Já jsem původem učitel dějepisu a vnímám velmi rozporuplnou roli vlasovců, uvědomuju si, že na konci války samozřejmě pomohli například Praze, ale celkově tu jejich roli jako pozitivní zcela brát nemůžeme, byť ta historie má vždycky mnoho výkladů, jsou to lidé, kteří se stavěli proti Stalinovi, zároveň jsou to lidé, kteří bojovali na straně Němců.
Ruská osvobozenecká armáda, známá jako vlasovci, se na konci druhé světové války postavila v boji proti SSSR na stranu Německa. Podíleli se ovšem na osvobození Prahy v květnu 1945, kde pomohli především v bojích na jižní straně města.
Vít Rakušan vystudoval historii, germanistiku a také školský management. V praxi poté vyučoval německý jazyk na gymnáziu v Kutné Hoře.
Ruská osvobozenecká armáda (ROA) známá pod názvem vlasovci vznikla v listopadu 1944. Stalo se tak poté, co se generál Vlasov dostal do německého zajetí při obraně Leningradu. Mezi členy ROA byli sovětští zajatci i tzv. bílá emigrace, neboli lidé, kteří SSSR opustili ve 20. letech a rozhodli se bojovat proti Stalinovi. Jejich hlavním cílem bylo porazit Stalina. Německo jim mělo dopomoct k dosažení těchto cílů. Na straně nacistického Německa bojovali proti SSSR v prostoru mezi Odrou a Nisou.
Na jaře 1945 však bylo Vlasovovi jasné (audio, čas od 15:30), že nemůže počítat s pomocí Německa při dlouhodobějším boji proti Stalinovi. Naopak Němci Vlasovovu armádu spíše využívali ke svým vlastním cílům. Z tohoto důvodu se tedy rozhodl odjet se svou armádou z Německa do Lince. Ve snaze naklonit si spojenecká (resp. americká) vojska se pak spolu s generálem Buňačenkem rozhodl pomoci osvobodit Prahu.
Do Prahy dorazili 5. května 1945. Bojovali především na jižním břehu a jejich největším úspěchem bylo dobytí Ruzyně. Odtud startovala německá letadla, která bombardovala Prahu. Při těchto bojích padlo okolo 300 vlasovců.
A téma? Zase ten Koněv. Vít Rakušan jako správný učitel dějepisu poukázal i na historická fakta, hovořil o bezpečnostní situaci, vztazích s Ruskem, záhadném dopisu a videotvorbě kancléře Mynáře.