A ta výzva, která zaznívá z mezinárodního společenství, nejen od Velké Británie, Česko se také připojilo k ostatním státům Evropské unie ve společném prohlášení, že Čína by měla respektovat princip „jedna země, dva systémy“.
Evropská unie je znepokojena bezpečnostním zákonem, který Čína 28. května 2020 přijala. EU se obává, že by jeho naplněním mohlo dojít k porušení principu „jedna země, dva systémy“ pro Hongkong. Podobné obavy mají i další země mimo EU.
Ministr Petříček ve svém výroku naráží na současné kroky Číny vůči Hongkongu. Ten byl roku 1997 Velkou Británií vrácen zpět Číně, přičemž ta se zavázala dodržovat místní ekonomické a společenské uspořádání minimálně po dobu 50 let podle hesla „jedna země, dva systémy“.
Po přijetí tzv. bezpečnostního zákona 28. května Všečínským shromážděním lidových zástupců panuje obava, že tento zákon by mohl narušit svobody a práva daná Hongkongu při jeho znovupřipojení k Číně. Po přijetí tohoto zákona Čínou vydala Evropská unie prohlášení, v němž vyjadřuje obavy z narušení autonomie Hongkongu a zároveň je hluboce znepokojena snahou Číny neplnit své mezinárodní závazky, které přijala v roce 1997 při převzetí Hongkongu. K tomuto prohlášení se připojily i některé další evropské státy, které přitom nejsou součástí EU, např. Island, Norsko, Černá Hora či Albánie. O situaci v Hongkongu se ovšem zajímají i další státy světa a své znepokojení nad tamní situací vyjádřila například i Kanada, USA nebo Austrálie. Otázka Hongkongu byla znovu zmíněna ze strany EU při vzájemných obchodních jednáních v druhé polovině června 2020.
Vzhledem k tomu, že Velkou Británii pojí s Hongkongem společná minulost, zaznívají od britských představitelů ještě silnější prohlášení. Britský premiér Boris Johnson například uvedl, že Velká Británie je ochotna pozměnit svá imigrační pravidla tak, aby 3 miliony obyvatel Hongkongu mohly přicestovat do Velké Británie na dobu 1 roku s možností dalšího prodloužení, přičemž na konci tohoto procesu by mohl být i zisk britského občanství.
