Demagog.cz

Předseda STAN Vít Rakušan o diplomatických vztazích

A téma? Zase ten Koněv. Vít Rakušan jako správný učitel dějepisu poukázal i na historická fakta, hovořil o bezpečnostní situaci, vztazích s Ruskem, záhadném dopisu a videotvorbě kancléře Mynáře.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 21. května 2020 (moderátor Linda Bartošová , záznam)

26 ověřených výroků

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Já jsem četl tedy v překladu ten článek, respektive interview pana místopředsedy Filipa, on byl v tom ruském, vojenském časopise označen samozřejmě jako místopředseda Poslanecké sněmovny, nebyl tam pouze jako předseda Komunistické strany Čech a Moravy. Vystupoval jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů a tak i hovořil pro to médium.

Ruský list Krasnaja zvezda zveřejnil dne 15. května 2020 na svých internetových stránkách rozhovor s Vojtěchem Filipem, kterého redakce v článku představuje pouze jako „místopředsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky“.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KSČM poskytl ruskému listu Krasnaja zvezda rozhovor, který vyšel dne 15. května 2020 s titulkem „Vojtěch Filip: Většina občanů České republiky již 75 let cítí vděčnost k Rudé armádě“. Kromě samotných otázek, ve kterých není redakcí funkce Vojtěcha Filipa nijak zmiňována, obsahuje článek také krátký úvod, v přesném znění:

„Na otázky novin Rudá hvězda odpověděl první místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vojtěch Filip.“ (V originále: „На вопросы газеты «Красная звезда» ответил первый заместитель председателя палаты депутатов парламента Чешской Республики Войтех Филип.“)

Pro doplnění uvádíme, že v celém rozhovoru není výslovně napsáno, že je Vojtěch Filip také předsedou Komunistické strany Čech a Moravy. To vyplývá pouze z jeho odpovědí, které obsahují výrazy jako „obecně za KSČM mohu poznamenat…“ atd.

List Krasnaja zvezda vychází od roku 2018 s podtitulem Noviny Ozbrojených sil Ruské federace a dříve býval také ústředním tiskovým orgánem ruského Ministerstva obrany. Je tedy možné ho označit za list vojenský, jak uvádí Vít Rakušan. O něco problematičtější je jeho popis tohoto periodika jako časopisu, jak už totiž napovídá zmíněný podtitul, Krasnaja zvezda se označuje za noviny. I přes tuto drobnou nesrovnalost však celkově hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

(Vojtěch Filip, pozn. Demagog.cz) je zároveň prvním místopředsedou Poslanecké sněmovny a kdyby se vyjadřoval jenom k soše maršála Koněva, tak je to možná ještě ten jeho politický názor, který on opakovaně opakuje v Poslanecké sněmovně.

Vojtěch Filip je 1. místopředsedou Poslanecké sněmovny. Médiím poskytuje názory na téma sochy maršála Koněva často, vyjádření ve Sněmovně se nám však nepodařilo dohledat. Nedokážeme ale vyloučit jeho vyjádření v této věci při kuloárních rozhovorech či jednáních bez stenozáznamu.

skrýt celé odůvodnění

Vojtěch Filip, poslanec za KSČM, je skutečně prvním místopředsedou (.pdf) Poslanecké sněmovny. Je tedy prvním, kdo může zastupovat předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO 2011).

Ve Sněmovně za KSČM sděloval svůj názor na téma týkající se maršála Koněva například poslanec Leo Luzar na 13.34. schůzi Poslanecké sněmovny.

Vojtěch Filip poskytoval svá vyjádření na toto téma během posledního roku do různých médií opakovaně. Například během rozhovoru pro Interview ČT24, který byl odvysílán 13. září 2019. Podobně se poslanec Filip vyjádřil v rozhovoru pro Seznam Zprávy 28. dubna, opět pro Interview ČT24 o den později nebo pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda 15. května letošního roku.

Své stanovisko k odstranění sochy maršála Koněva, o němž rozhodli politici Prahy 6, uveřejnil Vojtěch Filip i na svém twitterovém účtu:

Někteří tzv. komunální politici mají dost drzosti dělat bez mandátu od voličů dokonce i zahraniční politiku a to i proti vládě ČR. Když se pak proto dostanou do potíží, tak škemrají, aby je za peníze daňových poplatníků Policie ČR chránila. Jejich strážníci jim najednou nestačí.

— Vojtěch Filip (@vojtafilip) April 26, 2020

Lze tak konstatovat, že Vojtěch Filip se vyjadřuje k okolnostem souvisejícím s událostmi okolo sochy maršála Koněva poměrně často. Jeho jakékoli vyjádření o této záležitosti na půdě Poslanecké sněmovny se nám však nepodařilo dohledat. Zároveň ale nedokážeme vyloučit, že se takto Vojtěch Filip nevyjadřuje např. v rámci kuloárních rozhovorů s ostatními poslanci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

(...) ale zpochybňovat v rámci Ruské federace, v rámci jejich mediálního prostoru roli našich legionářů v historii – těch, kteří prostě stáli jako jedni z těch prvních za svobodou Československa, za to, že jsme měli první demokratický stát, tu tolikrát vzývanou první republiku – a on se to opováží zpochybňovat (Vojtěch Filip, pozn. Demagog.cz).

Vyjádření Vojtěcha Filipa pro list Krasnaja zvezda, ve kterém například uvedl, že čs. legionáři „v Rusku nikoho neosvobozovali“, lze do jisté míry považovat za zpochybňování jejich role. Filip však nezpochybnil jejich význam pro vznik Československa.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan zde hovoří o vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který v rozhovoru zveřejněném dne 15. května 2020 ruským armádním listem Krasnaja zvezda uvedl:

„(…) Ministerstvo zahraničních věcí [se] odchyluje od celostátního stanoviska, když kritizuje Ruskou federaci za to, že dosud neobnovila na svém území válečné pomníky padlých československých legionářů, kteří v roce 1918 bojovali v Samaře, u novokujbyševských Lipjag a na dalších místech Ruska s ruskými revolucionáři-komunisty.

Členové KSČM a další občané České republiky kladně vnímají skutečnost, že ruská vláda neprojevuje zájem nutit místní úřady, aby stavěly pomníky těm českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobozovali a neudělali nic dobrého pro nejskvělejší světovou socialistickou revoluci minulého století v roce 1917 v Rusku.“

Zmiňovanými legionáři, kteří v červnu 1918 bojovali v povolžské Samaře (PLESKÝ, Metoděj. 4. pluk Prokopa Velikého. 1936, str. 219) a u stanice Lipjagi v nedalekém městě Novokujbyševsk (tamtéž, str. 202–203), jsou vojáci 4. čs. střeleckého pluku Prokopa Holého a 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi (LANGER, František. Pamětní kniha 1. střeleckého pluku Jana Husi. 1920, str. 44). Ti zde zvítězili nad bolševickými vojsky, se kterými se dostali do sporu především kvůli tomu, že z ruské strany nebyla dodržována dohoda o odchodu československých legionářů přes Vladivostok do Francie. Historik Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl k tomu uvádí:

„Na konci dubna 1918 se však přeprava československých transportů na nátlak Německa prakticky zastavila. Na konci května se navíc sovětská vláda pokusila čs. sbor zcela odzbrojit a převést Čechoslováky buď do Rudé armády, nebo do pracovních jednotek. Čs. vojáci na tento pokus reagovali rozhodnutím o odjezdu do Vladivostoku vlastními silami.“

Před začátkem rozporů s bolševiky již měli tito českoslovenští legionáři v Rusku za sebou řadu vojenských úspěchů v bojích s rakousko-uherskou a německou armádou. V březnu 1918 se například 4. čs. střelecký pluk Prokopa Holého zúčastnil bitvy u Bachmače, kde se nacházel významný železniční uzel. A především, vojáci 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi na začátku července roku 1917 vítězně bojovali u Zborova.

V současnosti se obě města nacházejí na Ukrajině, v době bojů pak byl Bachmač součástí samostatné Ukrajinské lidové republiky a Zborov Rakousko-uherské monarchie. Nicméně je důležité zmínit, že například Bachmač byl ještě na začátku 1. světové války součástí Ruského impéria. Dodejme, že u Zborova byla celá čs. střelecká brigáda přímo podřízena ruskému 49. armádnímu sboru (KAVENA, Karel. Dějiny dělostřeleckého pluku 1 Jana Žižky z Trocnova v ruské revoluci a ve vlasti. 1937, str. 44). Je také nesporným faktem, že 4. a 1. čs. střelecký pluk svým dílem (spolu s mnohými jinými) pomohl Rusku ke konečnému vítězství na východoevropském bojišti.

