Demagog.cz

Ondřej Knotek
Ondřej Knotek
Paní Vrecionová nemá žádný důkaz, že pan premiér je ve střetu zájmů. Nikde to nebylo neřečeno, nikde to není. Český rozhlas PLUS, 6. března 2020 !
Důležitý výrok

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Dle závěrů prvního auditu Evropské komise má Andrej Babiš rozhodující vliv na firmu Agrofert.

Výrok europoslance Knotka se týká střetu zájmů, ve kterém má být premiér Babiš kvůli pobírání evropských dotací podnikem Agrofert.

Téma evropských dotací se v poslední době začalo opět hojně diskutovat, a to ve spojení s návštěvou skupiny europoslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, kterému předsedá německá europoslankyně Monika Hohlmeierová. Jejich návštěva České republiky se uskutečnila na konci února 2020.

Monika Hohlmeierová k možnému střetu zájmů Andreje Babiše uvádí:

„Můžeme se ptát na jeho výklad zákona, ale nesmíme zasahovat do auditu. Jasně řekneme, že celý výbor a Evropský parlament podporují finanční nařízení EU a stojí za Evropskou komisí v její práci. Respektujeme principy právního státu a zavedené procedury, do kterých nezasahujeme.

Nicméně, ať už mluvíme o premiérovi nebo ministrovi jakékoliv země, všichni musí finanční nařízení dodržovat. Je důležité, abychom pečovali o peníze evropských daňových poplatníků, včetně Čechů, jejichž část daní putuje do evropského rozpočtu.“

Andrej Babiš se před svým nástupem do funkce ministra financí v lednu 2014 vzdal vedoucí pozice v řídícím orgánu firmy Agrofert. Tento krok podnikl kvůli tehdejšímu znění zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zákon o střetu zájmů v průběhu času prošel četnými novelizacemi. Zásadní je zejména novela z roku 2017, kvůli jejímuž vlivu na Andreje Babiše získal celý zákon neoficiální přízvisko lex Babiš. Tato novela vedla premiéra Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust III.

Otázku možného střetu zájmů však převedení firmy Agrofert do svěřenských fondů zcela nevyřešilo. Vnést jasno do této situace měly dva audity Evropské komise zahájené na podnět organizace Transparency International, které prověřovaly oprávněnost čerpání evropských dotací firmou Agrofert. První z nich ověřoval čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, druhý pak zemědělské dotace.

Evropská komise ve finální verzi prvního auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná. Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení. Tento český překlad byl pak vyhotoven a příslušným orgánům zaslán na začátku letošního února.

Nakonec je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.

Druhý „zemědělský“ audit se pak momentálně nachází ve fázi bilaterálních jednání mezi zástupci českého státu a Evropské komise, přičemž jeho závěry budou k dispozici v horizontu několika měsíců. Nicméně i tak dle stejného zdroje můžeme vyvozovat jisté závěry z vyjádření účastníků jednání, ze kterých vyplývá především to, že hlavní kritérium, dle kterého má být střet zájmů posuzován, bude český zákon o střetu zájmů. Klíčové je to pak proto, že dle stejného kritéria byl střet zájmů potvrzen v závěrech prvního auditu.

Celou situaci kolem střetu zájmů Andreje Babiše poměrně výstižně vyjadřuje následující komentář:

Pochopitelně Andrej Babiš takovýto názor odmítá. Opakovaně tvrdí, že v konfliktu zájmů není a že vše vyřešil v souladu s příslušným zákonem. Konkrétně tím, že převedl Agrofert do svěřenského fondu. Ve zmiňované právní normě se však nepraví nic o tom, že se tímto způsobem považuje konflikt zájmů za vyřešený.

Podstatné je, aby z takto umístěného majetku neměl prospěch a neměl na něj ani zprostředkovaný vliv. Podle názoru auditorů Evropské komise tomu tak není. Podobně se vyjadřují i někteří tuzemští opoziční politici a experti.“

V samotném zákoně o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. se v § 3 uvádí:

„(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,

b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo

c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.“