Tajemný materiál v Partii

Jan Hamáček ve výroku hovoří o důsledcích nedodržování opatření na demonstraci. Z kontextu výroku však není zřejmé, jaká opatření má na mysli. V úvahu připadají dvě interpretace: buď protiepidemická opatření pro veřejná shromáždění přijatá vládou ČR, ale také obecná pravidla pro taková shromáždění. Zaměřme se tedy na jednu interpretaci po druhé.

Vláda České republiky přijala usnesení o přijetí krizového opatření v pondělí 12. října 2020. Zákazy a omezení obsažené v usnesení vstoupily v platnost 14. října (str. 1). Dokument omezuje „právo pokojně se shromažďovat tak, že shromáždění se může účastnit celkem nejvýše 500 účastníků“ (str. 3).

Účastníci shromáždění musí být rozděleni do skupin, které budou obsahovat nejvýše 20 osob. Rovněž musí dodržovat dvoumetrový odstup od ostatních a mít zakrytá ústa a nos (str. 3). Demonstrující tak po dobu nouzového stavu musí dodržovat tato opatření. Jejich porušením se mohou dopustit přestupku podle krizového zákona, za který jim hrozí pokuta až do výše 20 tis. Kč. Svolavateli shromáždění usnesení vlády žádné zvláštní povinnosti neukládá, vztahuje se na něj stejné omezení jako na účastníky demonstrace. V případě porušování protiepidemických nařízení na demonstraci neukládá svolavateli žádnou povinnost ani zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

Zákon o právu shromažďovacím z března 1990 ukládá svolavateli demonstrace řadu jiných povinností. Svolavatel např. musí (vlastními silami) zajistit, aby shromáždění proběhlo pokojně a aby nebylo narušováno. Pokud se svolavateli nepodaří obnovit pokojný průběh shromáždění, „požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu“. Další povinností je dodržování pokynů úřadu a plnění povinností stanovených jinými právními předpisy.

Úřad, kterému bylo shromáždění oznámeno, resp. jeho zástupce, pak může na místě shromáždění udílet pokyny, mimo jiné i za účelem ochrany veřejného zdraví prostřednictvím svolavatele shromáždění rozpustit. Svolavatel následně musí účastníky vyzvat k odchodu. Pokud tak neučiní svolavatel, rozpustí demonstraci zástupce úřadu. Policie pak může na místě udílet pokyny jen v případě, že zástupce úřadu není přítomen, popřípadě vyžadují-li to okolnosti.

Je však třeba zdůraznit, že pro konání shromáždění (demonstrace) není třeba předchozí povolení příslušných úřadů. Svolavatel je pouze povinen konání shromáždění oznámit, a to alespoň 5 dní předem. Ani neoznámení však není důvodem pro rozpuštění shromáždění. Tyto důvody jsou taxativně vymezeny v § 10 zákona. Shromáždění je možné rozpustit, např. pokud se demonstrující dopouštějí násilí nebo hrubé neslušnosti nebo pokud nařízení porušuje zákony a ústavu. Neoznámení shromáždění je však přestupkem s pokutou až 15 000 Kč (v případě právnické osoby 30 tis. Kč).

Účastníci shromáždění musí dodržovat opatření vydaná v souvislosti se šířením nemoci covid-19 a musí respektovat zákon o právu shromažďovacím. V případě, že tato opatření dodržována nejsou, jedná se svolavateli dle zákona nejdříve zástupce úřadu, teoreticky přitom k těmto jednáním může dojít i na základě podnětu Policie ČR. Ta může sama zasáhnout jen v omezených případech. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož při aplikaci druhé interpretace výrok odpovídá zákonnému postupu.

Svolavatel musí dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, zajistit, aby shromáždění proběhlo pokojně (§ 6 odst. 5 písm. e). Pokud se svolavateli nepodaří obnovit pokojný průběh shromáždění, „požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu“ (§ 6 odst. 6). Dodejme, že i například manuál pro obce k rozpuštění shromáždění (.doc) určuje, že při neuposlechnutí bude požádána o pomoc Policie ČR.

Ze zákona o právu shromažďovacím také vyplývá, že fyzické osobě, která spáchá přestupek, hrozí pokuta ve výší 15 000 Kč (§ 14 odst. 4). Výše pokuty je stejná jak pro účastníka shromáždění, tak pro svolavatele, pokud je svolavatelem fyzická osoba.

V případě, že shromáždění uspořádala právnická osoba, může při dopuštění se přestupku obdržet pokutu až ve výši 30 000 Kč (§ 14a odst. 2).

Dále pak zákon určuje, že přestupkem je například neuposlechnutí výzvy k ukončení shromáždění (§ 14 odst. 2 písm. c). Z uvedených informací vyplývá, že s pachatelem přestupku se následně zahájí přestupkové řízení na základě zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Přestupkové řízení upravuje třetí část tohoto zákona.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v obecné rovině svolavateli hrozí vyšší postih pouze v případě, že je právnickou osobou. Na základě zákona o právu shromažďovacím může být pořadateli vyměřena stejná pokuta jako účastníkovi, pokud shromáždění organizuje fyzická osoba.

Do celkového počtu provedených testů na covid-19 se počítají všechny PCR testy, včetně opakovaných testů u jedné osoby. Rychlotesty se do statistik nezapočítávají.

Počet těchto testů dle oficiálních dat Ministerstva zdravotnictví České republiky opravdu roste, byť jsou dny, kdy se testuje více, a dny, kdy méně. Tento fakt je zřejmý při porovnání dat z 1. října (23 906 provedených testů) a ze dne, který zmiňuje Jan Hamáček, tedy 17. října (29 273 provedených testů). 

Uvedení špatného data s počtem testů je pravděpodobně zapříčiněno faktem, že data o počtu provedených testů v daný den jsou zveřejňována až den následující, a to v 18.00. Partie Terezy Tománkové se natáčela 18. října v 11:00, proto když Jan Hamáček uváděl za „včerejšek“ více než 36 tisíc provedených testů, hovořil nejspíše neúmyslně o dni předchozím, 16. říjnu. Data ze 17. října v dobu natáčení ještě nebyla k dispozici. 16. října, který měl tedy zřejmě ministr vnitra Hamáček na mysli, byl skutečně zaznamenán nejvyšší počet provedených testů. Tehdy se jejich počet blížil 40 000 (konkrétně se jednalo o 38 685 testů).

Pokud pak porovnáme poslední dva měsíce, přesněji období od 1. září do 17. října (tedy dne, který zmiňuje ministr Hamáček), lze říci, že během této doby začalo docházet ke stabilnímu nárůstu počtu testů. Konkrétně bylo 1. září provedeno 11 125 testů, 17. října pak celkem 29 273.

V grafu níže jsou zobrazeny všechny provedené PCR testy na covid-19 k 20. říjnu 2020.

Testů v sobotu 17. října tedy nebylo provedeno, jak uvádí ministr Hamáček, přes 36 tisíc, nýbrž pouze o něco více než 29 tisíc. Zmiňovaný počet 36 tisíc testů přibližně odpovídá pátku 16. října, kdy bylo provedeno 38 685 testů. Jan Hamáček však číslo výslovně vztahuje k sobotě (17. října), navíc to může vyvolat dojem, že ve všedních dnech se bude testovat ještě více. Právě proto, že Jan Hamáček zmiňuje sobotu, navíc jako den, kdy obvykle bývá provedeno spíše méně testů, nezbývá nám než i přes pochopitelný omyl výrok hodnotit jako nepravdivý.

Jan Hamáček zde zřejmě mluví o opatřeních, která vláda zavedla od středy 14. října 2020 – uzavření škol, zákaz shromažďování více než 6 osob, uzavření klubů nebo omezení restaurací pouze na výdej přes okénko. Od 13. října byla také zavedena povinnost nosit roušky na zastávkách hromadné dopravy.

Cílem těchto opatření je snížit tzv. reprodukční číslo R, které udává rychlost šíření viru v populaci. Číslo R vyjadřuje průměrný počet osob, které jeden nakažený dále nakazí. V první polovině října toto číslo znepokojivě vzrostlo. V době, kdy vláda o těchto opatřeních jednala, dosahovalo reprodukční číslo v ČR hodnoty 1,5, v době zavedení nových opatření se pohybovalo kolem 1,4 (viz graf iniciativy STOPCOVIDCZ). Snížení o 30–40 % tedy znamená dostat se na hodnotu kolem 0,9, tedy na úroveň, kdy už počet nakažených v populaci klesá.

Ve světě již vzniklo velké množství studií, které zkoumají vliv různých opatření na šíření koronaviru, například mezinárodní metaanalýza potvrzující význam nošení roušek a dodržování 2m odstupu, čínská studie zkoumající důsledky omezení pohybu osob nebo americká studie efektivnosti trasování kontaktů a nošení roušek. Existují i výzkumy, které se přímo zabývají vývojem reprodukčního čísla v závislosti na přijatých opatřeních a které potvrzují, že omezení pohybu osob výrazně přispívá ke snížení reprodukčního čísla. Své závěry zakládají např. na datech ze zemí EU nebo z Číny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Není ale zřejmé, s jakými výchozími daty a s jakými modely vláda pracuje, a tudíž nelze posoudit, jestli je pravda, že při důsledném dodržování přijatých opatření se reprodukční číslo sníží skutečně o 30 či 40 %. Toto tvrzení chápeme jako odhad, jak by se mohla situace vyvíjet v ČR.

Šéfka sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá uvedla 15. října 2020 pro Českou televizi, že seškrtání výdajů Ministerstva obrany o 10 miliard korun je podmínkou komunistů, aby vyjádřili podporu pro státní rozpočet na příští rok.

V červnu tohoto roku se Vojtěch Filip vyjádřil ke státnímu rozpočtu, kdy po Andreji Babišovi požadoval snížení 500miliardového schodku. Jiří Dolejš k této věci podotknul možné odložení vojenských zakázek.

V letošním roce Ministerstvo obrany hospodařilo s 75,5 miliardami Kč (cca 1,3 % HDP, .pdf, str. 4) a dle návrhu má v příštím roce obdržet 85 miliard (1,46 % HDP). Česká republika se zavázala vstupem do NATO dávat 2 % HDP (.pdf, str. 11) na obranu do roku 2024. 