Porážka rakousko-uherské armády u města Zborov podle historiků také sehrála (MOJŽÍŠ, Milan, RAK, Michal a kol. Zborov 1917–2017. 2019, str. 150) spolu s dalšími bojovými akcemi československých legionářů v Rusku velmi důležitou úlohu při politických vyjednáváních o vzniku samostatné Československé republiky. Při příležitosti 100. výročí bitvy u Zborova v roce 2017 pak například Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které končí slovy: „Činy legionářů by neměly být nikdy zapomenuty. Hrdinové od Zborova zasloužili se o stát.“

Z těchto důvodů lze vyjádření Vojtěcha Filipa do jisté míry opravdu považovat za zpochybňování historické role těchto jednotek, jak ve výroku uvádí Vít Rakušan. Z výroku však vyznívá, že Vojtěch Filip přímo zpochybňoval roli legionářů při vzniku samostatného Československa. Filip přitom hovořil pouze o jejich významu pro Rusko a pro revoluci v Rusku. Rakušan tak Filipovo vyjádření uvádí v zavádějícím kontextu.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Není možné, aby cizí mocnost, a to jakákoliv, dávala trestní oznámení na naše politiky za jejich svobodné rozhodnutí na komunální sféře, to hlasování na Praze 6 – a můžeme se bavit, co si o tom, kdo z nás myslí – ale prostě dopadlo to 33 ku 1 hlasu.

Pro přemístění sochy maršála Koněva hlasovalo 33 zastupitelů Prahy 6, proti hlasoval 1 a 6 se zdrželo. V reakci na odstranění sochy bylo v Rusku zahájeno trestní řízení. Výrok o tom, že Rusko nemůže podat trestní oznámení, nehodnotíme jako faktický, ale jako vyjádření nesouhlasu.

skrýt celé odůvodnění

Návrh na přesunutí pomníku maršála Koněva předložila koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN zastupitelům Prahy 6. Na jednání o návrhu se vyjádřili poslanci i občané. Pro návrh hlasovalo 33 zastupitelů, jeden hlas byl proti a šest zastupitelů se hlasování zdrželo. Zastupitelé pověřili radu Prahy 6, aby našla pro Koněvovu sochu důstojné uplatnění. Pomník nechala radnice odstranit začátkem dubna a chce ji následně umístit do Muzea paměti 20. století. V současnosti je socha Ivana Stěpanoviče Koněva v depozitáři.

„To, co se stalo v Praze – a byl to zločin – se může stát dlouhodobým zdrojem podráždění v našich dvoustranných vztazích. Nepochybně to nezůstane bez odpovědi,“ řekla 9. dubna mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

10. dubna vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil ve věci trestní řízení na základě článku 354.1 o rehabilitaci nacismu, konkrétně podle odstavce 3 o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska spáchaných na veřejnosti. Nikdo konkrétní nebyl v trestním stíhání obviněn. Příslušná ruská legislativa nebude podle českého Ministerstva zahraničí v ČR nijak vymahatelná.

„Socha maršála Koněva je válečným pomníkem, a vztahuje se tak na ni Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, přemístění sochy ale není v rozporu s jejím zněním,“ uvedlo Ministerstvo zahraničí.

Striktně odmítáme zásahy státních orgánů Ruska do vnitřních záležitostí ČR. Místní samospráva je nedílnou součástí našeho ústavního zřízení. Stíhání jejích představitelů cizím státem za plnění mandátu je nepřípustné a v ČR nevymahatelné. Celé prohlášení ▶️https://t.co/L82BCValxG

— MZV ČR (@mzvcr) April 10, 2020

Ministr zahraničí České Republiky Tomáš Petříček požádal Rusko o diplomatické jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, Rusko souhlasilo s diplomatickými konzultacemi.

Jako faktický hodnotíme pouze výrok o hlasování, a to jako pravdivý. Výrok o tom, že Rusko nemůže podat trestní oznámení, nehodnotíme jako faktické tvrzení, ale jako vyjádření nesouhlasu s danou skutečností. Nicméně Rusko na svém území zahájit trestní řízení sice může, avšak bez spolupráce českých orgánů nemá na českém území ruská legislativa žádný vliv.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Paní kolegyně Pekarová začala sbírat po té první části celé té kauzy podpisy na odvolání Vojtěcha Filipa z Poslanecké sněmovny.

Markéta Pekarová Adamová 5. května skutečně oznámila, že začíná sbírat podpisy na odvolání Vojtěcha Filipa z postu 1. místopředsedy dolní komory. Sbírání podpisů podle ní dále pokračuje.

skrýt celé odůvodnění

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS 5. května předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová prohlásila, že začíná sbírat podpisy poslanců k petici za odvolání Vojtěcha Filipa z postu 1. místopředsedy dolní komory. Motivací tohoto kroku bylo podle jejích slov Filipovo lživé vyjádření, že pražští politici podporují fašismus, čímž měl Filip posloužit ruské propagandě. 

Dále svůj krok vysvětluje Pekarová Adamová na webu TOP 09. Podle jejího názoru by měl Filip skončit ve vedení Sněmovny, protože: „Výroky, které pronesl na adresu komunálních politiků z Prahy, kteří jsou dnes pod policejní ochranou kvůli výhrůžkám na jejich adresu, jsou naprosto nepřijatelné pro funkci místopředsedy Sněmovny. On je reprezentantem celé Poslanecké sněmovny.“

Podobně svou motivaci ten samý den oznámila na svém Twitteru a Facebooku:

Poslanec Filip dlouhodobě ukazuje, že nemá zájem být součástí české demokratické společnosti. Prosazuje lživý ruský narativ dějin a osočuje komunální politiky z fašismu!

To je neslučitelné s funkcí místopředsedy PS, proto jsem začala se sběrem podpisů pro jeho odvolání.

— Markéta Adamová (@market_a) May 5, 2020

V článku na serveru Novinky.cz z 18. května poslankyně Pekarová Adamová uvedla, že výběr podpisů zatím stále pokračuje. „Je to proces, kdy může být odvolán jen na základě žádosti, kterou musí podepsat 80 poslanců. Předpokládám, že předseda Rakušan navazuje na to, co já tu už několik týdnů dělám.“

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Koneckonců v Otázkách Václava Moravce se i Jan Hamáček vyjádřil, že minimálně tu část usnesení, kterou já jsem navrhl a kde říkáme, že legionáři jako takoví jsou prostě těmi, kteří se zasloužili o náš stát, a nemělo by to být zpochybňováno a Poslanecká sněmovna se k tomu hlásí, takže tu část toho usnesení je připraven podpořit.

Jan Hamáček v OVM slíbil podporu takového usnesení PS, které ocení roli legionářů při vzniku ČSR. Usnesení, které obsahuje takovou formulaci, navrhnul Vít Rakušan.

skrýt celé odůvodnění

Já jsem připraven podpořit usnesení, které jasně řekne, že Poslanecká sněmovna si váží role legionářů při vzniku Československé republiky“, uvedl Jan Hamáček 17. května v Otázkách Václava Moravce (video, čas 17:28). Dále v diskusi Jan Hamáček zdůraznil, že je zapotřebí jasně říci, jaká byla role našich legionářů v minulosti.

Toto prohlášení odpovídá části návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, se kterým přišel 18. května předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Poslední bod tohoto návrhu totiž říká, že Poslanecká sněmovna „si váží boje československých legionářů během první světové války, kteří se svou odvahou a odhodláním zásadně přičinili o vznik samostatného, svobodného a demokratického Československa.“

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Já jsem původem učitel dějepisu a vnímám velmi rozporuplnou roli vlasovců, uvědomuju si, že na konci války samozřejmě pomohli například Praze, ale celkově tu jejich roli jako pozitivní zcela brát nemůžeme, byť ta historie má vždycky mnoho výkladů, jsou to lidé, kteří se stavěli proti Stalinovi, zároveň jsou to lidé, kteří bojovali na straně Němců.

Ruská osvobozenecká armáda, známá jako vlasovci, se na konci druhé světové války postavila v boji proti SSSR na stranu Německa. Podíleli se ovšem na osvobození Prahy v květnu 1945, kde pomohli především v bojích na jižní straně města.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan vystudoval historii, germanistiku a také školský management. V praxi poté vyučoval německý jazyk na gymnáziu v Kutné Hoře.

