předsedá německá europoslankyně Monika Hohlmeierová. Jejich návštěva České republiky se uskutečnila na konci února 2020.
Monika Hohlmeierová k možnému střetu zájmů Andreje Babiše uvádí:
„Můžeme se ptát na jeho výklad zákona, ale nesmíme zasahovat do auditu. Jasně řekneme, že celý výbor a Evropský parlament podporují finanční nařízení EU a stojí za Evropskou komisí v její práci. Respektujeme principy právního státu a zavedené procedury, do kterých nezasahujeme.
Nicméně, ať už mluvíme o premiérovi nebo ministrovi jakékoliv země, všichni musí finanční nařízení dodržovat. Je důležité, abychom pečovali o peníze evropských daňových poplatníků, včetně Čechů, jejichž část daní putuje do evropského rozpočtu.“
Andrej Babiš se před svým nástupem do funkce ministra financí v lednu 2014 vzdal vedoucí pozice v řídícím orgánu firmy Agrofert. Tento krok podnikl kvůli tehdejšímu znění zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zákon o střetu zájmů v průběhu času prošel četnými novelizacemi. Zásadní je zejména novela z roku 2017, kvůli jejímuž vlivu na Andreje Babiše získal celý zákon neoficiální přízvisko lex Babiš. Tato novela vedla premiéra Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II.
Otázku možného střetu zájmů však převedení firmy Agrofert do svěřenských fondů zcela nevyřešilo. Vnést jasno do této situace měly dva audity Evropské komise zahájené na podnět organizace Transparency International, které prověřovaly oprávněnost čerpání evropských dotací firmou Agrofert. První z nich ověřoval čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, druhý pak zemědělské dotace.
Evropská komise ve finální verzi prvního auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná. Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce.
Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení. Tento český překlad byl pak vyhotoven a příslušným orgánům zaslán na začátku letošního února.
Nakonec je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.
Druhý „zemědělský“ audit se pak momentálně nachází ve fázi bilaterálních jednání mezi zástupci českého státu a Evropské komise, přičemž jeho závěry budou k dispozici v horizontu několika měsíců. Nicméně i tak dle stejného zdroje můžeme vyvozovat jisté závěry z vyjádření účastníků jednání, ze kterých vyplývá především to, že hlavní kritérium, dle kterého má být střet zájmů posuzován, bude český zákon o střetu zájmů. Klíčové je to pak proto, že dle stejného kritéria byl střet zájmů potvrzen v závěrech prvního auditu.
Celou situaci kolem střetu zájmů Andreje Babiše poměrně výstižně vyjadřuje následující komentář:
„Pochopitelně Andrej Babiš takovýto názor odmítá. Opakovaně tvrdí, že v konfliktu zájmů není a že vše vyřešil v souladu s příslušným zákonem. Konkrétně tím, že převedl Agrofert do svěřenského fondu. Ve zmiňované právní normě se však nepraví nic o tom, že se tímto způsobem považuje konflikt zájmů za vyřešený.
Podstatné je, aby z takto umístěného majetku neměl prospěch a neměl na něj ani zprostředkovaný vliv. Podle názoru auditorů Evropské komise tomu tak není. Podobně se vyjadřují i někteří tuzemští opoziční politici a experti.“
V samotném zákoně o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. se v § 3 uvádí:
„(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.
(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.
(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že
a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,
b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo
c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.“
V souladu s výrokem Agrární komora České republiky ve svém stanovisku považuje tvrzení poslankyně Evropského parlamentu Moniky Hohlmeier za neobjektivní.
Výňatek z prohlášení Agrární komory České republiky:
„Paní europoslankyně v rozhovorech, které s ní byly publikovány, tvrdí, že chce ke kontrolní misi přistupovat nestranně, její prohlášení a skutky však hovoří o zásadním porušení základních zásad objektivity a profesionality.“
Kontrolní mise do České republiky proběhla pod záštitou Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu mezi 26. a 28. únorem v Praze. Na závěr celé akce proběhla tisková konference. Na ní předsedkyně Výboru Monika Hohlmeierová uvedla (čas 36:30), že s problémem s nerovností v rozdělování dotací se potýká většina států EU. Tvrdila, že větší podnik má větší možnosti k dosažení dotace. Zároveň dodala, že v Česku není viditelná snaha ze strany státu, aby se situace narovnala. Řekla, že by mělo existovat více programů na podporu malého zemědělství, ale na na druhou stranu dodala, že takové programy v Česku existují, že se nedají závěry považovat za finální, a že zkoumání bude pokračovat.
