Nejprve zpřesněme první část výroku, v níž místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza hovoří o „druhém nejsilnějším nebo nejmocnějším ústavním činiteli“. Z hlediska kontextu mluví o předsedovi Senátu PČR, který je druhým nejvyšším ústavním činitelem ČR. Jiří Kobza uvádí pojmy „nejsilnější nebo nejmocnější“ ústavní činitel, což například z hlediska pravomocí nemusí korespondovat s protokolárním řazením (např. premiér má větší pravomoci než prezident).

Tohoto rozdílu jsme si vědomi, nicméně s ohledem na kontext vykládáme tuto část klasickým způsobem, tudíž že hovoří o druhém nejvyšším ústavním činiteli, předsedovi Senátu PČR. Do této funkce byl 19. února 2020 zvolen Miloš Vystrčil, tuto pozici převzal po náhle zesnulém Jaroslavu Kuberovi. 

Zpochybňováním zahraniční politiky má Jiří Kobza na mysli plánovanou cestu předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan. Tuto cestu plánoval mimo jiné také Jaroslav Kubera.

Dle koncepce české zahraniční politiky z roku 2011 (.pdf, str. 15) ČR zastává politiku jedné Číny, podle níž je to vláda Čínské lidové republiky (ČLR), která jediná vládne entitě zvané „Čína“ a podle které Čínská republika (Tchaj-wan) není oficiálně uznávána jako samostatný stát: „Ve vztahu k Tchaj‐wanu zastává ČR politiku jedné Číny, což však nebrání pragmatickému rozvoji styků. Tchaj‐wan zůstane pro ČR významným investorem a obchodním partnerem.“

V současné koncepci české zahraniční politiky, která se datuje do roku 2015 (.pdf), sice žádný takový závazek přímo uveden není, ale České republika se opět zavázala dodržovat politiku jedné Číny v prohlášení o navázání strategického partnerství mezi ČR a Čínou v roce 2016.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil svou cestu oznámil na tiskovém brífinku 9. května (video, od 11:30):

„Můj závěr je, že na Tchaj-wan pojedu. Na Tchaj-wan pojedu a ty důvody, když to shrnu, jsou dva. Tím prvním je, že jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska našeho hospodářského rozvoje, ekonomického rozvoje, rozvoje vzdělání, vědy, kultury, z hlediska toho, jak se demokratické země k sobě mají chovat a co má český Senát a předseda českého Senátu dělat, abychom komunikovali a spolupracovali s těmi, kteří jsou ochotni býti našimi skutečnými partnery. Ten druhý důvod je paradoxně důvodem vnitrozemským, vnitrostátním. Během té doby, během té debaty o mé cestě na Tchaj-wan se vlastně ukázalo, že se nám sem do České republiky vrací ten hodnotový střet, který my jsme v roce 1989 vítězně vybojovali. To znamená, je to střet mezi základními hodnotami a principy, na kterých fungujeme. Suverenita, nezávislost, vláda práva, svoboda, demokracie s něčím, co jsem nazval počítáním grošů.“

Pro kontext dodejme, že v rozhodnutí cestu uskutečnit sehrála roli i stále nevyjasněná situace ohledně vzniku tzv. čínského dopisu, o kterém jsme již dříve psali.

Následně se k rozhodnutí Miloše Vystrčila vyjádřila čínská ambasáda:

„Dne 9. června 2020 oznámil předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, že v srpnu zamýšlí cestu na Tchaj-wan. Taková návštěva by přitom znamenala otevřenou podporu separatistických sil a aktivit spojených s „nezávislostí Tchaj-wanu“. Takový akt je významným zákrokem do čínské suverenity a teritoriální integrity státu, významně porušuje základní normy mezinárodních vztahů a bilaterální politické závazky a podrývá politické základy budoucí spolupráce mezi Čínou a Českou republikou. Čína si dovoluje projevit výraznou nespokojenost a nesouhlas s takovým činem.“

Cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nedoporučují další významní čeští ústavní činitelé. Slovy svého mluvčího se k dané cestě vyjádřil prezident Zeman:

Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan nebyla doporučena prezidentem republiky, předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedou vlády ani ministrem zahraničních věcí.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) June 9, 2020

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček v rozhovoru (video, od 37:43) pro CNN Prima News ze 31. května prohlásil, že cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan je v „rozporu s dlouhodobou koncepcí zahraniční politiky České republiky“.

V pořadu 168 hodin 14. května (video, 1:51–2:08) zaznělo k této věci vyjádření premiéra Babiše: „Pan předseda Senátu je druhý nejvyšší ústavní činitel, takže je to jeho rozhodnutí, je to na něm, jaký dopad ta cesta může mít na naše ekonomické zájmy.“ Blíže však Andrej Babiš odmítl cestu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan komentovat.