Již v roce 1999, kdy probíhalo jednání o státním rozpočtu, komunisté podmiňovali svůj souhlas snížením výdajů armády. Zákon o státním rozpočtu ČR byl 15. ledna 1999 nakonec schválen.

Dne 12. března 2014 se konala konference k příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO, kde došlo k podpisu deklarace všemi tehdejšími parlamentními stranami kromě KSČM. Na základě této deklarace byla podepsaná (opět vyjma KSČM) Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky (.pdf), kde je zmíněno navyšování obranných výdajů ČR, které má v roce 2020 dosáhnout 1,4 % HDP (str. 2).

15. září 2016 skupina poslanců za KSČM (Stanislav Grospič, Vojtěch Filip, Jaroslav Borka, Zdeněk Ondráček a další) předložila sněmovně novelu (.pdf) ústavního zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy, ve které se mimo jiné píše (str. 5): „Je tedy zcela nepochybné, že dochází k výraznému zatěžování státního rozpočtu výdaji na armádu…“

Kateřina Konečná se 14. března 2019 na webu KSČM vyjádřila negativně k chystaným armádním nákupům vrtulníků, obrněných vozů a dalších, na které má Ministerstvo obrany přidělené prostředky ze státního rozpočtu. Nezapomněla opomenout, že čím nižší prostředky by šly na zbrojení, tím více by mohlo jít do jiných sociálních oblastí.

K chystanému nákupu 12 vrtulníků Ministerstvem obrany se vyjádřil, v červnu téhož roku, pro Radiožurnál Vojtěch Filip s tím, že ustoupení od tohoto nákupu by znamenalo dosáhnutí nižšího schodku státního rozpočtu v následujícím roce.

Marta Semelová poznamenala své stanovisko ohledně navyšování platů učitelů, na které by se prostředky mohly vzít např. zastavením financování zahraničních misí, které podniká česká armáda.

Co se týče výše zmíněných 2 % HDP pro Ministerstvo obrany, k nim vylíčil svůj názor pro Haló noviny stínový ministr obrany za KSČM Alexandr Černý, pro kterého tato 2 % HDP do roku 2024 nejsou reálna a doufá, že k nim nikdy nedojde.

Výrok nejdříve musíme uvést do kontextu. Vít Rakušan ve výroku reaguje na dotazy, ve kterých bylo zmíněno, že KSČM požaduje snížit výdaje na obranu o 10 miliard korun z plánovaných 85,4 miliard. Jedná se o požadavek, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu na rok 2021. 

Českou vládní koalici tvoří v současnosti hnutí ANO a ČSSD, které samy sebe popisují jako proevropské (viz zde a zde). I v Programovém prohlášení vlády ČR ze dne 27. června 2018 současná koalice uvádí, že v oblasti zahraniční politiky je pro vládu prioritní „členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech“.

Co se týče zodpovědnosti, při oslavách 20. výročí vstupu zemí Visegrádské skupiny do NATO například premiér Andrej Babiš uvedl: „Dnes a denně dokazujeme, že nespoléháme jen na to, že někdo bude chránit nás, ale že členství v NATO chápeme také jako naši aktivní zodpovědnost a spoluzodpovědnost za ostatní. Závazek kolektivní obrany bereme velice vážně a ani vteřinu neuvažujeme o tom, že bychom ho zpochybnili.“ Podobně se vyjádřil Babiš v červnu 2020, když prohlásil: „Rád bych zde zdůraznil, že armádu si neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO a tomu, že jsme to někomu a někde slíbili. Armádu budujeme především kvůli sobě, protože naše vlastní bezpečnost a odolnost je především naše zodpovědnost.“

V samotném programovém prohlášení vláda uvádí, že chce postupně navýšit „rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021“. Tamtéž vláda prohlásila, že „Členství v NATO je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu. Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně.“

Česká republika se také zavázala, že by jako každý členský stát NATO měla odvádět na obranu země alespoň 2 % HDP. Dodejme, že k plánu komunistů snížit výdaje na obranu o 10 miliard se vyjádřil náčelník Generálního štábu Aleš Opata, který jej označil za „přímý útok na bezpečnost země“, a premiér Andrej Babiš se již v květnu 2020 vyjádřil, že nákup nového vybavení pro vojáky „je jedním z důvodů, proč stát nesmí omezit financování armády“.

Na závěr tedy můžeme shrnout, že vláda ve svém programovém prohlášení označuje členství ČR v EU jako svou prioritu, jednotlivé vládní strany se prohlašují za proevropské a premiér Babiš hovořil opakovaně o naší zodpovědnosti za obranu České republiky i našich spojenců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je organizační složka státu zřízená zákonem č. 372/2011 Sb., a to k plnění úkolů státu „v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému“.

Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy. Mezi jeho úkoly patří například zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů zdravotní péče a o činnosti zdravotníků. Dále má za úkol realizaci a zpracování šetření o zdravotním stavu obyvatelstva a o potřebě a spotřebě zdravotních služeb. Je určen k poskytování údajů a statistických informací a také k poskytování těchto informací pro vědecké a výzkumné potřeby v oblasti zdravotnictví.

Na webových stránkách samotného ÚZIS jsou v sekci COVID-19 uvedeny pokyny pro lékaře a odbornou veřejnost, tiskové zprávy a hlavně analýzy včetně konkrétních predikcí. NZIS je zdrojem dat také pro web Onemocnění aktuálně, který obsahuje přehled aktuální situace epidemie koronaviru v ČR.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví pravidelně pořádá tiskové konference, na nichž jsou prezentovány informace o epidemické situaci v ČR zpracované právě Ústavem zdravotnických informací a statistiky.

Na stránkách Státního zdravotního ústavu lze nalézt sekci „Chřipka versus koronavirus“, v níž se nachází také část věnovaná úmrtí. Zde se pak uvádí: „U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 %.“ Dodejme však, že tento článek byl vydán už 18. března 2020, a dnešní aktuální data tak mohou být odlišná.

V současné době (k datu 23. října) pak například Univerzita Johnse Hopkinse uvádí míru smrtnosti covidu-19 pro Českou republiku ve výši 0,8 %. Pokud bychom provedli značně zjednodušující výpočet, ke dni 16. října se v ČR prokázala nákaza covidem-19 u 160 117 osob a zemřelo 1 359 lidí (dle dat zveřejněných 26. října) – podíl zemřelých by tedy činil 0,85 %. Doplňme, že ještě na konci září 2020 však některá česká média zmiňovala, že míra smrtnosti v ČR odpovídá 0,4 %.

Co se týče smrtnosti covidu-19 v celosvětovém měřítku, Světová zdravotnická organizace (WHO) například 14. října 2020 publikovala studii (.pdf), která se věnuje míře smrtnosti covidu-19 odvozené z dat o tzv. séroprevalenci (tedy z dat o četnosti osob v dané populaci, u nichž krevní testy potvrdily nákazu). Pod studií je podepsán profesor Stanfordovy univerzity John P. A. Ioannidis, jenž se v jejím rámci odkazuje na řadu odborných prací (.pdf, str. 10–37), které se zabývají přítomností protilátek u populací v jednotlivých oblastech (.pdf, str. 25–26) a počty úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19. Ve zmiňované publikaci se uvádí (.pdf, str. 7), že celosvětový průměr úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 činil k datu 12. září 2020 118 úmrtí na 1 milion obyvatel. Dále je zde uvedeno, že ve zkoumaných oblastech odpovídá medián míry smrtnosti (včetně asymptomatických a nediagnostikovaných případů) v souvislosti s onemocněním covid-19 hodnotě 0,27 %.

Ve studii se nicméně lze také dočíst (.pdf, str. 7), že data z jednotlivých států se liší, a to z rozličných důvodů. Smrtnost se v některých oblastech Evropy a USA podle studie může zdát vyšší, neboť se lidé často nakazili ve zdravotnických zařízeních či v pečovatelských domech (.pdf, str. 8). Infekce se tak často týkala starších či jinak ohrožených skupin lidí. Dodejme, že o stoupajícím riziku s věkem vypovídají také data na webu českého Ministerstva zdravotnictví.

Na druhé straně v Asii je podle studie zatím měřená smrtnost nižší (.pdf, str. 8). To má být zapříčiněno hlavně obecně mladší populací v asijských zemích (kromě Japonska), tamějšími hygienickými zvyky, častější přítomností jiných koronavirových onemocnění či genetickou odlišností. Zvláštním případem je pak pevninská Čína, v jejímž případě jsou výsledky často zpochybňované. Ve výsledku studie odhaduje, že se smrtnost ve spojitosti s onemocněním covid-19 nejčastěji pohybuje mezi 0,09 až 0,57 % v závislosti na dané oblasti (.pdf, str. 7).

Článek amerického listu The Wall Street Journal z 21. července 2020 pak uvádí, že smrtnost je v případě onemocnění covid-19 vyšší než smrtnost sezónní chřipky. Autoři článku se odkazují na studii, která odhaduje hodnotu smrtnosti covidu-19 na 0,3 až 1,5 %. Zkrácená verze článku vyšla i v české verzi.

Jelikož je tedy Janem Hamáčkem uváděné rozmezí smrtnosti v souladu s odhady, které uvádějí některé odborné studie, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, je největší počet zemřelých v České republice v souvislosti s onemocněním covid-19 mezi staršími lidmi. Nejpostiženější je v tomto ohledu věková skupina mezi 75 až 84 lety, která se podle dat dostupných k 11. říjnu letošního roku podílela na celkovém počtu zemřelých 36,4 %. Následuje věková skupina 85+ s podílem 31,7 % na celkovém počtu zemřelých. 

Pokud se podíváme do jiných zemí, pak například v USA můžeme vycházet ze statistiky zveřejněné státním Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC, Centers for Disease Control and Prevention). Podle dat, která byla posbírána mezi 12. únorem a 18. květnem letošního roku, se 79,6 % všech úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 týkalo lidí starších 65 let (tab. č. 1). 