Ruská osvobozenecká armáda (ROA) známá pod názvem vlasovci vznikla v listopadu 1944. Stalo se tak poté, co se generál Vlasov dostal do německého zajetí při obraně Leningradu. Mezi členy ROA byli sovětští zajatci i tzv. bílá emigrace, neboli lidé, kteří SSSR opustili ve 20. letech a rozhodli se bojovat proti Stalinovi. Jejich hlavním cílem bylo porazit Stalina. Německo jim mělo dopomoct k dosažení těchto cílů. Na straně nacistického Německa bojovali proti SSSR v prostoru mezi Odrou a Nisou.

Na jaře 1945 však bylo Vlasovovi jasné (audio, čas od 15:30), že nemůže počítat s pomocí Německa při dlouhodobějším boji proti Stalinovi. Naopak Němci Vlasovovu armádu spíše využívali ke svým vlastním cílům. Z tohoto důvodu se tedy rozhodl odjet se svou armádou z Německa do Lince. Ve snaze naklonit si spojenecká (resp. americká) vojska se pak spolu s generálem Buňačenkem rozhodl pomoci osvobodit Prahu.

Do Prahy dorazili 5. května 1945. Bojovali především na jižním břehu a jejich největším úspěchem bylo dobytí Ruzyně. Odtud startovala německá letadla, která bombardovala Prahu. Při těchto bojích padlo okolo 300 vlasovců.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

(...) sochu maršála Koněva, mimochodem z roku 1980, kdy už se o maršálu Koněvovi jednoznačně vědělo, že krvavě potlačoval povstání v Maďarsku v roce 1956, že byl u stavby Berlínské zdi v roce 1961, že vedl skupinu ruských generálů do tehdejšího Československa v roce 1968.

Maršál Koněv se podílel na uvedených událostech let 1956, 1961 a 1968. Nelze však mluvit o jednoznačné znalosti jeho rolí v roce, kdy byl pomník odhalen (1980). V té době se zdůrazňovaly jeho zásluhy na osvobození ČSR a jeho podíl na dalších událostech byl spíše zamlčován.

skrýt celé odůvodnění

Socha maršála Koněva byla odhalena 9. května 1980 v Praze při příležitosti 35. výročí konce 2. světové války. 

Povstání v Maďarsku započalo v říjnu 1956 poklidnou demonstrací, která následně vyústila v odpor vůči tamějšímu režimu. Maďarská armáda procházela reorganizací a nebyla schopna zasáhnout. Proto někteří maďarští představitelé požádali o pomoc SSSR. Akce „Vichr“, v jejímž čele stál maršál Ivan Stěpanovič Koněv, začala 4. listopadu 1956. Koněv tak plnil rozkaz potlačit invazi za jakoukoliv cenu. Boje si vyžádaly životy až 4 000 lidí.

Roku 1961 byl maršál Koněv kvůli druhé berlínské krizi vyslán do východního Berlína, kde velel skupině sovětských vojsk. Druhá berlínská krize následně vyvrcholila stavbou Berlínské zdi.

Jistou roli sehrál maršál Koněv i v souvislosti s přípravou invaze zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. 8 května 1968 do Prahy přijela skupina sovětských generálů vedených maršálem Koněvem. Jejich cílem bylo podat o zprávu o vnitropolitické situaci v Československu. Navštívili prezidenta Ludvíka Svobodu a následně i průmyslové oblasti, jednotky armád a pohraniční stráž. Zda však o přípravě invaze Koněv skutečně věděl, není jisté ani podle historiků.

O těchto třech zmiňovaných událostech informovalo domácí Rudé právo (1956, 1961, 1968). Dále o nich informovala i západní média, například The New York Times nebo Daily Telegraph, na který se odkazovalo samotné Rudé právo. 

Tyto informace ovšem byly zkreslovány tehdejším režimem a maršál Koněv byl představován (video, reportáž ze slavnostního odhalení pomníku) výhradně jako osvoboditel a symbol konce války roku 1945. Ukazuje to například i samotný text na desce z roku 1980, která doplňovala sochu maršála Koněva, a na níž stálo, že Koněv byl „velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením“. Stejně tak článek v Rudém právu ze dne 12. května 1980 s názvem „V Praze odhalen pomník maršála Koněva“ uvádí, že socha bude „navždy připomínat historické májové dny roku 1945“. Ani v uvedené reportáži, ani na soše, ani v uvedeném článku nenajdeme žádnou zmínku o Koněvově roli v událostech roku 1956, 1961 a 1968.

Závěrem tedy můžeme říci, že Vít Rakušan ve svém výroku uvádí řadu pravdivých skutečností. Ovšem jeho tvrzení, že existovala nějaká jednoznačná znalost o Koněvově roli při událostech z uvedených let, je problematická. Jistě mohli existovat lidé, kteří si jeho podíl na uvedených událostech pamatovali. V roce 1980 se ale zdůrazňovaly Koněvovy zásluhy z druhé světové války a zásluhy na osvobození ČSR. O jeho podílu na dalších událostech se spíše mlčelo. Proto hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Je to člověk (maršál Koněv, pozn. Demagog.cz), který byl u dobytí Berlína, do Prahy přijel vlastně den po konci druhé světové války.

Maršál Koněv se jako velitel 1. ukrajinského frontu účastnil dobytí Berlína. Do Prahy pak jeho první jednotky dorazily 9. května, den po oficiálním konci války.

skrýt celé odůvodnění

Dobytím Berlína byl pověřen 1. běloruský pluk pod vedením G. K. Žukova a 1. ukrajinský front pod vedením I. S. Koněva. Akce byla zahájena 16. dubna 1945 a boje pokračovaly až do 2. května 1945.

1. ukrajinský front se poté měl přesunout do Prahy. Byl ovšem příliš na severu z důvodu účasti na dobytí Berlína. Proto překročil tehdejší československé hranice až 8. května 1945. V té době již však byla podepsaná kapitulace německých vojsk v Praze, která byla předána do rukou vojenského velitele pražského povstání generála Kutlvašra 8. května. Do Prahy pak dorazily první jednotky Koněvovy armády 9. května. To už byla podepsaná kapitulace a žádné větší jednotky nepřátel v Praze nebyly.

Druhá světová válka v Evropě byla oficiálně ukončena 8. května 1945. Podpis tzv. druhé kapitulace v Berlíně (tentokrát s účastí vysokého zástupce SSSR) proběhl sice několik minut po půlnoci již 9. května, ale akt kapitulace byl datován na večer předchozího dne, tj. 8. květen.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

(...) ta panoptikální situace, kdy on (ruský diplomat, pozn. Demagog.cz) se cítí ohrožen v rámci České republiky, žádá policii o ochranu, policie samozřejmě musí konat (...)

V souladu s výrokem ruské velvyslanectví v Praze požádalo ČR prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého zaměstnance, který je dle vyjádření ruské ambasády v Praze ohrožen. ČR musí v souladu s výrokem diplomatickému zástupci zajistit bezpečnost.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem ruské velvyslanectví v Praze požádalo Českou republiku prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého zaměstnance. Diplomat dle příspěvku ruského velvyslanectví na sociální síti Facebook zveřejněného 11. května 2020 čelí kvůli lživému a nepodloženému obvinění z útoku na pražské politiky výhrůžkám.

Česká diplomacie ruskou žádost obdržela a předala ji policii k vyhodnocení bezpečnostních hrozeb.

Ruské velvyslanectví v Praze žádá o policejní ochranu dle článku 29 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, kterou je Česká republika vázána:

Článek 29

Osoba diplomatického zástupce je nedotknutelná. Diplomatický zástupce nesmí být žádným způsobem zatčen nebo zadržen. Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti.“

Výrok odkazuje na glosu v týdeníku Respekt, ve které Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Za další je to dlouhodobě nadstandardně vysoký počet diplomatů na ruské ambasádě.

Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje dlouhodobě Bezpečnostní informační služba. Ruské diplomatické zastoupení čítá podle posledních údajů 138 lidí. To je například dvojnásobný počet oproti zastoupení USA v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje opakovaně Bezpečnostní informační služba (BIS). Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Ve výroční zprávě za rok 2015 pak BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“.

Podle údajů Ministerstva zahraničí, které si vyžádal server Hlídací Pes, bylo v České republice k dubnu tohoto roku celkem 51 ruských diplomatů. Ovšem celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl 138 lidí. Česko má přitom v Rusku výrazně menší zastoupení.

Ve Velké Británii, která je svým počtem obyvatel, rozlohou i geopolitickou rolí značně významnější než Česká republika, bylo před dvěma lety 58 ruských diplomatů. Musíme ovšem brát v potaz, že Velká Británie roku 2018 vyhostila v kauze Skripal 23 ruských diplomatů. I tak je to značný nepoměr vůči zastoupení v Česku. USA má v České republice okolo sedmi desítek zaměstnanců a Čínská ambasáda okolo 30 zaměstnanců. 