Ve stejné relaci zazněla i reakce ministra zahraničí Petříčka (video, 2:09–2:22): „Já s ohledem na naše zahraničněpolitické priority a kontinuální pozici v těchto otázkách mu to doporučit nemohu, my Tchaj-wan neuznáváme jako samostatný stát.“ Ministr Petříček již dříve pro Interview ČT24 5. března také prohlásil: „Naše politika jedné Číny má svá pravidla a to, že si vyhrazujeme rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem. A to především ekonomické, v kultuře, ve vědecko-technické výměně, v turismu. Tam si vyhrazujeme právo i vůči Číně rozvíjet naše vztahy. (…) To znamená, že se běžně setkávají diplomaté, úředníci, ekonomové, probíhá intenzivní spolupráce. Tchaj-wan je velký investor naší ekonomiky. Tohle je naše politika jedné Číny, kterou jsme přijali v 90. letech, a toho bychom se měli držet.“

Předseda Senátu Vystrčil si za svým rozhodnutím přes výše uvedenou kritiku stojí a několikrát také zopakoval, že o narušení politiky jedné Číny se nejedná a že cesta má významnou ekonomickou rovinu (Události, komentáře, 9. května, video, od 2:15): „Dle mého názoru se nám to vyplatí spolupracovat s demokratickou zemí, jako je Tchaj-wan, je to výhodné po stránce hospodářské, po stránce vědecké spolupráce, po stránce kulturní spolupráce. Nenarušujeme žádný princip jedné Číny, protože tam nejedu vyhlašovat nezávislost Tchaj-wanu, já tam jedu na návštěvu, která by měla zvýšit naši vědeckou, technickou, hospodářskou spolupráci.“

Dále ve stejném rozhovoru Miloš Vystrčil prohlásil (tamtéž, od 10:33): „Není pravdou, že já narušuji prostě politiku jedné Číny.“ V rozhovoru pro Český rozhlas (audio, od 8:10) také uvedl, že plánovaná cesta „na zahraniční politice nic nemění, protože vládní nebo zahraničí politiku České republiky určuje vláda, respektive ministr zahraničních věcí. To, co se někdy děje, je, že ta parlamentní zahraniční politika může v nějakém okamžiku zdůraznit některé rysy zahraniční politiky, které, bych řekl, jsou dlouhodobě principem, což v našem případě je třeba ta obhajoba lidských práv a svobod a ta víra ve své vlastní síly, že jsme národ, který si věří“. Miloš Vystrčil chce také na svou cestu vzít zástupce českých podnikatelů a vědců, a tím podpořit ekonomický a vědecko-technický význam své cesty.

Podpora cesty na Tchaj-wan přichází z řad některých opozičních politiků:

Tchaj-wan je pro ČR významný obchodní partner, který nám nezištně pomohl. Cesta Miloše Vystrčila je proto jednoznačně správným krokem.

Zároveň žádám premiéra Babiše, ať poskytne vládní letadlo a nevymlouvá se na rozhodnutí ministerstva obrany. Každý ví, kdo opravdu rozhoduje.

— Markéta Adamová (@market_a) June 9, 2020

Stojím za @Vystrcil_Milos. Většina našich nejvyšších ústavních činitelů poklonkuje čínským komunistům a čínská diplomacie je stále agresivnější. Za této situace je správné a nutné, aby Miloš Vystrčil naplnil úmysl svého předchůdce a na Taiwan jel. https://t.co/IQpMjqVmel

— Petr Fiala (@P_Fiala) June 15, 2020

Souhrnně tedy můžeme říci, že na české politické scéně nevládne jednotné přesvědčení, že Vystrčilova cesta na Tchaj-wan je porušením české zahraniční politiky. Součástí české zahraniční politiky je závazek dodržování politiky jedné Číny, z čehož plyne závazek neuznávání samostatnosti Tchaj-wanu. Miloš Vystrčil však sám říká, že politiku jedné Číny nechce narušit a jde mu o rozšíření vědecké, hospodářské a kulturní spolupráce a vedle toho o vymezení se proti čínské politice vůči České republice. Jeho návštěva Tchaj-wanu není automaticky porušením české zahraniční politiky. Byť je pravdou, že zahraniční cesta takto vysokého ústavního činitele na Tchaj-wan není obvyklá, politika jedné Číny umožňuje rozvíjet vzájemné vztahy s Tchaj-wanem na nepolitické úrovni.