Dodejme, že z celkového počtu obětí evidovaných CDC trpělo 39,5 % obětí cukrovkou, 60,9 % obětí onemocněním kardiovaskulárního systému, 20,8 % mělo potvrzenou chronickou chorobu ledvin a například 19,2 % obětí trpělo chronickými plicními nemocemi (tab. č. 2). I v České republice patří například pacienti s diabetem mezi rizikové skupiny.

O tom, že v Česku přibývá nemocnic, které omezují péči, informovala mimo jiné i Česká televize. Neakutní zákroky zastavily například nemocnice Pardubického kraje. Důvodem je i nedostatek zdravotnického personálu. „Nemocnice, kromě urgentních případů, prakticky nejsou schopny vykonávat další péči,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Nemocnice momentálně oslovují pacienty, u kterých je možné operaci odložit.

K omezení lékařské péče přistupuje i nemocnice v Kyjově či Oblastní nemocnice v Trutnově, která nebude provádět plánované chirurgické, ortopedické a gynekologické operace u objednaných pacientů.

Dále například Fakultní nemocnice Motol v Praze omezila operační výkony už v září. „Výjimkou jsou zákroky u onkologických pacientů a výkony neodkladné,“ potvrdila Právu mluvčí největší české nemocnice Pavlína Danková.

Začátkem října začali odkládat plánované operace i v Uherskohradišťské nemocnici nebo ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

Hnutí Starostové a nezávislí popřípadě jeho členové skutečně opakovaně vyzývají (dále pak např. zde či zde) vládu, ať lépe poskytuje data a informace týkající se pandemie covidu-19. Ze strany STAN dochází opakovaně ke kritice špatné komunikace s obcemi, kdy se informace dozvídají dříve z médií. Senátor Jan Horník ze senátorského klubu Starostů a nezávislých pak podpořil a přidal se k výzvě vládě občanské inciativy KoroNERV-20, ať poskytuje data a plány v souvislosti s koronavirovou krizí. 

Skupina dobrovolníků společně s Pavlem Řehákem vypracovala po zkušenostech s jarní vlnou pandemie covidu-19 plán konkrétních opatření (.pdf). Tato opatření by ve svém celku měla pomoci vytvořit (.pdf, str. 4) „systém, který umožní rychle brzdit a měnit rychlost návratu k normálnímu životu bez toho, abychom znovu zastavili úplně. (…) Doporučení jsou zaměřena především na bezprostřední hrozbu COVID-19. Nejde o úplný, vyčerpávající a univerzálně platný seznam doporučení pro jakoukoli epidemii. Velká část však míří za horizont COVID-19 ke zlepšení obecné připravenosti ČR na další epidemie a podobné krize”.

Dokument byl určen pouze vládnímu kabinetu, příslušným ministerstvům a NERV (Národní ekonomické radě vlády), které ho dle dostupných informací (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) obdržely 26. května 2020. Ke zveřejnění plného znění dokumentu došlo až v posledních dnech.

Dodejme, že Vít Rakušan v rozhovoru nejdříve uvedl ne zcela přesné datum 27. května. Ve stejné chvíli však ukazoval v záběru (video, čas 06:34) zmiňovaný dokument i s uvedeným datem 26. května 2020 a následně se opravil.

Dne 12. října 2020 předseda hnutí SPD Tomio Okamura na Facebooku živě odvysílal video, ve kterém zpochybnil oficiální údaje o počtu obětí nemoci covid-19 (video, čas 07:47): „Ministerstvo a vláda vyloženě tají, kolik lidí skutečně na covid zemřelo, tedy u koho to byla skutečně primární příčina (…).“ 

Poměrně velký ohlas pak vzbudila jeho věta (video, čas 08:04): „A taky už i ze státního Ústavu zdravotnických informací si stěžují, že jim nemocnice hlásí zemřelé na covid, co spadli z výšky, zabili se, ale protože měli v těle protilátku, jako příčina je uveden covid.“ V reakci na toto vyjádření ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek uvedl, že žádné pády z výšky ÚZIS v těchto statistikách nemá.

O dva dny později pak na svém facebookovém účtu i na svém kanálu na YouTube Tomio Okamura naživo odvysílal videokomentář, v němž vysvětloval, co by dělal jinak než vláda, pokud by bylo SPD u moci: „V prvé řadě bych nařídil, aby u všech úmrtí podezřelých na covid byly provedeny pitvy a zjištěna skutečná příčina smrti. To se dnes nedělá, proto vláda nemá v tomto ohledu žádná přesná data.“ (video, čas 00:15)

Zde je nutné dodat, že Ministerstvo zdravotnictví ve zveřejňovaných statistikách uvádí „přehled úmrtí osob s onemocněním covid‑19“. K těmto datům také ministerstvo doplňuje, že počet těchto úmrtí zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid‑19 metodou PCR, „bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni“.

Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška by pak přibližně do konce října měla být zveřejněna podrobná zpráva o úmrtích pacientů s covidem-19 za první pololetí roku 2020, ze které by mělo být jasné, kdy byla hlavní příčinou úmrtí právě koronavirová infekce. „Covid-19 jako primární příčina bude u nějaké části těch úmrtí, ale už teď mohu říct, že to nebude nějaká směšná část, budou to velmi vysoká procenta,“ uvedl 14. října 2020 Dušek.

Mnoho lékařů se pak shoduje, že rozdělování úmrtí „na covid“ a „s covidem“ je bezpředmětné. Pro Deník N se například vyjádřil vedoucí anesteziolog ARO jihlavské nemocnice Bohdan Trnka: „My to tady nerozlišujeme, je to spíš termín pro lidi, kteří tomu až tolik nerozumí, pro odpůrce pandemie. Ta úmrtí, co máme na ventilátorech, jsou rozhodně na covid-19.“

Na závěr dodejme, že do jisté míry podobnou rétoriku, jakou v tomto případě použil Tomio Okamura (ve videu zveřejněném 12. října v 11:47), následně použil také předseda vlády Andrej Babiš. A to na tiskové konferenci, která proběhla ve večerních hodinách 12. října: „Můžeme říkat, že máme tisíc mrtvých (v souvislosti s covidem-19, pozn. Demagog.cz). No, tisíc mrtvých je průměr tří dnů v České republice. (…) A to jsou lidi, kteří umírají s covidem, jo. My máme tady i na sekretariátě babičku naší kolegyně, která měla mrtvici a ležela v nemocnici v Náchodě a bohužel tam ležel vedle ní někdo s covidem. A potom zemřela s covidem.“ (audio, čas 32:28, 33:03).

Závěrem doplňme, že Tomio Okamura nebyl prvním, kdo se ve veřejném prostoru k problematice vykazování zemřelých v souvislosti s covidem-19 vyjadřoval. Již v květnu 2020 o tom psal server Novinky.cz, později pak například Seznam Zprávy či Manipulátoři.cz

Na konci května vytvořil bývalý ředitel České pojišťovny Pavel Řehák spolu se svými spolupracovníky dokument (.pdf) zvaný Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech. Tento dokument pak Řehák dle dostupných informací (KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ, Pandemie, 2020, str. 607) 26. května 2020 zaslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi“.

Dokument skutečně obsahuje, jak z názvu vyplývá, 32 konkrétních kroků, resp. doporučení, jak se do budoucna vypořádat s epidemiemi. Cílem, jak je v dokumentu uvedeno (.pdf, str. 4), je i na základě zkušeností s první vlnou covidu-19 pomocí těchto doporučení včas vytvořit systém, jenž bude účinný při dalších možných podobně krizových situacích (dalších vlnách covidu-19). „První vlnu epidemie zvládla ČR ze zdravotního hlediska dobře především díky rychlosti: včasným zavedením plošných opatření, tedy obrazně zatáhnutím za ruční brzdu. Pravý test ji ale čeká až nyní: musí vybudovat systém, který umožní rychle brzdit a měnit rychlost návratu k normálnímu životu bez toho, abychom znovu zastavili úplně.“

Všech 32 konkrétních kroků (.pdf, str. 13–35) zastřešuje 6 obecných principů (str. 7):

1. Reagovat včas a adekvátně situaci
2. Držet pod kontrolou nárůst počtu případů
3. Zajistit rychle potřebné kapacity
4. Omezit negativní dopady na ekonomiku
5. Komunikovat strategicky, konzistentně, na základě dat
6. Neustále udržovat mezinárodní vazby

Předně uveďme, že na tento výrok Víta Rakušana reaguje jiným výrokem Jan Hamáček. Oba výroky týkají podobné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto běžely (všechny) přípravné kroky vycházející z doporučení Pavla Řeháka.

Vít Rakušan zde hovoří o týmu Pavla Řeháka, který koncem května 2020 vytvořil dokument (.pdf) s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu epidemie covid-19 a další epidemie“. Tento materiál doporučuje 32 konkrétních kroků, které je potřeba udělat, aby byly dopady další vlny covidu-19 na zdraví obyvatelstva i na ekonomiku co nejmenší. Dodejme, že zmiňovaný dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům 26. května.

Materiál ve zkratce apeluje na rychlé vyhodnocování dat, na rychlou reakci v zavádění epidemiologických opatření a na masivní navýšení testovacích kapacit, respektive zajištění systému, který poté bude schopný zvládnout velké množství testů. Dále také apeluje na vytvoření centrálního call-centra, které umožní několikanásobně navýšit kapacity krajských hygienických stanic a umožní efektivní trasování nakažených i při vyšších počtech nakažených.

Tento doporučující dokument také upozorňuje, že současný Pandemický plán České republiky (.pdf) byl vytvořen pro chřipkovou epidemii (.pdf, str. 13) a je potřeba ho aktualizovat, a to prostřednictvím Ústřední epidemiologické komise (.pdf, str. 7 a dále).

Ústřední epidemiologická komise se pak „v letních měsících“ opravdu nesešla, jak ve výroku uvádí Vít Rakušan. Její jednání se konala v únoru, březnu a dubnu. Poté zasedala dne 15. května, k dalšímu jednání však došlo až 17. září 2020. Skutečnost, že se v létě Ústřední epidemiologická komise nesešla, dokonce označil za chybu i premiér Andrej Babiš.