Po samotné tiskové konferenci sdělila médiím následující:
„Naše cesta byla opravdu velmi cenná. Tato mise zaměřená na zjištění informací nám umožnila mluvit s nevládními organizacemi, hovořit s investigativními novináři, ale zároveň i se státními orgány. A bylo velmi zajímavé vidět na jedné straně, že v České republice existuje mnoho pozitivních známek dotací EU, jak jsme to viděli u laserového centra, na druhou stranu jsme viděli určité problémy v interpretaci a právním výkladu otázky střetu zájmů. A při rozdělování finančních prostředků EU na různé projekty v případě možného střetu zájmů nebo možného zneužití. A tam si myslím, že musíme zintenzivnit naši práci na určitých otázkách transparentnosti. Kdo je zodpovědný za distribuci a kdo je zodpovědný za kontrolu nebo za možné indikátory zneužití střetu zájmů? Existuje ještě více otázek, než jsme měli dříve, ale máme nové informace, takže nové informace předáme Evropské komisi a kontrolním orgánům.“
Dále také uvedla, že peníze daňových poplatníků by neměl využívat někdo, kdo toho může využít ve svůj prospěch díky hluboké znalosti politiky.
Mise samotné se se účastnili i další europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Mezi nimi byli i dva čeští europoslanci Mikuláš Peksa a Tomáš Zdechovský. Německý europoslanec Daniel Freund z německých Zelených, taktéž člen dané komise, na svém webu uveřejnil článek s vyjádřením.
V něm projevuje zklamání, že se Andrej Babiš nedostavil na jednání s europoslanci. Dále uvádí, že premiér osobně profituje z peněz EU směřujících do Agrofertu. Rovněž tvrdí, že jeho přesvědčení o střetu zájmu českého premiéra se ještě více prohloubilo. Rovněž uvádí, že dostal zprávy od Asociace soukromého zemědělství, jak fondy a dotace EU přinesly výhody 1 700 velkých farem, zatímco třicet tisíc malých podniků nedostalo žádné další finance. Na závěr uvádí, že je nutné, aby se EU bránila před oligarchy a zkorumpovanými vládami.
Co se týče nepravdivosti těchto závěrů, tak Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP není jediný, kdo k takovým závěrům došel. Kritiku Programu rozvoje venkova vyvolala kontrolní zpráva (.pdf, str. 3) Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na čerpání a řízení opatření Spolupráce v rámci Programu v letech 2014–2017. Ve vyhodnocení zprávy se uvádí, že „MZe podporu zaměřilo především na velké zpracovatelské podniky, které místo výdajů na vědu a výzkum vynakládají prostředky na pořízení strojů a technologií. K podpoře malých a středních podniků nedochází, jelikož realizace operací zaměřených na jejich podporu je neúspěšná.“
Kritika se kvůli vyplácení dotací velkým podnikům snesla i na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který vyplácel dotace i firmám, které na ně podle Nadačního fondu proti korupci neměly právo. Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy i z holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů.
Protože ke stejným závěrů jako mise Výboru EP došel mimo jiné i NKÚ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle analýzy zemědělství (.pdf, str. 2), kterou zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v srpnu 2019 se „české zemědělství vyznačuje dvěma specifiky – význačný podíl velkých zemědělských podniků vlastněných právnickými osobami a rovněž velký podíl subjektů hospodařících na pronajaté půdě“. Tato zpráva také uvádí, že: „ke konci roku 2017 obhospodařovalo zemědělskou půdu podle údajů zemědělského registru ČSÚ celkem 46 055 subjektů, z toho fyzické osoby představovaly 41 650 subjektů a právnické osoby 4 405. Fyzické osoby obhospodařovaly 30,4 % výměry zemědělské půdy a podniky právnických osob obhospodařovaly 69,6 % výměry (...)“ Zemědělský registr je ale neveřejným registrem, a proto v další analýze vycházíme ze statistik, které poskytuje Ministerstvo zemědělství.