Stejný nepoměr počtu zaměstnanců na ambasádách v Česku byl viditelný již roku 2014, kdy zde Rusko mělo 142 zaměstnanců, USA 70 zaměstnanců a Čína 28 zaměstnanců. Roku 2009 bylo na ruském velvyslanectví 147 lidí a roku 2011 dokonce 151 lidí.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Podívejme se na ruskou zahraniční politiku, na tu oficiální doktrínu, která pochází někdy z toho roku 2009, kde si prostě Rusko definuje NATO jako svého nepřítele číslo jedna.

V dokumentu popisujícím národní bezpečnostní strategii Ruské federace z roku 2009 není NATO popsáno jako nepřítel číslo jedna, ačkoliv je považováno za možnou hrozbu.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan má zřejmě na mysli dokument schválený v květnu roku 2009. Ačkoliv je zde NATO zmíněno několikrát v kontextu národní bezpečnosti, tak nikdy výslovně jako nepřítel číslo jedna.

dokumentu (.pdf, str. 2) se píše: „Neadekvátnost současné globální a regionální architektury orientované (především v euro-atlantické oblasti) směrem k NATO a podobně nedokonalou povahu legálních nástrojů a mechanismů vytváří stále rostoucí hrozbu mezinárodní bezpečnosti.

Dále se zde (.pdf, str. 3–4) lze dočíst, že: „Rozhodujícím aspektem vztahů s NATO zůstává fakt, že plány rozšířit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím a pokusy dávat NATO globální funkce, které jsou proti normám mezinárodního práva, jsou pro Rusko nepřípustné.

K tomuto ruskému dokumentu existuje i veřejná analýza NATO. Ta usuzuje, že naopak od roku 2000, tedy od předchozí koncepce národní bezpečnostní strategie, se zmírnilo vyjadřování (.pdf, str. 7) Ruské federace v kontextu možnosti armádní přítomnosti poblíž ruských hranic a ochotě vést bilaterální jednání o případných vzájemných problémech.

V roce 2015 byla původní národní bezpečnostní strategie z roku 2009 aktualizována. Opět se v ní píše o porušování (.pdf, str. 4) mezinárodního práva organizací NATO a o údajném poklesu regionální stability z důvodu umístění protiraketového obranného systému Spojených států amerických. Tón textu nově ale vyznívá mnohem ostřeji, a dá se již uvažovat o tom, že NATO sice není specificky jmenováno jako nepřítel, ale je bráno jako velice vážná hrozba společně s USA a v menší míře Západem obecně.

O problematice vztahů NATO a Ruské federace jsme psali v minulosti, zdezde.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

V té veřejné výroční zprávě, kterou Bezpečnostní informační služba vydává, tak prostě není pochyb o tom, že ta aktivita Ruska, jejich tajných služeb vůči České republice výrazně nabyla na intenzitě v těch posledních letech.

V průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. Ruské zpravodajské služby zasahují v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

skrýt celé odůvodnění

O zvyšující se intenzitě aktivit tajných služeb Ruska se píše ve Výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2016 (.pdf, str. 10): „Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“

Podle BIS je největším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci ruský diplomatický personál. „Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí.“ (str. 10)

Zmínky o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb můžeme najít již ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2009. V daném roce došlo k nárůstu ruských vlivových iniciativ v několika oblastech (str. 5).

V roce 2018 se BIS věnovala všem zpravodajským službám působícím na území České republiky. 

Pokud jde o ruské zpravodajské služby, ty podle Výroční zprávy BIS za rok 2018 (.pdf) zasahovaly v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje (str. 5). „V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB. Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.“ (str. 6) 

Dále se ve zprávě také píše o proruských aktivistech. Podle BIS je v jejich činnosti největší hrozbou pro českou ústavnost šíření dezinformací. Převážně se snažili podkopávat důvěru v politické uspořádání České republiky a členství v Evropské unii a NATO: „Proruští aktivisté v posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v ČR a členství v EU a NATO.“ (str. 9)

Podle BIS mnoho aktivistů motivuje obdiv k režimu ruského prezidenta Putina nebo obdiv k Rusku obecně, ovšem dále BIS ve Výroční zprávě uvádí, že u některých z aktivistů existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace (str. 9).

Ředitel BIS Michal Koudelka označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za největší dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR. Na bezpečnostní konferenci v roce 2019 v Poslanecké sněmovně uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odhalily a rozbily síť, kterou v ČR vytvářela ruská Federální bezpečnostní služba FSB. Potvrdil tak informaci naznačovanou již ve Výroční zpravě za rok 2018 (str.7). FSB měla prostřednictvím sítě serverů útočit na cíle v Česku i na české zahraniční partnery. Podle ředitele BIS byla síť vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády.

Nutno podotknout, že BIS registruje zvyšující se aktivitu tajných služeb RF a SNS na našem území kontinuálně a dlouhodobě, minimálně od vstupu ČR do NATO v roce 1999 (pdf. s. 26), přesto lze sledovat zvyšující intenzitu zpravodajských aktivit RF v posledních letech.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Naši diplomaté na té evropské úrovni mohou být těmi, kteří prostě budou mít velmi kvalitní informace, koneckonců od našich tajných služeb, a ty musíme dávat a dáváme naštěstí našim spojencům k dispozici.

České zpravodajské služby spolupracují na mezinárodní úrovni například se zpravodajskými orgány NATO či EU. Detaily spolupráce však mohou být často tajné, existenci povinností sdílet informace se nám tedy nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.

skrýt celé odůvodnění

Bezpečnostní informační služba (BIS) je „zpravodajskou institucí českého státu“. Mezinárodní spolupráce BIS je nezastupitelná a klíčová, BIS je v kontaktu s více jak stovkou zahraničních zpravodajských služeb a hlavními tématy jejich jednání jsou „terorismus, organizovaný zločin, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s vojenskou technikou a konvenčními zbraněmi, kontrašpionáž a nelegální migrace“.

Nejaktivněji BIS komunikuje se sousedními zeměmi a z Výroční zprávy BIS za rok 2018 (.pdf, str. 20) pak vyplývá, že „informační výměna v mezinárodní spolupráci byla srovnatelná s předchozím rokem. (…) Hlavními partnery v mezinárodní spolupráci jsou pro BIS především zpravodajské služby zemí EU a NATO a některých dalších zemí“.

Vojenské zpravodajství je také zpravodajskou službou České republiky. Jedná se o ozbrojenou službu, která je součástí Ministerstva obrany České republiky. Ve Výroční zprávě o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 2018 (.pdf, str. 4) je uvedeno, že informační výstupy Vojenského zpravodajství byly mj. určeny i zpravodajským orgánům NATO a EU.

Od začátku roku 2020 pak v České republice funguje satelitní centrum SATCEN ČR, které vzniklo „na základě závazků vůči Severoatlantické alianci v oblasti poskytování obrazového zpravodajství“. Centrum bude „poskytovat konkrétní, detailní a přesné informace o pozicích zájmových objektů a oblastech dle jednotlivých požadavků“. Využívat ho budou moci například čeští vojáci na zahraničních misích, Integrovaný záchranný systém ČR, Ministerstvo zemědělství a další.

Třetí zpravodajskou službou České republiky je Úřad pro zahraniční styky a informace. V jeho případě se nám výroční zprávy nepodařilo dohledat, na svém webu však píše o spolupráci s ostatními zpravodajskými službami:

„Další vývoj služby určovaly potřeby a výzvy, kterým nový český stát čelil. Souběžně s tím se ÚZSI soustředil na (…) navázání a prohloubení mezinárodní spolupráce. (…) ÚZSI je také důstojným reprezentantem české zpravodajské komunity na mezinárodní scéně.“

Jakým způsobem tato spolupráce probíhá, zejména, zda probíhá formou výměny informací, se nám však bohužel nepodařilo zjistit.

Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, „spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády“.

Spolupráce českých tajných služeb se zahraničními pak probíhá např. ve formaci The Counter-Terrorist Group. Jedná se však pouze o neformální spolupráci tajných služeb evropských států (všech 27 států EU a Velká Británie, Norsko a Švýcarsko). Povinnosti, na základě kterých by se dalo říci, že informace sdílet musíme, tedy toto uskupení z podstaty věci založit nemůže.