Z dalších doporučení, která materiál Pavla Řeháka obsahoval a která v letních měsících „neběžela“, lze vybrat například zmíněné zřízení centrálního call-centra pro vyhledávání kontaktů nakažených (.pdf, str. 8). 14. září 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že k jeho vytvoření dojde „v průběhu podzimu“. Dodejme, že krajské hygienické stanice začaly mít se stíháním trasování problémy ve druhé polovině srpna. Se zhoršující se situací pak v říjnu premiér Andrej Babiš vyzval české firmy, aby zaměstnanci jejich call-center krajským hygienickým stanicím s trasováním pomohli.

Dalším doporučením, které vláda v letních měsících neuskutečnila, je zajištění vyšších testovacích kapacit (.pdf, str. 20 a 21). U nich se ČR dostala na doporučovaná čísla 30–50 tisíc testů denně až téměř v polovině října.

Na začátku března vypracoval první teoretický matematický model ředitel pojišťovny Direct Pavel Řehák. Stalo se tak konkrétně 7. března, následně o dva později jej představil mj. ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Ten tehdy přiznal, že se jednalo o první model možného vývoje pandemie, jejž „dostal na stůl”. Ve stejný den (9. března) Řehák model představil také na Ministerstvu zdravotnictví.

V době na přelomu února a března se jednalo o počátek tzv. první vlny nákazy nemocí covid-19 v Evropě, v níž mezi nejzasaženější státy patřila Itálie (zvláště sever země), která 9. března vyhlásila celostátní karanténu. Postupně se zhoršující situace pak donutila „uzavřít” i Španělsko, konkrétně 15. března. Pro všechny evropské země se tak jednalo o výjimečnou situaci, s níž se musely nově vypořádat.

V době před 9. březnem, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model na Ministerstvu vnitra, proběhla první vlna onemocnění covid-19 v Číně a právě probíhala také v Itálii a Španělsku. Tyto země však nebyly jediné, které zaznamenávaly v té době poměrně vysoké počty denních přírůstků pozitivně testovaných na covid-19.

Zmiňovaného 9. března například pomalu odeznívala první vlna koronavirové nákazy v Jižní Koreji, kde na přelomu února a března přibývalo i více než 800 případů denně. Rostoucí a vysoké denní přírůstky zaznamenával v té době také Írán. Dodejme, že v Íránu bylo 9. března potvrzeno 595 případů nemoci covid-19, v Itálii to tehdy bylo 1 799 případů, ve Španělsku 3 423.

Právě Jižní Korea, která v době nástupu první vlny zavedla razantní opatření (například uzavření škol již v únoru) a kladla důraz na testování, byla již na začátku března dávána za vzor, jak epidemii covidu-19 zvládat. Výrok Jana Hamáčka, že v době, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model, „s epidemií neměl nikdo zkušenosti“, proto hodnotíme jako nepravdivý. Z podobného důvodu lze také označit jako nepravdivé tvrzení, že „jediná data byla z Číny a částečně z Itálie a Španělska“.

Jak vyplývá z informací nové publikace Pandemie, jež zachycuje průběh a události pandemie covidu-19 v České republice, na prvotních opatřeních a projektech proti pandemii se podílel právě Pavel Řehák. Společně se svým týmem dobrovolníků a ve spolupráci s Armádou ČR tak měl pomáhat například s přípravou projektu Chytré karantény.

I přesto, že Pavel Řehák poskytoval vládě důležité matematické modely, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že jeho stát měl k dispozici své „vlastní analýzy a materiály od svých odborníků“. Pavel Řehák tedy s týmem na Ministerstvu zdravotnictví pouze spolupracoval.

Pavel Řehák také po zkušenostech s první vlnou pandemie se svým týmem připravil na konci května 2020 plán, respektive koncepční dokument (.pdf) nazvaný Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie: 32 kroků pro ČR v dalších týdnech. V něm bylo popsáno 32 kroků (.pdf, str. 13–35), které by mohly pomoci vypořádat se s další možnou vlnou epidemie covidu-19.

K obsahu dokumentu pak jeho autoři podrobněji uvádějí (.pdf, str. 6): „Tento dokument je dále členěn do dvou částí: v první stručně popisujeme ideální systém rychlé reakce na pandemii typu COVID-19, ve druhé přinášíme podrobnější popis 32 konkrétních kroků, které ČR musí udělat k zajištění schopnosti rychlé reakce.“

Zmiňovaný materiál pak Pavel Řehák dle dostupných informací (KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ, Pandemie, 2020, str. 607) 26. května 2020 zaslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi“. Dodejme, že Roman Prymula tehdy zastával post náměstka na Ministerstvu zdravotnictví.

V ověřovaném výroku se hovoří o komisi, která by měla kontrolovat určité postupy a měla být navrhována opozicí. Z tohoto kontextu usuzujeme, že se jedná o vyšetřovací komisi podle § 48 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zřízení takové komise může Poslanecké sněmovně navrhnout nejméně jedna pětina poslanců a lze ji zřídit k prošetření libovolné věci veřejného zájmu. V současné době je zřízena ve Sněmovně pouze jedna vyšetřovací komise – vyšetřovací komise k OKD.

Již celkem brzy po vypuknutí koronavirové krize na jaře v České republice opozice volala po zřízení vyšetřovací komise. Nicméně takovýto návrh na zřízení byl poslankyní Pekarovou Adamovou předložen až 26. května 2020 a ve Sněmovně projednáván 4. června. Opoziční poslanci požadovali zřízení Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k nákupům a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu organizačními složkami České republiky v době nouzového stavu. Komise měla podle sněmovního dokumentu (.pdf, str. 3):

1. shromáždit veškeré podklady k nákupům a distribuci ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu v době nouzového stavu od jednotlivých organizačních složek státu,
2. vyhodnotit efektivitu a transparentnost těchto nákupů a dodržení požadované kvality,
3. navrhnout systémové změny a doporučení pro zajištění transparentních a efektivních nákupů a zajištění efektivní distribuce výrobků jednotlivými organizačními složkami státu v době nouzového stavu.

Návrh na zřízení komise nakonec nebyl přijat.

Lze označit za pravdu, že opozice prošetření postupů souvisejících s koronavirovou krizí požadovala. Nicméně navrhovaná vyšetřovací komise měla mít za cíl vyšetřování okolností nákupů a distribuce ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu, nikoli tak širokou škálu úkolů, jako jsou zmíněné „veškeré postupy, které jsou spojeny s nějakým bržděním a vůbec managmentem situace". Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý, ačkoli zřízení výše uvedené vyšetřovací komise opravdu nebylo schváleno.

Předně uveďme, že Jan Hamáček zde reaguje na výrok Víta Rakušana, který se týká stejné věci a na první pohled se oba výroky mohou vylučovat. Faktická tvrzení obsažená ve výrocích jsou však odlišná, zde jsme se zaměřili na to, zda se přes léto provedly některé věci vycházejících z doporučení Pavla Řeháka.

Manuál (.pdf), který vytvořil tým Pavla Řeháka, se týká reakce na možnou druhou vlnu nemoci covid-19 a obsahuje doporučení pro vládu ČR a ministerstva. Dodejme, že tento dokument zaslal Pavel Řehák premiérovi Andreji Babišovi a dalším ministrům dne 26. května 2020.

Jedním z doporučení obsažených ve zmiňovaném materiálu je zapojení krajských hygienických stanic do centralizovaného systému (.pdf, str. 17) a dokončení plné implementace „první generace Chytré karantény, především 100% využívání systému Daktela“ (.pdf, str. 17). 

Vývoj projektu Chytré karantény začal již na jaře, k jeho spuštění pak došlo 1. května. Připomeňme, že se jedná o systém založený na moderních technologiích, který má vést „k včasnému zachycení, testování infekčního onemocnění covid-19 a izolaci v karanténě co největšího počtu potenciálně nakažených osob“. Má pak právě pomáhat krajským hygienickým stanicím „zrychlit a zpřesnit jejich postupy“. 

Centrální systém Daktela je pak důležitým prvkem Chytré karantény, jedná se o tzv. trasovací call centrum, které práci krajských hygienických stanic pomohlo zautomatizovat. Tento systém je například propojen se systémem elektronických žádanek, jejichž používání je povinné od 26. května (.pdf, str. 1). V září 2020 pak došlo k propojení systému Daktela a Informačního systému infekčních nemocí (ISIN).

Zde je nutné uvést, že i když všechny krajské hygienické stanice byly dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví k systému Daktela zapojeny již v dubnu 2020 (.pdf, str. 2), některé z těchto stanic tento systém zcela plně nevyužívaly ještě na začátku října.

Jedním z doporučení, které dokument Pavla Řeháka a jeho týmu také obsahoval, je pak další vývoj aplikace eRouška (.pdf, str. 18) Dodejme, že eRouška, která zaznamenává anonymní data uživatele o setkání s ostatními, pomáhá hygienickým stanicím s vyhledáváním kontaktů nakažených. V září pak byla představena její nová verze.

Dokument také doporučoval vytvoření centrální infolinky (.pdf, str. 17). K tomu došlo 1. září 2020, kdy Ministerstvo zdravotnictví spustilo informační telefonní linku 1221. Ta má za úkol zodpovídat dotazy veřejnosti ohledně pandemie covidu-19. Linka je rovněž součástí systému Chytré karantény.

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny, a který nese název „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu covid-19 a další epidemie“. Ten obsahuje 32 kroků, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní.

Pavel Řehák vypověděl o své pomoci vládě, která začala již na začátku koronavirové krize v březnu, v knize Pandemie autorů Vojtěcha Gibiše a Michala Kubala. 

Spoluautor knihy Michal Kubal na svém twitteru reagoval úryvkem z knihy Pandemie na tweet Adama Vojtěcha. V daném knižním úryvku se píše: „V úterý 26. května, přesně dvě minuty před půlnocí, odesílá (Pavel Řehák, pozn. Demagog.cz) premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘.“ (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607) Z tohoto důvodu hodnotíme uvedený výrok jako pravdivý.

Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Dále také „nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku“ (odst. 1 písm. g). 

