Daniel Pawlas
KSČM

Daniel Pawlas

Tchaj-wan je naopak spíš investorem, který investuje a využívá levné pracovní síly.
Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Zahraniční politika,
Ekonomika
Tento výrok byl ověřen jako
Pravda

Tchaj-wan opravdu spíše investuje, odchází z něj více financí v podobě investic v zahraničí, než kolik přichází v zahraničních investicích na Tchaj-wan. Velká část odchozích investic putuje do zemí s nižšími průměrnými mzdami, než jaké jsou na Tchaj-wanu.

Tchaj-wan se skutečně řadí mezi státy, ze kterých se hojně investuje do zahraničí. Podle dat CIA byl Tchaj-wan 22. největším investorem na světě. Pro porovnání Čína je 10. největším investorem, investovala v roce 2017 v zahraničí přibližně čtyřikrát více peněz než Tchaj-wan, ale má přibližně 59krát větší populaci. Tchaj-wan má také více odchozích zahraničních investic než příchozích – tedy více investuje v zahraničí, než je v něm investováno ze zahraničí. V posledních letech tchajwanské investice v zahraničí také povětšinou rostou (viz graf níže – zelená linka).

Tchajwanské odchozí přímé zahraniční investice

Zdroj: EIAS (str. 9)

Tchaj-wan je známý zejména ve výrobě jemné elektroniky a IT produktů – tradičně investuje tedy v zemích, kde je výhodné prostředí pro tuto výrobu, a to zejména v Číně, kam v roce 2017 odešlo přibližně 44 % tchajwanských investic. Podíl Číny na odchozích zahraničních investicích ale v posledních několika letech klesá. Tchaj-wan se tak postupně přeorientovává od investic do levných manufaktur více k investicím do finančního sektoru a pojišťovnictví (.pdf, str. 9). Tento posun můžeme pozorovat v grafu výše – od roku 2015 investice do zbytku světa poprvé překonaly množství investic do Číny (modrá a červená linka).

Na následujícím grafu lze vidět, jak se v čase vyvíjely zahraniční investice dle odvětví. Opět můžeme pozorovat pokles investic do výrobního průmyslu (světle modrá) a naopak růst investic do finančnictví a pojišťovnictví (červená).

Tchajwanské odchozí přímé zahraniční investice dle odvětví

Zdroj: EIAS (str. 10)

S růstem investic do těchto odvětví souvisí i velké zastoupení britských zámořských území v Karibiku na tchajwanských zahraničních investicích (viz graf níže). V roce 2017 tam odešlo přibližně 28 % zahraničních investic. Tento trend je způsobený (.pdf, str. 10) zejména daňovou politikou těchto malých států – pro Tchaj-wan je výhodné investovat skrze tyto státy dál, do Ameriky, případně i do Evropy. Lze tedy předpokládat, že většina investic odsud poputuje dál. Dalším důvodem (.pdf, str. 10) rostoucích investic do Karibiku je několik smluv o volném obchodu mezi Tchaj-wanem a středoamerickými státy, jako jsou např. Honduras, Panama či Guatemala. Tyto státy mají velké přírodní zdroje i levnou pracovní sílu.

Většina tchajwanských investic odchází do států s nižší průměrnou mzdou, než jaká je na Tchaj-wanu. Tam v roce 2018 byla průměrná měsíční mzda 5 957 tchajwanských dolarů, což v tehdejším kurzu ČNB k 31. prosinci 2018 odpovídá 38 096 korunám. V Číně ve stejném období byla průměrná mzda značně nižší – opět dle kurzu ČNB přibližně 22 444 korun (6 868 jüanů). Významně nižší mzda byla také ve Vietnamu – 5 796 korun (5 665 000 dongů) či v Thajsku – 9 641 korun (13 888 bahtů), kam Tchaj-wan také investuje.

V některých státech, kam z Tchaj-wanu přicházejí zahraniční investice, byla i vyšší průměrná měsíční mzda, jako například v Singapuru – 88 610 korun (5 371 singapurských dolarů) či v USA – 118 121 korun (5 257 dolarů). Většina investic ale plyne do států s výhodou levnější pracovní síly.

Výrok jsme zmínili

Ilustrační obrázek k Cesty na východ: Petříček, Kobza a Pawlas v OVM
Daniel PawlasTomáš PetříčekJiří Kobza
Ověřeno

Cesty na východ: Petříček, Kobza a Pawlas v OVM

Otázky Václava Moravce, 14. června 2020
Cesta na Tchaj-wan, vztahy s Čínou, záhadný dopis. Se zahraniční tématikou se v Otázkách Václava Moravce potýkali ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), poslanec Jiří Kobza (SPD) a...