Dále se pak například BIS (.pdf, str. 20) zapojila do uskupení NATO Civilian Intelligence Committee. Každá členská země NATO je v tomto výboru zastoupena i svými zpravodajskými službami a informace poskytuje výbor přímo Severoatlantické radě. Opět ale z dostupných zdrojů není jasné, zda zpravodajské služby mají přímo povinnost své informace sdílet.

Spolupráce jednotlivých zpravodajských služeb je často založena na dobrovolnosti a vzájemné ochotě informace poskytovat a vzhledem k podstatě věci jsou i podmínky spolupráce často tajné. Konkrétní informace o tom, že by Česká republika, resp. české tajné služby měly přímo povinnost sdílet tajné informace s ostatními státy, se nám tedy nepodařilo dohledat. Protože však nemůžeme vyloučit, že žádné takové povinnosti neexistují, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Když se podíváte na hlasování toho bezpečnostního výboru, který hodnotil ty informace od Bezpečnostní informační služby, tak i prostě strany, které obvykle BISce zrovna netleskají, ať už je to SPD nebo komunisté, tak prostě pro to usnesení, kde jsme definovali tu hrozbu jako vážnou, hlasovali všichni.

Sněmovní Výbor pro bezpečnost v souladu s výrokem hodnotil informace od BIS 6. května 2020. Nelze ověřit hlasování jednotlivých členů z důvodu neveřejnosti schůzky. SPD a KSČM jsou častými kritiky BIS.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku popsaná schůzka sněmovního Výboru pro bezpečnost, na níž byla projednávána (.doc) „informace ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém vydání periodika Respekt“, se uskutečnila 6. května 2020 a byla neveřejná.

Schůzka se uskutečnila jako reakce na článek v týdeníku Respekt, ve kterém Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal Výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Z důvodu neveřejnosti nelze ověřit hlasování jednotlivých členů rady, mezi kterými jsou i členové SPD a KSČM, jak ve výroku správně uvádí Vít Rakušan.

Politické strany SPD KSČM jsou v souladu s výrokem častými kritiky BIS.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Premiér nějaké své materiály prostě přeposílá, evidentně tak učinil na soukromou adresu, tiskne si je mimo úřad vlády, ta adresa, ten server údajně pracuje na platformě Agrofertu.

Premiér ve svém pravidelném hlášení omylem ukázal korespondenci, kdy ministr Vojtěch poslal e-mail přímo na premiérovu soukromou adresu s IP vazbami na Agrofert. V záhlaví bylo jméno zaměstnankyně IMOBY, která tyto materiály premiérovi v prostorách patřící firmě IMOBA tiskla.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš ve svém pravidelném hlášení Čau lidi! z 5. dubna, které vychází na YouTube profilu vládní strany ANO, nechtěně ukázal výtisk e-mailu od ministra Vojtěch (v čase 5:37). E-mail nesl název Report pro pana premiéra. Ministr Vojtěch zaslal korespondenci na adresu s doménou „e-babis.cz". IP adresa této domény má vazby na e-maily Agrofertu a další firmy spadající do této skupiny.

E-mail si nechal patrně premiér vytisknout na tiskárně v Sokolovně Průhonice, která firmě IMOBA patří. V záhlaví bylo uvedeno jméno „Eliška Šilingrová IMOBA“. Eliška Šlingrová je dcera Františka Šlingra, jednoho z manažerů IMOBY, jí patrně e-mail přeposlal k vytisknutí, a proto se její jméno objevilo v záhlaví dokumentu. Podle premiérova mluvčího Vladimíra Vořechovského toto nebylo ojedinělé: „Pan premiér o víkendu běžně pracuje ve své kanceláři v Průhonicích a některé podklady a e-maily mu občas tisknou na recepci Sokolovny Průhonice, která je přes ulici.“

Není jasné, zda tento soukromý e-mail premiér využívá dál. E-mail pravděpodobně již vůbec neexistuje

Výrok hodnotíme jako zavádějící. E-mailová adresa má vazby na Agrofert, materiály byly vytištěny mimo úřad vlády, ale o tom, že by na zmíněný soukromý mail byly materiály přeposlány až sekundárně, nejsou žádné zmínky. Premiér soukromý e-mail využíval jako pracovní, ministr Vojtěch materiály poslal přímo na tuto adresu. Andrej Babiš tedy zmíněný email sám nepřeposlal na svůj soukromý mail, nicméně email došel zaměstnankyni IMOBY pravděpodobně za účelem tisku.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

To bylo v návrhu usnesení – ten bod se neprojednával z technických důvodů, posunul se na další zasedání bezpečnostního výboru – ale v tom usnesení bylo, zda existuje nějaká metodika a zda by neměla existovat, a zda by neměla existovat závazná metodika pro všechny členy vlády, právě na používání, na bezpečné používání e-mailových schránek, těch vlastních vládních.

Výbor pro bezpečnost měl na své poslední schůzi probírat mimo jiné bezpečnost e-mailové komunikace členů vlády. Z časových důvodů nebyl tento bod projednán a byl odložen na další schůzi výboru. Zasedání bylo ale neveřejné, a nelze tak ověřit znění daného návrhu usnesení.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan hovoří o usnesení v souvislosti s kauzou premiéra Babiše ze začátku dubna. Andrej Babiš při svém pravidelném víkendovém hlášení (video) na svém kanálu na Youtube četl informace o financování resortu zdravotnictví z papíru, na kterém byl z druhé strany vytištěný e-mail adresovaný premiérovi od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ministr Vojtěch zprávu poslal na soukromou e-mailovou adresu premiéra, který ji následně přeposlal zaměstnankyni společnosti IMOBA, která mu ji vytiskla. 

Společnost IMOBA je členem koncernu SynBiol, který spadá do svěřenského fondu Andreje Babiše pod názvem AB private trust I. Z videa je patrné tedy i to, že premiér Babiš využívá pro vládní e-mailovou komunikaci svou osobní adresu s doménou „e-babis.cz“. V reakci na video se zvedla vlna kritiky zaprvé ohledně přetrvávajících vazeb premiéra na jeho bývalé firmy ze svěřenských fondů a zadruhé kvůli tomu, jakým způsobem premiér operuje s potenciálně citlivými vládními informacemi na nezabezpečených e-mailových adresách.

37. schůze sněmovního výboru pro bezpečnost proběhla 14. května. Na té dle její pozvánky (.pdf) měli poslanci probírat jako 5. bod „Zabezpečení vládních materiálů při využívání soukromých e-mailových adres premiérem a členy vlády“. Tento bod navrhnul Vít Rakušan, k vyjádření byl také pozvaný šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. Je pravda, že z časových důvodů se tento bod nestihnul projednat a odložil se tak na další schůzi Sněmovny, která se má konat na konci května.

Tato konkrétní schůze výboru pro bezpečnost byla dle pozvánky neveřejná a nebyl z ní zatím zpřístupněný žádný zápis či usnesení. Vzhledem k tomu proto nedokážeme ověřit, zda v návrhu usnesení, o kterém se Vít Rakušan zmiňuje, opravdu byly informace ohledně metodiky internetové komunikace členů vlády.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Pan Mynář je státním úředníkem.

Státní úředník je ve služebním poměru podle zákona o státní službě. I přestože Vratislav Mynář pobírá státní peníze a je zaměstnán v organizační složce státu, jeho práce se od práce úředníka značně liší a nelze ho podle zákona považovat za státního úředníka.

skrýt celé odůvodnění

Vratislav Mynář je v současné době vedoucím kanceláře prezidenta Miloše Zemana, kde působí od března 2013. Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu, která ve vymezené oblasti veřejné správy dané zákonem č. 219/2000 Sb. zastupuje stát a nakládá se státním majetkem, i přestože nemá vlastní právní osobnost. Kancelář je zřízena zákonem 114/1993 Sb.

Státní úředník je v zákoně o státní službě 234/2014 Sb. definován jako „fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.“ Kancelář prezidenta republiky ani její pracovníci nespadají pod služební zákon, neboť nesplňují podmínky vymezené § 3, kde je dáno, že „správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.“ Kancelář prezidenta republika je zřízena již zmíněným zákonem, ale v něm není výslovně označena jako správní úřad či orgán státní správy, a nejedná se tedy o služební úřad.