Pro doplnění také uveďme, že Ústřední krizový štáb, který byl ustanoven (.pdf, str. 1) 15. března 2020, ukončil svou činnost 11. června. Znovu pak byl aktivován až 21. září. Nouzový stav, který byl vyhlášen 12. března, vláda ukončila 17. května 2020 a po jeho ukončení štáb fungoval už pouze v omezeném režimu. Byť tedy Ústřední krizový štáb alespoň částečně fungoval i po 26. květnu, kdy byl na příslušná místa doručen materiál Pavla Řeháka, jednalo se pouze zhruba o 2 týdny. Je tak zřejmé, že naplnění doporučení obsažených v daném materiálu nemohl vzhledem ke krátkému času provést Ústřední krizový štáb, a naopak to v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví bylo v gesci Ministerstva zdravotnictví. Výrok Jana Hamáčka tak hodnotíme jako pravdivý.  

Jan Hamáček zde hovoří o materiálu (.pdf), který připravil v květnu tým Pavla Řeháka, bývalého ředitele České spořitelny. Tento dokument s názvem „Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie“ obsahuje 32 doporučení, jak postupovat, pokud by se ČR dostala znovu do krize podobné té jarní. Pavel Řehák dle dostupných informací 26. května odeslal „premiérovi, ministrům i náměstku Prymulovi materiál s názvem ‚Systém rychlé reakce na případnou druhou vlnu COVID-19 a další epidemie‘“. (KUBAL, Michal, GIBIŠ, Vojtěch, Pandemie, 2020, str. 607)

Skutečnost, že se tento materiál dostal i na Ministerstvo zdravotnictví, pak potvrdil i premiér Andrej Babiš: „Já jsem ten materiál, který jsem dostal 26. května, rozposlal kolegům. Dostal to ministr zdravotnictví, ministr financí, ministr průmyslu, další a měli termín do 15. 6. A všichni se k tomu vyjádřili.“ Někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch také uvedl, že tento dokument měl k dispozici, pro Ministerstvo zdravotnictví však podle něj byly rozhodující materiály samotného ministerstva.

Za období od 26. května do 18. října se pak ve veřejně dostupných programech jednání vlády ani v záznamech z těchto jednání neobjevuje zmínka o tom, že vláda tento dokument oficiálně projednávala. Informace o tomto dokumentu nelze nalézt také mezi materiály vlády v aplikaci ODok. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jan Hamáček hovoří o doporučeních (.pdf), která Pavel Řehák spolu s týmem odborníků sestavil v květnu na pomoc ČR při možné druhé vlně pandemie koronaviru a další epidemii. Materiál obsahuje 32 kroků, které Česká republika měla včas aplikovat, aby zabránila podobnému omezení, které nastalo na jaře.

U jednoho z těchto kroků, přesněji u kroku č. 14 (Zavést systém pro rychlé, efektivní a cílené znovuzavádění plošných opatření, .pdf, str. 22), se uvádí:

„Dedikovaná expertní skupina, spolu s ÚEK vypracuje, spravuje a rozvíjí indikativní pravidla a standardní postup pro znovuzavádění plošných opatření s napojením na plošné testování kritických oblastí. Pravidla a postup jsou pouze indikativní, slouží však jako opora rychlému rozhodování a zvyšují předvídatelnost celého systému. Pravidla obsahují:

• klíčové indikátory jako počet nových případů, podíl případů nespojených se známými ohnisky; včetně kritických hodnot…“

I přesto, že hranici, při které by se zavedla plošná opatření, má určit odborná skupina, se dokument na několika místech o této hranici zmiňuje. Na straně 16 (.pdf) mluví o předpokladu zavedení plošných opatření při cca 400 případech denně. Na následující straně je pak tato hranice definována podobně, jako cca 300–400 nových případů denně.

Protože tedy dokument skutečně zmiňuje hranici pro zavedení nových plošných opatření, která přibližně odpovídá tvrzenému číslu 450, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle oficiálně zveřejňovaných dat Ministerstva zdravotnictví došlo k prvnímu třídennímu kontinuálnímu nárůstu nad 450 nakažených ve dnech 1. září až 3. září. Dodejme, že tato hranice byla překonána i před začátkem září, konkrétně se 21. srpna potvrdila nákaza covidem-19 u 504 osob a 28. srpna u 485 osob. Nikdy to však nebylo ve třech po sobě jdoucích dnech, jak ukazuje následující graf za období od 1. února do 15. září 2020.

Počty nových případů v ČR začaly počátkem září 2020 opravdu přibývat rychleji, než tomu bylo do té doby. Hned 2. září byl zaznamenán nejvyšší nárůst nově nemocných (645 nových případů), 8. září pak denní přírůstek poprvé překonal hranici tisíce nově nakažených (1 161).

Ve svém tvrzení Vít Rakušan pravděpodobně odkazuje na výstup Andreje Babiše během interpelací, kdy odpovídal poslankyni Monice Jarošové. K tomuto vystoupení interpelovaného Andreje Babiše nedošlo ovšem 16., nýbrž 17. září. V části, kde premiér Babiš zmiňuje zahrádkářský zákon a covid-19, zaznělo:

„Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.“

V další své odpovědi na interpelaci poslankyně Kovářové premiér Babiš řekl: „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? (…) Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte. Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle?“

V odpovědi na interpelaci poslance Michálka však premiér Babiš dodává: „A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření.“

Andrej Babiš skutečně kritizoval poslance, že se velmi dlouho zabývají řešením covid-19 a vyzýval, ať se probírá spíše zahrádkářský zákon. Jeho odpověď na interpelaci poslankyně Kovářové pak skutečně můžeme popsat tak, že premiér Babiš situaci zlehčoval a apeloval na poslance, aby neplašili.

Že situace není tak vážná, premiér Babiš tvrdil i 13. září v nedělním „Čau lidi“ (video, čas od 1:20) na svém facebookovém profilu, ve kterém říká, že smrtnost klesá, počet zemřelých na 1 milion obyvatel činí 42. Dále pak zmiňuje vysoké kapacity lůžek pro pacienty s covid-19 a jejich nízkou zaplněnost a také zmiňuje fakt, že vyšší počet nakažených je dán rekordním počtem provedených testů.  

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť přes drobnou odchylku v tvrzeném datu projevů Andreje Babiše můžeme jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně popsat tak, jak Vít Rakušan uvádí.

Premiér Andrej Babiš v první polovině září odmítal možnost zavedení nouzového stavu. Nicméně již v pátek 18. září 2020 nevyloučil, že by v Česku mohl být kvůli koronaviru znovu vyhlášen nouzový stav. V dalším vyjádření také uvedl: „Vývoj není dobrý. Co se děje, nikdo neočekával, predikce nejsou dobré. Všichni jsou překvapeni, že nákaza takto postupuje.“ O vážnosti situace hovořil Andrej Babiš také ve svém projevu dne 21. září 2020.

Informaci, že Andrej Babiš po 20. září prohlásil, že „situace není tak vážná, aby byl potřeba nouzový stav“, se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat.

Dodejme, že ještě v úterý 22. září například tehdy nově jmenovaný ministr zdravotnictví Roman Prymula uváděl, že nouzový stav nutné vyhlásit není. Podobně mluvil o den dříve i Jan Hamáček. Už v pondělí 28. září 2020 se však situace změnila a Roman Prymula vyjádřil záměr navrhnout zavedení nouzového stavu vládě. Andrej Babiš poté uvedl, že se vláda bude vyhlášením nouzového stavu zabývat na mimořádném jednání ve středu 30. září. 

V předvolební debatě na televizi Nova, která se konala 28. září, pak premiér Babiš zavedení nouzového stavu hájil. Na mimořádné schůzi 30. září následně vláda schválila zavedení nouzového stavu, který vstoupil (.pdf) v platnost 5. října 2020.

Pro doplnění uveďme, že v září 2020 panovaly spory mezi Andrejem Babišem a vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem ohledně svolání Ústředního krizového štábu. Andrej Babiš v pondělí 14. září 2020 uvedl, že svolání štábu „není na stole“, neboť dle jeho slov roli štábu zastupuje Rada vlády pro zdravotní rizika. Činnost Ústředního krizového štábu ovšem byla aktivována 21. září 2020.

Byť někteří členové vlády po 20. září opravdu prohlašovali, že není nutné vyhlásit nouzový stav, premiér Babiš se takto veřejně nevyjadřoval, naopak vyhlášení nouzového stavu připustil již 18. září. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

React-EU představuje (.pdf) v rámci kohezní politiky iniciativu Evropské unie, jež má jednotlivým členským státům finančně pomoci vypořádat se s dopady pandemie koronaviru. Tyto finance mají konkrétně napomáhat s posílením zdravotní péče, podporovat udržení či vytvoření nových pracovních míst nebo také pomoci obyvatelům zajistit základní služby. Zároveň má iniciativa pomoci jednotlivým státům nastolit udržitelnost financí prostřednictvím podpory ekologických, digitálních a růst podporujících investic. Pro Českou republiku byla v tomto ohledu vymezena částka více než 30 miliard Kč.

O konkrétní relokaci financí bylo vládou rozhodnuto (.pdf) na jednání 14. října. Kabinet tehdy mj. rozhodl, že prostředky React-EU budou využity v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2014–2020. Finance z evropských fondů jsou využívány právě pomocí operačních programů, které stanovují cíle a další pravidla pro čerpání peněz. V Česku o podobách operačních programů rozhoduje vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna, jak Vít Rakušan správně uvádí. Programy jsou následně řízeny příslušnými ministerstvy.

V rámci již výše zmíněného operačního programu pak mají finance směřovat do oblasti zdravotnictví (financování přístrojového vybavení, staveb či zdravotnické záchranné služby), integrovaného záchranného systému, infrastruktury pro sociální služby a také na kabiny pro sportovce.

Zatímco pro oblast zdravotnictví se počítá s částkou v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč (nejvyšší plánovaná alokovaná suma), pro sportovní kabiny je odhad alokace učiněn v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám z veřejně dostupných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Agentura na náš dotaz uvedla: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravdou, že na žádost Národní sportovní agentury byly cca 4 miliardy z iniciativy React-EU vyčleněny na dotace do sportu. Ve veřejném materiálu vlády, ze kterého mohl čerpat i Vít Rakušan, se přitom uvádí, že má jít o dotace na kabiny. Zda je to na úkor zdravotnických zařízení je pak do značné míry hodnotící soud, a jako takový jej neověřujeme.

