Vít Rakušan o spolupráci s Piráty

illustration
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan v Interview Plus mluvil o minulosti svého hnutí, ale zejména o jeho společné budoucnosti v rámci koalice s Pirátskou stranou. Představil detaily čerstvé koaliční smlouvy, ale také vize pro budoucnost České republiky.

OVĚŘENO

Interview Plus, 13. ledna 2021

Vít Rakušan

Poslanec, předseda STAN

0
Pravda
Hnutí Starostové a nezávislí vzniklo ještě pod původním názvem Nezávislí starostové pro kraj v roce 2004 ve Zlínském kraji. Aktuálně má hnutí STAN zástupce v zastupitelstvech 12 krajů, hlavního města Prahy a v dolní i horní komoře Parlamentu.
Pravda
Celostátní výbor hnutí STAN podpořil koaliční smlouvu s Piráty 92 procenty hlasů. Členská základna České pirátské strany smlouvu podpořila necelými 79 procenty hlasů. Podpora koalice je tedy skutečně u obou politických subjektů vysoká.
Pravda
Poslanec Vít Rakušan je skutečně členem uvedených sněmovních orgánů. Je také pravda, že se v minulosti jako statutární zástupce hejtmanky Středočeského kraje zabýval bezpečností.
Pravda
Podle čl. 68 Ústavy má první dvě možnosti ke jmenování premiéra prezident. Napotřetí pak premiéra vybírá předseda Sněmovny. Zpravidla bývá napoprvé jmenován vítěz voleb. Druhý pokus na sestavení vlády nastal jen dvakrát, v obou případech volil prezident stejně jako napoprvé.
Pravda
Koalice Pirátů a Starostů je dle jejich koaliční smlouvy středové a protikorupční uskupení.
Pravda
STAN se skutečně již od svého založení profiluje jako středopravicové hnutí. V dokumentu o strategii se Piráti označují za liberální, demokratickou, středovou stranu s protikorupčním programem. Jejich koalice se dnes označuje za středové a protikorupční uskupení.
Pravda
Ekonom Filip Matějka z akademického institutu CERGE-IE bude pomáhat koalici Pirátů a STAN s ekonomickým programem.
Pravda
Koaliční rada Pirátů a hnutí STAN je např. v otázkách programu, povolebního vyjednávání či společného majetku nadřazena orgánům stranickým. Zároveň je to nejvyšší orgán pro řešení mezistranických sporů.
Pravda
První bod kapitoly o zahraniční politice v koaliční smlouvě Pirátů a hnutí STAN říká, že (Česko) chce být i nadále plnohodnotným členem EU i NATO a aktivně se podílet na rozhodování v těchto organizacích.
Pravda
Dle koaliční smlouvy Piráti a hnutí STAN podpoří ústavní zákon o obecném referendu v případě, že podání návrhu na referendum bude podmíněno předložením petice o 450 000 podpisech a že otázky ústavy, daní a mezinárodních smluv se prostřednictvím referenda nebudou moci projednávat.
Pravda
V krajských volbách 2020 kandidovali Piráti a STAN společně v koalici v Olomouckém kraji, kde získali druhé místo v počtu obdržených hlasů a lídr kandidátky Josef Suchánek byl zvolen hejtmanem.
Pravda
Europoslanec Stanislav Polčák je skutečně členem uvedeného výboru a taktéž lze říci, že v Evropském parlamentu prosazuje „zelenou politiku“. Jednou z jeho poradkyň je zastupitelka v Ústeckém kraji, členka Strany zelených Karolína Žákovská.
Pravda
Institut moderní politiky iSTAR je think tank, který byl založen hnutím STAN. Ve veřejných zdrojích je dohledatelné, že na jedné konferenci vystoupili poslanci za ODS a hnutí ANO. Účast politiků ze zmíněných stran nám byla potvrzena také v e-mailové komunikaci.
Neověřitelné
V Estonsku mělo díky digitalizaci dojít k úspoře 2 % HDP ročně. Výši úspor ve Finsku se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo.
Pravda
Podle dat za rok 2019 by úspora ve výši 2–3 % hrubého domácího produktu představovala 115–172 mld. Kč.
Pravda
Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím vyjmenovává problémy, kterým Česká republika v současné době čelí, a své sny/vize o možném řešení do roku 2035.

Vít Rakušan

Počet úředníků narůstá.
Interview Plus, 13. ledna 2021
Ekonomika
Pravda
V posledních letech dochází k poklesu počtu služebních a pracovních míst ve státní správě. Počet úředníků ve službách státu však roste. Kraje a obce naopak počty zaměstnaneckých úvazků snižují.
Nepravda
Digitalizace státní správy v ČR od roku 2018, kdy byla zmíněna v programovém prohlášení vlády, prošla mnoha změnami. Byl například přijat zákon o právu na digitální službu či zavedena tzv. bankovní identita.