Samozřejmě, ale zaplatili jsme za to stejně, jako zaplatil Izrael za československé zbraně, když vznikal, ale v té době jsme stejně byli jediný stát, který byl Izraeli schopen a ochoten ty zbraně prodat.
Zástupci budoucího státu Izrael nakoupili výzbroj přes embargo OSN na dovoz zbraní v ČSR. ČSR byl jediný stát, který byl ochoten toto embargo nerespektovat a za výhodnou cenu zbraně do Izraele pašoval. K tomu byl vytvořen i tzv. „letecký most“.
Poslanec Kobza ve svém výroku srovnává českou platbu Číně za dodávky zdravotnického materiálu (během koronavirové krize) s platbou vznikajícího Izraele Československu za tehdejší dodávky zbraní.
Území Palestiny bylo po druhé světové válce místem častých krvavých střetů arabských, britských a židovských ozbrojených sil. Vývoj si vyžádal mezinárodní řešení, jehož výsledkem, kromě rozdělení území Palestiny, bylo pozdější zavedení embarga na dovoz zbraní Organizací spojených národů 17. dubna 1948. Zástupci budoucího státu Izraele (založen 14. května 1948) se ve snaze uhájit svou existenci snažili získat ze zahraničí zbraně už před zahájením tohoto embarga na dovoz zbraní.
Ještě před oficiálním založením tohoto státu byla snaha získat pro sebe zbraně přes zavedené embargo. Už v roce 1947 se snažili agenti Hagany (ilegální židovská vojenská organizace, která se stala zárodkem izraelské armády) a další zainteresovaní lidé uzavřít kontrakty na nákup zbraní v Evropě. Československo bylo jedinou evropskou zemí, která byla ochotna Izraelcům zbraně přes uvalené embargo prodat a to mělo veliký podíl na nadstandardních vztazích těchto dvou zemí až do současnosti. Nákup zbraní ale neměl dlouhého trvání. Jak uvádí text na stránkách Vojenského historického ústavu: „Doba se však začala pomalu měnit, stejně jako politický náhled na československo-izraelskou vojenskou spolupráci. Zatímco bývalí českoslovenští občané bojovali za udržení existence Státu Izrael, oficiální vztahy se dostaly na bod mrazu. Zásadním důvodem pro změnu kurzu byl fakt, že Izrael se proti očekávání Sovětského svazu nestal jeho satelitem na blízkém východě.“
Ke kontextu tohoto výroku a spojení se současným řešením nedostatku ochranných pomůcek je důležité kromě faktu, že to byl pro ČSR výhodný obchod, uvést ještě následující: „Pro urychlení a utajení přepravy zbraní se československá strana rozhodla pro použití leteckého mostu. První let se uskutečnil 31. března 1948 z letiště Praha-Ruzyně. Letadlo americké společnosti Northern Airlines přepravilo do Izraele 7 tun zbraní a munice. Jedno z letadel startujících z Prahy přepravilo 1. dubna 1948 200 pušek, 40 kulometů a několik tun nábojů, které pomohly zabezpečit transporty potravin pro židovské obyvatelstvo Jeruzaléma“ (Vojenský historický ústav Praha). Počátkem května 1948 bylo pro tento letecký most vyčleněno letiště v Žatci, většina materiálu ale byla dopravena po železnici přes Maďarsko a Jugoslávii, kde byl náklad přeložen na izraelské lodě. Celkový objem dodávek pak přesáhl částku jedné miliardy korun a zahrnoval širokou paletu zbraní od pušek, přes kulomety a děla až po stíhací letouny.
Paralela mezi nákupem ochranných pomůcek do ČR a nákupem zbraní z ČSR pro zabezpečení vzniku státu Izrael je velice vzdálená. Nicméně jak pro ČSR při prodeji zbraní, tak pro Čínu při prodeji ochranných pomůcek to byl výhodný byznys. Tento obchod byl v obou případech velice významný. Bylo možné v takové obrovské míře a jednorázově nakoupit věci pouze z jednoho zdroje: ochranné pomůcky z Číny, zbraně přes embargo Organizace spojených národů pouze z ČSR. Z těchto uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Cesta na Tchaj-wan, vztahy s Čínou, záhadný dopis. Se zahraniční tématikou se v Otázkách Václava Moravce potýkali ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), poslanec Jiří Kobza (SPD) a poslanec Daniel Pawlas (KSČM).