23. července vyzval Jan Hamáček občany, aby nečekali na vládní nařízení a nosili v uzavřených prostorách roušky, protože tím mohou zmírnit šíření epidemie. Počty nakažených označil za alarmující, ačkoliv ministr zdravotnictví se snažil veřejnost spíše uklidňovat.

Z dat zveřejňovaných Ministerstvem zdravotnictví pak lze vyčíst, že denní přírůstky počtu nakažených byly v době kolem 23. července již kolem dvou set. Počty nakažených však překročily stovku již koncem června, kdy denní přírůsty dosáhly náhle až 300 nakažených, na následující dva až tři týdny se pak situace zlepšila a počty nakažených se pohybovaly nad stovkou. Protože se tedy počty nakažených začaly nad stovkou pohybovat mnohem dříve, než ministr Hamáček tvrdí, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jak uvádí server iROZHLAS.cz, Ústřední krizový štáb, který je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu, byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března 2020, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Původně jej vedl tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do čela ustanoven ministr vnitra Jan Hamáček.

V současné době funguje vládní rada pro zdravotní rizika, která byla zřízena usnesením vlády č. 813 (.pdf) ze dne 27. července 2020. Rada vlády pro zdravotní rizika je nyní stálým iniciačním a poradním orgánem vlády. Jejím základním úkolem je řešit a reagovat na veškeré situace související se zdravotním rizikem pro občany na území České republiky. 

„Tato Rada je zřízena nejen kvůli koronaviru, ale eventuálně v budoucnosti také pro další zdravotní rizika. Jde o to, abychom spojili své síly, a musí to mít jasný systém řízení,“ konstatoval 27. července premiér Andrej Babiš, který se zároveň stal předsedou Rady.

Dodejme, že Ústřední krizový štáb byl obnoven 21. září 2020 (.pdf, str. 1) a znovu se sešel 23. září. A to i přesto, že ještě 14. září podle premiéra Andreje Babiše svolání tohoto štábu „nebylo na stole“. Předseda vlády tehdy také uvedl, že roli Ústředního krizového štábu zastává právě Rada vlády pro zdravotní rizika.

České republice bylo v rámci evropské iniciativy React-EU, o které před Janem Hamáčkem v debatě hovořil Vít Rakušan (video, čas 13:36), přidělena částka až 31 miliard Kč. Iniciativa (.pdf) je součástí unijní kohezní politiky, která pomáhá jednotlivým členským zemím finančně se vypořádat s dopady pandemie koronaviru – mj. tak například umožňuje daleko větší flexibilitu při přesouvání peněz v rámci dotačních programů.

Hlavní podmínkou evropských orgánů bylo, aby byly uvolněné finance vynaloženy (.pdf) v souladu s ekonomicky udržitelnou politikou, do investic podporujících růst, digitalizaci nebo ekologii. Primárně se však financování mělo týkat podpory kapacit zdravotní péče a cílit na ty, jejichž pracovní místa či životy pandemie postihla (ve smyslu podpory zaměstnání, vytváření nových pracovních míst, zajištění sociálních služeb apod.). Ministerstvo pro místní rozvoj pak podmínky ještě upřesnilo: „Evropská komise specifikovala, aby financované aktivity přispěly k plnění cílů v oblasti změny klimatu min. ve výši 25 % alokace.”

Z hlediska plánované alokace přidělené sumy cca 31 miliard Kč má do zdravotnictví putovat největší částka, a to v rozmezí 15,2 až 17,4 miliard Kč. Ty budou využity na pořízení přístrojového vybavení, stavby či záchrannou službu. Nejde však o celou sumu – zbylých zhruba 13 miliard Kč pak bude směřovat na integrovaný záchranný systém, domovy pro seniory, ale třeba také i na sportovní kabiny.

Celková částka uvolněná z React-EU se přitom při vzájemném srovnání velmi blíží té, o kterou přišla zdravotnická zařízení v důsledku dopadů pandemie covidu-19. Výpadek příjmů zde činil zhruba 30,5 miliardy Kč.

Při porovnávání možností vyčerpatelnosti peněz zdravotnickým sektorem lze poukázat na to, že Integrovaný regionální operační program (IROP) disponoval v období 2014–2020 v oblasti zdravotnictví částkou 9,3 miliard Kč. Ta byla určena na rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví. Konkrétně doposud šlo o podporu celkem 162 projektů v oblasti pořízení přístrojového vybavení pro vysoce specializovanou péči a návaznou péči, vybudování, úpravy a vybavení prostor pro poskytování psychiatrické péče.

I pro následující programové období IROP 2021–2027 mají v oblasti zdravotnictví investice cílit (.pdf, str. 85) primárně na podporu „budování relevantní zdravotnické infrastruktury a pořízení potřebného přístrojového vybavení a techniky pro zdravotnická zařízení”. Tento programový dokument nicméně ještě prochází připomínkovacím procesem.

S investicemi do nemocnic vláda počítala již letos v zimě, kdy na zasedání 2. února schválila (.pdf) plán strategických investic do roku 2027. V následujících letech tak má 7 nemocnic získat až 12,25 miliard Kč. Kupříkladu IKEM vyčíslil své plánované náklady na miliardu, FN Plzeň na miliardy dvě. A s výhledovými investicemi do nemocničních zařízení pak počítá také Národní investiční plán (.pdf, str. 82–87), kde v celkovém součtu jenom fakultní nemocnice žádají sumu okolo 50 miliard. Jednotlivě žádají nejvíce FN Královské Vinohrady (9,7 miliard Kč), FN Ostrava (8,6 miliard Kč) a FN Brno (7,7 miliard Kč).

Je však důležité zdůraznit, že peníze z iniciativy React-EU budou k dispozici pouze v letech 2021 a 2022. Je tedy logické, že české zdravotnictví nemůže během těchto let zrealizovat všechny požadované investice, neboť by tím mohla být ohrožena jeho funkčnost. Protože jsme však nedohledali žádnou studii či jiný zdroj, který by se věnoval výši investic, které je možné v následujících dvou letech v oblasti zdravotnictví zrealizovat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

DOPLNĚNÍ: Výrok Jana Hamáčka byl původně hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat, kdo zmíněný návrh inicioval. Proto jsme se s dotazem obrátili na Národní sportovní agenturu, jíž je Milan Hnilička předsedou, která nám potvrdila, že za návrhem stojí skutečně ona.

Pro lepší pochopení odůvodnění nejprve zasaďme výrok do kontextu. Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení Víta Rakušana, že vláda přesunula 4 miliardy Kč z evropských peněz „na sportovní kabiny na úkor zdravotnických zařízení v České republice“. Jan Hamáček implicitně potvrzuje, že došlo ke změně alokace peněz, a doplňuje, že se tak stalo na návrh Milana Hniličky.

Milan Hnilička jakožto předseda Národní sportovní agentury se v posledních měsících v rámci svého projektu Roadshow často zmiňoval o potřebě zlepšení zázemí sportovních areálů. V tomto směru pak propagoval dotační program Podpora obcí s 3 001–10 000 obyvateli. Ten zaštiťoval dotační titul (.pdf, str. 1–3) Podpora obnovy sportovní infrastruktury (DT 117D8220B), který byl určen primárně pro školy, a Podpora budování a obnovy míst aktivního odpočinku (DT 117D8220H). Ten pak umožňoval mj. obnovit sportovní infrastrukturu nebo i rekonstruovat a vybudovat sportoviště a haly. Právě druhý jmenovaný titul je mediálně známější pod názvem Kabina.

I přes finanční dopady pandemie koronaviru však bylo dle slov Milana Hniličky prioritou zachování programů (právě i Kabiny) podporujících malé obce, jak uvedl 12. dubna v rozhovoru pro Radiožurnál: „Právě sociální zařízení a kabiny, tam tenhle program míří. Určitě bude důležité tenhle program udržet. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo ho udržet v té námi navržené formě navržené ještě před koronavirem.” Dále dodal, že by programy měly být zachovány pomocí úspor či přesunu financí z jiných oblastí. „Budeme jednat o možnostech. Buď přesuny uvnitř programů, což nevidím jako moc reálné, ale je možnost i vyúčtování v dalším roce. To je věc, kterou je třeba domluvit s ministerstvem školství a ministerstvem financí. Třetí možnost je ta, že to, co se nevyčerpá, zůstane ve sportu. To znamená, že by to posílilo rozpočet sportu pro příští rok.“

O potřebě navýšit vlastní rozpočet pro příští rok se pak na konci léta během vyjednávání s Ministerstvem financí zmiňovala sama Národní sportovní agentura, která dokonce konkretizovala částku 4,9 miliardy potřebnou na výstavbu a rekonstrukci sportovních zařízení. Nově se pak také počítá s dalším dotačním titulem Kabina (.pdf, str. 5), tentokrát však pro obce do 3 000 obyvatel (DT 117d8210H – Podpora budování a obnovy míst aktivního a pasivního odpočinku). „Na program KABINA počítáme s alokací 800.000 korun na každou obec do 3000 obyvatel. Celkem jich je v ČR 5800 a program bude tříletý, tudíž na příští rok se jedná zhruba o 1,5 miliardy,” specifikovala agentura.

Po jednání o výši rozpočtu pak Milan Hnilička 25. září uvedl, že Národní sportovní agentura bude v dalším roce disponovat rekordním rozpočtem. „Není to určitě jednoduché v této době skládat rozpočet jakéhokoliv resortu, o to více nové instituce, jako je Národní sportovní agentura. Nicméně můžu dnes říct, že se podařilo vyjednat skoro rekordní rozpočet pro sport, ono to tak opravdu je. Je to 11,7 miliardy korun.” Z celkového návrhu rozpočtu pro příští rok, který Ministerstvo financí finálně představilo vládě 30. září, však vychází, že Národní sportovní agentura získá zhruba 7,0 miliard Kč.

Jak přitom vyplývá z rozhodnutí (.pdf) vlády, objem financí z React-EU směřující jako dotace na sportovní kabiny v rámci Integrovaného regionálního operačního programu se bude pohybovat v rozmezí 4,2 až 4,8 miliard Kč.

