Andrej Babiš
Tohle je sprostá lež, Bakalova sekta (ukazuje na článek z Hospodářských novin, pozn. Demagog).
Premiér odkazuje k článku HN, který podle něj zastírá odpor zemí mimo ČR a Maďarska k chystané pomoci státům zasaženým epidemií. Článek však výhrady jiných zemí uvádí správně a zároveň poukazuje na to, že postoj Maďarska a ČR je více vyhraněný.
Andrej Babiš mluví o článku v Hospodářských novinách v souvislosti s českou kritikou chystané unijní pomoci státům zasaženým koronavirem. Dle Andreje Babiše je tento článek lživý, neboť tvrdí, že Česko společně s Maďarskem jsou jedinými zeměmi, které odmítají unijní pomoc. Podle něj to naopak odmítají i další státy.
Článek z Hospodářských novin „Babiš a Orbán společně proti Bruselu: Česko a Maďarsko jako jediné rovnou odmítly plán Evropské komise na oživení ekonomiky” ale nezastírá, že plán Evropské komise nepodporují i jiné státy EU. Pouze deklaruje, že stanoviska jiných států nejsou tak rozhodná jako v případě ČR a Maďarska. Ostatní státy jako Nizozemsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko (tzv. „Frugal four“) totiž svůj postoj stále zvažují. K plánu ovšem přistupují s jistou mírou skepse.
„Já nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědný. Proč bych to měl dělat?“ vyjádřil se k plánu EU český premiér Andrej Babiš. Vadí mu tak skutečnost, že podle něj nebudou finanční prostředky rozděleny na základě škod způsobených koronavirem. Dále mu vadí, že jedním z kritérií má být i míra nezaměstnanosti.
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zase vadí, že chudší státy mají financovat státy vyspělejší a bohatší. „Financovat bohaté penězi chudých není dobrý nápad,“ uvedl Viktor Orbán pro Rádio Kossuth.
Oba tyto státy jsou ovšem ochotny jednat v rámci V4. Na Evropské radě poté mají v plánu představit společné stanovisko.
Státům „Frugal four“ především vadí způsob, jakým by měly být finance rozděleny. Respektive to, že dvě třetiny finančního balíčku 750 mld. eur, které by si EU vypůjčila na finančním trhu a ručily by všechny státy EU, mají být rozděleny prostřednictvím přímých plateb.
„Jsme proti transakcím mezi státy a jsme proti sdílení dluhu,“ uvedl mluvčí dánské vládní Sociálně demokratické strany. Zároveň však dodal, že chtějí být solidární vůči ostatním zemím a pomoct opět nastartovat ekonomiku států jižní Evropy. Stejné stanovisko zaujímá i Nizozemsko a Švédko, které kritizuje vysokou částku, která má být rozdělena na základě přímých plateb. Rakouský ministr financí balíček označil za neakceptovatelný, a to z důvodu vysokého zatížení rakouských daňových poplatníků. Dříve však uvedl: „Aby se naše ekonomika rozpohybovala, je také nutné pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je ta naše, aby se ekonomiky v našem okolí obnovily. Proto budeme samozřejmě jako solidární partneři spolupracovat na obnově.“
Rozdíl mezi ČR, Maďarskem a na druhé straně Nizozemskem, Dánskem, Rakouskem a Švédskem je ten, že státy „Frugal four“ disponují větší ochotou pomoct státům postižených koronavirem. Zatímco tedy státům „Frugal four“ vadí především poměr přímé pomoci a úvěrové pomoci, Česko společně s Maďarskem mají k celému plánu mnohem závažnější připomínky, které se týkají např. i samotných kritérií určujících výši pomoci. „Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“ uvedl Andrej Babiš pro ČTK, jako kritiku, že v současné době je pomoc příliš zamířena zejména na nejvíce zasažené státy.
Zdeněk Bakala je vlastníkem vydavatelského domu Economia, který vydává nejen Hospodářské noviny, ale také týdeník Respekt, Ekonom a další.
Závěrem dodejme, že nehodnotíme, zda článek v Hospodářských novinách je lživý, tedy jestli autor záměrně podává nepravdivé informace. Posuzujeme pouze to, zda článek obsahuje (ne)pravdivé informace.