I přestože je vedoucí kanceláře Vratislav Mynář placen státem a může se zdát, že pro něj platí stejná pravidla jako pro úředníky, není tomu tak. Mynář nepodléhá služebnímu zákonu a jeho práce se od úředníků značně liší. Jak popisují oficiální stránky Pražského hradu: „Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkony ve věcech týkajících se Kanceláře prezidenta republiky navenek. Řídí a kontroluje činnost Kanceláře a odpovídá za ni. Schvaluje vnitřní předpisy Kanceláře, předkládá návrh rozpočtu kapitoly Kanceláře, zřizuje podřízené příspěvkové organizace a schvaluje jejich organizaci. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky přímo řídí Sekci vnitřní a Kabinet vedoucího Kanceláře.“ 

Vratislav Mynář je placen státem a lze ho v širším slova smyslu považovat za úředníka, neboť Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu. Přesto se na něj ale nevztahují stejná pravidla jako pro úředníky. Státní úředník je právním pojmem, který je v zákoně interpretován jinak.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

To co on říká ve videu, které jistě zaplatila Kancelář prezidenta republiky, tak to jsme chtěli slyšet na zahraničním výboru Poslanecké sněmovny.

Ze strany Hradu není uvedeno, kdo vznik videa financoval.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan mluví o videu, které bylo uveřejněno 18. května 2020 na stránkách Pražského hradu a ve kterém kancléř Mynář vysvětluje kauzu tzv. čínského dopisu, který byl nalezen v pozůstalosti bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Na samotné stránce Hradu je uveřejněn pouze odkaz na video na serveru Youtube. Video je rovněž nahrané na Facebookovou stránku Kanceláře prezidenta republiky. Na Twitterovém účtu se stejným jménem je nahraná pouze upoutávka s odkazem na celé video na Facebooku či Youtube.

Co se týče komentáře samotné Kanceláře prezidenta republiky, tak na svých stránkách a na účtech na zmíněných sociálních sítích je uvedeno pouze následující:

Přinášíme vám v krátkém dokumentu příběh jednoho listu papíru formátu A4, o kterém média informují jako o dopisu z čínské ambasády'. Jak se ocitl na Pražském hradě? Jak se celý příběh odehrál od začátku do konce?

Ani ve videu samotném a ani v doprovodných komentářích okolo videa není uvedeno, kdo produkci celého videa platil. Video samotné má přesně 11 minut a 14 vteřin. Hlavním aktérem je prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Ten je buď natáčen při sezení za stolem, či je například snímán při procházce před Katedrálou sv. Víta. Dokonce ze tří pohledů. Zepředu, shora a zezadu. Dalším aktérem, kterého ve videu můžeme vidět, je ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. V samotném videu se rovněž setkáme se dvěma dabéry, jejichž jména jsou nám ale zatajena. Prvního můžeme slyšet v devatenácté sekundě a druhého v sekundě pětapadesáté. Prvního dabéra slyšíme ve videu vícekrát. Je zjevné z poslechu, že se nejedná o hlas Vratislava Mynáře nebo Rudolfa Jindráka. Samotné video rovněž obsahuje mnoho prostřihů a různé animace.

Co se dotazů na financování videa týče, tak v komentářích na sociálních sítích se jich objevilo několik. Na Twitteru a pod videem na Facebooku jsme se setkali s minimálně šesti narážkami na financování videa z veřejných zdrojů. Oficiálně však tyto dotazy nikdo nezodpověděl. Pouze na svém soukromém profilu kancléřova žena Alexandra Mynářová uvedla, že video platil její manžel „tzv. ze svého“.

Video je, co se týče zpracování, poměrně složité. Ať už podle účinkujících, animací, střihů či práce s kamerou. Protože ale oficiálně nikdo nepotvrdil, kdo vytvoření daného videa financoval, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

To nebylo žádné Rakušanovo usnesení, to bylo usnesení zahraničního výboru, pro které kromě komunistického poslance hlasovali úplně všichni, to znamená vládní poslanci, poslanci hnutí ANO, sociální demokracie, SPD, KDU, TOP 09.

Usnesení zahraničního výboru PS týkající se tzv. čínského výhružného dopisu podpořili ve všech sedmi bodech poslanci za ANO, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09, poslanci SPD se zdrželi hlasování o dvou bodech. Poslanec Pawlas (KSČM) hlasoval pro tři body ze sedmi, u ostatních se zdržel.

skrýt celé odůvodnění

Výrok poslance Rakušana se vztahuje k usnesení č. 132 zahraničního výboru Poslanecké sněmovny z 2. dubna 2020 „k novým informacím týkajících se výhružného dopisu velvyslanectví Čínské lidové republiky adresovanému Kanceláři prezidenta České republiky ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan“.

V samotném obsahu (.pdf, str. 1) usnesení se nachází celkem 7 bodů:

„Zahraniční výbor 

I. konstatuje, že neobdržel v souladu s usnesením výboru č. 124 od Kanceláře prezidenta ČR oficiálně celé znění dopisu velvyslanectví Čínské lidové republiky adresované Kanceláři prezidenta ČR; 

II. vyjadřuje politování nad nerespektováním usnesení výboru Kanceláří prezidenta ČR;

III. vyzývá znovu v souladu s usnesením výboru č. 124 Kancelář prezidenta ČR, aby předala zahraničnímu výboru Poslanecké sněmovny celý originál dokumentu, který obdržela od velvyslanectví Čínské lidové republiky; 

IV. vyzývá Kancelář prezidenta ČR, aby předala výboru veškeré další písemné záznamy o komunikaci s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v této věci; 

V. žádá o osobní účast na dalším jednání výboru vedoucího Kanceláře prezidenta ČR pana Vratislava Mynáře a ředitele Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta ČR pana Rudolfa Jindráka; 

VI. zve na další jednání výboru J. E. velvyslance Čínské lidové republiky v Praze Zhang Jianmina; 

VII. zve na další jednání výboru předsedu Senátu Parlamentu ČR pana Miloše Vystrčila.“

Dle zápisu (.pdf, str. 11) jednání výboru se o jednotlivých bodech usnesení hlasovalo samostatně a všechny body byly většinou hlasů schváleny. Přičemž v případě prvních dvou bodů se zdrželi poslanci SPD Holík a Kobza a poslanec KSČM Pawlas. Při hlasování o třetím a čtvrtém bodě usnesení se zdržel pouze komunistický poslanec Daniel Pawlas. Páty až sedmý bod byl schválen hlasy všech 17 poslanců zahraničního výboru.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že pro diskutované usnesení se vyslovili poslanci ANO, sociální demokracie, SPD, KDU-ČSL a TOP 09, ale pro poslední tři body jednání se kladně vyslovil rovněž i komunistický poslanec Daniel Pawlas. Vít Rakušan dále svým výrokem vytváří dojem, že poslanci za SPD hlasovali bezvýhradně pro návrh usnesení stejně jako poslanci ostatních stran, poslanci Kobza a Holík však první dva body usnesení nepodpořili.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

My jsme ho (kancléře Mynáře, pozn. Demagog.cz) dvakrát pozvali, on jednou odpověděl, že jsou hradní úředníci v karanténě, podruhé odpověděl arogantním způsobem, že se nemá komu co zpovídat.

V dostupných záznamech zahraničního výboru Poslanecké sněmovny se nachází pouze jedna zmínka o pozvání Vratislava Mynáře na jednání tohoto výboru. Některá jednání však byla neveřejná, a proto nelze potvrdit ani vyvrátit, že byl kancléř Mynář opravdu výborem pozván víckrát.

skrýt celé odůvodnění

Vít Rakušan zde hovoří o pozvání vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře na jednání zahraničního výboru kvůli čínskému dopisu (.pdf), který byl adresován právě KPR a který se týkal tehdy plánované cesty Jaroslava Kubery na Tchaj-wan.

V zápisech z jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, jehož členem je i Vít Rakušan, lze nalézt pouze jeden záznam (.pdf, str. 10) o žádosti, aby se Vratislav Mynář na jednání osobně dostavil. Jedná se konkrétně o bod V. v usnesení č. 132 (.pdf, str. 1), které bylo zahraničním výborem přijato 2. dubna.

Hradní kancléř na tuto výzvu skutečně zareagoval odmítavě, jak dokládá dopis (video, čas 33:00), který zaslal 8. dubna předsedovi zahraničního výboru Ondřeji Veselému. V odpovědi Vratislav Mynář například uvádí:

„(…) postup zahraničního výboru je natolik nekorektní, že mě vede k závěru neakceptovat žádost, abych se spolu s ředitelem Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky schůze zahraničního výboru dne 30. dubna 2020 zúčastnil.“ 

Část výroku Víta Rakušana o „arogantním způsobu“ odpovědi Vratislava Mynáře zde pak nehodnotíme, jelikož ji považujeme za hodnotící soud, a nikoliv za faktické tvrzení.