Podle situační a výhledové zprávy (.pdf, str. 63) Ministerstva zemědělství z roku 2018 je struktura subjektů hospodařících na zemědělské půdě od 3 hektarů výše následovná: ,,Fyzické osoby obhospodařovaly 30,4 % výměry zemědělské půdy, z toho zemědělští podnikatelé zaevidovaní dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, hospodařili na 27,2 % celkové výměry zemědělské půdy. Největší podíl výměry zemědělské půdy, a to 69,6 %, obhospodařovaly podniky právnických osob.“
Z následujícího grafu, vycházejícího ze statistik Ministerstva zemědělství, vyplývá, že počet zemědělských podnikatelů roste; a to jak fyzických osob, tak právnických osob.
Co se týká srovnání s Evropou, Eurostat sice nabízí rozsáhlou publikaci o zemědělství, časové řady ohledně růstu počtu malých zemědělců zde ale uvedeny nejsou.
Na druhou stranu však podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR počet firem v zemědělství v posledních 5 letech stagnuje a pohybuje se mezi 47 a 48 tisíci podnikateli. Problémem pak do budoucna může být nedostatek mladých lidí v zemědělství, kdy podle zprávy Ministerstva zemědělství je více než polovina zemědělských pracovníků starší 45 let. Předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek odhaduje, že se počet zemědělských pracovníků v rozpočtovém období 2020–2026 sníží přibližně na 75 000. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2018 pracovníci v zemědělském sektoru (zahrnuje i lesnictví a rybářství) tvořili 2,80 % všech pracovníků.
Mezi základní dotační nástroje v oblasti zemědělství patří podle webu Ministerstva zemědělství převážně přímé platby, Program rozvoje venkova 2014–2020, Operační program Rybářství na období 2014–2020, dotace v rámci Společné organizace trhu, národní dotace a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). V České republice je akreditovanou platební agenturou, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů, Státní zemědělský intervenční fond, který spadá pod Ministerstvo zemědělství.
Poslední dostupná data o objemu prostředků jsou z roku 2018 (.pdf). V rámci přímých plateb bylo zemědělcům v roce 2018 vyplaceno celkem 22 341 023 000 Kč (str. 9), v Programu rozvoje venkova bylo vynaloženo 13 209 817 000 Kč (str. 18), v OP Rybářství bylo vyplaceno 140 749 000 Kč (str. 36), v rámci Společné organizace trhu byla vyplacena částka 1 055 912 000 Kč (str. 14) a v rámci národních dotací bylo čerpáno 3 378 417 000 Kč (str. 39). V rámci PGRLF byla vyplacena podpora (.pdf, str. 7) ve výši 1 068 000 000 Kč. Celkem se tedy jednalo o dotace v zemědělství ve výši 41 193 918 000 Kč (jak z evropských, tak národních zdrojů).
Z výše uvedeného výčtu jsou tedy nejvyužívanějšími dotačními zdroji přímé platby a Program rozvoje venkova.
Přímé platby zahrnují jednotnou platbu na plochu (SAPS), platbu za greening (ozelenění), příplatek pro mladé zemědělce a dobrovolnou podporu vázanou na produkci citlivých komodit (VCS). Z výroční zprávy pro přímé platby za rok 2018 (.pdf) vyplývá, že největší objem je vydáván na SAPS a ozelenění (str. 6), konkrétně 12, respektive 6,6 mld. Kč. V roce 2018 dostal zemědělec, který si o platby požádal, za každý hektar 3 388 Kč v rámci SAPS a 1 877 Kč/ha v rámci ozelenění (str. 10). Logicky tedy vyplývá, že čím větší farmy, tím větší obnos přímých plateb.