Zdali byla daná částka, která má být využita pro sportovní šatny, vymezena přímo na základě žádosti Národní sportovní agentury, se nám však z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na Národní sportovní agenturu s žádostí o vyjádření. Od Agentury jsme obdřeli následující vyjádření: 

„K vyčlenění uváděné částky z React-EU na oblast sportu došlo na základě návrhu Národní sportovní agentury. Zavádějící je však informace, že se bude jednat pouze o sportovní šatny a kabiny.Návrhem Národní sportovní agentury je podpořit všestranný rozvoj sportovní infrastruktury v obcích do 3 tis. obyvatel, nikoliv tedy pouze rekonstrukce šaten a kabin (i když ty jsou často v žalostném stavu), ale rekonstrukci nebo i výstavbu všech druhů sportovišť dle konkrétních potřeb té které obce.“

Jelikož tedy návrh skutečně vzešel od Národní sportovní agentury, jejíž je Milan Hnilička předsedou, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanci opozičního hnutí STAN předložili dne 11. září 2020 návrh (.pdf), aby stát poskytl jednorázový mimořádný rodičovský příspěvek ve výši 6 000 korun za účelem zmírnění negativních dopadů epidemie koronaviru. Příspěvek by byl určen nejen rodičům samoživitelům, ale i mladým rodinám pobírajícím rodičovský příspěvek.

V důvodové zprávě (.pdf, str. 7) k návrhu zákona uvádějí, že „mnohé domácnosti byly postiženy vysokým propadem příjmů. Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou rodiče – samoživitelé, tj. osamělí rodiče, kteří pečují o nezaopatřené dítě, nebo děti. Dle veřejně dostupných průzkumů velká část samoživitelů přišla v důsledku krize o práci nebo se zadlužila“. Navrhli také, aby žadatelé vyplňovali jen čestné prohlášení, že splňují zákonem stanovené podmínky pro jeho poskytnutí (str. 5). Vyřízení žádosti a vyplácení příspěvku by měly na starosti úřady práce (str. 4). Dopady na státní rozpočet byly odhadnuty nejvýše na tři miliardy korun (str. 10).

Návrh následně zkritizovalo vícero poslanců. Nejkritičtěji se k tomuto návrhu vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová: "My vlastně konkrétně nevíme, komu by se to vyplácelo. Chci připomenout, že máme robustní sociální systém, který nenechá nikoho na holičkách, různé sociální dávky, podpory. To je důvod, proč já to nepodporuji."

Dne 14. října 2020 vláda zaujala k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko a vydala i odůvodnění. Sněmovna tento návrh bude projednávat od 25. října.

Závěrem doplňme, že tvrzení, že je návrh „technicky bezproblémový“, je subjektivním hodnocením Víta Rakušana, a jako takové jej nehodnotíme.

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a škol – prostoru tříd).

Už na tiskové konferenci 20. srpna ale bylo oznámeno zmírnění plánovaných opatření. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Zákon č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví, stanovuje, že „státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají“ (§ 78 odst. 1) Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice a některá další ministerstva, např. Ministerstvo obrany či Ministerstvo dopravy.

Podíváme-li se do znění uvedeného zákona na rozdělení zodpovědností za oblast veřejného zdraví mezi jednotlivými výše uvedenými subjekty, je zřejmé, že role Ministerstva zdravotnictví je zde stěžejní. Zákon uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví „řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví“ (§ 80 odst. 1 písm. a). Co se týče krajských hygienických stanic, ty Ministerstvo zdravotnictví také „řídí a kontroluje“ (§ 80 odst. 1 písm. b). Dále „usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra“ (§ 80 odst. 1 písm. k). Ministerstvo dopravy pak má pouze dílčí působnost v oblasti veřejného zdraví. Například předává Ministerstvu zdravotnictví údaje týkající se úrovně hluku na jednotlivých typech komunikací (§ 81 odst. 1), a zaměříme-li se na Ministerstvo životního prostředí, to podle uvedeného zákona například upravuje „vyhláškou tiché oblasti ve volné krajině“ (§ 81b).

Z uvedeného je tak zřejmé, že role Ministerstva zdravotnictví je v oblasti ochrany zdraví zcela stěžejní. Jiná situace může nastat ve výjimečných situacích vyhlašovaných podle zákona č. 240/2000, o krizovém řízení. Vláda podle tohoto zákona může zřídit Ústřední krizový štáb, který slouží jako „pracovní orgán k řešení krizové situace“ (§ 4 odst. 1 písm. c) a který disponuje rozsáhlými pravomocemi včetně omezení pohybu osob (§ 6 odst. 1 písm. b). Jan Hamáček však ve svém výroku hovoří o době nekrizové, a proto jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jestli již byla lůžková kapacita nemocnic „razantně navýšena“, je trochu sporné. Podle dat, která zveřejňuje Hlídač státu, se celkový počet lůžek například od 10. října do 18. října naopak mírně snížil. Pokud bychom však porovnali data od začátku října do dne rozhovoru, nelze popřít, že v tomto období k určitému navýšení došlo.

Je také pravda, že v současné době nemocnice omezují neakutní péči a uvolňují si tak prostor pro očekávaný nárůst pacientů s covidem-19. Stát zároveň plánuje využít lůžka ze státních hmotných rezerv, část z nich do nového zařízení v Letňanech, které Ústřední krizový štáb buduje s pomocí Armády ČR. Znatelné navýšení počtu lůžek mezi 15. a 18. říjnem můžeme vidět i v prezentaci (.pdf, str. 9) profesora Černého.

Aktuální údaje o volných kapacitách nemocnic pravidelně zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky, spolu se zprávou národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého. Z jeho zpráv vyplývá, že kapacita lůžek je prozatím dostačující. Větší problém zřejmě hrozí s nedostatkem lékařů a sester. Jednak kvůli nakažení covidem-19, ale také kvůli vládním opatřením, jak uvádí např. FN Brno. Ministr zdravotnictví připravuje strategie, jak chybějící personál nemocnic nahradit.

Česká republika požádala skrze mechanismus civilní ochrany EU také o zdravotnický personál. Kromě ministra vnitra Hamáčka žádost o lékařskou pomoc zmínil v rozhovoru (čas 04:09) pro Českou televizi dne 16. října 2020 i generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba. Ten na otázku, týkající se přeshraniční pomoci v rámci mechanismu civilní ochrany EU, odpověděl: „Pan ministr nás požádal a my jsme tedy udělali v této chvíli jakési avízo pro Evropskou unii. A vložili jsme do systému, který je k tomu připraven, ten systém se jmenuje CECIS, (…) náš předběžný požadavek na poskytnutí případné materiální, případně lékařské pomoci. Ze zahraničí, ze států Evropské unie.“ 

Dodejme, že systém CECIS, tedy Společný komunikační a informační systém pro mimořádné události, je jedním z nástrojů, pomocí něhož Česká republika může při katastrofách a mimořádných událostech požádat o pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany EU. Jednou z forem této pomoci je také právě nasazení zdravotníků ze zahraničí.

K přípravě a otevření polních nemocnic dochází většinou v momentu, kdy již klasickým stávajícím nemocnicím hrozí přeplnění a nedostatek lůžek. Polní nemocnice jako mobilní zdravotnická zařízení tak pomáhají odlehčit přetíženým „kamenným“ nemocnicím. Využívají se nejenom během vojenských konfliktů, ale i v případě katastrof či nehod.

Polní nemocnice během první vlny pandemie covidu-19 využily hlavně nejvíc zasažené země jako Itálie, Velká Británie, Španělsko, Brazílie, Čína, Rusko či americká metropole New York. 

I česká vláda se na jednání 16. října 2020 rozhodla pro otevření polní nemocnice jako záložního zdravotnického zařízení. Přípravu a zabezpečení letňanské polní nemocnice má na starosti Armáda ČR, která zabezpečila i převoz techniky a nemocničního materiálu z Hradce Králové do Prahy. Polní nemocnice bude vybavena např. laboratoří, operačním sálem, ale zejména 500 lůžky, z nichž 10 má být určeno pro jednotku intenzivní péče (JIP).

Primárně má být polní nemocnice v Letňanech podle ministra zdravotnictví Prymuly vyhrazena pro pacienty s mírným průběhem. Věří také, že nemocnice bude záložní a nebude muset být využita.

Dle informací Ministerstva obrany by výstavba zmiňované polní nemocnice měla být dokončena v neděli 25. října.

Vzhledem k enormnímu nárůstu pozitivně testovaných osob na covid-19 v České republice v posledních dnech a k možnému přetížení českých nemocnic v budoucích týdnech se česká vláda v současnosti snaží vyjednat pomoc i ze zahraničí.

Německá spolková republika, konkrétně spolkové státy Bavorsko a Sasko již přislíbily, že v případě potřeby převezmou část českých pacientů s koronavirem. Dále například Česká lékařská komora vyzvala české lékaře v zahraniční, aby se vrátili do vlasti, a pomohli zde se zvládnutím epidemické situace.

Již po proběhlém rozhovoru s Janem Hamáčkem a Vítem Rakušanem zažádali čeští hasiči na žádost Ministerstva zdravotnictví o humanitární pomoc skrze mechanismus civilní ochrany Evropské unie. Později byl vyjednán také příjezd 28 amerických armádních lékařů se zkušenostmi s bojem s nemocí covid-19. Na tiskové konferenci po jednání vlády 22. října pak ministr obrany Lubomír Metnar uvedl (video, čas 00:49): „Jednáme o možném vyslání zdravotní pomoci i s Německem.“

Nepodařilo se nám ovšem dohledat, že by bavorští lékaři nějakým způsobem nabízeli svou pomoc s posílením kapacit českého zdravotnictví. Je však možné, že o takové pomoci probíhají interní jednání, o kterých média prozatím neinformovala. Výrok tak označujeme jako neověřitelný.

Hodnotíme pouze faktickou část výroku, tedy to, jestli premiér Babiš skutečně řekl, že Česká republika není schopna pomoci za hranicemi. Jestli Vít Rakušan považoval výrok za extrémně nehorázný, či ne, pak nehodnotíme.

