Koaliční smlouva Pirátské strany a hnutí STAN skutečně obsahuje zmínku o ústavním zákonu o referendu, k jehož podpoře uvádí (.pdf, str. 11): „Podpoříme celostátní referendum podle zákona o obecném referendu ve sněmovně (ST 111/3) za jasně stanovených podmínek 450 000 podpisů pro sběr, nemožnost hlasovat o ústavních záležitostech, daních a mezinárodních smlouvách.“

Uveďme, že v Poslanecké sněmovně se nyní nacházejí tři verze ústavního zákona o obecném referendu. Jedná se o návrhy KSČM a SPD, jejichž projednávání nicméně bylo přerušeno po 1. čtení, a o návrh poslanců ČSSD, který byl v květnu 2020 vrácen do druhého čtení. Právě tento návrh ČSSD, vedený jako sněmovní tisk č. 111, pak chce v případě stanovených podmínek koalice Pirátské strany a hnutí STAN podpořit.

V koaliční smlouvě Piráti a STAN hovoří o 450 000 podpisech. Původní verze návrhu sociálních demokratů (.pdf, str. 2) však počítá s tím, že návrh na konání referenda bude oprávněn podat každý občan ČR nebo skupina občanů „podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 850 000 občany České republiky“. Dodejme také, že změnu z 850 000 na 450 000 podpisů obsahuje například i několik pozměňovacích návrhů (.docx, str. 8; .docx, str. 2), které předložil pirátský poslanec Vojtěch Pikal.

Pro kontext doplňme, že podle návrhu ČSSD by rozhodnutí v referendu bylo přijato jako závazné, pouze pokud by nadpoloviční většina všech oprávněných voličů na otázku v referendu odpověděla kladně, nebo pokud by nadpoloviční většina těchto voličů odpověděla záporně (.pdf, str. 3, 19). To by znamenalo, že by pro danou možnost musely hlasovat více než 4 miliony lidí (.pdf, str. 2) – připomeňme, že například voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se zúčastnilo celkem 5 milionů lidí. Podobnou celkovou účast měly i prezidentské volby v roce 2018.

V novodobých dějinách se v ČR konalo jen jediné celostátní referendum, a to o vstupu do EU v roce 2003. Celkově v něm přišlo vyjádřit svůj hlas okolo 4,5 milionu lidí: pro hlasovalo zhruba 3,4 milionu občanů, proti cca 1 milion.