Hlavním cílem Programu rozvoje venkova (dále jen Program) je obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství prostřednictvím zejména agroenvironmentálních opatření, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemědělských podniků, podpora vstupu mladých lidí do zemědělství nebo krajinná infrastruktura. Program se člení do několika projektových opatření (.pdf). Kritiku Programu vyvolala kontrolní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na čerpání a řízení opatření Spolupráce v rámci Programu v letech 2014–2017. Ve vyhodnocení zprávy se uvádí, že „MZe podporu zaměřilo především na velké zpracovatelské podniky, které místo výdajů na vědu a výzkum vynakládají prostředky na pořízení strojů a technologií. K podpoře malých a středních podniků nedochází, jelikož realizace operací zaměřených na jejich podporu je neúspěšná“ (str. 3).
Kritika kvůli vyplácení dotací velkým podnikům se snesla i PGRLF, který vyplácel dotace i firmám, které na ně podle Nadačního fondu proti korupci neměly právo. Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy i z holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš sice vložil do svěřeneckého fondu, nicméně přerušení jeho vazeb na koncern je sporné a je kritizováno především ze strany Evropské komise, jak ukazuje například text jejího posledního auditu k evropským dotacím (str. 42–58).
Koncern Agrofert v roce 2018 podle výroční zprávy (.pdf, str. 108) získal dotace na zemědělskou a jinou činnost ve výši 1 794 243 000 Kč. Přímo v rámci přímých plateb a z Programu rozvoje venkova koncern v roce 2018 získal 704 000 000 Kč, respektive 124 000 000 Kč. Celkem více než 828 000 000 Kč, tedy přibližně 2 % všech zemědělských dotací v roce 2018. Celková výše provozních dotací přijatých koncernem Agrofert za rok 2018 však činila 1,5 miliardy. Podle výpočtů Hospodářských novin byl v roce 2017 koncern Agrofert největším příjemcem zemědělských dotací, za ním s velkým odstupem figurují koncerny Agro Měřín, Spojené farmy nebo Rabbit. K podobným výsledkům se dopracoval i server Aktualne.cz.
Německá europoslankyně a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Monika Hohlmeier (CSU) se k situaci kolem údajného střetu zájmů vyjádřila během návštěvy v České republice například v rozhovoru pro Český rozhlas, kde mimojiné uvedla:
„Všichni ale musí přijmout fakt, že v Evropské unii není normální, aby příjemcem dotací byly jen koncerny a lidé, kteří působí v pozici, ze které mohou o rozdělování peněz rozhodovat. To je jasný střet zájmů. Netýká se to pouze Česka, ale také Polska, Německo a dalších.“
V rozhovoru pro týdeník Respekt najdeme mimojiné tato slova poslankyně Hohlmeier:
„Kontrolní výbor a většina politických frakcí se rozhodly rozpravu otevřít v reakci na to, co uniklo v prosinci z auditních zpráv Evropské komise – tedy že pan Babiš je stále skutečným vlastníkem skupiny Agrofert a že přetrvává konflikt zájmů s jeho druhou rolí premiéra. Spojení tak velké hospodářské a politické moci v jedněch rukou je proti finančním pravidlům EU. Šéfové a členové vlád nemohou rozhodovat o výši unijního financování a o rozdělování těchto peněz – a zároveň být skutečnými vlastníky velkých společností, kam tyto peníze míří.“
Takzvaná mise s účelem hledání faktu proběhla pod záštitou Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského Parlamentu mezi 26. a 28. únorem v Praze. Členem uvedeného výboru je také český europoslanec Tomáš Zdechovský a Mikuláš Peksa jako tzv. stálý náhradník. Předsedkyní samotného výboru je Monika Hohlmeier z německé CSU. Cílem celé mise mělo být prozkoumání systému přerozdělování zemědělských dotací v Česku.
Program samotné mise byl předem uveřejněn na stránkách Evropského parlamentu. První den, konkrétně 26. února, byl v plánu jen samotný příjezd delegace. Následující den se mělo konat setkání s náměstkyní ministryně financí Lenkou Dupákovou. Rovněž se zástupci Asociace soukromého zemědělství, Senátu, neziskových organizací a investigativními novináři.
