To je Ústava České republiky. Prezident je součást zákonodárného procesu (při schvalování daňového balíčku, pozn. Demagog.cz).
V rámci legislativního procesu jsou prezidentu republiky postupovány k podpisu všechny zákony, přičemž prezident může tyto zákony, kromě zákonů ústavních, vetovat, a vrátit je tak k opětovnému projednání ve Sněmovně.
Radek Vondráček zde hovoří ve spojitosti s vyjádřením prezidenta Zemana, který 1. prosince 2020 oznámil, že bude vetovat návrh tzv. daňového balíčku, který obsahuje navýšení daňové slevy na poplatníka a zrušení superhrubé mzdy. Jak uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, rozhodl se tak Miloš Zeman „především z důvodu zvýšení daňové slevy na poplatníka, která podle názoru prezidenta republiky výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu“.
Prezident je také nespokojený s tím, že v návrhu zákona není výslovně „uvedena doba platnosti tohoto zákona“. S premiérem Andrejem Babišem se totiž dříve dohodl, že bude superhrubá mzda zrušena jen na dva roky. Toto časové vymezení však Sněmovnou schválené znění daňového balíčku neobsahuje (.docx).
Doplňme, že Miloš Zeman se takto k daňovému balíčku vyjádřil ještě dříve, než zákon začal být projednáván Senátem, který ho 10. prosince vrátil s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně.
Prezident je bezesporu součástí zákonodárného procesu. Předseda Sněmovny prezidentovi k podpisu postupuje všechny zákony, přičemž má prezident v některých případech podle článku 50 Ústavy ČR právo tzv. suspenzivního veta. Může tedy přijatý zákon, mimo zákon ústavní, vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. A to „s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“.
Uveďme, že pokud je zákon prezidentem vetován, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Jestliže ho zde schválí nadpoloviční většina všech poslanců, je zákon přijat a následně vyhlášen. Podle jednacího řádu PS prezidentem vetovaný a Sněmovnou znovu schválený zákon již hlava státu nepodepisuje a zákon je vyhlášen s podpisem předsedy vlády.