Vít Rakušan měl zřejmě na mysli výrok Andreje Babiše ze dne 1. února 2020. Andrej Babiš na letišti před odletem do Portugalska v reakci na čínskou žádost o humanitární pomoc řekl, že Česká republika žádosti vyhovět nemůže, neboť zásoby potřebuje pro české občany. Premiér Babiš podle svých slov vycházel ze zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR o stavu zdravotnických pomůcek, dle které podle premiéra Babiše skutečně nebylo možné Číně poskytnout pomoc. 

Dodejme, že na svém twitterovém účtu pak Andrej Babiš doplnil, že roušky a léky jsou skutečně potřeba pro občany ČR, avšak finanční pomoc Číně poskytnout lze.

Ministr vnitra Jan Hamáček zde reaguje na tvrzení předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, že Česká republika odmítla na jaře pomoci jiným členům Evropské unie, a přesto dnes sama o pomoc žádá. Právě v této souvislosti pak Jan Hamáček uvedl, že Česká republika sice neposkytla personální pomoc, materiální však ano. A to až v takové míře, že je pomoc od ČR vyobrazena na nejméně třetině záběrů videí NATO, která se týkají reakce Severoatlantické aliance na pandemii covidu-19.

Jan Hamáček sice neupřesňuje, o jakých klipech mluví, na oficiálním kanálu Severoatlantické aliance na YouTube lze nicméně například dohledat video s názvem „Jak NATO a jeho spojenci reagují na covid-19?“. V tomto videu jsou pak vyobrazeny zásilky pomoci od České republiky, a to v čase 0:48 a 0:50. Nelze však hovořit o tom, že by ČR byla předmětem tohoto či jiných videí o covidu-19 „nejméně z jedné třetiny“. Česká republika je ve videích NATO zmiňována jen okrajově. Vedle vyobrazení pomoci od jiných zemí (video, čas, 0:34 či 1:33) je na videu často vidět například pomoc od USA (video, čas 1:14). Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že celý soubor videí s názvem „NATO a covid-19“ je k dispozici také na oficiálním facebookovém účtu Severoatlantické aliance. Tématu materiální pomoci se zde pak věnuje jen jedno video, které se shoduje právě s námi zmiňovaným videem zveřejněným na YouTube.

Španělsku a Itálii se i přes veškerá přijatá opatření nedařilo na jaře letošního roku epidemii koronaviru dlouho zpomalit. Ve Španělsku dokonce již v březnu přesáhl počet zemřelých počet tehdejších obětí v Číně. Následně tak obě země požádaly o pomoc spojence z NATO prostřednictvím Euroatlantického koordinačního střediska pro řešení situace při katastrofách (Euro-Atlantic Disaster Response Coordination Centre).

Toto středisko nyní koordinuje zásilky zdravotnického materiálu, jako jsou například respirátory, roušky či plicní ventilátory, které spojenecké země nutně potřebují. V reakci na tuto žádost darovala Česká republika Španělsku i Itálii koncem března 10 tisíc ochranných obleků. Zásilku zdravotnického materiálu přepravil španělský armádní letoun C-130 Hercules.

Česká republika dále v dubnu poskytla (.pdf) jeden milion ochranných roušek Severní Makedonii a solidárně se také zachovala vůči Slovinsku, kterému koncem března zapůjčila 500 tisíc roušek, 25 tisíc respirátorů a 5 tisíc ochranných kombinéz. V dubnu poté ČR dodala Slovinsku ještě jeden milion chirurgických masek a dalších 200 tisíc respirátorů. V neposlední řadě poskytla ČR pro přepravu zdravotnických pomůcek jiných států také část kapacity letadel svého leteckého mostu, například Slovensku. 

První verze pandemického plánu byla vytvořena v roce 2001 (.pdf, str. 1). Důvodem jeho vytvoření byly pandemie chřipky ve dvacátém století a rovněž nutnost přípravy na další chřipkovou pandemii. Ta se odehrála například v roce 2009, přesněji tehdy šlo o pandemii chřipkového viru H1N1, který způsobuje tzv. prasečí chřipku.

Současná verze pandemického plánu (.pdf) pochází z roku 2011. Kromě údajů o minulých pandemiích jsou zde i informace o chřipkovém onemocnění, o testování na přítomnost chřipkového viru, o jeho léčbě a případné využití konkrétních druhů léků (.pdf, str. 7-10). Dále jsou v pandemickém plánu rozepsané samotné fáze (.pdf, str. 16) řešení případné pandemie chřipky dle WHO. Hlavních fází je konkrétně šest. Následují fáze řešení opakovaných vln či ústupu pandemie. Dokument poté rozepisuje konkrétní úkony v jednotlivých fázích (.pdf, str. 18 a následující) a jsou zde uvedeny rezorty a organizace, které budou mít na starosti jejich samotné řešení.

Samotný pandemický plán z roku 2011 se opravdu věnuje výhradně chřipce a její možné epidemii/pandemii. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme však, že zmiňovaný dokument také uvádí (.pdf, str. 1), že „hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný“.

Ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy. Kromě ústavního zákona o bezpečnosti České republiky plánoval upravit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví či krizový zákon.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Připomínková řízení již proběhla a nyní návrhy čekají na projednání vládou. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví zatím zveřejněna nebyla.

Je také pravda, že novelizace obsahuje části plánované už „před létem“. Z předem avizovaných změn návrh obsahuje například část, která umožní vládě vyhlásit stav nebezpečí (.doc, str. 1). „Mezi krizové stavy uvedené v ústavním zákoně o bezpečnosti se doplňuje stav nebezpečí, který byl doposud upraven pouze v krizovém zákoně. Z tohoto důvodu dochází k odstranění podmínky o rozsahu intenzity ohrožení, neboť stav nebezpečí bude vyhlašován v případech, kdy intenzita ohrožení nebude dosahovat značného rozsahu,“ uvádí (.docx, str. 7) Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele bezpečnostního zákona.

Debata o zákonu je opravdu komplikovaná, novelu kritizují například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Policejní prezident Jan Švejdar sdílel na svém twitterovém účtu 17. října příspěvek reagující na nutnost policejního zásahu na demonstraci proti vládním opatřením, která se konala 18. října na Staroměstském náměstí v Praze. V něm zmiňuje, že policejní sbor přichází každý den cca o 250 až 300 policistů, kteří jsou buď umístěni do povinné karantény, nebo jsou pozitivně testovaní na covid-19. 

O podobných číslech hovořila například také mluvčí Policejního prezidia ČR Kateřina Rendlová, která v sobotu 17. října 2020 k počtu policistů mimo službu uvedla: „Stoupající trend máme několik posledních dnů. V sobotu to bylo něco přes 300 lidí, v pátek okolo 250 a předevčírem 230. Jde i o občanské zaměstnance, ale většinu tvoří policisté. Úbytek je však rovnoměrně rozložený v rámci celé České republiky.“

Jan Hamáček tedy v debatě 18. října ve svém výroku neuvedl zcela přesná aktuální data. Nicméně vzhledem k tomu, že jím uváděný rozsah přibližně odpovídá číslům z předchozích dnů (z pátku 16. října a ze čtvrtka 15. října), hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Policie ČR disponuje podle údajů z února letošního roku více než 40 000 členy a úbytek policistů schopných služby (tempem zhruba 780 policistů během tří dnů) tak lze považovat za zásadní.

Dne 28. října 2020 se mělo konat slavnostní udělování státních vyznamenání, které se každoročně odehrává ve Vladislavském sále Pražského hradu. 22. října však kancléř prezidenta Vratislav Mynář oznámil, že se „na základě doporučení ministra zdravotnictví Romana Prymuly pan prezident rozhodl, že ústavní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října v příštím roce“. Seznam vyznamenaných podle Mynáře zveřejní Pražský hrad 28. října 2020 na svých stránkách.

Nyní se však zaměřme na samotný výrok Jana Hamáčka z neděle 18. října 2020. V návaznosti na usnesení vlády č. 957 (.pdf) ze dne 30. září 2020 vláda vyhlásila pro území České republiky „z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru“ nouzový stav od 5. října. Od 14. října 2020 (.pdf, str. 1) pak vláda do 3. listopadu 2020 23:59 hod.:

„I. zakazuje

1. hromadné akce konané v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb nebo ve vnějších prostorech, nejde-li o členy domácnosti (…) s tím, že:

(…)

b) zákaz podle tohoto bodu se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejnoprávních osob nebo osob zřízených zákonem, které se konají na základě zákona, a politických stran a hnutí, a to s účastí veřejnosti nepřevyšující 100 osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje, a shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek podle bodu II/6, (...)“

Jak tedy ve výroku správně uvádí ministr vnitra Jan Hamáček, výjimka se skutečně vztahuje „na ústavní orgány“. Poslanecká sněmovna se v říjnu 2020 obvykle schází v polovičním počtu. Dokládá to také počet přítomných poslanců u jednotlivých hlasování. 101 poslanců bylo například ve Sněmovně přítomných 20. října 2020.

Hygienická stanice Hlavního města Prahy pak k tématu předávání státních vyznamenání na Pražském hradě a případnému povolení akce uvedla: „V dané záležitosti, na základě předchozí žádosti, jsme poskytli ministerstvu zdravotnictví pouze dílčí – odborné, výhradně vnitroresortní neveřejné stanovisko.“ Konečné rozhodnutí je v rukou Ministerstva zdravotnictví, které může udělit výjimku ze stanovených protiepidemických opatření.

Premiér Andrej Babiš i vicepremiér Jan Hamáček se podle svých slov snažili prezidentovi ceremoniál rozmluvit, což se jim 13. října nepovedlo. Nakonec se dohodli na tom, že udělování státních vyznamenání proběhne „velmi komorně a bude tam jen prezident, dva vojáci, kancléř a vyznamenaní. Nebude tam nikdo pozvaný, sál bude prázdný. (….). Bude na hygieně, aby zorganizovala, jak se to uspořádá“. Omezení průběhu ceremoniálu požadoval i ministr zdravotnictví Prymula a nakonec byl tedy ceremoniál o rok odložen.