Poslední den, 28. února, proběhlo setkání s generálním ředitelem SZIF Martinem Šebestyánem a náměstkem ministra zemědělství Jiřím Šírem. Dále s ředitelkou Sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj Danielou Grabmüllerovou a se státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou. Po setkání s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavem Kalou následovala tisková konference.
Samotný premiér se setkání neúčastnil. I když podle slov Moniky Hohlmeier o to údajně usiloval a v předběžném programu mise byla schůzka s premiérem obsažena. Schůzku nicméně na poslední chvíli Úřad vlády zrušil, přičemž premiér Babiš podle informací Hospodářských novin v dopise vysvětlil, že tématu nerozumí, a tudíž by pro delegaci nebyl přínosný. Premiér později označil europoslance Peksu a Zdechovského za vlastizrádce a Moniku Hohlmeier za pomatenou. Svá slova o vlastizrádcích později přehodnotil na udavače.
Je pravda, že se mise účastnili europoslanci, kteří jsou členy opozičních stran. Europoslanec Zdechovský /KDU-ČSL/ na tiskové konferenci (čas 32:00) na konci samotné mise řekl, že mu bylo skutečně doporučováno, aby se mise neúčastnil. Nicméně hovořil o tom, že mu na kontrolní misi doporučovali nejezdit „kolegové z jiných politických stran“, čímž může mít na mysli jak české politiky, tak i kolegy z frakce Evropského parlamentu. Dále europoslanec Zdechovský dodal, že mu chodily výhrůžky, dokonce i smrtí. V tomto případě ale o politicích nemluvil. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Jediná tisková konference spojená s kontrolní misí (fact-finding mission) Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu do České republiky se udála podle plánu v pátek 28. února 2020 v kanceláři EP v Praze. Europoslanci na ní prezentovali závěry mise.
Tisková zpráva z 26. února předem uvádí, že je třeba se na tiskovou konferenci předem akreditovat a že z této tiskové konference budou volně přístupné fotografie, video a audio záznamy. Videozáznam je přístupný právě zde. Ze záznamu je zřejmá přítomnost ČT a TV Prima, ČRo, časopisu Respekt a internetového deníku Forum 24.
Dle komisních materiálů přišla samotná kontrolní mise na agendu jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 28. ledna 2020 včetně původního návrhu programu (.pdf), který zahrnoval i schůzi s Andrejem Babišem. Toto jednání je zachyceno na následujícím záznamu (9:08:28 až 09:18:15). Zde nepadlo o přítomnosti médií na tiskové konferenci nic.
Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) má za úkol chránit finanční zájmy Evropské unie, řeší záležitosti plnění, řízení a kontroly rozpočtu. Zároveň kontroluje Evropskou investiční banku či vztahy s Účetním dvorem.
Předně je však nutné vysvětlit, co europoslanec Knotek míní onou rezolucí. Dle vyjádření (čas 39:09) samotného výboru sepíšou jeho členové po konci kontrolní mise v ČR zprávu o této misi. Tato zpráva pak bude předložena Evropskému parlamentu, který na jejím základě může schválit rezoluci. V našem ověření jsme se tedy zaměřili na to, zda je obvyklé, aby členy kontrolní mise byli opoziční politici dané země. Právě tito členové mají totiž největší vliv na podobu závěrečné zprávy, od které se pak případně odvíjí znění rezoluce Evropského parlamentu.
Ve volebním období od roku 2014 do roku 2019 se ze 17 misí, které CONT provedl, pouze ve třech případech v delegaci objevil europoslanec navštívené země (.pdf, str. 103–105).
V roce 2015 navštívil výbor Německo. Vedoucí delegace přitom byla Ingeborg Gräßle, členka v Německu vládnoucí CDU, nejednalo se tedy o opoziční političku.
V roce 2016 v misi CONTu do Itálie byl součástí delegace italský politik Marco Valli. Ten v té době byl členem parlamentního opozičního hnutí Pěti hvězd (.pdf, str. 29, mezi volbami v roce 2013 a misí v roce 2016 proběhla změna vlády, hnutí ale nadále zůstalo v opozici).
