České republice bylo v rámci evropské iniciativy React-EU, o které před Janem Hamáčkem v debatě hovořil Vít Rakušan (video, čas 13:36), přidělena částka až 31 miliard Kč. Iniciativa (.pdf) je součástí unijní kohezní politiky, která pomáhá jednotlivým členským zemím finančně se vypořádat s dopady pandemie koronaviru – mj. tak například umožňuje daleko větší flexibilitu při přesouvání peněz v rámci dotačních programů.

Hlavní podmínkou evropských orgánů bylo, aby byly uvolněné finance vynaloženy (.pdf) v souladu s ekonomicky udržitelnou politikou, do investic podporujících růst, digitalizaci nebo ekologii. Primárně se však financování mělo týkat podpory kapacit zdravotní péče a cílit na ty, jejichž pracovní místa či životy pandemie postihla (ve smyslu podpory zaměstnání, vytváření nových pracovních míst, zajištění sociálních služeb apod.). Ministerstvo pro místní rozvoj pak podmínky ještě upřesnilo: „Evropská komise specifikovala, aby financované aktivity přispěly k plnění cílů v oblasti změny klimatu min. ve výši 25 % alokace.”

Z hlediska plánované alokace přidělené sumy cca 31 miliard Kč má do zdravotnictví putovat největší částka, a to v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč. Ty budou využity na pořízení přístrojového vybavení, stavby či záchrannou službu. Nejde však o celou sumu – zbylých zhruba 13 miliard Kč pak bude směřovat na integrovaný záchranný systém, domovy pro seniory, ale třeba také i na sportovní kabiny.

Celková částka uvolněná z React-EU se přitom při vzájemném srovnání velmi blíží té, o kterou přišla zdravotnická zařízení v důsledku dopadů pandemie covidu-19. Výpadek příjmů zde činil zhruba 30,5 miliardy Kč.

Při porovnávání možností vyčerpatelnosti peněz zdravotnickým sektorem lze poukázat na to, že Integrovaný regionální operační program (IROP) disponoval v období 2014–2020 v oblasti zdravotnictví částkou 9,3 miliard Kč. Ta byla určena na rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví. Konkrétně doposud šlo o podporu celkem 162 projektů v oblasti pořízení přístrojového vybavení pro vysoce specializovanou péči a návaznou péči, vybudování, úpravy a vybavení prostor pro poskytování psychiatrické péče.

I pro následující programové období IROP 2021–2027 mají v oblasti zdravotnictví investice cílit (.pdf, str. 85) primárně na podporu „budování relevantní zdravotnické infrastruktury a pořízení potřebného přístrojového vybavení a techniky pro zdravotnická zařízení”. Tento programový dokument nicméně ještě prochází připomínkovacím procesem.

S investicemi do nemocnic vláda počítala již letos v zimě, kdy na zasedání 2. února schválila (.pdf) plán strategických investic do roku 2027. V následujících letech tak má 7 nemocnic získat až 12,25 miliard Kč. Kupříkladu IKEM vyčíslil své plánované náklady na miliardu, FN Plzeň na miliardy dvě. A s výhledovými investicemi do nemocničních zařízení pak počítá také Národní investiční plán (.pdf, str. 82–87), kde v celkovém součtu jenom fakultní nemocnice žádají sumu okolo 50 miliard. Jednotlivě žádají nejvíce FN Královské Vinohrady (9,7 miliard Kč), FN Ostrava (8,6 miliard Kč) a FN Brno (7,7 miliard Kč).

Je však důležité zdůraznit, že peníze z iniciativy React-EU budou k dispozici pouze v letech 2021 a 2022. Je tedy logické, že české zdravotnictví nemůže během těchto let zrealizovat všechny požadované investice, neboť by tím mohla být ohrožena jeho funkčnost. Protože jsme však nedohledali žádnou studii či jiný zdroj, který by se věnoval výši investic, které je možné v následujících dvou letech v oblasti zdravotnictví zrealizovat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.