Ze zápisu (.pdf, str. 2) schůze konané 4. března pak vyplývá, že byl na toto jednání pozván ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR Rudolf Jindrák. V usnesení č. 124 (.pdf, str. 2) se nicméně lze dočíst, že Rudolf Jindrák na schůzi přítomný nebyl. Zahraniční výbor také vyjádřil „politování nad neúčastí zástupce zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR (…), a to i s ohledem na akceptaci omluvy ředitele jmenovaného odboru, a to zejména z důvodu vysvětlení cesty kancléře a poradců prezidenta ČR do Čínské lidové republiky v rozhodném období“.

Připomeňme, že tato cesta (.pdf, str. 2) proběhla v termínu od 25. do 28. února 2020 a z řad pracovníků Kanceláře prezidenta republiky se jí zúčastnil pouze Vratislav Mynář. Ten se tak v době konání schůze dne 4. března nacházel v dvoutýdenní karanténě. Je tedy možné, že se slova Víta Rakušana o „úřednících v karanténě“, vztahují právě k pozvání zástupců KPR na jednání zahraničního výboru na začátku března. Poslanec Rakušan tak v tomto případě možná mylně zaměňuje Rudolfa Jindráka za Vratislava Mynáře.

Před datem rozhovoru, tedy 19. května, se v letošním roce konalo pouze šest schůzí zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. První zasedání proběhlo 6. února a věnovalo se např. situaci ve Venezuele, vystoupil (.pdf) zde také nově jmenovaný velvyslanec v Íránu. Žádné usnesení obsahující pozvánku pro kancléře Mynáře zde nebylo přijato. Druhé zasedání proběhlo 20. února, tedy přesně měsíc po úmrtí Jaroslava Kubery, a věnovalo se „působení cizích mocností na našem území“ (.pdf, str. 2). Protože však bylo toto jednání uzavřené, nebyl z něj pořízen písemný ani zvukový záznam. Nelze tedy dohledat, na čem se zde členové výboru dohodli, koho přesně požádali o účast následujícího jednání dne 4. března a zda například kromě Rudolfa Jindráka nepozvali také Vratislava Mynáře. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Jde mi o to, že místopředseda Poslanecké sněmovny (konkrétně Vojtěch Filip, pozn. Demagog.cz), jeden z těch deseti nejvyšších ústavních činitelů v naší zemi (...)

Mezi 4 nejvyšší ústavní činitele patří prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a premiér. Za nimi (ve více možných verzích pořadí) následují místopředsedové Senátu a Poslanecké sněmovny. První místopředseda Sněmovny tak patří mezi 10 nejvyšších ústavních činitelů

skrýt celé odůvodnění

Za čtyři nejvyšší ústavní činitele jsou považováni prezident, předseda Senátu ČR, předseda Poslanecké sněmovny ČR a premiér.

Další pořadí nejvyšších ústavních činitelů není jednoznačně stanoveno. V zásadě lze ale říci, že po výše uvedené čtveřici může následovat pět místopředsedů horní komory Parlamentu a za nimi (tedy na 10. místě) první místopředseda Poslanecké sněmovny. Případně po zmíněné nejvyšší čtveřici může následovat toto pořadí:

  • 5. místo: 1. místopředseda Senátu PČR
  • 6. místo: 1. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
  • 7. místo: 2. místopředseda Senátu PČR
  • 8. místo: 2. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
  • 9. místo: 3. místopředseda Senátu PČR
  • 10. místo: 3. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

V obou verzích interpretace se Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, nachází ve zmíněné první desítce. Výrok proto považujeme za pravdivý.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

(Vojtěch Filip, pozn. Demagog.cz) se prostě opováží (…) na cizí půdě (…) označovat jiné politiky na našem politickém spektru jako ty, kteří mají nějaké fašizující tendence.

Vojtěch Filip v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda hovořil doslova o „fašizujících politicích Prahy“. Dále zde také uvedl, že TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti a ODS „mohou začít vychvalovat neonacistickou politiku“.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Vojtěch Filip poskytl rozhovor ruskému listu Krasnaja zvezda, v němž se například vyjadřoval k odstranění sochy Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6:

Celkově mohu jménem KSČM poznamenat, že demontáž sochy maršála Koněva, osvoboditele koncentračního tábora v Osvětimi a osvoboditele Československa včetně Prahy, vnímáme jako obrovskou neúctu, znesvěcení a velmi zákeřný a barbarský čin, který svědčí o tom, že někteří fašizující politici Prahy pod negativním vlivem EU a USA hodlají narušit doposud dobré vzájemné vztahy dvou slovanských národů a nestydí se urážet osvoboditele z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. 

KSČM se oprávněně obává, že některé opoziční pravicové politické strany v České republice, jmenovitě TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti a ODS, mohou začít vychvalovat neonacistickou politiku.“

Vojtěch Filip tedy skutečně v ruském mediálním prostoru označil některé politiky českého politického spektra za „fašizující“, a výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

My (zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) jsme opět nechtěli nic jiného než vysvětlení, kde se ten dopis na Pražském hradě vzal, zda měl více částí (...)

K neveřejnému jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny se vyjádřili někteří jeho členové a svými vyjádřeními potvrdili slova Víta Rakušana. Obdobně o tomto jednání informovala i některá média.

skrýt celé odůvodnění

V loňském roce tehdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera plánoval zahraniční cestu na Tchaj-wan. Cestu kritizovala samotná Čína, nesouhlasil s ní ani Miloš Zeman, Andrej Babiš uvedl, že by to mohlo ohrozit naše obchody s Čínou a i působení našich firem tam.

Poté, co v lednu Jaroslav Kubera zemřelnovým předsedou Senátu se stal Miloš Vystrčil, se začaly objevovat informace o okolnostech Kuberovy smrti související s touto plánovanou cestou. Varující dopis, který měl Jaroslav Kubera obdržet na novoročním obědě s prezidentem republiky a předsedou Poslanecké sněmovny, měl podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky Kuberu od cesty odradit a byl pokusem o zastrašení a vyhrožování. Server Aktuálně.cz uvedl, že tento dopis Hrad obdržel od čínské ambasády. Dokument obsahoval logo čínské ambasády a „z údaje na spodním okraji listu vyplývá, komu byl dopis adresován – Kanceláři prezidenta České republiky. Razítko z podatelny Hradu je zároveň důkazem, že do sídla prezidenta papír dorazil. Není známo, že by se Hrad proti obsaženým výhrůžkám oficiálně ohradil“.

Deník N poté přišel s informací, že o tento dopis požádal čínské velvyslanectví vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Ten ale vše popřel a v tiskové zprávě 2. dubna uvedl, že „žádný výhružný dopis Jaroslavu Kuberovi ve skutečnosti ani neexistuje. Dokument, který média takto prezentují, není ani oficiálním dopisem, není podepsán a rozhodně není adresován panu Jaroslavu Kuberovi“.

Okolnosti vzniku dopisu projednával 30. dubna i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Na jednání výboru byl pozván i Vratislav Mynář, ale ten pozvání písemně odmítl. Téhož dne na stránkách Hradu zveřejnil prohlášení, ve kterém tvrzení o objednání dopisu z jeho strany znovu popřel. Uvedl také, že ze schůzek mezi Jaroslavem Kuberou a prezidentem Zemanem existují zápisy a „že k žádnému vyhrožování či vydírání na nich nedošlo“. Přesto však následně několik senátorů potvrdilo tvrzení Deníku N, že si dopis objednala právě Kancelář prezidenta republiky, a to s odkazem na zjištění BIS.

Schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny 30. dubna byla neveřejná a vzhledem k uzavření projednávaného bodu (.pdf, str. 4) „Informace k výhružnému dopisu velvyslanectví ČLR adresovanému Kanceláři prezidenta republiky ČR ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan“ nebyl pořizován zvukový, ani písemný záznam. Zahraniční výbor konstatoval, „že vedoucí Kanceláře prezidenta ČR opakovaně znevažuje okolnosti tlaku na bývalého předsedu Senátu Parlamentu ČR a zamlčuje důležité informace týkající se jeho komunikace s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze“.