V roce 2018 realizoval CONT misi do Řecka. Součástí delegace byl Notis Marias. Rok před tím Marias založil svou vlastní stranu The Alternative Road, která v té době nepůsobila v parlamentu.
Ze sedmnácti kontrolních misí, které CONT provedl mezi lety 2014 a 2019, byl pouze v jednom případě součástí delegace opoziční politik dané země. Bývá zvykem, že delegaci doprovází většinou vládní politici členské země, kteří jsou zároveň europoslanci, například Bronis Ropé v Litvě a Monika Smolková na Slovensku (.pdf, str. 103–105).
Ve výroku se hovoří o německé poslankyni Evropského parlamentu Monice Hohlmeier. Ta byla do Europarlamentu zvolena za CSU poprvé v roce 2009 a od té doby zasedala ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (v jejím prvním a druhém funkčním období jako náhradnice). V polovině roku 2019, konkrétně 10. července, si parlamentní výbory EU volily své předsedy a místopředsedy. Na post předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu byla zvolena Monika Hohlmeier. Tento fakt uvádí Monika Hohlmeier také na své stránce na webu Evropského parlamentu.
Europoslankyně Veronika Vrecionová zde hovoří o vydání rezoluce Evropského parlamentu (EP) na základě mise evropského Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) do České republiky z 26. až 28. února 2020.
Členové této delegace, mezi kterými byli i čeští europoslanci Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/, uspořádali v závěru své návštěvy České republiky tiskovou konferenci. V rámci této tiskové konference informovali o dalším postupu a avizovali (39:09), že bude nejdříve vypracována zpráva s výsledky šetření. Tu následně postoupí Evropskému parlamentu, který bude o zprávě hlasovat na plenárním zasedání. Následně ji může Evropský parlament schválit jako rezoluci.
Pokud se jeden z výborů rozhodne vypracovat zprávu, určí jednoho z členů (nebo stálých náhradníků) výboru jako zpravodaje, který je zodpovědný za její vypracování. O takovém návrhu zprávy potom hlasuje nejdříve daný výbor, v tomto případě Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a následně Evropský parlament jako celek. Tedy přesně tak, jak bylo řečeno na tiskové konferenci.
Ostatní politické skupiny – frakce (takové, do které nepatří zpravodaj) mohou podle čl. 215 Jednacího řádu Evropského parlamentu jmenovat svého stínového zpravodaje, který se podle zmíněného článku snaží jménem své politické skupiny dosahovat během připravování zprávy kompromisů. Tomáš Zdechovský (stejně jako předsedkyně CONT a vedoucí delegace Monika Hohlmeier) patří do politické skupiny s názvem Evropská lidová strana.
Podle výše zmíněného čl. 215 Jednacího řádu EP, poslední věty, jsou jména stínových zpravodajů pouze oznámena předsedovi parlamentu. V případě stažení stínového zpravodaje předpokládáme stejný postup. Tomáš Zdechovský přitom dne 4. března 2020 na svém Twitteru napsal, že se on, ani jeho tým nebudou podílet na znění rezoluce. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Z důvodu opakovaných výhružek smrtí se ani já, ani můj tým nebudou podílet na znění rezoluce o #střetzájmu českého premiéra @AndrejBabis V @EPPGroup panovala shoda, že vyjednávání za #epp převezme přímo šéfka @EP_BudgControl @MHohlmeier @SeznamZpravy @enkocz @kducsl
— Tomáš Zdechovský 🇨🇿🇪🇺 (@TomZdechovsky) March 4, 2020
Europoslankyně Vrecionová hovoří o zprávě, kterou vypracuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu na základě poznatků, které jeho členové nasbírali na kontrolní misi v ČR. Dle vyjádření (čas 39:09) samotného výboru sepíšou jeho členové po konci kontrolní mise v ČR zprávu o této misi. Tato zpráva pak bude předložena Evropskému parlamentu, který na jejím základě může schválit rezoluci.
Pokud se výbor Evropského parlamentu rozhodne vypracovat zprávu, určí jednoho z členů (nebo stálých náhradníků) výboru jako zpravodaje, který je zodpovědný za její vypracování. Podle čl. 215 Jednacího řádu EP, poslední věty, jsou jména stínových zpravodajů pouze oznámena předsedovi parlamentu. O vypracovaném návrhu zprávy potom hlasuje nejdříve daný výbor, v tomto případě Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a následně Evropský parlament jako celek, tedy přesně tak, jak bylo řečeno na tiskové konferenci.
Z veřejně dostupných zdrojů není známo, kdo je stínovým zpravodajem pro vypracování závěrečné zprávy k misi do České republiky, ani kteří členové výboru se na přípravě budou podílet. Víme však, kdo jsou členové Kontrolního výboru, respektive kteří europoslanci budou závěrečnou zprávu schvalovat.
Výbor pro rozpočtovou kontrolu má předsedkyni, čtyři místopředsedy a 25 řadových členů, celkem tedy 30 europoslanců, kteří o zprávě budou hlasovat. Z frakce Renew Europe, jejímž členem je i hnutí ANO, jsou členy výboru 4 europoslanci, z toho Martina Dlabajová (ANO) je místopředsedkyní výboru.
Nepodařilo se nám ověřit, zda byl některý z europoslanců z frakce Renew Europe určen jako stínový zpravodaj závěrečné zprávy, ani zda se jinak bude podílet na přípravě zprávy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Při samotném hlasování Výboru pro rozpočtovou kontrolu však europoslanci z frakce Renew Europe budou v menšině a jejich schopnost prosadit zprávu dle jejich představ tak bude značně omezená.
Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) dne 17. prosince 2019 (video, čas 15:55:06), měla německá europoslankyně Monika Hohlmeier skutečně po určitý čas na saku připnutý odznak Milionu chvilek pro demokracii.
Součástí programu tohoto jednání EP byl také bod „Střet zájmů a korupce dotýkající se ochrany finančních zájmů Evropské unie v členských státech“. Při svém prvním a hlavním proslovu (video, čas 15:03:24) na plénu k tomuto bodu Monika Hohlmeier odznak na klopě neměla, na záznamu ze zasedání ji s ním lze spatřit až při jejím druhém vystoupení (video, čas 15:55:06).
Webu Demagog.cz se podařilo Moniku Hohlmeier kontaktovat a získat její vyjádření ohledně toho, zda odznak skutečně v EP nosila opakovaně, nebo jen jednou: „Odznak jsem měla připnutý jen při jedné příležitosti, dne 17. prosince 2019 během zmíněného plenárního zasedání (...) jen po několik minut.“
Odznak s logem Milionu chvilek pro demokracii měli na sobě při projednávání bodu o střetu zájmů také český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa (video, čas 15:39:21), europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová (video, čas 15:48:54) nebo i německá europoslankyně Viola Von Cramon-Taubadel (video, čas 15:21:44).
V rozhovoru pro Český rozhlas Monika Hohlmeier později o tomto odznaku pronesla: „Jsme absolutně nestranní. Andreje Babiše jsem nikdy nepotkala, nic proti němu nemám. (…) Když v Evropském parlamentu kolegové donesou nějaké odznaky, je normální, že je nosíme. Chceme být k sobě přátelští.“ Pro Demagog.cz uvedla: „Dostala jsem ten odznak od kolegy s vysvětlením, že se jedná o symbol demokracie a vlády práva (...) Když mi kolega vysvětlil, že je to odznak občanského hnutí, které se účastní politické debaty v České republice, placku jsem si sundala.“
Nicméně se nám nepodařilo dohledat, že by Monika Hohlmeier odznak Milionu chvilek pro demokracii skutečně nosila „opakovaně“, jak ve výroku tvrdí Ondřej Knotek. Prošli jsme videozáznamy z plenárního zasedání Evropského parlamentu v časovém období od 1. listopadu 2019 do 6. března 2020. Při žádném ze svých dalších vystoupení před Evropským parlamentem však Monika Hohlmeier na sobě odznak s logem Milionu chvilek neměla.
A to ani při rozpravě dne 15. ledna 2020, kdy vystoupila při projednávání bodu „Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. Této rozpravy se účastnil i Ondřej Knotek. Na záznamu (video, čas 19:27:58) si lze všimnout, že Monika Hohlmeier má na saku připnutou růžovou stužku, kterou ten den nosili i někteří jiní europoslanci, nikoli odznak Milionu chvilek pro demokracii.