Na Twitteru se k tomuto jednání kromě Víta Rakušana vyjádřili i další členové výboru Jan Lipavský a František Navrkal (oba Česká pirátská strana):

1/5 Aktuálně ze Zahraničního výboru ke kauze okolností výhrůžného dopisu adresovaného zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.
Výbor dal jasně najevo, a díky za to, že se velmi jasně vymezuje vůči stylu komunikace Kanceláře prezidenta se zástupci parlamentu.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 30, 2020

Kancléř Mynář na jednání zahraničního výboru podle očekávání nepřišel. Výbor přístup Hradu opětovně odsoudil. Bohužel nezbývá nic jiného, než začít požadovat, aby se kauzou výhružného dopisu a Mynářovou rolí v něm, zabývala celá @snemovna.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 30, 2020

Kancléř Mynář má spoustu času na zabijačky, na zahraniční výbor a vysvětlení ostudného čínského dopisu si ho ale nenašel. 
Na Hradě by měli konečně posbírat poslední zbytky slušnosti a začít odpovídat na otázky. Vysvětlení dluží nám všem a hlavně rodině pana Kubery.

— František Navrkal (@NavrkalF) April 30, 2020

Jan Lipavský pak přidal i komentář na webových stránkách České pirátské strany. V něm Lipavský uvádí, že po Vratislavu Mynářovi žádali objasnění otázek s kauzou spojených.

O tom, že na jednání zahraničního výboru žádali „vysvětlit okolnosti, za kterých dokument vznikl,“ informoval i Deník N.

Vratislav Mynář nereagoval ani na dopisy od nynějšího předsedy Senátu Miloše Vystrčila ohledně dokumentu, který Jaroslav Kubera obdržel.

Svou reakci hradní kancléř shrnul v dokumentu ve formě videa. Zde znovu opakuje, že odmítá jakékoliv spekulace o tom, že si výhružný dopis měla objednat Kancelář prezidenta republiky. Také předkládá argumenty k tomu, že se jednalo pouze o jednostránkový dokument bez adresáta, tedy nejednalo se o dopis určený Kuberovi, ale o politické stanovisko Číny. Podle Mynáře neměl zahraniční výbor jakékoliv právo zvát ho na jednání, zároveň také své stanovisko objasňující celou záležitost Mynář výboru odeslal.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť hned několik dalších poslanců i Deník N potvrzují, že cílem zahraničního výboru bylo skutečně získat od kancléře Mynáře vysvětlení.

Vít  Rakušan

Vít Rakušan

(...) jak říká pan Mynář, ano je to přeci podivné, on (dopis čínského velvyslanectví nalezený v pozůstalosti Jaroslava Kubery, pozn. Demagog.cz) není podepsaný, není tam žádné oslovení, nemá žádnou klasickou diplomatickou formu (...)

Dopis postrádá diplomatickou formu, podepsaný není a oslovení v něm taktéž chybí. Podle razítka ho psala čínská strana a adresátem je Kancelář prezidenta republiky.

skrýt celé odůvodnění

Čínské velvyslanectví předalo v lednu Hradu dopis, v němž hrozilo trestem tehdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi a českým firmám v Číně, pokud se uskuteční jeho plánovaná cesta na Tchaj-wan. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví kancléř prezidenta Vratislav Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína na Kuberovu cestu reagovat. Toto tvrzení následně potvrdilo i několik senátorů s odkazem na zjištění BIS. Vratislav Mynář však tato tvrzení popřel

Tento výhrůžný dopis, který byl doplněný přípisem Pražského hradu, byl nalezen mezi věcmi Jaroslava Kubery po jeho smrti.

O tom, že dopis vlastním přípisem podpořila Kancelář prezidenta republiky, informoval také web Aktuálně.cz, který má celý dokument k dispozici. Samotný dokument vytvořený čínskou ambasádou v Praze má jednu stranu. V hlavičce dopisu se nachází logo ambasády a jako adresát je uvedena Kancelář prezidenta republiky. Navíc razítko z podatelny Hradu potvrzuje jeho převzetí. Následně byl tento dopis předán Jaroslavu Kuberovi spolu s přípisem, který předložil šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. V tomto přípisu je podpořen názor o nevhodnosti návštěvy Tchaj-wanu předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou: „Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009.“

K dopisu se vyjádřil i vedoucí kanceláře předsedy Senátu Petr Kostka: „Na tom dopise je zvláštní, že šel přes hradní podatelnu, protože takové dokumenty přes podatelnu nechodí. Dikce toho dopisu je neobvyklá – diplomatický jazyk vypadá jinak. Věta ‚návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou‘ by vypadala v diplomatickém oficiálním dopise jinak. Bylo by v něm napsáno ‚předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou‘. Celý ten dokument má nekulturní dikci.“ Dále pak mimo jiné dodává, že dopis psala čínská strana, protože má jejich razítko.

 

„Výhružný“ dopis J. Kuberovi. Zdroj: Aktuálně.cz
Vít  Rakušan

Vít Rakušan

Sám předseda Senátu Vystrčil prostě říkal: na mě to dělá dojem, že tady chybí třeba jedna, dvě další stránky (čínského dopisu nalezeného krátce po smrti Jaroslava Kubery, pozn. Demagog.cz).

Z výroků předsedy Senátu vyplývá, že má pochybnosti o tom, zda zveřejněná jedna stránka „výhružného“ dopisu je stránkou jedinou.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Rakušan naráží na vyjádření předsedy Senátu Vystrčila vůči tzv. čínskému dopisu. Jedná se o dokument, který byl objeven mezi jinými dokumenty po smrti předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Kubera plánoval zahraniční návštěvu Tchaj-wanu a tento dokument, který má pouze jednu stranu a je na něm razítko čínské ambasády a razítko podatelny Hradu, před touto návštěvou varuje a zejména varuje před ekonomickými důsledky pro Českou republiku. 

Současný předseda Senátu Vystrčil (ve funkci od 19. února 2020) se vůči tzv. čínskému dopisu pravidelně vyjadřuje a apeluje na to, aby se okolnosti jeho vzniku vysvětlily. Zároveň požaduje výměnu čínského velvyslance.

Pro Interview ČT24 (video, čas 5:35–6:14) 4. května např. předseda Senátu Vystrčil řekl:

„Já ho považuju za nestandardní dopis, který je výhrůžný, nebo zavání vměšováním do vnitřních záležitostí České republiky a říkal jsem jak panu ministrovi Petříčkovi, tak potom na schůzce nejvyšších ústavních činitelů, že si myslím, že bychom na něj měli adekvátně reagovat i v tom smyslu, že jsem říkal, že by bylo asi vhodné, nebo že by bylo vhodné, abychom Čínské lidové republice sdělili, že pokud takovéto dopisy například připravuje čínské velvyslanectví, že není úplně vhodně personálně obsazené.“

O nejasnosti, jak skutečně dlouhý je onen dopis/dokument, na což naráží poslanec Rakušan ve svém výroku, se předseda Vystrčil vyjádřil např. v rozhovoru pro CNN Prima News 19. května:

„Kancelář by také měla říct, jak je dopis dlouhý, zda je to jen ta jedna stránka. Jak s ním bylo nakládáno, proč, kdy a kým byla kopie předána předsedovi Senátu. Kdo a zda se dopisem zabýval a proč na něj nereagoval. Pokud se jím nikdo nezabýval, a tedy neznal jeho obsah, proč byl předán jako podkladový materiál předsedovi Senátu. Byl bych rád, kdybychom se dostali k nějakému rozumnému vysvětlení stavu, ve kterém dnes jsme. Je v zájmu nás obou vysvětlit a odstranit protimluvy okolo čínského dokumentu.“

Další vyjádření v podobném duchu poskytl předseda Vystrčil DVTV (čas 7:15–7:30): „(…) nemožnost získat takové jednoduché informace jako to, jak někam došel někam nějaký dopis a potom následně komu byl předán a jak vlastně vypadal v celku ten originál (…)“

V uvedených citacích není výrok předsedy Vystrčila obsažen v přesně takové podobě, jak jej cituje poslanec Rakušan. Zároveň však je zřejmé, že předseda Senátu má pochybnosti o tom, zda je zveřejněná strana jedinou stranou dokumentu, resp. zda jedna či dvě stránky nechybí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pochybnosti o délce dopisu v minulosti vyjádřil mimo jiné i vedoucí sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka v rozhovoru pro DVTV (čas 8:40–8:52) 30. dubna:

„Já to teda nenazývám dopisem, protože parametry dopisu to úplně nesplňuje nebo my máme možná jen nějaký fragment nějakého dopisu, todleto samotné, co se dostalo k předsedovi Senátu, není dopis (…)“

Pro kontext dodejme, že okolnosti vzniku tohoto dopisu jsou dodnes (28. května 2020) nejasné. Do médií nedávno unikla zpráva o tom, že Bezpečnostní informační služba senátorům potvrdila, že vznik tohoto dopisu byl iniciován Hradem. Hrad se však od jakéhokoliv iniciování distancuje.