Prošli jsme všech 21 nahrávek jednání EP ze zmíněného období, a to i ty, na kterých Monika Hohlmeier nevystoupila s projevem na plénu. Kromě dne 17. prosince 2019, kdy měla odznak skutečně připnut, se na většině z nich objevuje bez odznaku, ve dvou případech jsme bohužel nenalezli záběr z dostatečné blízkosti a čtyř jednání se neúčastnila.
Protože dle našich zjištění, i dle slov samotné europoslankyně, měla Monika Hohlmeier při jednání Evropského parlamentu odznak Milionu chvilek pro demokracii připnutý jen jednou, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ondřej Knotek zde mluví o kontrolní misi, jíž se účastnili europoslanci v čele s Monikou Hohlmeierovou, německou europoslankyní za CSU. Podle jejích slov bylo cílem kontrolní mise „připravit rezoluci o situaci v České republice“ a dále „aby všechny státy dodržovaly zásady právního státu. Aby každý člen vlády respektoval unijní finanční nařízení. Zvláště pak ti, kteří jsou odpovědní za rozdělování evropských peněz“. Kontrolní mise se účastnili europoslanci Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/.
Piráti mají v Europarlamentu jednu poslankyni, Markétu Gregorovou, a dva poslance, kromě Mikuláše Peksy ještě Marcela Kolaju. Německé Piráty zastupuje v Evropském parlamentu Patrick Breyer. Nepodařilo se nám ovšem najít, že by se některý ze tří europoslanců chlubil, případně používal slovní spojení jako: „zařídili jsme misi“. Následovně se například Mikuláš Peksa vyjadřoval ohledně mise na své facebookové stránce.
Ve výroku se mluví o německé poslankyni Evropského parlamentu Monice Hohlmeierové, která byla do Evropského parlamentu zvolena za CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska). Je dcerou německého politika a dlouholetého předsedy CSU Franze Josefa Strauße, který byl deset let předsedou bavorské vlády (1978–1988). Dnes je po něm pojmenováno mnichovské letiště, které nese název Franz Josef Strauß Flughafen. S tímto názvem se ale zřídka kdy setkáme. Je pravděpodobnější, že uslyšíme pouze označení Munich Airport nebo Flughafen München.
Monika Hohlmeierová byla v letech 1998 až 2005 ministryní Bavorského ministerstva školství a kultury (Bayerisches Staatsministerium für Unterricht und Kultus). V českém mediálním prostoru se o ní hovoří z důvodu její nedávné cesty do České republiky jako předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše. V souvislosti s touto návštěvou se premiér Babiš nechal slyšet, že předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová je „pomatená“ a členové výboru Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Mikuláš Peksa /Piráti/ jsou „vlastizrádci“. Českým europoslancům se následně omluvil.
Na Výboru pro rozpočtovou kontrolu v době, kdy pan Zdechovský přešel do angličtiny a hovořil velmi kriticky a zaujatě, zarazil se, nebyl schopný dokončit větu, naprosto oproti prostě principům, paní Hohlmeierová jako předsedkyně toho výboru řekla: Tomáši, v pořádku, já to dokončím, vím, co jsi chtěl říct.Český rozhlas PLUS, 6. března 2020
Ondřej Knotek byl zvolen europoslancem ve volbách do EP konaných v květnu 2019, první ustavující schůze Evropského parlamentu se pak konala 2. července 2019. Prošli jsme tedy dostupné videozáznamy z jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP od července 2019 až do začátku března 2020, na žádném z nich se nám však konverzaci uváděnou Ondřejem Knotkem najít nepodařilo. Nelze nicméně vyloučit, že k takovému konkrétnímu rozhovoru došlo mimo záznamy kamer.
Členy evropského Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jemuž předsedá právě Monika Hohlmeier, jsou za Českou republiku Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ a Martina Dlabajová /ANO 2011/. Mikuláš Peksa /Piráti/ je náhradníkem. Ondřej Knotek členem tohoto výboru není.